rozvera
komentáře u knih
Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů
Anna Novotná
Výborně zpracovaná kniha rozhovorů s 15 novými "zámeckými pány", lidmi různých věkových skupin i povolání, kteří podlehli životní touze něco krásného vybudovat pro sebe i budoucí generace z trosek zámeckých staveb v různém stadiu rozpadu , věnovat uskutečnění svého snu veškerý volný čas a finanční prostředky. Kniha je zajímavá nejen svým obsahem, ale i grafickým zpracováním a působivými fotografiemi.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Autorova prvotina z prostředí krušnohorského příhraničí osídleného smíšeným česko-německým obyvatelstvem , jejich vzájemné vztahy v předválečné době, v období nástupu nacistické ideologie, její následky v době 2. světové války a i po ukončení . Styl psaní mi sice zplna nevyhovoval, místy až naivně podaný, ale pro výpovědní hodnotu mě příběh velmi zaujal, už proto, že mí předkové také z příhraniční oblasti , i když z jiné části země, pocházeli a měli obdobné zkušenosti. Navíc z tohoto regionu se nejvíce začala šířit zrůdná henlainovská ideologie. Ráda se počkám na pokračování příběhu , který by se měl odehrávat v poválečné době , jak se s ním autor vypořádá.
Sbohem, armádo
Ernest Hemingway
Už se nepamatuji, jak moc mne před léty tento příběh , krom strhujícího děje, zaujal, ale když jsem knížku nedávno vylovila z knihovny, nemohla jsem ji odložit, je to pro mne jedno z velkých protiválečných vyzvání pro lidstvo, o to opravdovější, že se autor skutečně 1. světové války zúčastnil jako dobrovolník a ve 2. světové válce působil jako reportér, mohl tedy v celé syrovosti popsat své osobní prožitky.
Africký příběh lásky
Daphne Sheldrick
Životní vzpomínky autorky a její vyznání k životní lásce ke keňské přírodě, při péči a ochraně divoké zvěře v národních parcích, všechny ty prožitky za dlouhá léta, malá vítězství při záchraně ohrožených mláďat, vše dobré i bolestné, co dlouhý život přinesl, to vše je zkumulováno v této poutavé autobiografii. Četba byla pro mne i obohacující, protože popisované prostředí znám je z naučné četby a dokumentárních pořadů.
Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději
Aleš Palán
Ráda čtu knihy napsané novinářem-spisovatelem, který "umí psát knihy" (vyjádření autora), Obvykle totiž bývá zárukou dobrého čtení , zajímavých informací a často i laskavého humoru, Po Samotářích je tato knížka o nesnadném osudu několika žen, žijících vlastně také skoro o samotě uprostřed lidského společenství ve městech, vážné téma. Je to o fyzických bolestech i duševním utrpení, o chvílích beznaděje i naděje. Kromě dobře vedených a usměrňovaných rozhovorů je publikace doplněna nádhernými fotografiemi.
Vyzvědačky bez závoje: Ženy západní i rudé špionáže
Karel Pacner
Velmi zajímavá publikace z oblasti tajných služeb a špionáže od autora, který na toto téma napsal již několik populárně naučných knih, tentokrát svůj zájem zaměřil na ženy , které se v době od 1. světové války až do konce 20. století svým způsobem proslavily v tajných službách západních i východních států. Tyto ženy, nebylo jich zrovna málo, o kterých autor dohledal v dostupných materiálech fakta, pracovaly ve prospěch svých zemí, v některých případech současně i pro strany znepřátelené, podle toho, z jakého důvodu tuto činnost vykonávaly. Některé pracovaly pro svou zemi z přesvědčení, jiné pro hmotný zisk, dobrodružství, případně začaly pracovat z lásky k muži a setrvaly , důvodů bylo více a metody práce při získávání žádoucích informací byly různorodé. Autor činnost výzvědných služeb a jejich případné výsledky popsal v kontextu s dějinnými událostmi, výsledky válečných událostí i politickou situací v dané době. Není to oddychová četba, veškeré události , pokud byly autorem dohledatelné, jsou datovány, ale pro čtenáře je velmi poutavá, jen se musí číst po částech pro velké množství informací.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Hledání vlastních kořenů vede někdy k překvapujícím výsledkům, jako v případě tohoto brilantně napsaného příběhu. Autorka sice uvádí v úvodu, že případná podobnost osob je náhodná, ale tak plastické a podrobné vylíčení jejich osobností a života musí mít reálný vzor a nemůže to být jenom fikce. Já jsem se v literatuře již před léty setkala s postavami poválečných rumunských přesídlenců českého a slovenského původu a jejich těžkého začleňování do jim neznámé země s jinými zvyklostmi, mnohdy to byli již potomci původních emigrantů. Podobnost jsem našla i v deníku mého příbuzného, který prožil jako zaměstnanec firmy, podnikající v Rumunsku, léta předválečná i válečná v této zemi a s obyvateli českých vesnic se měl příležitost blíže seznámit a dokonce osobně znal i některé české přesídlence, poznal jejich způsob života a spřátelil se s nimi. Snad proto jsem byla příběhem tak zaujata. Paní autorce vyslovuji vřelé díky.
