Sandik
komentáře u knih
Letná: Historie a vývoj prostoru
Eva Skalická
Neveliká knížka jejímž kladem je reprodukování řady historických plánů. Texty i popisky jsou ovšem plné nejrůznějších chyb a navíc u nich chybí jakékoli odkazy na prameny. Pro badatelskou práci je to tedy velmi špatně použitelné.
Pan Podpostel
Chris Riddell
Má to moc hezké ilustrace a taky nápad není špatný. Čekal bych ale, že příběh má děti spíš uklidnit a vysvětlit jim, že to podpostelové strašidlo, kterého se třeba moje dcera skutečně pořád docela bojí, je vlastně milý chlupatý kamarád. Ve skutečnosti je to ale jen arogantní blb, kvůli němuž musí Jeník spát na zemi. A to raději pomíjím všechna ta další strašidla... Naprosto zbytečná kniha a totálně promarněný potenciál. Celkový dojem: 35%
Zprávy z ráje
David Lodge
Je možné smysluplně zkombinovat humoristický román s teologickým traktátem? Ano lze, ale dokáže do asi jenom pár lidí na planetě a David Lodge mezi ně patří. Jen si nejsem úplně jist, jestli to každý dokáže ocenit ;o) Knihu jsem zhltl takřka najednou, během necelých dvou dní a vlastně mě moc mrzelo, že ty románové postavy nejsou skutečné. Nesmírně silný text. Vtipný a přitom velmi hluboký, podnětný, dojemný... Celkový dojem: 95%
Profesorské hrátky
David Lodge
Můj První Lodge, nalezený v bedně před antikvariátem po 20 korunách ;o). Překvapuje mě že jsem ho tehdy před těmi deseti lety neokomentoval, protože ta kniha je moc dobrá! Vtipná, chytrá, plná nesmírně přesných charakteristik, místy dokonce i dojemná. Navíc se člověk něco dozví o kognitivní vědě ;o) David Lodge je obecně nesmírně přesný a vnímavá pozorovatel a mimoto má neuvěřitelný rozhled o literatuře i lidské psychologii. Celkový dojem: 85%
Evangelium podle Bohumila Hrabala
Pavel Hošek
"Evangelium podle Bohumila Hrabala" je čtení nesmírně zajímavé a inspirativní. Ale vlastně to není tak že by kniha můj pohled na Hrabala nějak zásadně posunula nebo proměnila. Všechny Hoškem popisované důrazy jsou přece v jeho díle organicky přítomné, jen je člověk před přečtením knihy asi nevnímal tak zřetelně. Mimo to jsou v knize velmi dobře popsaná Hrabalova východiska, výrazným vlivem jeho babičky počínaje a hlubokými znalostmi filosofické literatury konče. Celkový dojem: 80%
Na Labi stával člun (Dvě balady labské)
Karel Zídek
Za mě je tahle kniha obrovským zklamáním. Novelu "Oznamuje se láskám vašim" jsem četl už dříve a hodnotil jsem jí na DK samostatně. Asi tedy nemá smysl všechno to co jsem napsal k ní, znovu psát i tady. Za všechno ale jistě mluví to, že jsem jí udělil pět hvězdiček. Novele "Na Labi stával člun" samotné bych dal hvězdičky nanejvýš dvě a její čtení považuji v podstatě za ztrátu času. Smysl číst má snad jenom proto aby člověk pochopil, že Zídek sice dokázal relativně slušně vystavět jednotlivé scény ale rozhodně nedokázal uvěřitelně vybudovat celý dramatický příběh a že tedy jeho skvělé "Lásky" rozhodně nemohou být literární fabulace, nýbrž že ten příběh Zídek nutně musel skutečně takhle prožít. Příběh "Člunu" je chvíli kýčovitým barvotiskem v němž se všechno daří a chvíli naprostou tragédií, ve které se nedaří vůbec nic. Obojí je přitom úplně stejně nepravděpodobné. Navíc autor děj ještě přerušuje různými vsuvkami, které zřejmě mají působit bezprostředně, mají navodit dojem že celý příběh je bez přípravy vyprávěn pamětníkem podle vzpomínek, ve výsledku jsou ale tyhle vsuvky zase jen zbytečné a trapné