s1ombrehimawari komentáře u knih
Fajn: prostředí, Ginelli, nakonec i příběh byl fajn, ten mráz co mi jednou přeběhl po zádech
Né tak fajn: hlavní postava, opakování úkonů a slov všeho druhu, víc přirozeného vyjadřování prosím
No, ztratilo to veškerou originalitu. Prostředí bylo fajn. Postavy dost šablony, ale nějaké mi přeci jen byly sympatické. Děj rychlý, ale nevykreslený, nudný a plochý. Styl psaní furt nuda a chybějí popisy pro vytvoření realističnosti.
Prostě zase láska od první kapitoly. Ačkoliv bych řekla, že akce se vyskytuje až ke konci knihy, tak místo ní v průběhu máme pořádnou salvu pocitů. Ty postavy jednoduše žeru. Nevím, co teď budu dělat, snad nezešílím netrpělivostí.
Přijde mi, že hodně povídek není dotaženo dokonce a nebo má špatně vytvořenou půdu pro kvalitní příběh. Potenciál to mělo ale tím to končí. A třeba ty dovětky? Jako proč? Co to tam dělá? Absolutně zbytečně využité stromy.
Druhý díl byl o mnoho lepší než ten první. Líbila se mi zápletka, která už působila více sofistikovaně. Miluju autorův styl psaní a jeho vstupy do příběhu.
Ačkoliv vím, že tato kniha se mnohým nelíbila, tak mě naprosto uchvátila. Soucítila jsem s hlavní hrdinkou a to přesto, že mi né ve všem sedla. Byla totiž trošku povrchní a někdy přeci jen nedostatečně empatická. Brečela jsem. Smála se. Dostala jsem také od této knížky takový hezký hřejivý pocit. Zároveň jsem si uvědomila, co všechno se skrývá za tou 'krásou a oslnivostí' USA. Hodně mě toho naučila a to nejen to jak přežít ve vězení, ale taky to, že člověk nikdy nemá být na nic sám. Nikdy totiž na nic sám ani není. Také mně ukázala, jak moc je důležité s lidmi vycházet. Chápu, že někomu přišla kniha nudná, ale tento výtvor má co nabídnout. Jsou to ale spíš pocity a zkušenosti než akce. Jediná má výtka patří k tomu, že je těžké se zorientovat v postavách. Autorčin styl psaní se mi líbil. Takže klobouk dolů před touhle její prvotinou.
Ne, tohle prostě nebylo nic pro mě. Moc mě nebavilo přemýšlet nad významem slov, tudíž jsem ani nevěděla o čem čtu. Přesto dávám téhle knize poměrně vysoké hodnocení, možná protože mám ráda autora nebo možná kvůli hezkým obrázkům. Nebo snad kvůli tomu, že mám ráda vymyšlená slova?
Zábavná a zároveň dechberoucí poezie s kapkou marnivosti. Bohužel, první oddíl méně povedený, né všechno mi sedlo.
Tahle poezie se mi dostala do rukou v opravdu správnou chvíli. Jemné, svěží a palčivě smutné tanaky, které se opravdu krásně čtou. Zároveň si myslím, že se každému líbit nebudou, občas působí trochu nahodile.
Vzorec který byl použit v prvním díl, je úplně stejně použit i tady. Tudíž celou knihu sledujeme jen nástin na vyvrcholení, selhání, nudu a převážnou část nepodstatné informace pro další příběh. Občas je přímá řeč strašně nepřehledná. Věci a činnosti se stále opakují, jako kdyby autor nevěděl co jiného tam vecpat. Nápad na hlavní zápletku je nedostatečně globální a zmínka na konci knihy o tom, že další kniha bude respektive o tom samém, mě moc nepotěšila. Jinak stále je kniha nadprůměrná, ale tenhle díl působí velmi odflákle. Kellen je stále fajn a roztomilý ňuník. Ostatní postavy se mi taky pořád líbí, jen Ferius ztratila trochu toho svého kouzla z prvního dílu. Jinak rychlost toho, jak se do někoho může pan K. zamilovat je nerealná.
Příšerný. Výplňkový díl ve kterém se jen cestovalo od někud někam. Hlavní hrdinka je nehorázně arogantní a neví co chce. Její druh je strašně hloupý. Záporáci taky. Strašně výplňkové a nepromyšlené postavy. Slovník a uvažování hrdinky je příšerně jednoduché a k politování. Klady: Thomas a hm hm (což bylo vlastně až na poslední stránce),(spoiler) konec E+K (aspoň prozatím).
No. No. Bylo to prostě blbý. Vůbec se mi nelíbí vyjadřování a omezený slovník postav. Děj i akce byly podstatně slabší než v díle prvním. Časté překlepy i chyby v příběhu a nedomyšlené části se objevovaly. Zkrátka autorčiny chyby se v tomto kousku ještě prohloubily a víc zviditelnily až byly fakt jako okaté. But i m still in love with few characters.
Spoustu užitečných informací, které doufám nezapomenu tak brzo. Ovšem docela mě překvapilo vysvětlování velice triviálních věcí (např. Třikrát takový objem= 1x3 = 3 :D)
Zajímavá knížka, která mi toho spoustu dala. Hodilo by se možná akorát víc objektivnosti a nedělat pět článků o hliníku, které více méně pojednávají o tom samém. Děsivé kolik věcí v našem okolí je nebezpečných, až je nemožné se jim vyhnout.
Moc se mi líbily autorovy vstupy do děje a jeho pojetí smrti, ale příběh a postavy dost zaostávaly.
Ano, občas to ňuňuňu bylo, ale jinak nic extra. Barvy byly dobře vybraný, trochu to tím na mě působilo retro. Když už tam byl text, tak tam padaly docela krutopřísné fórky. Bohužel je tohle literatura a i téma s kterým se moc neztotožňuju.
Meh. Nějaké scény byly fakt dobré a silné. Hra ale působila dost nevykresleně a někde dost uspěchaně. Naturalistická stránka působila strašně zbytečně a absurdně. Fňuk asi jsem měla moc vysoké očekávání.
Přesný příklad toho jak by neměla kniha vypadat.
Styl psaní velmi jednoduchý. Občas zmatená přímá řeč. Postavy velmi šablonovité. Klisché na každé stránce. Opakování vět a frází. Scény které přímo vypadly z filmu a celé to celkově bylo takové "jo to už jsem někde viděla". Nelogické chování postav. Zbytečně složité řešení problémů, které by se jinak řešily velmi snadno. Nereálné citové reakce charakterů. Beznadějné pokusy o překvapení.
Takže tak.
Příběhy Zlatá svatba a Romantika byly povedené a odehrávaly se v příjemném prostředí. A tím končím. Zbytek naprostá ztráta času s nestrukturním a neúderným dějem.