RyonMathrin komentáře u knih

Pratchett! A on mu zase dává všech pět! To už je podezřelý... Jednak tenhle uživatel a s největší pravděpodobností i kniha.
Inu, na svou obhajobu uvedu jen pár slov: Nápady. Železo. Mravenec v kovárně. Čarodějky. Stařenka Oggová. Magráta. Bábi. Stařenka Oggová. Magráta-Krokuše. Bábi. Kvestor. Knihovník. A ještě Stařenka Oggová.
To musí stačit :-).
Tuhle knihu jsem četl před lety a nevím proč jsem si ji vnitřně řadil k horším z celého Pratchettova spektra knih. Četl jsem teď totiž po cca 20 letech (u všech holí mágů, co nejsou přeludy, je šokující si tohle uvědomit :-) ) a musím konstatovat, že jsem si to nějak blbě pamatoval - viz úvod, je to totiž paráda. Autor umí přejít z mrazivého napětí, o které v knize rozhodně není nouze, během pár vět do třeskuté srandy. Přitom to není násilné, prostě to ukazuje jeho záběr.
A nemohu se nepodělit o tyto krátké výstřižky (bez spoilerů) (výstřižky, ne výstřiky, nesnáším autocorrect!) :
"Od její pýchy by se odrazil i hozený kámen."

"... byl to ten druh temnoty, která jak se zdá, přitéká odjinud. Byla tak hustá, plná, téměř hmatatelná, že možná kdybyste to zkusili, dokázali byste utrhnout kus vzduchu a tu noc z něj vymáčknout."

"Smrdí, jako kdyby se srazily dva cirkusy!"

"...existuje mnoho pěvců, při jejichž zpěvu praskají sklenice. Stařenčino vysoké C dokázalo skleničky vyčistit."

"Co to tam máte?" ptal se troll.
"Já jsem obr," odpověděl trpaslík Casanovlez.
"Ale obři jsou mnohem větší."
"Já jsem byl nemocný."

38 03.12.2019

Bez znalosti předchozích dílů nemá smysl číst.
Všem, kdo byste o četbě série uvažovali, doporučuji rozhodně 1. a 2. díl. Zbylé 3 bych označil za takové trochu vyklusávání, které ocení spíše skalní příznivci (tady to dostává nový význam :-), prostě milovníci malých fousatých bojovníků).

Poslední část Trpaslíků je obstojné čtení, i když to na můj vkus v několika věcech drhlo. Ale nejdřív pozitiva:
Napínavost a pestré dějové zvraty jsou jako vždy velmi dobré, to nelze upřít. Akce je taky dobře zvládnutá. Některé nápady originální, svěží, zejména ty ohledně magie. Pravý Tungdil, jeho přátelé a motivace - o tom se četlo dobře.
Teď ty horší věci, zůstanu nejprve u postav:
Osoby nejsou mnohdy zapamatovatelně popsány a v některých případech jsem musel hledat, o koho jde. Beligata a Gosalyn se mi pletly, občas použít opis místo vlastního jména by vše zpřehlednilo. Styl autora mi nesedl, například popisy a přechody mezi místy byly občas zmatečné. Taky mi vadilo, kolik umíralo postav - nejen bezejmenných vojáků, ale i hodně vedlejších hrdinů. Je to nějaká divná móda poslední dobou... fantasy přece může být drsná a zároveň to nemusí být jatka. V neposlední řadě uměle vytvořená krátká trpasličí přísloví/moudra, kterými autor věnoval každému samostatnou stránku, aby jimi proložil kapitoly: Z necelých dvaceti mělo šťávu snad jen jedno, ostatní byla jako když pucuje okno sekerou (válečnou). Bylo na nich strašně poznat, jak křečovitě byla vytvořena.
Shrnuto: v setrvačnosti dočtené pětice knih spíše potěšilo než urazilo, ale pokud Heitz ještě časem napíše další pokračování, ke kterému si v závěru připravil dvířka, už se na to nechystám.

21 03.12.2019

Úžasně zábavná směs protikladů a nepravděpodobných náhod (nepravděpodobnější věci viděl snad jen Arthur Dent při cestě galaxií). Navíc kniha průběžně propírá světovou politiku druhé poloviny 20.století a některé postavy příběhu evidentně ztělesňují výsměch různým politickým směrům, hlavně však fanatismu obecně. Při poslechu jsem se neskutečně bavil. Několikrát obelstění tajní agenti, revolucionářka, Holger... Vůbec, nápad s dvojčaty je maximálně vytěžený, tak říkajíc vyždímaný do poslední kapičky. Stoletého staříka jsem četl jako prvního a obě knihy mi přijdou stejně zábavné.
Rozhodně doporučuji!