a už tak poněkud nekonečně působící děj ještě dále zdržují a natahují. Samozřejmě je možné, že Zídek při psaní skutečně využil jakýchsi vzpomínek pamětníků. Vůbec bych se nedivil kdyby v příběhu zpracovával vyprávění starších kolegů z doby jeho vlastního působení při labské plavbě. Zídek ovšem není Hašek nebo Hrabal a snaha vytvořit z těchto, začasté vymyšlených nebo minimálně hodně přibarvených historek souvislý příběh, navíc příběh historický, popisující situace někdy až 150 let staré, opravdu nefunguje... Na Labi stával člun: 30%; Oznamuje se láskám vašim: 90%; Celkový dojem: 60%
Praha 1648
Jan Županič
Kniha obsahuje medailonky jednotlivých nobilitovaných osob a dále samotné texty nobilitačních privilegií. Mimo to obsahuje novodobé kresby všech udělaných erbů a na přiloženém CD navíc i jejich historická vyobrazení. Lze ji tedy chápat hlavně jako praktickou příručku. Nutné říci, příručku velmi dobře udělanou! Celkový dojem: 85%
Český snář
Ludvík Vaculík
Vaculík reagoval na všudypřítomné fízlování totalitního režimu i z něj plynoucí obavy disidentů velmi příznačně, naprostou otevřeností. Ta je skoro stejně silná jako v Sekyře. Nebál bych se napsat, že jde dokonce o jeden z nejlepších obrazů té doby v naší literatuře vůbec... Celkový dojem: 90%
Dvacet jedna pravd o lásce
Matthew Dicks
Rozhodně skvělá kniha, za jejíž doporučení moc děkuju Michalu Zahálkovi. Nikdy bych nevěřil, že takhle ryzí experiment současně dokáže být velmi vtipný a čtivý. Hlavní hrdina je samozřejmě tak trochu magor a celou dobu mě tím děsně štval ;o) Čtenáři ze střední Evropy mimo to občas může chybět nějaký ten "kulturní kontext", ale není to nic tragického... Celkový dojem: 90%
Jimi země česká stála: Soubor studií k českým elitám raného a vrcholného středověku
Tomáš Velímský
Neinformovaného čtenáře může kniha překvapit tím že nejde o souvislý text ale o dvacet dva už dříve samostatně publikovaných studií, které navíc pro nové vydání většinou nebyly výrazně upravovány. Často například jen poznámky "pod čarou", neprakticky ovšem umístěné až na konci knihy, upozorňují na zjištění učiněná po prvním vydání jednotlivých statí. Z obdobného soudku jsou v poznámkách ostatně i četné odkazy "mimo text" na související autorovy práce, přestože mnohdy tvoří v knize některou z následujících kapitol. Jednotlivé stati byly publikovány většinou časopisecky, eventuálně proneseny na přednášce, a to průběhu prakticky třiceti let.
Nutné je říci, že navzdory tomu kniha ani trochu nepůsobí dojmem jakési kompilace vzájemně nesouvisejících textů ale, právě naopak je nesmírně koncentrovaným a velmi intenzivním vhledem do světa šlechtických elit raného a vrcholného středověku. Autor nám prostřednictvím řady mikrohistorických sond skutečně dává nesmírně plasticky nahlédnout do samotného procesu vzniku šlechtické pozemkové držby, do problematiky středověké kolonizace, otázce působení německé šlechty v českém příhraničí, nesmírně inspirativně se dotkne problematiky diplomatických falz atp atd. Často přitom odvážně kombinuje výpověď jednotlivých pramenů jež skutečně detailně analyzuje, současně ale zůstává velmi střízlivý a veškeré své hypotézy formuluje vždy s výslovným podotknutím, že o hypotézy jde. Přitom nepřekvapí, že geograficky většinou zůstává na severozápadě Čech, tedy v oblasti kterou jako archeolog důvěrně zná, ovšem i jeho občasné výpravy mimo tento prostor přináší čtení velmi inspirativní.