Motýlí ostrov
Corina Bomann
Téměř detektívním způsobem podstoupí žena s právnickou praxí, na žádost své pratety, pátrání po předcích rodu, ke kterému obě náležely, a jejich osudech. Děj je situován do dvou časových období a to mimo současnost je rozvinut v posledním čtvrtletí 19. století. Obě dějové linie jsou zajímavé, v poslední fázi se mi ta starší linie zdála být zbytečně překombinovaná,
Jednou na útěku, vždycky na útěku
Helena Kratochvílová
Příběh na jeden odpočinkový den, napsaný prostě, vtipně, skoro novinářsky. Hezky na mne působila solidarita obyvatel jedné vesnice v jihočeském kraji, vždy ochotná pomoci potřebnému, která je v současné době skoro záviděníhodná. Pokud má autorka podobnou zkušenost se soudržností lidské venkovské komunity, lze jí závidět A jeden nažehlený ničema působil jako dobrý kontrast k vlastnostem popisovaných lidí.
Štěstí na dně silné kávy
Agnès Martin-Lugand
V krátké době jsem se náhodně dostala ke dvěma knížkám, ve kterých je součástí děje kouzelné a fascinující Saint- Malo, kde se každý průvodce chlubí jeho středověkou korzárskou historií, přinášející královské pokladnici solidní zisky.
Ráda jsem se začetla do pěkného příběhu o osamělé matce, vzorném synkovi a nakonec i "třech otcích". Dobře a svěže spletený děj , jen v poslední čtvrtině trochu mnoho slz, nějak se mi k té samostatné ženě, protagonistce příběhu, nehodily.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Sugestivně, místy realisticky, místy snově podaný příběh, vlastně jsou to dva příběhy, z druhé světové války, vzájemně ke konci na chvíli propojené. Jeden příběh je o osleplé pařížské dívence, která prožije válečné období na bretaňském pobřeží a ve druhém příběhu jde o chlapce, sirotka z Německa, který je v řadách Hitlerjugend naverbován do německé armády a poslán na frontu do Francie. Jako červená nit se na pozadí příběhu vine legenda o jedinečném diamantu Moře plamenů. Chvílemi je trochu matoucí časté střídání časových období od roku 1934 až po rok 1974, vyžadující zvýšenou pozornost. Na zajímavosti příběhu to nijak neubírá, jeho bohatost a rozmanitost to naopak zvyšuje.
Guliverovy cesty
Jonathan Swift
Byla to moje úplně první vlastní kniha, kterou jsem dostala v 8 letech od milované tety, četla jsem ji jako pohádku stále dokola ,ochotná z ní předčítat každému, kdo chtěl poslouchat, třeba i psovi. Teprve po letech , kdy jsem se ke knížce náhodně při úklidu knihovny vrátila, jsem pochopila, že je to velmi sociálně a satiricky podaný příběh, nemilosrdně tepající nešvary společnosti z počátku 18. století, které se v obměnách táhnou až do dnešních dnů.