Neodpustím si něco ocitovat, mělo by to však být bez spoilerů. (jako vždy lákadlo pro ty, kdož nečetli, připomenutí těm, kdož četli)

"... v důsledku toho se musel přestěhovat do nápravného zařízení. Stát předpokládal, že na jeho nápravu bude třeba 18 měsíců. "

"Nenávidět Američany musí být s ohledem na jejich počet pěkná fuška."

"... co se týče certifikátů pravosti, strýčkovi se nikdo nevyrovná. Jednou si sice v Anglii odseděl čtyři roky, to je pravda, ale za to může ten packal z Londýna, který certifikát pravosti tak odbyl, že strýčkův falzifikát vypadal vedle originálu příliš dobře. "

48 20.11.2019

Hodně dobrý duchařský příběh a odhalování kostlivců ve skříni. Říkal jsem si, že něco podobného, samozřejmě ne tak koncentrovaného, se mohlo někde stát nebo třeba i stalo (nevím, jestli King čerpal ze skutečnosti, nekopal jsem tak hluboko, tedy ehm..., nerýpal jsem v tom). Někdy to bylo tak napínavé, že se mi nechtělo opustit auto, ve kterém jsem audioknihu poslouchal. I když musím říct, že první třetina knihy byla až moc rozvláčná. Ale od setkání Mika s Mattie to začalo konečně víc odsýpat.
Pozor, dále spoilery!
Co mi na knize vadilo byl fakt, že sympatická, hned druhá hlavní hrdinka přišla o život. Jako jo, přeci jen v rámci žánru je to asi oukej, ale osobní pocit, že ve vyvrcholení děje ji šlo někam jen odstranit sedmnácti různými způsoby, pro mě přetrvává. I tak to však byl strhující čtenářský (poslechový) zážitek. Třeba scéna s kamenováním Mika v jezeře byla opravdu velice sugestivní. A ještě jeden detail - Mike z pohledu první osoby popisuje, jak se v některých situacích bojí. Ovšem některé další paranormální příhody popisuje neuvěřitelně chladnokrevně. Možná ale soudím špatně a po mnoha nocích strávených ve Smějící se Sáře bych to vnímal jinak.

32 14.11.2019

Tak oproti prvnímu dílu MKP se mi tato kniha líbila víc. Lépe jsem se ve všem orientoval. Vyprávění mi přišlo na mnoha místech lepší, napínavější. A přesto, že rozsáhlý fantastický svět Malazské říše se neumístí na horní stupně mého žebříčku imaginárních světů (kvůli různým osobním detailům, které by tu jen zabíraly místo), je to fascinující prostředí a byl to pro mě vynikající čtenářský zážitek. Našel jsem zde neotřelé nápady, plastické charaktery, zmáknutý příběh. Jen je to občas strašně kruté a naturalistické (brblám si pod fousy, přestože jsem vyrostl na Sapkowském :-) ), ale k žánru to prostě patří. Některé postavy zemřely. Chvíli to bolí, protože tak nějak fandíte trochu všem, když jste s nimi putovali tak dlouho... a postupně, pomaloučku začínáte chápat, že to tak zjevně muselo být.

Z množství textu občas vystoupily krátké, neskutečně výstižné úryvky. Dvě z těchto perel ocituji, protože podle mě shrnují celou knihu, a zároveň to vůbec není spoiler!
"Umírají děti. To je stručná definice lidstva, řekl bych. Kdo potřebuje tlusté svazky historických knížek? Umírají děti. V těch dvou slovech se skrývá celá nespravedlnost světa. Citujte mne, Kalousi, a nemusíte psát nic dalšího. Ten parchant má pravdu. Ekonomika, etika, hry bohů , to vše je shrnuto v tomto jediném tragickém prohlášení. ..."

"Bohové se usmívali, ale byl to ztuhlý škleb lebky."

Doporučuji.
PS: z postav jsem si oblíbil jednoznačně Felisín, Baudína a Heborika.

