SaDiablo
komentáře u knih
Harry Potter a princ dvojí krve
J. K. Rowling (p)
Série, která přežije celé generace, pevně tomu věřím. Kéžby mohla být alespoň jedna kniha zařazena do kánonu!
Harry Potter a relikvie smrti
J. K. Rowling (p)
S Harrym jsem strávila celé dětství. Osm let mě provázely knihy a po dočtení Relikvií jsem se cítila zvláštně. Není divu, že jsem brečela jako želva (což u mě v tu dobu nebylo příliš zvykem). JKR nezklamala, vyvrcholení bylo překvapivé a naprosto výjimečné, stejně jako každá kniha, rozdíl byl jen v tom, že tato je definitivě poslední. Doufám, že se JKR nikdy nenechá zlomit k napsání dalších dílů - je to tak, jak to má být.
Později jsem se smířila i se Severusovým osudem - při jeho dějové lince to bylo bravurní zakončení, které naprosto podtrhlo jeho charakter.
Teď se k Harrymu opět dostávám, a jakmile budu mít čas, znovu si Relikvie přečtu a potom začnu nanovo od jedničky - plánuji v angličtině a těším se na to jako tenkrát, když mi bylo devět.
Díky, Jo.
Voda pro slony
Sara Gruen
Ještěže jsem četla před filmem! Kniha mě uchvátila, dech beroucí příběh, byla jsem nadšená. Film má dobré obsazení, víc k němu říct nemůžu...
Děvčátko
Sarah Preston
Knihu jsem četla asi ve čtrnácti letech, měla jsem ji přečtenou během víkendu. Byla pro mě šokující, čtivá, hodně jsem si z ní v té době odnesla. Dnes si nepamatuji přesnou dějovou linku, téměř jsem na knihu zapomněla. Když jsem ji ale viděla u kamarádky, která mi ji tenkrát půjčila, vyvolalo to ve mně i po tak dlouhé době emoce, se kterými jsem tenkrát usínala...
Nijura – Dědictví koruny elfů
Jenny-Mai Nuyen
Četla jsem asi ve třinácti letech a byla to jedna z knih, která mě v dětství hodně zasáhla. Zapomněla jsem už na detaily, celkový pocit ve mně ale po ty roky zůstává.
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Četla jsem po shlédnutí filmu (i když to už bude pár měsíců zpět...) a musím říct, že se mi to i přesto líbilo. Hodně jsem četla o tom, že pasáže byly nudné a vleklé, ale mně to tak nepřišlo, četla jsem i na úkor školy a vůbec jsem nelitovala. I když byly Andělé a démoni lepší, dávám plný počet, protože obě zápletky byly prostě geniální a jakožto historickému neznalci mi jakékoli možné nesrovnalosti unikaly.
Vítězný oblouk
Erich Maria Remarque (p)
První kniha od tohoto autora a musím říct, že mě zaujala. Měla jsem ji přečtenou během tří dnů a dost mě obohatila, uvidím, zda-li budu mít stejné pocity i při jeho další tvorbě.
Zhubni
Richard Bachman (p)
Četlo se samo... Moje první Kingova kniha, rozhodně se chystám na další.
Proces
Franz Kafka
Něco na tom bude. A ať mě odstřelí, vážně jsem se pokoušela pochopit co. Nevím, jestli je to tím, že jsem k takové úrovni ještě nevyspěla, nicméně se mi dílo zdá šíleně těžké, po dvaceti stranách pravidelně usínám a kdybych nemusela dočíst, už by mě Proces nikdy neviděl.
Tvůrčí psaní pro každého
Markéta Dočekalová
Užitečné, poučné, i pro mě jakožto studenta, můžu si zopakovat jednotlivé žánry a ještě mi to pomůže se zdokonalením teoretické stránky vlastního psaní.
Katedrála moře
Ildefonso Falcones
Tato kniha mě určitě obohatila. Četla jsem asi ve čtrnácti a byla to jedna z prvních knih s tak vážným tématem, která se ke mně dostala. Pro mě naprosto uvěřitelný příběh, skvěle promyšlený plot a nádherně vykreslené historické Španělsko.
