Samuel Tailor komentáře u knih

Naprosto rozumím čtenářům, kteří knihu nedočetli nebo jim přišla nudná. Ono totiž patlat se v osobní krizi jako hlavní hrdinka, vlastně je málokdy něco zábavného. Linda je zajištěná, úspěšná, trochu arogantní a tak nějak jí pálí dobré bydlo. Snaží se přijít na to, proč není šťastná, i když má život jak ze žurnálu. Jde od stěny ke stěně, ale ne dopředu. Od extrému k extrému. V tomto ohledu Coelho vykreslil situaci hlavní hrdinky dobře. Dal čtenářovi ochutnat jaké to asi je. Sice tím obětoval čtenářský zážitek, ale za tu odvahu mu ode mě patří dík. V jiném díle jsem toto ještě neokusil.
Děj je vskutku plytký, a tak kniha dává prostor k vyjádření myšlenek ztracené a osamělé Lindy, a to není vždy lehké skousnout. Občas se myšlenky opakují a točí se kruhu jako samotná postava.

Moc se mi líbila část s večírkem a následnou večeří hlavních postav. V této části kniha gradovala a bylo drsné sledovat, jak Linda ztrácí hlavu ve zdánlivě běžné situaci.

Oproti ostatním Bachovo knihám působí Toulky s Puff jako strohé vyprávění. Kdo čeká lehkou moudrost, která přirozeně vychází z dějů a postav předchozích titulů, bude zklamán. Snaha vkládat životní ponaučení na konce kapitol, ze kterých vlastně nevychází, působí spíš nepřirozeně.
I přesto jsou Toulky s Puff čtivou knihou. Krátké kapitoly se výborně hodí na rychké počteníčko při čekání na schůzku i kratší úseky cestou MHD. Na své si také přijdou milovníci létání, svobodné lidské vůle a dechberoucích horizontů.

Jen škoda, že takových jako LS není v oboru víc. :-)

Skvělá kniha. Líbilo se mi, jak Bach propojoval současné prožitky s se svou vlastní minulostí, kterou představovala postava Dickieho. Bohužel mi přijde, že pro její pochopení musí mít člověk Bacha už "načteného" a znát, jak uvažuje, jinak hrozí, že čtenář vůbec nebude vědět, o čem je zrovna řeč. Proto ****

Osobní zpověď Libuše Barkové zabývající se zejména jejím působením v mediálních kauzách, ve kterých figurovala. Je přirozené, že se Barková obhajuje, ale oponentura k ní v této knize výrazně chybí, i když se nabízela v podobě tazatele, který Barkovou pobízí k vyprávění. Proto v konečném důsledku působí velmi jednostranně, i přesto, že Libušiny postřehy jsou přínosem.

Kdo by čekal, že po vcelku vlažném a "klasickém" začátku, nabere příběh takový scénář? Adairův styl je vážně chytlavý a na to, jak je kniha krátká, jsou v ní skloubeny skvělé popisy, spád i typicky francouzský epický konec.

"Dívat se na sebe do zrcadla je vulgární. Zrcadlo je od toho, abych v něm pozorovala druhé."

Anne by byla skvělou spisovatelkou!

Některé události v životě jsou nevyhnutelné, pokud nechceme jen přešlapovat na místě. Opět skvěle napsané.

I přesto, že je to Murakami, dávám nakonec jen dvě hvězdy. Zatímco v jiných se HM podařilo z obyčejného hrdiny vykřesat zázračně skvělé kousky, zde jsem byl zklamán, jak se neotřelý milostný příběh obyčejného Hadžima pomalinku linul k předem jasnému konci s navíc až příliš neznámou milenkou, která mi příběh neokořenila, ale naopak přidala na dojmu fasádovitosti celého příběhu.

Po přečtení knihy jsem usoudil, že ani já bych takovou diplomku nepřijal. V každém z jednotlivých bloků se objevovali staré myšlenky a nové zajímavé náhledy na ně. Nakonec se ale ukázalo, že plán spojit několikero humanitních oborových přístupů pod hlavičku ekonomie, byl až příliš ambiciózní. Některé části se nepodařilo spojit s hlavní myšlenkou knihy (tento pocit jsem měl zejména u těch neekonomických), a tak nakonec v knize působí jako vata pro naplnění minimálního požadavku na délku díla. I přesto, že se ne všechno podařilo, považuji toto dílo za velice dobré, neboť není mnoho lidí, kteří by si takové pokusy vůbec mohly dovolit.

Super knížka boříci stereotypy o tom, jaké (ne)jsou prostitutky. Když falešně sténají pod svými zákazníky, přeci neznamená, že nemají sny a hluboké myšlenkové pochody... Jen ten konec jako by přilítnul zadním vchodem z Hollywoodu...