Šánka komentáře u knih
Výborný kousek jako vždy, Joy stále umí a dokázala to i tentokrát. Nevynechala jsem žádnou její knihu a na každou novinku se moc těším. Píše o komplikovaných a narušených rodinných vztazích s napětím a hlavně čtivě od první stránky. Tip na vraha mně mimořádně vyšel, ale do konce knihy jsem tomu nechtěla věřit.
Prostě senzační čtení, ale já od této autorky ani jiné neznám.
Budu si trošku odporovat.....Nebylo to špatné, ale čekala jsem o hodně, hodně víc. Nejprve mě naprosto dostala ta kouzelná obálka, navnadila anotace...příběh osudové lásky... nádhera, střídání současnosti s minulostí mám moc ráda. Příběh mě úplně nechytil, nějak drhnul a já do půlky knihy neměla vůbec problém ji odložit, část z války nedokázala ze mě vydolovat žádné emoce. Za půlkou už to trošku šlapalo, a ta současnost byla místy i vtipná.
Nevím, jestli je to autorkou, četla jsem od ní Panský dům (pouze 1. díl) a měla jsem podobné pocity. Knih s tímto scénářem jsem přečetla hodně s lepším a daleko pestřejším dějem, kde u závěru jsem byla opravdu dojatá, tady ...prostě nic, jsem ráda, že mám dočteno.....
A doma knihu s nádhernou obálkou.
A já ji pořád odkládala, jak přibývaly takové vlažné komentáře, a to jsem si ji koupila a těšila se na ni ! Za mě tam bylo i to napětí, mělo to spád, čtivost, a přes vážné téma (domácího násilí), dokonce některé situace mi přišly až humorné. Ale tento druh ,,babských" thrillerů nemusí sedět každému, někdy se vyvede dobře a někdy výborně a pro někoho to může být úplný propadák.
Takže mě to bavilo a jsem spokojená, že jeden násilnický gauner už to má za sebou :-). To není spoiler, tím kniha začíná !
Temný krimiromán, jehož děj se tentokrát odehrává na Falklandských ostrovech, a ta ponurá ostrovní atmosféra, ta izolovanost malé komunity ostrovanů, mu velmi svědčí.
Tři vypravěči, kteří si v sobě nesou tíhu tragické minulosti, prožitá traumata, zmar i nekonečný smutek.
S. J. Bolton vám to vše dokáže geniálně navrstvit, aniž by zabíhala do drastických popisů, ale dokonale vás posouvá dějem, zvyšuje zavěrečné napětí. A finále .....nechápala jsem, říkala si, takto neeeé, ale to byla čtenářská exhibice možností a závěrů....., já jsem se netrefila vůbec. Výborná kniha a výborná vypravěčka !!!
Někdy se tak stane, že od knížky nic moc neočekáváte a dostanete tolik, tolik emocí, které se přes vás převalí, že tím vaším poklidem pěkně zacloumají.....
Příběh je z větší části vyprávěný ve dvou časových linkách. Historická mapuje velmi citlivou část francouzských dějin, a je podaná očima 10ti leté židovské holčičky. Emočně je tato část opravdu náročná. Oproti tomu je kontrast bezstarostné současnosti (i když se řeší i důležitá rozhodnutí), ale těch blbin, kterými se zaobíráme a zdají se nám nepřekonatelné, to jen zvyšuje tu šílenost války a lidského konání v ní.
Nádherná kniha a vřele doporučuji !
Další z řady velmi povedených rodinných dramat, které se mi moc líbilo (tedy jen v knize :-)). Výborně vykreslená celá škála postav a jejich charakterů od despotického tyrana až po sympatickou Maggie. A znovu jedno dokonalé manželství ta zlatá klec, která svírá a drtí, chce vlastnit....
Rodina Farinelliových skrývá plno tajemství, žije v přetvářce, lži jsou navenek její pravdou a ženy v této rodině by měly mlčet.... Já se skvěle pobavila.
Dopis je krásný a poutavý román, v němž se střídají dvě časové osy, odvíjí dva silné a dojemné příběhy žen a já mám moc ráda tento styl vypravění.
Ze začátku nic nenaznačuje, že by mohly mít něco společného, přesto se jejich osudy nakonec prolnou a právě starý, neodeslaný dopis oba příběhy propojí. Dopis, který každé z obou žen svým způsobem změnil život, jedné tím, že ho nikdy neotevřela, druhé naopak....
Není to jenom romantika, obě linky mají v sobě i něco navíc.
To je luxusní thrillerový kousek a výborný úvod do začátku nové série! Důmyslná zápletka, naprosto chytlavý děj od prvních stránek, proložený zápisky z deníku psychopata. Ale upozorňuji,.....nic pro slabší povahy, ty popisy jsou (aspoň pro mne) až hororové a zapomeňte, že by se u toho dalo něco chroupat :-).
Na rozdíl od jiných sérií stmelená parta vyšetřovatelů, kteří se do sebe občas vtipně strefují, nehází si klacky pod nohy a jsou těžce normální.
Ano, ty popisy jsou brutální, šílené a zvrácené, jenže kniha je opravdu návykově čtivá.
Sbohem Irsko dějově bezprostředně navazuje na předešlý díl. Grace pod vlivem událostí opouští své milované, těžce zkoušené Irsko a vydává se za novým životem do Ameriky. Na pozadí historických událostí se odvíjí tento pestrý příběh o lidské odvaze, lásce, přátelství ale i o zlu, které i v Novém světě je přítomné a jemuž musí opět čelit.
