SadUnicorn komentáře u knih
Jsem ráda, že jsme se v příběhu zase odklonili od Hirtmana a Martin se mohl věnovat nějakému klasičtějšímu případu. Tentokrát jsem se začetla mnohem lépe než do předchozího dílu a příběh mě docela vtáhl. Jen bych vytkla délku, když nad tím uvažuji zpětně, vlastně nevím, proč byla kniha tak dlouhá. Ale konec rozhodně stojí za to ve všech směrech.
Za mě rozhodně nejlepší kniha série, která je jednoznačně odlišná od předchozích dílů. Jistá překombinovanost k tomuto žánru prostě patří, proto už ji ani nevytýkám. Velmi se mi líbilo, že kniha je více z pohledu oběti než vyšetřovatele. Strhující.
Další velmi povedená kniha, i když možná trochu překombinovaná. Ale na to jsem si už u podobných titulů zvykla. Stejně na to, že hlavní vyšetřoatel je klasicky nesmrtelný a neomylný. Ovšem tady byl konec překvapením. Velmi čtivé, napínavé a se spádem. Ale o něco horší než předchozí díl, občas jsem se musela do dalšího čtení přemlouvat.
Objevila jsem nového autora detektivek a tato série se hned rozjíždí ve velkém. Velmi napínavá čtivá kniha plná akce. Martin je klasický prototyp mrzoutského vyšetřovatele, který si dělá vše po svém. To už známe od jiných autorů, ale přijde mi nějak zranitelnější než jiní "bad boy" detektivové. Přestože jsem v mnoha postavách viděla postavy z jiných knih nebo sérií, nikdo nemůže být vždy na 100 % originální a příběh dohromady fungoval. S chutí do další knihy série.
(SPOILER) Tato kniha nepřínáší na poli detektivek nic nového. Klasický prototyp severského vyšetřovatele. Fabian mi ale docela lezl na nervy tím, jaký je sólový hráč. Ve chvíli, kdy zná totožnost vraha nezavolat kolegům je vyloženě absurdní. I to, jak vrahovi vše vychází včetně vyloženě bizarních vražd nebo nošení cizího kníru i s kůží, čehož si nikdo nevšimne, je teda taky otravné. V knize je takových absurdit více, ale všeobecně to byla čtivá kniha, která rychle utíkala. Postavy nemají žádnou hlubší psychologii, ale ve výsledku to není až tak na škodu. Líbil se mi detail s deníkem šikanovaného chlapce. Myslím, že výsledek by mohl být 3,5*.
Musím říct, že naprosto chápu, proč je tato kniha kultovním dílem a proč podle ní vznikl stejně kultovní film. Naprosto perfektně vykreslená mrazivá atmosféra opuštěného hotelu uprostřed ničeho, kde si vše tak trochu žije svým životem. Vlastně samotný pobyt v hotelu bez možnosti úniku by byl náročný na psychiku, ale když se vše okoření o nadpřirozeno, jasně že z toho jednomu hrábne. A určitě hrábne alkoholikovi s podlomenou psychikou. Bavily mě i části zabývající se minulostí jednotlivých postav i rodiny jako celku, protože dokreslily rozpoložení, ve kterém se jednotlivé postavy nacházely. Přesně takhle si představuji propracovanou psychologii postavy. Rozhodně není pochyb, že tato kniha se řadí ke špičce Kingova díla a to naprosto oprávněně.
Asi už to bylo řečeno i v jiných komentářích, ale shrnu to, s čím souhlasím. Je to nejslabší díl série, přesto je to pořád kvalitní fantasy. V této knize jsou fantasy prvky více než v Písni krve, což jen přidává na efektu, ale přesto byla Píseň krve mnohem zábavnější a čtivější.
Opět jsou všechny hlavní postavy nezranitelné a nesmrtelné, což v kontextu toho, jak všichni kolem padají jako mouchy (i hlavní vedlejší postavy), zní dost nesmyslně. Nechci být morbidní, ale někdo z hlavních postav umřít mohl. :) Navíc evidentně se mladá dívka po několika týdnech cvičení s klackem nebo tupým mečem vyrovná léta trvajícímu tvrdému výcviku mužů v šestém řádu. Nyní je stejně dobrá a stejně nezranitelná a vlastně je tak dobrá, že to může učit. Ne, že by mi její postava vadila, mám ráda přechod z rozmazlené šlechtičny na válečnici, ale tohle byl do očí bijící nesmysl.
Přerod Lyrny na pomstychtivou vládkyni a zkušeného stratéga mi ani nepřijde tak neuvěřitelný. Zvlásť, když je v sérii několikrát zmíněna její ambicióznost, touha po moci a láska k bratrovi, kterého celým svým tažením mstí. I když je pravda, že v druhé knize mi byla o poznání sympatičtější.
Co mi ale nejvíc vadilo, byl ten nesmyslně uspěchaný konec. Po tom všem, co Spojenec za knihy předvedl, byla jeho porážka vyloženě snadná. Podle mě autor vše směřoval k velkému finále, tvořil nesmyslně mocného protivníka, aby byl dobrý konec téměř nedosažitelný a pak nějak nevěděl, jak to zakončit, aby se konal happyend, tak tam prostě něco plácl. Je to škoda, protože jinak se mi celá série dost líbila.