Pokud lze knize něco vytknout, tak asi především poměrně malý počet obrazových příloh. Čtenář tudíž musí častěji listovat v další literatuře nebo hledat na internetu, například v digitalizovaných katastrálních mapách, pokud se chce vyznat například v popisech dispozic historických sídel, mnohdy navíc už dnes neexistujících. Jedinou faktickou připomínkou k textu je z mé strany to, že vícekrát zmíněný románský kostel sv. Gotharda zřejmě nebyl ve Slapech ale ve Slaném, kde se ostatně kostel tohoto zasvěcení, byť goticky přestavěný nachází dodnes... Celkový dojem: 80%
Bylo nás deset
Antonín Kachlík
(SPOILER) Knihu jsem četl prostě proto že znám stejnojmenný film. Ten je na jedné straně zajímavý účastí Suchého a Šlitra, mima Ctibora Turby, mladého Jaroslava Satoranského či Olgy Schoberové ale jeho děj je jinak úplně pitomý. Byl jsem tedy zvědavý jaká je kniha. Mj i proto, že Kachlík je jako režisér téměř vždy velmi průměrný. Od knihy jsem tedy nečekal mnoho...
Jaká je? Sepsána je v "ich formě", velmi hovorovým jazykem jako jakýsi osobní deník, takže takřka působí dojmem mluvené řeči. Asi se tím chce ukázat že postavy v ději se vyskytující jsou až na výjimky prostí dělníci. Autorův nevázaný jazyk každopádně při čtení působí živě a sympaticky. Taky příběh se rozbíhá poměrně svižně, byť hlavní hrdina může chováním bezcharakterního sobce působit na čtenáře až nepříjemně. To se však postupně poněkud mění a sledujeme jeho proměnu v pevně věřícího soudruha. Proměna v uvědomělého straníka se ostatně netýká pouze jeho ale vlastně téměř všech postav knihy. Prakticky všichni jsou v jádře dobří, jenom někdy trochu vystrašení či nešikovní a stačí je pochopit nebo jim to celé vysvětlit atp atd. Dobří, poctiví, zkušení a chápaví jsou samozřejmě také prakticky všichni vyšší velitelé. Naopak v knize se vyskytující ženy jsou téměř vždy mladé a právě ty nejkrásnější jsou současně svazačkami, agitátorkami vzornými pracovnicemi atp atd... Prostě je to celé velmi jednoduše postavená a ve výsledku i velmi blbá komunistická agitka, ovšem aby byla uvěřitelnější, mají v knize jednající postavy především na počátku mnohé charakterové vady, které se v jejím průběhu z části podaří odstranit. Z části sice zatím ne i tak ale většina z nich působí dojmem podivných supermanů. Jeden z nich je zázračný střelec, další umí skvěle zpívat, třetí je skvělý muzikant atp atd...
Čte se to zpočátku poměrně dobře. Kromě vznikání tanečního kroužku sledujeme také postupné budování Čiperkova vztahu s Jitkou, která je sice uvědomělou svazačkou ale jinak jim vcelku držíme palce, pak ovšem začne druhá polovina knihy, vojáci se přesunou do Brna a kromě spršky povýšení, medailí, čestných odznaků a dalších úspěchů do Čiperkova života vstoupí taky uvědomělá svazačka Dáša, s níž ostatně dotyčný přijde o panenství. Čiperka se s ní sice nakonec rozejde, Jitka za ním jednou přijede, pak už si ovšem Čiperka na Jitku ani nevzpomene. Proč to? ...
Mimo to je druhá polovina knihy doslova prošpikována dosti nudnými úvahami o vztazích v armádě, tvrdí se zde že v komunistickém státě už bude (i) armáda jen jeden velký přátelský budovatelský kolektiv bez buzerace a podrazů. Čiperka mimo to v závěru knihy zlikviduje ohavného diverzanta, který se zjevně plahočil ze "západu" přes přísně střeženou hranici až do Brna jen proto aby vnikl do jakéhosi vojenského skladu... Zkrátka jedna očividná blbost v té knize hlavně v druhé půlce střídá druhou a člověk je fakt rád, že už to konečně skončilo. Byť dosti nemastně a neslaně. Ale třeba to tak v komunistickém ráji má být, že rotný Čiperka sice nakonec nemá žádnou partnerku ale zato se zamiloval do svých "kamarádů ve zbrani". Sice se taky rozhodne že navzdory své lásce k těžkému kulometu a mohutnosti armády v armádě nezůstane ale že alespoň vstoupí do "es es em". A tak to milé děti má být...