26 24.10.2019

Velmi povedené pokračování série. Opět akční, napínavé, plné nových nápadů. Příběh byl obohacen temnými prvky ( nově zmíněný druh trpaslíků nakažených kouzly alfů), ale to je jen dobře, dostalo to tím pádem nové možnosti. Změna charakteru Tungdila funguje taky jako nečekané koření.
Nečernobílost některých postav taky vítám. Ovšem kvůli následujícím věcem dávám jen cca 3,5*:
Pojmy oběh a cyklus mi stále přijdou matoucí, když vás to nutí v průběhu napínavé četby se vždy zastavit a zamyslet, který pojem znamená rok a který den, začne být otravné.
Dále romantická linka je fajn, ale jak už někdo zmínil, autor to rozpitvává až moc.
Ze zapřisáhlých nepřátel se mávnutím, hm... sekery stávají spojenci - budiž, ale bylo těch zvratů podle mě moc a někde jejich logika dost skřípala. V závěru je už otazníků na můj vkus příliš, mám rád trochu otevřené konce, ale pár odstavci dovysvětlit některé věci bych uvítal. Nu, možná autor nesmí ani naznačovat :-)
Každopádně pro ty, kteří sérii začali, je to báječné pokračování.

25 27.09.2019

Velice pochmurná a bohužel i trochu pravděpodobná vize budoucnosti. I když... :-) Prostě úžasná záležitost. Mnoho rovin a náznaků překvapilo, přes mistrnou akční scifi se pan Kulhánek dostal na ještě vyšší úroveň, než jsem čekal. A to nejen tím, že se část příběhu odehrává ve vesmíru, hlavně posledními stránkami. Musím přiznat podobnou zkušenost jako píší v komentářích někteří čtenáři, začátek je trošku matoucí, nicméně když se to rozjede, žasnete vedle tradičně kulervoucích akčních scén nad nápaditostí příběhu. Vtipné odkazy na známé prvky naší doby potěšily jako vždy (jen nevím, co kdy Britney autorovi udělala :-) ), taky BugMac, Jobugella s extra velkými kousky a Nový Švábík s 10% zdarma navíc mne totálně rozebral. A navíc jsem opět bohatší o několik nových, krásně znělých, ryze českých slov.
Všem doporučuji, je to vynikající zážitek.

"O mrtvých jen dobře."

"Vzňáááu!"

"To je kyselina sírová? Můžete postrádat dva litry?"
"Jistě, na co vám bude?
"Na pálení žáhy," usmál jsem se. Vypadal zaskočeně.

37 24.09.2019

Tak tohle bylo pro mne velmi příjemné překvapení. Dostal jsem jako dárek a podle názvu jsem čekal něco trochu jiného. "Pochutnal" jsem si však na velmi dobře namíchaném koktejlu netradičních postav a originálního příběhu městské fantasy. Velmi se mi líbil autorův jazyk: nezvyklá slovesa, krásné a poetické popisy, prostě úžasný zážitek. Už jsem zmínil originalitu příběhu, který mne opravdu oslovil neotřelostí, zajímavými prvky a nečekanými zvraty.
I když musím přiznat, že i na můj vkus zde umřelo příliš mnoho hlavních postav (nebo alespoň já je jako důležité vnímal), podle mne zcela zbytečně.
A závěr... ten byl prostě epesní.
Za mne jednoznačně plná palba, český autor, který má dobře našlápnuto. Normálně bych dal tak 4*, ale chtěl jsem pozvednout průměr hodnocení, protože tohle opravdu stojí za to. Možná dám šanci i trilogii Pelyněk, kterou jsem původně ignoroval, protože steampunk mě zcela míjí, ale kvůli autorovu jazykovému umění mu možná dám šanci.
Všem vřele doporučuji!
(PS: a to bych nebyl já, abych si z toho neudělal taky trochu prču, protože mi po přečtení napadlo "Počkej, až přijde hodinář... to uvidíš ten tanec!" Zajímalo by mne, jestli pan Tučka představení Sklepáků s uvedenou scénkou viděl. Nebo jsem paranoidní a spojitost vidím, i když tam třeba není)

30 01.09.2019

Tak tohle bylo vědecké, pak ještě vědecké, pak dlouho nic a pak ještě vědecké, ale hlavně totálně strhující! Téměř všechny termíny však byly laikům dostatečně vysvětleny - klobouk dolů před autorem, zasáhl do mnoha oborů . Vše je skvěle zpracováno, postavy byly krátce, přesto zcela výstižně popsány včetně charakteru, velmi, opravdu velmi uvěřitelně.
Vysoce hodnotím též kvůli nadmíru zajímavým myšlenkám týkajícím se možných mimozemských organismů.
Posloucháno jako audiokniha. Vynikající, vřele doporučuji.

