Rup komentáře u knih
Velmi obtížné čtení jak obsahem, tak formou. Želbohu mě obsah neoslovil. Pro "světoobčana" příliš lokální, pro ateistu až nadmíru religiózní. Předestřené morální zásady uznávám, ale nepřinesly mi nic nového (možná proto, že dílo samo je už velmi staré).
Co se týče jazyka, na rozdíl od níže uvedeného, je mi milejší stará forma Vrchlického, než bezduchá, zkratkovitá, přespříliš zjednodušená, "smartofonová" čeština soudobá.
Na syžetu Wellsova románu vystavěná obžaloba bezohledných politických pletich, válkychtivosti a megalomanství a zároveň varování před lidskou snahou plést se bohu do řemesla, ač bychom si už konečně měli přiznat, že se mu dílo hrubě nepovedlo. Přes veškeré mentorování se mi kniha docela líbila, dávám tedy lepší střed.
Coby rozverná vyprávěnka vcelku dobré. Ovšem při hlubším zamyšlení musím konstatovat, že se autor o nějaké to století seknul. Národní obrození na konci XX. století je už hodně vyšumělá soda a nelze přijmout ani omluvu vůči aktuální okupaci bratrskými národy, neboť tím směrem střely nemíří. Jak jsem předeslal, beru jako příjemnou oddechovku a dávám střed.
Příběh à la Rychlé šípy z rudolfinské Prahy. Želbohu postrádá jejich napětí, gradaci i jistou ponurost. Želbohu, přes autorovu erudici kovaného historika, je zcela nepatrně využit nabízený potenciál dětské dobrodružné literatury k rozšíření jejich obzoru historických reáliích. Želbohu, ačkoli autor nepochybně při svých studiích přečetl nespočet knih, dokumentů, foliantů, etc., a v jiných svých prací dokáže ze svých znalostí "jazykově" těžit, v tomto případě použil jazyk vskutku velmi chudý, duchaprázdný. Proč, jest mi záhadou. Mládež přece není hloupá, pouze jí chybí dostatek zkušeností, vědomostí, slovní zásoba, apod. Namísto snahy o doplnění znalosti došlo spíše k degradaci textu i obsahu. Je mi líto, ale víc jak tři hvězdy nedám.
Zdařilá karikatura pokřivené doby. Směle řadím po bok "Černých baronů" a rovněž směle bych zařadil do kategorie literatury naučné. Želbohu, těm kdož vědí, ponaučení netřeba, ti kdož nevědí, buď nečtou, zapomněli (nechtějí si pamatovat) nebo nevěří. Přitom je to krátké (nezdrží to příliš od Facebooku ) a dobře se to čte (vytištěno poměrně velkými písmeny). Za mě plný počet a doporučení.
Jsem zcela znechucen úrovní překladu, jinak bych patrně dal 5*.
Číst Za trest sice za trest není, ale mě nenadchla. Bídný zloduch je znám od začátku do konce, hrdina nic moc hrdinského nevykoná, ani duše romantická se nepokochá žádnou láskou. Děj je předvídatelný, chybí mu gradace, spád celkově. Snad z nostalgie řadím do průměru a dávám za tři, ale milovníkům Francise (detektivek vůbec) nedoporučím.
Skvělý nápad, výborně zpracovaný a naprosto zmršený stupidním překladem.
... jestli nezemřeli, žijí šťastně dodnes. Poslední hlt kávy bývá nejsladší a zde je konec opravdu hodně přeslazený. Jinak se jedná o čtivo vcelku dobré, tedy pokud neočekáváte něco hlubokomyslného. Taková lepší červená knihovna. Dokonce i překlad, odmyslíme-li si všechna pak a potom a většinu ukazovacích a přivlastňovacích zájmen, přinejmenším neuráží.
