sachista komentáře u knih

Nebudu Noční lov hodnotit jako detektivku, protože to bych musel v hodnocení hodně ubrat, Žádný důmyslný autor detektivek přece neodkryje karty v půli knihy, pokud by nám nechtěl uštědřit nějaký závěrečný šokující zvrat či pointu. Proto přistupuji k druhému případu Eriky Fosterové jako k psychologickému thrilleru a v rámci žánru je rozhodně nadstandardní, Bryndza opět píše nesmírně čtivě, zajímavě a i když tedy víme, jak se věci mají, stejně je druhá půle knihy záživná a napínavá. Z mého pohledu by ale třetí díl mohl vykazovat opět rysy klasické detektivky a čtenář by si měl do konce lámat hlavu nad totožností pachatele.

7 12.03.2017

Prvních padesát stran jsem se nemohl začíst a naladit, ale poté jsem naopak stránky hltal a přesně jak je napsáno na obalu, nedokázal jsem knihu odložit. Jde o nesmírně čtivý detektivní thriller s rafinovanou zápletkou a se značným nádechem brutality a děsu. Oceňuji, že Erika Fosterová je vykreslena pravdivě, věrohodně, není to žádná nesmrtelná superžena, autor jí přiznává i slabosti a zranitelnost. A čistě subjektivně mě trochu zklamala závěrečná pointa, asi jsem si to zkrátka představoval jinak, ale celkový zážitek je nadprůměrný.

7 06.03.2017

Němý křik jsem si koupil na letní dovolenou u more, tam jsem se k němu nedostal, a pak jsem jej založil do knihovny a zapomněl. Naštěstí jsem knihu nedávno objevil a rozpomněl se na nadšení, s níž jsem ji chtěl číst a pustil se napínavého vyšetřování spojeného s událostmi sahajícími do minulosti, což mi vždy konvenuje. Kim Stone je velmi drsná a jízlivá, jako postava je velmi dobře vykreslená a domnívám se, že je poměrně originální, nevybavuji si žádnou obdobu v literárním detektivním světě. Vysoce hodnotím chytře vystavěnou zápletku a především rozuzlení, kdy všechny části skládačky do sebe perfektně zapadnou. Nechal jsem se autorkou nachytat a za vraha tipoval nevinného - za to jsem rád, protože, kdybych uhodnul, byl bych zklamaný. Vysloveně se těším na další díl.

7 20.02.2017

Na rozdíl od předchozích detektivek od Klevisové jsem se nedokázal do Ostrova šedých mnichů začíst. Prvních sto stran mi připadlo zbytečně natahovaných a věnovaných každé jediné vedlejší postavě. Po vraždě už napětí stoupá a mozek pracuje naplno, aby odhalil složité propletence vztahů ostrovních obyvatel. S rozuzlením i pointou jsem spokojený, proto jako celek hodnotím pozitivně.

7 12.02.2017

Patrik Hartl mě potěšil i potřetí, opět se mi dostalo hořskosladkého příběhu a ty já mám nejraději, protože jaký život ve skutečnosti je? Hořkosladký? Asi jen zlomek lidí jej mám v celém rozsahu hořký anebo pouze sladký. Začal jsem s Veronikou, její příběh byl hodně silný a přečetl jej poměrně rychle, s Jáchymem jsem měl zpočátku trochu potíže, ale postupně jsem se do něj začetl stejným způsobem. Název knihy přesně odpovídá životním peripetiím obou hlavních postav. Jak jednou prohlásil Michael Haneke, kdo je šťastný permanentně, je idiot, všichni zakoušíme ty krátké okamžiky štěstí, které jsou natolik vzácné, že si jich musíme vážit. Patrik Hartl se vyprofiloval v jednoho z nejúspěšnějších současných českých spisovatelů a dramatiků.

7 25.12.2016

S velkým nadšením jsem si opatřil knihu, která měla obrovskou reklamu, jež hlásala, jak se jedná o největší a nejsilnější debut, bestseller atd. Po přečtení si troufám konstatovat, že jde o zcela průměrný kriminální thriller, jehož pointu musí odhalit každý alespoň trochu zkušený čtenář krimi a detektivek. Nic zásadního ani převratného se neodehrává, kniha je čtivá, byť místy zbytečně rozvleklá a subjektivně mě mnohdy iritovala hlavní postava Rachel, i když mi jí v konečném důsledku bylo nesmírně líto. Věřím, že filmové zpracování se může povést náramně a může z toho být pěkný devadesátiminutový thriller, Emily Blunt bych viděl spíše na Megan, Annu by mohla rozhodně hrát Jessica Alba, Anna Kendrick nebo Kate Beckinsale. Rachel by slušela nějaké výtečné herečce, kterou by maskéři pěkně přifoukli a zošklivěli. Třeba se mi film bude líbit mnohem více než kniha.