Ještě drobná poznámka úplně na závěr: Antonín Kachlík se narodil roku 1923, vystudoval gymnasium, za války byl totálně nasazen, po válce pracoval na ministerstvu informací vedeném předním komunistickým ideologem Václavem Kopeckým a současně studoval Vysokou školu politickou, odkud následně přešel na FAMU. Vojnu tedy skutečně absolvoval až v dobách komunistického panování (edit: Bylo to v letech 1952-54), jistě to ale nebyla vojna úplně běžná. Už proto ne, že jako absolvent vysoké školy a navíc prominentní komunista jistě začínal rovnou jako "četař absolvent", nebo něco takového... Celkový dojem: 45%
Obtížné oddíly knih Mojžíšových
Jan Heller
Skvělé je už samotné rozhodnutí, věnovat se právě obtížným místům Starého Zákona a především Hellerův systematický a pečlivý přístup k jazyku otvírá mnohé nečekané pohledy na místa, která se sama o sobě zdají vlastně jasná, byť současně třeba něčím problematická. A skvělé je i to, jak v téhle knize splývá odborný pohled s osobním vyznáním. Jestliže o časopise A2 svého času reklama tvrdila, že to je "první časopis pro pankáče i akademiky", tak tahle kniha je taky bezpochyby přínosná nejen v akademické sféře se pohybujícím teologickým specialistům ale i prostým babičkám, jejich celým teologickým vzděláním je v pravidelná návštěva biblické hodiny u nich v kostele... Celkový dojem: 80%
Světec a šaman
Jitka Komendová
Nesmírně zajímavá sonda do starších ruských dějin, zejména do otázek misie, rozšiřování ruského státu, fungování pravoslaví atp atd. Celkový dojem: 85%
Listy z dějin umění
Vojtěch Birnbaum
Soubor nejvýznamnějších statí jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění první poloviny 20. století. I sto let po jejich sepsání rozhodně stojí za přečtení. Celkový dojem: 85%
Proč jsem nechodil na Alexandrovce
František Nepil
Výbor z Nepilových fejetonů a dalších časopiseckých textů má z podstaty věci poněkud rozkolísanou kvalitu. Samozřejmě čte se to většinou příjemně, jako každá jeho knížka. Název knihy je ovšem dosti zavádějící. Ne, fakt v tom není žádné disidentství... Celkový dojem: 70%
O čem nevíš
Anna Jansson
Od čtení téhle knihy jsem nic nečekal. Tady na DK má hodnocení dosti mizerné, dostal jsem ji jako dárek při nákupu jiných knih z Albatrosu a v podstatě jsem dost počítal, že ji odnesu do knihobudky, jen jsem ji tam nechtěl odnést bez toho že bych si ji předtím přečetl... A musím říci, že kniha mě opravdu překvapila! Přečetl jsem ji téměř na jeden zátah a moc se mi líbila. Postavy mají propracovanou, individualizovanou, dobře padnoucí a uvěřitelnou psychologii, popisy podmanivé gotlandské krajiny nejsou rozvláčné a skvěle fungují (stojí za to si zmiňovaná místa dohledat), děj má řadu překvapivých zvratů ale nepůsobí násilně nebo nepravděpodobně (přestože samozřejmě nepravděpodobný je, jako téměř u každé detektivky, ale to už k tomuhle žánru patří), místy je i docela vtipný. Samozřejmě, chvilku mi na začátku trvalo než se zorientuju v postavách kterých je hodně ale dalo se to a v průběhu už s tím nebyl žádný problém. Je taky znát, že autorka má vedle hluboké znalosti psychologie i poměrně slušné znalosti medicíny. Rozuzlení je skutečně překvapivé a kniha je napínavá doslova do poslední stránky. Vrah je nejen zcela nečekaný ale navíc i opravdu chytrý. Za mě naprostá spokojenost a rád si od téže autorky přečtu i případné další detektivky... Celkový dojem: 85%
Střed Evropy okolo roku 1000
Alfried Wieczorek
