saez
komentáře u knih

Opět Carter jak má být. Hunter pronikavě inteligentní, Garcia vtipně sarkastický a vrah vynalézavý. A předehra k další knize - zdrhnul nám padouch číslo jedna. Hmm, jak já se těším...

Dočetla jsem včera a Medvědín už mi chybí. Při čtení mi před očima ožíval každý jeho obyvatel. Některé jsem měla ráda více, některé méně, ale kdyby tam nebyli, nebyl by to Medvědín. Fascinovala mě Skupina, banda grázlíků s dobrým srdcem, horkou hlavou a občas nedomyšlenými skutky. Moc bych chtěla vědět co se s nimi stalo dále. A co Benji, Ana, Maya, Leo...?


Přečetla jsem nejdřív dvojku a chytla mě, čili pokračuji ve čtení :-) Děj má spád, detektivové jsou sympaťáci a odhadnout padoucha je těžké. Tak si já představuju solidní detektivku.


Nejprve jsem měla problém se začíst, ale pak děj dostal spád a nutil zjistit, co se to vlastně stalo a jak to ovlivnilo všechny aktéry. Moriarty je autorka oddechovek, které vás občas nutí k zamyšlení.


Autorka a její styl mě velmi baví. Její knihy jsou lidské, a ač se to může někomu (zejména mladší generaci) zdát přitažené za vlasy, také uvěřitelné. Víme to, žili jsme v tom.


Tak tuhle knihu jsem včera "sežrala" během odpoledne. Stydím se za neumyté nádobí ve dřezu, za studenou večeři...ale sakra, já jsem to prostě MUSELA dočíst.
Akorát ten konec....doufám, že bude další díl. Chci vědět, co se tam děje.

Povinná četba mého dyslektického syna, na kterou zapomněl a z níž měl mít druhý den referát. Situace na zabití. I sedla matka do křesla a zhruba za dvě hodiny ji nahlas přečetla. Ještě jsem se u toho stihla chechtat :-)

Pepina nikdy nezklame, ale Mirka začíná příjemně překvapovat a tak mě obě hodně baví.

Tentokrát mi dost trvalo, než jsem se začetla. Moc případů, moc postav, moc problémů se Strikovou nohou. Ale nakonec si to nějak sedlo a závěr bych vážně nehádala. Takže za mě vlastně docela dobrý.

Tenhle díl na mě působil snad ještě depresivněji než předchozí, navzdor světlým okamžikům naděje problikávajícím temnými událostmi. Asi bych potřebovala třetí díl a nějaký happyend pro Sylvii, která je sice holka do nepohody, ale někdy už je té nepohody na jednoho prostě moc.


Moc dobře se to četlo, přesně jak to má u povídek být. Některé pohladily, některé zamrazily, jiné dojaly, nechaly vás v rozpacích či pochybách, ale u všech vás provázel pocit, že byste ještě rádi věděli, jak to bylo dál :-)


Trochu to ztrácí na síle, ale pořád mě baví a to je hlavní. Jen mě naštval ten konec, co mi předvídá napjaté a dlouhé čekání na další díl.


Tentokrát mi Pepina na dovolenou nevydržela, prostě nešlo odolat. A báječně jsem se bavila. V některých momentech mi na rtech pohrával úsměv, v jiných jsem si urvala bránici :-)


Možná bych měla pár drobných výtek, ale četlo se mi to dobře, bavila jsem se a co jsem od knihy očekávala, to splnila. Docela se těším na další díly.


Sladká detektivka. Vezmeš si to na sluníčko, přečteš to v souhrnu za dva dny, protože čtivé to je, za den to zapomeneš a můžeš číst další. Za mě to přesně splňuje představu letního čtení.


Kdyby to nebyla pravda, byla by to vtipná dystopie. Autorce se povedlo nahlédnout do světa, kam se většina lidí nedostane a co víc, povedlo se jí i nadzdvihnout onu líbivou oponu pro turisty a poodhalit realitu skutečného života. Právě o to je její svědectví cennější.
Jen by mě tedy zajímalo - co je to za hru, přivazovat cikády ke stromů? Vygooglit se to nedá :-)


Tak jsem zase po večerech zobala povídky pana Svěráka. Laskavost dýchá z každé stránky. Nejvíc mě ale rozsekala povídka Noční obloha. Báseň zase tak moc ne.


Každý má svoje "okamžiky štěstí", ale dokáže si je skutečně uvědomit?


Strhující závěr trilogie, bitvy se mi hlavě odehrávaly jako živé, místy jsem nedýchala napětím a bolest těch dvou byla chvíli i mou bolestí. Na konci zbyl smutek, ale i naděje. Kéž bychom věděli, jak se jejich životy odvíjeli dále. Můžeme jen domýšlet.


Tak to byl masakr. Nevěděla jsem dne ani hodiny, napětí se dalo krájet a ten konec....To snad ani nebylo fantasy, ale normální hororovej krvák. Okamžitě jdu číst další díl a doufám, že bude hepáč.