7 06.01.2016

Vzhledem k tomu, že v poslední době nemám na čtení bohužel skoro vůbec čas a myšlenky mi lítají i v té tramvaji všude možně, tak Aristokratka ve varu mě dokázala odpoutat od reálného světa. Opět jsem se výborně pobavil a od srdce zasmál. Evženu Bočkovi to vlastně může vydržet hodně dlouho, Kostka a její obskurní obyvatelé mohou čtenáře bavit klidně v dalších pěti, deseti dílech.

7 13.09.2015

Vánoční dárek, který mě nesmírně potěšil. Patrik Hartl si udržel svoji vysokou laťku, kterou nastavil svým prvním románem, dokonce bych řekl, že ji posunul ještě o něco výše. Navíc jsem měl pocit, že z románu čiší jeho láska a sympatie k vlastním postavám, byť jim do cesty staví nejednu těžkou překážku. Nemám nic, co bych vytknul, kniha mě bavila, rozesmála i dojala.

7 01.02.2015

Odvažuji se tvrdit, že tento román musí zasáhnout každého, kdo si někdy prožil partnerský vztah, jenž se vyvinul ze vzájemného poznávání přes e-maily či sms. Do této skupiny patřím i já. Daniel Glattauer postihl trend v dnešním uspěchaném světě, kdy seznamování prostřednictvím elektronických komunikací je čím dál častější. Dobrý proti severáku se čte jedním dechem, já jsem si oba aktéry zamiloval a držel jim pěsti. Závěr považuji za vynikající, neboť nebyl klišovitý. Záplavě čtenářských dopisů se žádostí o pokračování však naprosto rozumím :-)

7 30.03.2013

Neffova pentalogie se čte náramně dobře, největší přínos spatřuji v dokonalém vykreslení atmosféry doby. Na stránkách jeho románů se zcela přenesu do 19. století a vychutnávám si dramatické osudy dynastie Bornů a Nedobylů. Zlá krev je zatím asi nejdrsnějším dílem, což je dáno prostorem, jenž je vymezen dvěma asi nejtragičtějším postávám celé série - Míšovi Bornovi a Karlu Pecoldovi. Už to nejsou jen vášnivé diskuse v Bornově salonu, ale ocitáme se i v polepšovně a mezi bouřícími se dělníky. Řekl bych, že pro milovníky bohatého jazyka a české historie téměř povinná četba.

7 05.11.2012

Bude to z mé strany nejspíš velký literární prohřešek ohodnotit dílo jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů 20. století pouhými dvěma hvězdičkami. Na jeho povídky jsem se velmi těšil, dokonce jsem se unesl na vlně euforie a rozhodl se do Dublinu poprvé v životě letos zavítat. Sebekriticky přiznávám, že nejsem asi natolik vyzrálý, zkušený a intelektuální čtenář, jenž odhalí tu tolik proklamovanou epifanii. Identifikoval jsem ji u dvou, nanejvýš tří povídek. Joycův styl mi nesedí, mám tuze rád příběhy, rafinované zápletky, bohatý a barvitý jazyk, úspornost a bezdějovost mě nudí a částečně popuzuje. Stopy naturalismu jsem hledal rovněž marně a to jsem Zolu, Hardyho a Maupassanta na gymnáziu louskal s velkou rozkoší. Závěrem chci alespoň vyzdvihnout skutečně překrásné vydání nakladatelství Argo, dostal jsem knihu dárkem, jelikož jsem si ji přál a na obal se nemohu vynadívat, když už ten obsah pro mě není tolik určen.

7 15.04.2012

Mylně jsem se domníval, že po zhlédnutí Pelíšků nemá smysl tuhle knížku číst. Netušil jsem, že do filmu se dostalo pouze pár hlášek a vtípků a možná částečně pár postav. Navíc se jedná o tři na sebe nenavazující povídky. Jsem rád, že jsem po knize sáhnul. Náramně jsem se bavil a myslím, že zvláště v třetí povídce je potenciálu ještě tak na dvě filmové komedie. Petra Šabacha a jeho knihy mám čím dál raději.