47 15.08.2019

Knihu jsem si vybral hlavně podle názvu. Jedná se o teprve mé druhé přečtené dílo od S. Kinga. Fanoušci prominou, ale nutí mne to napsat: tak tohle že je ten slovutný King? Jistě, bylo to napínavé, gradovalo to, popisy byly pěkné, nápady super - písek, dračí oči, ubrousky... Originální prvky - devítikomorák.. Ale bylo to neskutečně dlouhé, při úvahách a plánech hlavních postav, které byly nasnadě a dokola omílané to byla téměř slovní onanie. To hlavní, co mi vadilo, byl však americký styl, který jsem v bledě modrém viděl v nějakém televizním pořadu (myslím, že se to jmenovalo Pekelná kuchyně, nutno podotknout, že jsem se ani na ten jeden díl nedodíval a podobným pořadům se od té doby vyhýbám) : pár větami prozrazuje, co bude následovat, v podstatě kniha spoiluje sama sebe. Toto provedl i King v Dračích očích a několikrát. Budiž, pohádková atmosféra knihy by to snesla, možná... Lehké náznaky ve správnou chvíli jsou OK... Ale to, že ze čtenářů dělá nepokrytě blbce, když jim před koncem knihy už tak omílané indicie ještě prežvýká (opět v duchu zmíněného tupého TV scénáře "... před deseti minutami jste viděli a za deset minut uvidíte" ) to už mě vážně míchlo.
Takže shrnuto - příběh zajímavý, jen tak jej nezapomenu, ale kvůli zpracování si knihu už nepřečtu. Doporučil bych ji snad dětem, ovšem až tak od 12 kvůli pasáži se žezlem :-)
Doufám, že známější autorovy knihy budou lepší (povídka - či rozsahem spíš novela Vykoupení z věznice Shawshank nasadila laťku příjemně vysoko).

29 13.08.2019

Myceliální vlákna jsou záludná... nechtějí mě pustit. Ve čtvrtém dílu gradují některé události, děj nabírá tempo a je tu i dost zásadní konflikt. Fanatismus a církevní fanatismus je skvěle vystižen, v některých místech jsem bezmocí a vztekem svíral chodidla v pěst, paralela je jasná.
Přesto jsme se dočkali znovu popisů charakterů, Lucas je výjimečný hrdina a co prožívá, nezažije nikdo jiný a je dopodrobna popisováno. Pinky překvapivě také vylaďuje formu, sice jen maličko, ale na můj vkus příjemným směrem.
Citace: "Poprvé ji napadlo, že její schopnost neurážet se kvůli jakýmkoli maličkostem je pro život vlastně docela praktická."
Nové postavy, nové zvraty, skvělý styl psaní. Taky se v dalším díle asi posuneme dál do vesmíru, už se nemůžu dočkat, jak se to vyvrbí, tedy, ehm, spíš vyhoubí?
Asi jsem v komentářích u předchozích dílů ještě nezmínil, jak se mi líbí promakaný "budoucí" svět a nově vymyšlené termíny - netlog, zákon o informacích, protonace, gleewarinové...
Doporučuji!

32 11.07.2019

Podle mne by se mělo jmenovat, jak bylo původně zamýšleno - Tma 2.0, protože se jedná o úplně jinou knihu než původní vydání Tma z r. 1998. Podle toho bych stručně označil 1. vydání jako "optimistické" a Tma 2.0 za "pesimistické". Za sebe doporučuji spíše první vydání, pokud ho někde ještě seženete.

Pozor, dále možné spoilery!

Neodpustím si srovnání s původním vydáním, kde mi příběh sedl o dost víc.
První verze knihy končí něčím, co přesahuje chápání lidstva - ve vesmírném, hvězdném měřítku. Taková sci-fi mě baví a vůbec mi to nepřišlo jako oslí můstek. Druhá verze spíše ukazuje na pravděpodobný scénář katastrofy. Pan Neff v předmluvě vysvětluje pohnutky k přepracování původního příběhu, které jsou samozřejmě pochopitelné. Ano, možná je to realističtější verze, tedy jak by to pravděpodobně dopadlo, kdyby nějaká taková katastrofa opravdu nastala. Ale - některé pasáže jsou až nechutné, z Kateřiny například autor udělal úchylnou zrůdu a podle mne zcela zbytečně. Nečetlo se to špatně, vůbec ne, ve srovnání obou verzí však preferuji tu první.

