Ruzaaa
komentáře u knih

Tak tohle byla poměrně síla číst, uf. Při čtení se ve mně michalo spoustu pocitů, od lítosti, vzteku, zhnusení nad odpornym otcem a bezmocí nad mizernou matkou. Mám dvě malé dcery a ani trošku nedokážu pochopit, jak někdo může být taková zruda a dívat se na to, jak někdo ubližuje mému dítěti, případně mu sám ubližovat. Fakt jsem doufala, že Maude veme otcem něčím po hlavě, že uteče, že její matka konečně přistoupí na stranu své dcery... aspoň že se i tak podařilo Maude odejít, i když jinak, než bych čekala.
Celý příběh je velmi silný, hlavně když víme, že je podle skutečné události a že Maude vystudovala a pracuje jako terapeut pro lidi, kteří si prošli podobnými věcmi, jako ona.


Sice jsem četla Krvavou Rose až po velmi dlouhé době po kralech Wyldu, ale i tak si vybavuji, že mě jednička bavila více. Nicméně i tak je tato knížka takový fajn, rychle ubihajici příběh putování fantasy světem, zabíjení příšer, rodinných setkání a boje proti zlu.


(SPOILER) Knihy z prostředí antického Řecka a Říma mě velmi baví a tak jsem díky výzvě otevřela i Quo Vadis. V Římě jsem byla 2 měsíce před začátkem čtení, a tak jsem se mohla díky ní zase částečně vrátit a víc si to prožít (byla sem např. na prohlídce Mamertinské věznice a představa, jak tam naskládali tolik křesťanů jako vězně, je děsivá).
Začátek knihy mě moc nebavil a chvíli mi trvalo se dostat do děje. Zpočátku mě nebavilo ani milostné vzplanutí Vinicia. Pak se příběh ale rapidně rozjel a hltala jsem každou stránku. Ač jsem nevěřící a očekávala jsem, že křesťanské rozhovory a zvolání mě nebudou vůbec bavit, byla jsem na omylu, protože kniha mě tak pohltila, že mi toto přišlo jako naprosto přirozená část.
Pasáže o požáru Říma, mučení a zabíjení křesťanů byly velmi barvitě popsané, až mi z toho bylo někdy úzko. Nicméně taková byla (zřejmě) pravda. Epilog knihy byl také velmi podařený: ,,A tak skončil Nero. Stejně jako končívá vichřice, bouře, požár, válka nebo mor. Ale Petrova bazilika vládne dosud z vatikánských výšin městu i světu."


Opět skvělá kniha, kterou jsem si moc užila, i když mi tento díl přišel opravdu nejdepresivnější a smutný. Autorka odvedla opravdu úžasnou práci.


Skvělá kniha, ke které se budu vracet velmi často. Obsahuje kompletní drezurni i parkurovy výcvik koně a jezdce.


Tuto knížku jsem koupila pár let zpět někde ve výprodeji a dostala se k ní až teď díky Čtenářské výzvě. Moc jsem neočekávala a o to víc jsem překvapená. Velmi dobře a čtivě napsaný příběh s originálním tématem. Oceňuji i popisné pasáže, které čtenáře přímo zanesou na místo příběhu.


Tak tenhle román byl fakt pohlazení. Strašně milý příběh, krásně se četl a člověk si postavy hned oblíbil.


Neuvěřitelně zajímavé rozhovory s předními českými lékaři z různých medicínských oborů. U každého lze najít zajímavosti z jejich oboru, osobního života, stáží a historie.


Nádherná knížka, tady rčení Nesuď knihu podle obalu neplatí. Je totiž úchvatná i uvnitř - jak příběhem, tak i krásnými ilustracemi.
Děj je jednodušší s odkazem na příběhy severské mytologie.


Jedna z nejlepších knih o jezdectví. Opravdu doporučuji všem, co to s jezdectvím myslí vážně s chtějí se vzdělávat.