7 15.01.2012

Přijal jsem s velkým potěšením, že vyjde poslední díl série Q. Možná to měl Adler-Olsen utnout někdy za polovinou. Tenhle díl vybočil už úplně z trajektorie. Je to špionážní, místy akční thriller a největší detektivní zápletku příběhu dodává vedlejší linka s Rose a Gordonem. Asi bylo načase, aby se zvědaví čtenáři konečně dozvěděli, kdo je Asad a co má všechno za sebou, ale nemyslím si, že tomu bylo potřeba věnovat celou knihu a obětovat tak nějaký zajímavý případ. Ty dva díly už doklepu, ale přednost u mě mají rozhodně jiné krimi série.

6 22.08.2024

Taková kniha se těžko hodnotí. Nejde o žádný klasický literární útvar. Není epická, jak jsme u Coelha zvyklí. Nabízí však spoustu myšlenek k zamyšlení, zastavení, rozjímání.

6 25.04.2024

Milé pohlazení po duši z Japonska pro všechny milovníky knih, zaryté knihomoly a rozjitřené melancholické duše.

6 02.04.2024

Děsivý thriller, jenž mě okouzlil dokonale vykreslenou temnou atmosférou. Městečko Arnhill jsem si dokázal živě vybavit a lehké mrazení mi probíhalo po zádech. To platí zejména pro první dvě třetiny, kam se ubírala poslední třetina, se mi naopak nelíbilo už vůbec. Vnímám to jako strmý pád kvality směrem dolů. Přirovnal bych to k mému nejoblíbenějšímu zákusku - punčovému dortu - nádherně vypadá, nádherně voní, celý natěšený se do něj zakousnu, ale postupně mi zhořkne v ústech, která mi zaplaví pachuť. Ve výsledku jsem zklamán, stejně jako při této četbě - moje čtyři hvězdičky jsou se zavřením obou očí.

6 21.01.2022

U třetí knihy začínám nalézat klíč k rozuzlení Shari Lapeny, ale není to ještě stoprocentní. Pointu jsem v celém důsledku neodhalil, ale byl jsem velmi blízko. Tradičně čtivé, napínavé, zamotané a konfrontační ve stylu kdo lže a kdo říká pravdu...

6 15.01.2022

Pravdu o případu Harryho Queberta mám dodnes uloženu jako knihu představující mimořádný literární zážitek. Stejně jako tehdy jsem Zmizení Stephanie Mailerové hltal a obdivoval se vyprávěčskému stylu Joela Dickera. Dokáže rozvinout bohatou zápletku s mnoha postavami vzájemně provázanými a přitom se čtenář orientuje. Stejně tak si láme hlavu nad tím, proč k té vraždě došlo a kdo měl zatraceně tak silný motiv. A tápe stejně jako vyšetřující policisté v pavučině vztahů jednoho malého městečka. Mně bohužel celkovou radost zkazila myšlenka, která mě přivedla k vrahovi. Jeho pohnutku a další rozuzlení jsem však neodhalil. I tak jsem navýsost spokojen a doufám, že Argo brzy vydá nejnovější román od Joela Dickera.

6 01.12.2021

Ze všech knih od Petry Soukupové, které jsem dosud četl, jsem se do téhle nemohl hodně dlouho začíst. Šlo mi to ztěžka a sám nevím proč. Taky jsem knihu několikrát odložil, až jsem se k ní vrátil letos na podzim a už jsem se na ni správně napojil a dočetl ji. Stejně jako u ostatních knih v ní vyniká mistrovství Petry Soukupové ve vylíčení světa očima dětské postavy, myšlenkové toky, pocity, emoce, v tomto je opravdu dokonalá a výjimečná. Potěšilo mě propojení s paralelním románem pro děti Kdo zabil Snížka?, kterou jsem četl již dříve. Ježíškovi jsem napsal, aby mi pod stromeček nadělil její nový román.

6 09.12.2020

Druhý díl se mi líbil o hodně více než díl první, ustoupila nechutnost, do popředí se dostala absurdnost, vtip a mravní ponaučení nejen pro děti. A potvrdil se mi můj překvapivý závěr, že nejlepší knihy Davida Walliamse jsou ty, v nichž vystupuje trafikant Rádž, usměvné, leč pravdivé.

6 18.07.2018