Ale série jako celek je dost dobrá, bavila mě a umím si představit, že si ji za pár let přečtu znova.
(SPOILER) Viděla jsem více doporučení na tuto knihu a protože mám ráda ve filmovém i knižním zpracování gore a psycho, koupila jsem si knihu v angličtině, když nebyla dostupná v češtině. Tak moc jsem to chtěla číst. A nakonec jsem tuhle ani ne 200 stránek dlouhou knihu četla přes rok a mezitím jsem zvládla spoustu jiných knih.
Od začátku knihy je jasné, že hlavní hrdina je nejspíš sociopat, který je citově naprosto odpoutaný od svých zločinů. Ale právě díky jeho citovému odpoutání jsou pak popisy jeho činů nudné. Kdo by si pomyslel, že kniha o dítěti, které spáchalo 3 vraždy dost nápaditými způsoby a týrá zvířata, může být až tak nudná. Vleklé popisy bez citového zabarvení byly prostě nečtivé. A když je vše tak citově ploché, čtenář si ani nevybuduje vztah k žádné postavě. Dokonce ani čtení o hořících zvířatech ve mně nevyvolalo nic krom "bože, ať už mám tuhle slátaninu za sebou".
Vyvrcholení knihy bylo bizarní, čekala jsem něco zcela jiného, třeba vzývání démonů skrz továrnu, černou magii, to, že Frank a Erik jsou jedna osoba, že Frankův otec je sociopat a jeho jako dítě unesl, no prostě cokoliv. Skutečný konec knihy byl takový... meh. Nečekané, nepravděpodobné, nepromyšlené, nedotažené. A v celé té nudě mi unikla podstata a účel celé vosí továrny a jakýkoliv gore nebo psycho úplně zapadlo.
Po časovém skoku přichází výborné pokračování, ve kterém se musíme orientovat v mnoha dějových linkách s mnoha postavami. Nebud lhát, občas jsem se v těch národech a názvech trochu ztrácela, protože jako posluchač audioknihy nemám k dispozici mapu a nějaké přehledné shrnutí kam kdo patří. Ale i tak je kniha velmi napínavá, čtivá, často dost krvavá, přestože hlavní postavy jsou nesmrtelné. Umírají všichni kolem, ale hrdinům se nesmí nic stát. Trochu mi i vadí jednoznačně kladné či záporné pojetí postav. Chybí mi více postav v šedé zóně, jako je Frentis nebo Réva. Kniha ale obsahuje mnoho zvratů, je napínavá od začátku do konce a plná děje a akce. Dost mě zajímá, jak tohle dopadne.
Je tahle kniha naprosto prvoplánově šokující? Ano.
Vzbuzuje odpor a nechuť a okrádá o víru v lidství? Ano.
Čte se neuvěřitelně rychle? Ano.
Je konec šokujcí, ale zároveň lehce předvídatelný? Ano.
Obsahuje nějaký spletitý a složitý děj? Ne.
Problém téhle knihy je ten, že provokuje základní pudy a pocity každého člověka a je tak šokující, že ve chvíli, kdy vás napadne, co by bylo v téhle situaci šokující, tak znáte děj dopředu. Celý příběh není nijak složitě vystavěn, neobsahuje mnoho postav a šel by shrnout do delší povídky. Ale je to kniha čtivá, rychle ubíhá a nezaobírá se zbytečnými detaily nebo popisy. Ano, jsou tam velmi nechutné pasáže a má zvrácený konec, takže není pro slabší povahy. Pokud ale máte rádi zvrácené antiutopické knihy a gore, tak mohu doporučit.
Jak dlouho ležela tahle skvělá kniha bratrovi v knihovně, aniž bych o ní měla tušení? Výborné fantasy. Děj rychle ubíhá, moc mě mrzí, že se kniha více a déle nezabývá výcvikem bratrů šestého řádu, protože léta zde strávená mě neskutečně bavila. Je nutné se orientovat v poměrně velkém množství postav, začínají politické intriky a také skoky v čase. Trošku mě mrzí, že některé postavy jsou dost černobílé a jsou tu ty osudové lásky a podobné klišé, ale jinak mě to celou dobu dost bavilo. Těším se na další díl.
Já vám nevím, u některých kingovek mám vyložene problém tomu přijít na chuť. Poslouchala jsem to jako audioknihu a vlastně se nedivím, že má tolik lidí problém se do toho začíst. Bylo to dlouhé, zbytečně popisné a asi si teď dám od Kinga na chvíli pauzu. Všechno to působí jako horečnaté sny a hlavně už v těch knihách vidím jasnou šablonu. Tohle bylo totiž velmi podobné Mrtvé zóně nebo Ostrovu Duma Key. Osnova příbehu zůstává stejná. Jinak postavy knihy byly velmi dobře propracované a dalo se s nimi soucítit, děj nebyl špatný, bylo to napínavé a místy i akční. Jen to bylo prostě dlouhé a chvílemi mi to přišlo zmatené.