28 10.07.2019

Parádně vyvážená kombinace: intriky, dobrodružství, napětí, akce, padouši dostanou, co zaslouží. Velice zhruba se dá v tomto pořadí takto shrnout i děj, jen je to porůznu prošpikováno další akcí a napětím. Děj se netočí jen kolem Koniáše, který vypráví z první osoby, ale i z pohledu několika dalších postav, což vůbec nebylo špatné. Koniáš je ten typ hrdiny, který je sice téměř nezmar, ale přes své umění s mečem i vrhacími noži také dostane často nakládačku a musí se z toho vylízat - tudíž je to docela vyvážené. Na první pohled přímočarý příběh, kdy žoldáci musí chránit konvoj kolonistů na dlouhé cestě rozvinulo množství drobných epizod, logických (očekávatelných překážek), ale přesto velmi nápaditých.
Četlo se to perfektně. Ale jednu věc autorovi neodpustím - to jak to dopadlo s Kristýnou. To mě vážně zabolelo, mohl to vymyslet jinak. Vlákna osudu ostatních postav se však zauzlila i rozuzlila na můj vkus dobře. A na závěr si ještě neodpustím soukromé ohodnocení: Koniáš je sice borec, o tom žádná, ale Led Kowalski byl pro mě největší hrdina.
"Postavíme most..." :-)
PS: No tak dobře, dávám i pátou hvězdu, je to vážně pecka. Ale ne za tu Kristýnu, autore - ty, ty ty!

34 25.06.2019

Tuhle knihu si troufnu označit jako "pro děti od 5 do 90 let". Čteno zároveň předškolnímu a školnímu potomstvu a líbilo se oběma třem (to jako i mně). Zápletka vypadá zpočátku poměrně jednoduchá... ale díky objevování tajemství skupinkou kluků a veselým scénkám, vzniklým z konfrontace s různými, naprosto unikátními postavami si určitě získají většinu dětí. Já jakožto tvor úspěšně se maskující za dospěláka jsem zase chrochtal blahem nad nádhernými dialogy, fantastickými nápady
a parádní hrou se slovy. Za mě byly nej části s mouchu, co četla a pak velrybí moudra.
Prostě kouzelné. Podle mne jedna z top 10 knih v každé dětské knihovničce.

46 17.06.2019

Některé uvedené myšlenky jsou opravdu dobré, obzvlášť jsem poznával sebe i své blízké v částech "nebrat si věci osobně" a "nevytváření domněnek". Myslím, že v tomto případě autor skutečně uhodil hlavičkou o hřebíček. Když jsem si při čtení uvědomil, jak moc to sedí, jak si lidé často dělají život složitější, než by mohl být.
Ovšem druhá věc (a tisíckrát těžší) je, vymanit se z té psychologie stáda a opravdu se od toho oprostit. Máme to totiž v sobě zakořeněné vesmírně nesmírně.

32 17.06.2019

Moc pěkná publikace pro všechny, kdo se o podobné věci zajímají. Od doby vydání však už uplynul nějaký čas a podobných knih je k mání určitě mnoho... přesto mi to tehdy přišlo dobré.

16 17.06.2019

Jako malý jsem četl několikrát. Velmi napínavé povídky pro děti cca 10+. Čtenář se podívá prakticky kolem světa. Vzhledem k Batličkovu životopisu evidentně podle skutečnosti nebo alespoň skutečností inspirované.
Uvedené věkové kategorii velmi doporučuji.

22 17.06.2019

Kdysi se mi tohle dostalo do ruky. Optimismus - budiž. Radost ze života - budiž. Ale ta forma... Nesedlo mi to. Pro mě je to takové.. nijaké. Plácání prázdných slov. Navíc se to ani pořádně nerýmuje... Jedna hvězdička za naivitu, která někomu může přijít možná miloučká - protože jak se zpívá ve Známce punku, každý zboží má svýho kupce. Jinak za mě odpad.