Hodně zajímavé téma knihy, první půlka mě strašně bavila a byla jsem zvědavá, jak to autoři pojmou a jak to všechno skončí. Druhá polovina mě už tolik bohužel nebavila, i když byla relativně plná akce, ale celkem pro mě neuvěřitelné vyústění daných situací. Proto dávám 3* (i když jsem počítala dopředu s tím, že se jedná o Young adult).


Jakákoliv kniha z rukou otce a dcery Klimke je sázka na jistotu, kvalitní rady a tipy pro výcvik úspěšného partnerství jezdce a koně.


Naprosto skvělá kniha, doporučuji všema deseti nejen pro jezdce mladých koní.


Kniha obecně o drezurních cvicích od Z až po T. Cviky jsou řazeny podle abecedy, což mi nepřišlo moc šikovné, spíš bych ocenila řazení dle stupně obtížnosti. Popis cviků a jak je provést je velmi obecný, najdete v něm i nějaké rady, když nastanou problémy s daným cvikem, trenéra však tato kniha nenahradí.


Přiznám se, že Tulák Rover byl na mě až moc dlouhý a utahaný, ale naprosto jsem obdivovala spojitosti s mytologií, to jsem si velmi užila. Ráda se ke knize vrátím, až budu mít starší děti.


Tahle kniha by neměla chybět v knihovně (a mysli) každého koňáka. Celkem jednoduše podaná věda o mozku a komparace lidského a koňského mozku prokládaná zážitky z praxe. Kniha mi přijde skvělá hlavně i proto, že se snaží vysvětlit lidem, že koně nedělají nic naschvál, nic na nás neplánují a ani nemají lidské vlastnosti.


Tuhle knihu bych nejen doporučila, ale přímo vnutila do každé stáje, aby si ji lidi přečetli a hlavně ji porozuměli a vzali za svou. Kniha jež se snaží vrátit jezdecký sport tam, kde má být a to jest ke spokojenému a zdravému koni.
Mně osobně kniha velmi dala a zároveň utvrdila v mých názorech nejen na výcvik koní a jezdců, ale i na chování a předvádění koní na závodech v současné době. Máme nyní období, kdy jezdectví stojí na svém vrcholu díky financím, nadšencům, líbivosti a pozlátku, ale zároveň reálně strašlivě upadá kvůli spěchu a honbě za uspokojením ega jezdců, ekonomické stránce věci a snaze zaujmout. A díky tomu všemu trpí ti, co si trpět nezaslouží - koně.


Třetí díl mi přišel ještě lepší než druhý. Možná i proto, že dává prostor i méně známým sportovcům ale s velmi zajímavými příběhy. A co si odnáším ze čtení Bez frází? Že ve sportu nejde nic obcházet a flákat, protože pak to nikam nedotahnete. A že být profesionálním sportovcem není jen to pozlátko, co všichni vidíme na první pohled.


Tuhle knihu mám už nějakou dobu doma a vůbec mě to k ní netáhlo. Jaká chyba! Jedna z nejlepších knížek, co jsem četla. A to nejen z tematiky 2. sv. války. Je opravdu vidět, že si autor dal záležet a na knize pracoval dlouhá léta, sbíral střípky a dával je do souvislostí. Hodně se mi líbil styl vyprávění, do Pina jsem se opravdu vžila. Příběh je dost smutný a hluboký, u mě to bylo i tím, že jsem byla před dvěma lety na víkendu v Miláně a tak jsem spoustu míst navštívila.
Knihu opravdu doporučuji, skvělá volba.


Když jsem začala číst, trochu jsem se bála jazyka, kterým je kniha psaná. Ale obávala jsem se zbytečně, naopak to tak krásně příběh podtrhlo. První část knihy byla boží, připadala jsem si jako v pohádce Princezna ze mlejna. Příběh byl pro mě velmi čtivý a zajímavý, jistou předvídatelnost děje jsem přešla s tím, že to k tomu tak nějak patří. Chvílemi jsem nechápala Evičku v jejím chování a nesouhlasila s ní. Ale jen takhle asi dokázala Jozu porazit.