Doslov mě doslova dostal. Jen mi v něm chybí ještě Marx, Lenin a Stalin, případně Gottwald (Béďa Engelsů nechybí), což je na pováženou. Vynecháme-li tedy údernický úvod a zmíněný doslov, pak nelze než smeknout nad autorovou odbornou erudicí a bujnou fantazií. Bohužel spisovatelem nikdy nebyl, není a nebude. Slovní obraty naivní, stylistika mizerná. Za obsah a jako vždy skvělé Burianovy ilustrace dávám čtyři hvězdy. Především mládeži, doporučuji.
Literární skvost to není, spíše kronika než lidové vyprávěnky, ale oproti prvnímu dílu se mi zdá o poznání lepší, jako by se autor vypsal. Jednu hvězdu přidám.
Poetický námět nepoeticky podaný. Spíše než lidové vyprávěnky mi vyprávění připomíná diplomovou práci. Shodou náhod jsem si před nedávnem listoval v jednom ze svazků Pohádek a pověstí Boženy Němcové a musím konstatovat, že autor za jejím stylem i jazykem žalostně pokulhává. A když už jsem u těch porovnání, k Pražským pověstem mě přivedlo listování v Andersenových pohádkách rovněž s ilustracemi Cyrila Boudy a bohužel opět jednoznačně, s velkým náskokem bodují ilustrace v Andersenových pohádkách. Nuže střed.
Popis průměrnosti. Průměrné maloměsto, průměrní obyvatelé, průměrné osudy a, bohužel, dle mého, průměrné zpracování. Spíše než beletrii mi kniha vskutku připomíná popis: popis vázy s květinou, popis secesní budovy, popis kbelíku se špinavou vodou, ... S hrdiny bych se snad i dokázal ztotožnit, s autorovým dílkem nikoli.
Dnes už nic objevného, ovšem ve své době... K tomu skvělý styl psaní. Všechny ty dnešní "hororové" slátaniny mu nesahají ani po kotníky. Doporučuji.
Smysl přebalu s kolejemi a tramvají mi uniká, ale to je vedlejší. Velmi dobře napsaná psychologická analýza přerodu uťápnutého, vystrašeného človíčka, byť pohříchu nikoli zbytečně, v sebevědomého člena pronásledované komunity, kráčejícího důstojně na smrt. Pitoreskní podobenství tragické doby.
Erotiky požehnaně, ale lásku tady nehledejte, byla by to zbytečná námaha. Mám postavené priority poněkud jinak.
Co dodat? Snad jen výrok Émile Zoly: Je největší z vypravěčů. Doporučuji.
Jazyk živý, styl, nechci říct mrtvý, ale řekněme barokní. Osobně mně to nevadí, neboť mám romantismus rád, leč, jak jsem postřehl v komentářích, jiným připadá děj zdlouhavý. Ovšem co mně vadí, je tisíckrát obehrané klišé trudnomyslného detektiva a krásné sekretářky. Proto, a také kvůli tomu, že se už ke knize nehodlám vracet, jedna dolů. Zkrátka se román nestal mou srdcovkou.
Bylo-li by dílko psáno coby parodie, bylo by mi milejší. Takto ve mně vzbuzovalo děs jen neuvěřitelné kvantum pomlček; v tom je tedy autor mistr nad mistry. Bude-li jej chtít někdo překonat, bude už muset dělit slova. Jinak tomu nechybí vtip ani spád, leč proklamované hodnoty mám úplně jinak nastaveny. Celkově se přidržím průměru, tedy za 3.
Je tu v blozích vlákno, kde čtenáři diskutují, zda je lepší konec optimistický, pesimistický, otevřený, uzavřený. Nuže vězte, že tento díl nemá konec žádný; rozhovor ukončený vprostřed věty. Autor si nechal vygenerovat náhodné číslo mezi 300 a 500 nebo píchnul prstem do svazku a díl uťal. Celkové hodnocení si nechám na úplný konec, zatím tak horší střed.