16 12.06.2019

Čarodějky jsou v bezvadné formě. Příběh si bere na paškál klasické pohádky a svérázným Pratchettovým humorem je překrucuje, tedy, pokouší se je narovnat. (Je tu však ještě další postava, velmi nečekaná, která je v pozadí všeho, ale ať nespoiluji.) Co mě však bavilo nejvíc, jsou dialogy, které zdůrazňují typické postoje všech třech čarodějek. Kromě parodie na pohádky je kniha nabitá právě humorem, vycházejícím z charakterů čarodějek. Sice je známe už z předchozích knih, ale přestože se to opakuje v bledě modrém dokola, pokaždé to znovu pobaví. Nemá to chybu.
Malé ochutnávky pro ty, kdož nečetli, připomenutí pro ty, kdož četli:

„Poslyš, s tím pitím bys měla začít brzdit, Gyto,“ ozvala se Bábi, když hospodský před Stařenku
Oggovou postavil další láhev. „Já bych nevěřila žádnému pití, které je takhle zelené.“
„Ale vždyť tohle není opravdický alkohol,“ uklidňovala ji Stařenka. „Tady na té vinětě se píše,
že je to vyrobené z různých bylin. Pořádný alkohol z bylin nikdy neuděláš. Okoštuj kapku.“
Bábi čichla k hrdlu otevřené láhve.
„Voní to jako anýzovka,“ připustila.
„Tady se píše ,Absinth’, na té láhvi,“ upozorňovala ji Stařenka.
„Ale to je přece jen jiný název pro pelyněk,“ usmála se Magráta, která se v bylinkách vyznala
dokonale. „Můj herbář říká, ,zze to na pokazzenj zzaloudek dobré geft, a kdyzz fe bere przed
gjdlem, przedchazj to zzaludecnjm tezzkoftem’.“
„Tady to máš,“ prohlásila s převahou Stařenka. „Bylinky. Vždyť on je to vlastně lék.“

Bábi strhla z blízkého stromu kus liány a švihala s ní do vody.
Stařenka Oggová o krok ustoupila.
„To bys neměla dělat, Esme! To bys neměla!“ zadrmolila poněkud poplašeně. Aligátor zuřivě rozvířil vodu a couvl.
„Takového drzého přerostlého niloka si můžu mlátit, kdy chci!“
„Můžeš, to víš, že můžeš,“ uklidňovala ji Stařenka Oggová, „ale možná…, že bys to neměla…
dělat… tím hadem…“

„Nic se neboj,“ utěšovala Magrátu Bábi, „budeme tam taky.“
„A to by mě mělo podle vás uklidnit, ano?“

„Nenávidím je!“
Stařenka zatahala Magrátu, která se nehýbala, za rukáv.
„Tak pojď už!“
„Já je fakt nenávidím.“
„Budeš je moct nenávidět ještě lip, když od nich budeš dost daleko.“

A krátká zmínka o sen-buddhistech mě zcela rozebrala: "Sen-buddhisté jsou nejbohatší náboženskou sektou ve vesmíru. Základní pilíř jejich náboženství spočívá v přesvědčení, že hromadění bohatství je velké zlo a nesmírně zatěžuje lidskou duši. Sen-buddhisté se proto bez ohledu na osobní risk a oběti snaží získat co největší bohatství, aby tak snížili nebezpečí, ohrožující ostatní lidi."

Doporučuji.
Neboť jak píše Stařenka Oggová v jednom ze svých neskutečně pravopisně zprzněných dopisů, "... protože dobro na konci pokaždý vyzraje."

33 12.06.2019

Kniha inspirovaná Dračím doupětem a přímo z něj vycházející (něco jako krátké české DragonLance). Už je to nějaký ten pátek... ehm, desetiletí, co jsem četl, ale zpracování se mi líbilo. Dobrodružství (příběhy) si pamatuju jako celkem typické, ale dobře zpracované a čtivé. Povídka s Pavoučnatkou byla dokonce laděná až romanticky, což nebylo pro každou hru typické, ale četlo se to dobře. Čtenáři Dračákem netknutí možná ohodnotí jako průměrnou fantasy, někteří si možná mohli k jedné z nejlepších společenských her (jasně, že přeháním, ale jako Pán Jeskyně nemohu jinak :-) ) díky knize najít cestu.
Shrnuto: obstojná klasická fantasy, která však vznikla v ručně kreslené mapě a vymyšleném příběhu díky mnoha hodům kostek - a protože se řadím k podobné krevní skupině (D jako DrD :-) ), přidávám hvězdu navíc.

18 09.06.2019