Tohle bylo překvapení. Kniha má jen 300 stran, děj velmi rychle ubíhá a má rozhodně spád, byla to krásná oddechovka na dovolenou. Příběh má nápad, není tu moc postav, ale i tak není problém se s nimi seznámit a vžít se do nich. Jednu jvězdu ubírám jen za předvídatelný konec, přestože mě nezklamal. I závěrečný zvrat se dal odhadnout, ale přesto to mělo naprosto logické vyústění. Za mě velmi povedená kniha.
Velice pomalý rozjezd knihy, první polovina je plná víceméně repetitivních situací a celé to působí jako sen v horečce stejně jako Černý dům. Chvilku mi trvalo, než mi to začalo dávat smysl. Původ strašidla se vlastně ani čtenář nedozví, což mě teda trochu mrzí. Ale druhá polovina knihy stála za to a poslední čtvrtka už byla docela jízda. Celkově mám dojem dobrý, ale kniha mohla být klidně o pořádný kus kratší. Chápu, že první polovina knihy měla přispět k budování atmosféry, ale bohužel to na mě kvůli své repetitivnosti nefungovalo. Taková průměrná kingovka.
Velice čtivé, dej rychle ubíhá, žádné zbytečné okecávání nebo popisy, vše je jen čistý děj. A na 200 stranách se toho stane tolik, že se nebudete cítit ochuzení. Dříve než jsem četla knihu jsem viděla film, takže mě perfektní pointa nepřekvapila, protože jsem ji již znala. Ale i tak je to skvělá kniha a musím říct, že si s ní ve filmu poradili velmi dobře. Ve filmu si divák ale asi udělá k Mary hlubší vztah, protože se vyskytuje asi polovinu filmu, v knize to není ani čtvrtina. Přesto jsem byla nadšená, když přijde první zvrat, pak druhý a třetí. Výborné čtení plné hutné atmosféry.
(SPOILER) Čtení mě bavilo ostatně jako u jiných keplerovek, ale vadí mi to neustálé ždímání Jurka Waltera jako nějakého démona, který prostě ne a ne umřít a dát pokoj. Přestože se tady už živý neobjevuje, pořád straší jak Sagu tak Joonu.
Líbilo se mi, že byl díl více zaměřený na Sagu, líbil se mi i nápad s pavoukem a jeho kořistí a vlastně i pointa na konci, přestože se dala odhadnout.
Co se mi ale nelíbilo je, jak to opět záporákovi až podivně vychází. Přestože je to podvyživená osoba, která strávila nějakou dobu uvězněná v Jurkově pasti a pak v psychiatrické léčebně, likviduje jednoho policajta za druhým a střílí jako profi sniper. A všichni jsou dostatečně hloupí na to, aby to prošlo.
To, že čtenář nemá šanci odhadnout, kdo je vrah, protože se jako postava nevyskytuje, dokud nezjistíme, že je vrah, je taky poměrně neobvyklý koncept. Vlastně nevím, jestli se mi to líbilo, protože to odstraní prvek odhadování záporáka.
Celkově je ale kniha čtivá, hned od začátku děj ubíhá a má spád. Lepší než Lazar, ale třeba poslední Zrcadlový muž se mi líbil víc. V sérii však pořád vede Stalker a Svědkyně ohně.
Přestože se jedná vlastně o dvě vyřešené zápletky s jedním hrdinou v jedné knize a příběh tak působí roztříštěně, jedná se o velmi zábavné čtení. Celou dobu jsem Johnymu fandila a doufala jsem, že to pro něj dopadne dobře. Líbí se mi i ten jen lehký dotek nadpřirozena. A přestože jsem mnoho narážek na americké politijy nechápala, kniha mě bavila celou dobu. Hodlám vidět i filmové zpracování.
Nevím, nebavilo mě to jako tři předchozí díly. Žádný případ se nevyšetřuje, pouze se vrtáme v osobním vztahu Martina a Juliana. Konec byl jak akční film - všichni nesmrtelní, nepolapitelní, necítí bolest... Jen zvrat s jednou postavou na konci mě překvapil. Zhruba do půlky jsem se musela nutit číst, konec už měl spád a přečetla jsem ho rychle. Ale na předchozí díly to nemá.
Není to špatné, pokud k tomu přistupujete jako k pohádce a ne jako k hororu nebo k typickému Kingovu dílu. Jako pohádka pro děti, které začínají s fantasy je to vlastně perfektní. Záporné i kladné postavy jsou dobře napsané, ale hlavně je zde i Tomáš jako postava v šedé zóně, což rozhodně oceňuji. Za mě je to výborné dílo, pokud se vybere správné publikum. Pro mě už to bylo poněkud nudnější.
Rozhodně velmi výborně napsané scifi, které se i přes svou délku čte samo a je nabyté dějem. Ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že mi tam něco chybělo. Nějaké něco, vyvrcholení, nějaké wow, prostě něco, kvůli čemu bych si řekla "aha, tak proto to všechno bylo" a to se bohužel nekonalo. Možná to přinesou další díly...