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci
Halina Pawlowská
Příjemná oddechovka. Kniha ne tolik vtipná, jak jsem čekala s přihlédnutím na Halininy sloupky, přečteno rychle, pár dobrých a trefných poznámek a dialogů. Pamatuji si na tatínka a omyl s prasetem Ondrou, každopádně si myslím, že až uplyne delší doba, nevybavím si příliš ani to.
Gričská čarodějnice I. - Tajemství Krvavého mostu
Marija Jurić Zagorka (p)
Tuhle knihu jsem měla půjčenou před třemi čtyřmi lety a další díly jsem nečetla, příběh se mi každopádně vryl pod kůži a trvalo mi asi den, než jsem se začetla do knihy, kterou jsem dostala na Vánoce a strašně na ni byla zvědavá. Najednou mi děj přišel vleklý a nudný, jak jsem se ale smířila s koncem Krvavého mostu, četlo se samo. :-) Skvělá kniha, třeba někdy zabrousím i k dalším nenávazným dílům. Na knize mi imponovalo i to, že je z roku 92 a autorka mě dokázala do děje takto vtáhnout i v poměrně nízkém věku.
Lesy Hrůzovlády
Emily Rodda (p)
Jako děcku se mi všechny tři série nesmírně líbily, patří mezi knihy mého dětství a jsem za to ráda, až neuvěřitelně mi to pomohlo rozšířit představivost do rozměrů, v jakých funguje i teď. :-) Dokonce si pamatuju na děj a to, že posledních tuším pět knih se mi líbilo nejvíce.
Návrat z podzemí
Roderick Gordon
To je tuším čtvrtý díl? U toho jsem skončila. Každopádně mám bohužel dojem, že jsem z příběhu vyrostla. Je to perfektní děj, skvělé zápletky a velmi poutavé čtení, nicméně jsem první knihu dostala asi ve třinácti (dvanácti?) letech a z původní trilogie byla plánovaná po druhém díle tetralogie, nakonec po třetím autoři zveřejnili plán pěti knih, na to já nemám nervy. Pak to bude sedm a deset a co já vím, raději si někde přečtu pár recenzí a kritik, abych věděla, jak to dopadlo. S blížící se maturitou přestává být čas a možnost knihy si vybírat podle vlastního zájmu, mám alespoň (chabou) výmluvu.
Velmi mě to ale zajímá, proto v budoucnu určitě nezapomenu a vypátrám konec. Co se týče vztahové stránky, zajímalo by mě, co Chester a Elliot, jak to dopadne s touto dvojkou, autoři cosi lehce naznačili...
Jak si správně přát
Pierre Franckh
Nenarazila jsem na žádnou knihu, která by tak jednoduše vysvětlovala, jak funguje Universum. Další dvě knihy jsou v podstatě o tom stejném a karty jsou na trhu dle mého spíše komerčně, dobré jsou ale zkušenosti lidí, které do knihy byly vloženy. A co je na tom nejlepší, když člověk věří, vážně to funguje - jak to pozitivní, tak to negativní, mám vyzkoušené jak já, tak i rodina a přátelé.
Alef
Paulo Coelho
Četla jsem před dvěma týdny a kniha ve mně zanechala určitý dojem; asi to bylo zapříčiněno i tím, že mi dobře pasovala do rukou a načichla krémem z růží, se kterým od Vánoc sdílela šuflík. Od Coelha mám zatím za sebou Jako řeka, jež plyne, což byly jeho uveřejněné sloupky z novin, časopisů, takže se to jako kniha s dějem a zápletkou nedá počítat. Chtěla bych si přečíst další, bojím se ale, aby tam nebyla stejná moudra, akorát v jiném prostředí. Celkově to byl zajímavý výlet i pro mě, i když jsem se v mnoha částech s autorem neztotožňovala a říkala jsem si, jak se tak oduševnělý člověk může chovat. Zaujaly mě Valkýry i Veronika se rozhodla zemřít, samozřejmě Poutník i Alchymista. Uvidíme.
Hodiny
Michael Cunningham
Prvně jsem viděla film (a to jenom kvůli Meryl), když jsem zjistila, že kniha vyhrála Pulitzerovu cenu, byla jsem na ni zvědavá. Velmi mě zaujalo, že je psána v přítomnosti, není to obvyklé, ale byla to příjemná změna. Líbila se mi a v budoucnu se chystám na Paní Dallowayovou.