Knihkupectví u jezera
Jenny Colgan
Příběh statečné mladé matky, situovaný do krásného, ale i tvrdého prostředí skotské vysočiny, mne zaujal nejen dějem, zejména však popisem drsného kraje s proměnlivým počasím, ale i zajímavých obyvatel. Autorka dobře charakterizuje jednotlivé členy rodiny z venkovského zchudlého šlechtického sídla a hlavní aktérku příběhu , pracující jako au pair u tří totálně zanedbaných dětí, která krom této role ještě zvládá práci v pojízdné knihovně. Celý příběh je dějově bohatý, plynulý, vtipný a převelice čtivý.
Příliš osobní známost
Eva Urbaníková
Jednoduchý příběh , který se v různých obměnách vyskytuje nejen v literatuře, ale často i ve skutečnosti a nekončívá happy endem.
Břehy nejsou na dohled
Marek Uhlíř
Velmi osobní zpracování vzpomínek zdravotní sestry specializované na paliativní péči a zároveň její zápisky z mise s organizací Lékaři bez hranic při záchraně migrantů, které nezodpovědní pašeráci lidí pro svoje tučné zisky posílají ve zchátralých člunech na moře s tím, že je možná posádky záchranných člunů vyloví dříve, než se čluny na moři rozpadnou. Příběh mnou doslova otřásl a spolu s autorkou si musím říci PROČ?
Mluviti stříbro
Antonín Bajaja
Z útržků rozhovorů, situací , drobných příběhů a vzpomínek autor ve své prvotině sestavil
obraz družstevní vesnice asi z šedesátých let , celkem drsný, proložený vzpomínkami starých mužů na krutá období obou světových válek. Celý příběh je ozvláštněn dialogy vedenými ve valašském nářečí a zjemněn poetickými popisy přírody, kde si hraje s krásnými slovy jako eskamotér.
Hana
Alena Mornštajnová
Sugestivně a naprosto věrohodně napsaný příběh, na který se nedá zapomenout.
Přístav naděje
Nina George
Smrt není, zadarmo, platí se za ni životem Žena, načínající poslední třetinu života se po čtyřicetiletém přežívání v neuspokojivém manželském životě, plném mlčky trpěného ponižování, usoudí, že životem už zaplatila a rozhodne se pro smrt skokem do Seiny. Je zachráněna a po náhodném nalezení kachličky s kresbou krásného přístavu jej musí najít, poznat a pak se rozhodnout co se životem. Poprvé uvidí v cíli své cesty moře, vysněný přístav a místo smrti najde přátelství , práci a naplnění zbytku života. Příběh je vlastně oslavou krásného bretaňského pobřeží, pracovitých, laskavých lidí a života.
Milenka prince z Walesu
Bryn Turnbull
Románová fikce, jejímž základem jsou skutečné události, které se odehrály v britské královské rodině ve třicátých letech dvacátého století a vedly k rychlé výměně protagonisty příběhu za jeho mladšího bratra v závěru roku 1936. Zajímavý byl hlavně popis životního stylu příslušníků z vysokých společenských kruhů a neosobní výchova dětí. Vyfabulovaná fikce příběhu mi připadla místy poněkud rozvleklá.
Rok v dopisech 1. díl
Bronislava Janečková
Před časem jsem náhodně dostala do ruky 1. díl knihy dopisů, sesbíraných autorkou po archivech, knihovnách i z rodinných památek. Jsou to autentické ryze osobní dopisy lidí, od středověku až po polovinu dvacátého století, autorkou doplněné u každého dopisu o stručnou charakteristiku pisatele, někdy i s ukázkami rukopisů. Dopisy literátů, politiků, šlechticů i prostých lidí, určené jejich blízkým i přátelům, psané s rozdílnou jazykovou i gramatickou úrovní, ale velmi zajímavé. Publikace je obsáhlá, řazená po měsících a tento díl obsahuje téměř dvě stovky dopisů. Škoda ,že po naší generaci už taková památka nezůstane, psaní dopisů perem na dopisní papír už téměř vymizelo.