Český svazek o 550 stranách hustě ve dvou sloupcích sázeného textu odpovídá třem svazkům německého vydání esejí a katalogu, o více než 1500 stranách velkého formátu. Učíst to tedy byl poměrně náročný úkol. Kvalita textů je u takhle prestižního katalogu samozřejmě vysoká, ostatně podíleli se na něm z každé země špičkoví odborníci, za českou stranu mj. Petr Sommer, Josef Žemlička a Dušan Třeštík, problematické je spíše to, že s ohledem na skutečně široký autorský kolektiv se mnohé informace různě opakují a současně text není úplně "názorově konzistentní". Vhodné je také poznamenat že pokud bych neměl k dispozici i německý originál, bylo by čtení často značně složité, neboť český svazek neobsahuje vůbec žádnou obrazovou dokumentaci a není tudíž samostatně moc použitelný. U esejí je tento hendikep sice o něco méně citelný než u katalogu, ale citelný je. Samozřejmě také v různé míře. Čistě historické texty fungují i samostatně, texty pojednávající o archeologických nálezech, numismatice, sochařství, architektuře, knižní malbě atp atd, nikoliv. Vzhledem k výjimečnosti popisovaných nálezů či artefaktů také většinou nelze dohledat zmíněnou dokumentaci jinde na internetu. Dokonce lze říci, že v některých případech je obrazové dokumentace nepříjemně málo i v německém originálu... Celkový dojem: 80%
Postřižiny
Bohumil Hrabal
Tenhle skvělý Hrabal mi dlouho chyběl. Samozřejmě jsem znal film a musím říci, že jakkoli je to skutečně jedna z nejlepších filmových adaptací Hrabalovy předlohy, její kvality ani zdaleka nedosahuje. Kniha je citelně zemitější a méně komická, jakkoli jsou zde i téměř všechny ty z filmu známé humorné situace. Jistě, je zde i spousta nostalgie po uplynulém dětství. Postřeh George Gibiana, podle něhož je novela tak trochu "Babičkou sedmdesátých let [20. století]", je skutečně přesný. Zajímavým detailem je to, že v ději zcela chybí děti. Přitom když se manželé Hrabalovi stěhovali do Nymburka, bylo Bohumilovi pět let. To samozřejmě není výtka, spisovatel má na fabulaci plné právo, jen upozornění na to že ta kniha zase není tak autobiografická jak by se na první pohled mohlo zdát... Celkový dojem: 95%
Česká barokní gotika
Viktor Kotrba
Kniha obsahuje tři kratší samostatné stati (I Podstata a smysl historismu ve výtvarném umění, II Historismus ve výtvarném umění českých zemí a zdroje "barokní gotiky", III Architekt Jan Blažej Santini-Aichl - jeho původ, život a tvorba) a navíc i reedici klíčového Článku Zdeňka Wirtha (Barokní gotika v Čechách v XVIII. a 1. polovině XIX. století) doplněná krátkým doslovem a zcela na závěr i řadou černobýlích fotografií především Santiniho staveb.
Všechny tři texty už jsou samozřejmě z části antikvované mladšími pracemi, především převratnou a skutečně základní knihou Mojmíra Horyny, přesto obsahují Kotrbovy texty řadu dodnes přínosných zjištění a údajů. Jeho text k Santiniho životu a dílu napsaný z hlediska archivních pramenů je dokonce stále základním textem, neboť Horynova monografie zrovna tuto část výzkumu výrazněji nepřekonala. Mimo to je text dodnes cený jako výborná ukázka badatelské práce. Takhle chytré texty plné odkazů do další, především zahraniční literatury, má smysl číst i když víme, že už jsou věcně v mnohém překonané.
Tím spíše je samozřejmě už dnes zcela antikvovaný text Wirthův. Nutné je ale říci, že on byl skutečně prvním kdo na fenomén Santiniho gotizující architektury upozornil a také mu dal dodnes používaný název.
Celkový dojem: 85%
Slapy & Santini - Barokní kostel sv. Petra a Pavla
kolektiv autorů
Dobře napsaná a skvěle vypravená monografie! Vytknout lze pouze jednotlivosti. Především je škoda, že při čtení dosti sáhodlouhých popisů jednotlivých oltářů není na téže stránce i jejich fotografie a člověk musí neustále listovat... Celkový dojem: 80%