První díl se mi líbil o malinko víc, ale závěr této trilogie si rozhodně ujít nenechám....
Mám radši detektivky, v nichž pachatele můžu až do závěru tipovat, (byť většinou špatně :-)). Ale Bryndza píše tak čtivou formou, stále se něco děje, jeho kniha je záležitostí (pokud máte čas) tak maximálně dvou večerů, Erika je Slovenka, autor žije na Slovensku, já se u jeho knih skvěle bavím, no nedejte mu pak těch protekčních 5*!!!
Bryndza tentokrát značně přitvrdil v popisech pachatelovy brutality, má to spád i závěrečnou gradaci. Jen té Erice bych konečně přála i kousíček toho osobního štěstíčka, tak příště, ano!?
Thriller tady nehledejte, není to o napětí, je to zajímavý psychologický román, ale na mě působil docela depresivně.
Joanna ve vyhrocené chvíli (v sebeobraně?), zabije člověka. V jediném okamžiku svého života se musí rozhodnout, jakou cestu si zvolit....., zavolat pomoc a nést případné následky nebo utéct a zachránit si svůj dosavadní život. Která z těch dvou cest je ta správná, zvítězí strach nebo pocit odpovědnosti a morálky?
Máme možnost sledovat ve dvou paralelních linkách obě možnosti, myšlenkové pochody hrdinky i chování jejích nejbližších.
Čas vlků je krásný a dojemný román, odehrávající se v tragické době lidských dějin, přesto má v sobě až takový pohádkový nádech a křehkost, kterou mu propůjčuje symbolika tří bílých vlků. Příběh zla, nenávisti, ale i odvahy, lidskosti, lásky, příběh o rozhodnutích a jejich následcích.
Přejme si, ať ze dvou vlků, kteří podle legendy žijí v každém z nás, živíme v sobě toho, jenž představuje lásku a důvěru.....
Prvotina? Jen více tak povedených!
Susan zabila svého dvouměsíčního synka, aspoň tak jí to všichni tvrdí, její vzpomínky jsou však zastřené.... a začíná hon za pravdou. Příběh je od samého začátku velmi napínavý, autorce se brilantně povedlo to velké zamotané klubko zvratů, a to množství postav dokonale proplést, aby ve velkém finále vše do sebe krásně zapadlo.
Líbilo se mně to moc, jen jsem musela číst hodně pozorně, zvlášť v závěru, kde to rozkrytí příběhu, množství zvratů a překvapení, by klidně vystačilo i na dva thrillery :-).
Nó, já měla chuť zabalit to několikrát tak do dvou třetin knihy :-), přitom jsem se na ni moc těšila. Nalákaly mě samé pozitivní komentáře, bezva obálka, která slibovala, že se pobavím a anotace, v níž se zmiňuje podobnost se Stoletým staříkem (toho miluju).
Nevím, humor jsem tam nějak nenašla, ale hlavně mě to opravdu nebavilo. Navíc babiččin syn se snachou mě úplně vytáčeli.....A pak přišla poslední třetina a mně to připadlo jak z jiné knihy a od jiné autorky. Emoce, ta radost ze života, laskavost, chuť začít žít naplno, ať je vám kolik chce....
Takže vzkazuji :-), přečtěte si ji, možná zrovna vás kniha nadchne.
Za mě Štvanec bude patřit mezi krimirománové topky, prostě dokonalé ! Téměř 500 stran jsem přečetla závratnou rychlostí, ale na to už jsem u pana Robothama zvyklá z jeho série s psychologem Josephem.
Hlavní postavu Audieho, uprchlého vězně a usvědčeného vraha, si nelze nezamilovat. Fandila jsem mu, nervovala se a v závěru dojímala rozkrytím motivu celého příběhu. Skvělé dialogy, do detailu promyšlený příběh, vystupňované napětí, to vše dělá tuto knihu ve svém žánru neodolatelnou.
Podle starodávné legendy řečtí bohové ukryli do Pandořiny skříňky zlo, lež, nenávist, ale také milostnou touhu, svůdnost a krásu. Pandora, která skříňku otevřela, tohle vše vypustila do světa. Na dně skříňky však zůstala jako jediná....naděje......
Lucinda Riley nám vypráví další krásný a dějově pestrý příběh, ve kterém na staré letní sídlo Pandoru přijíždí Helena se svojí rodinou a přáteli. Pomyslným otevřením dveří dávná legenda ožívá, vydává svá tajemství, jež zasahují do životů všech.
Nechejte se přenést v čase na slunný Kypr a zaposlouchejte se do úchvatného příběhu skvělé vypravěčky.
Pokud vás baví tento žánr, pusťte se do Tichých lží, myslím si, že se kniha povedla !
Ten začátek je trošku pomalejší, ale vydržte, velmi brzy se příběh dostává do tempa. Náznaky mrazivých tajemství a temných lží mě krásně posouvaly dopředu, střídání času zvyšovalo napětí i mou zvědavost, jaká je pravda. Něco se sice dalo vytušit, ale závěr byl spravné psycho, jak to má u thrilleru být.
Po pravdě si takový typ knih velmi opatrně dávkuji a ani je často nevyhledávám, protože vím, že je to těžké čtení a nebude mně z něj dobře....,nebylo, četla jsem s přestávkami. Tolik bolesti, utrpení, lidské krutosti a tolik neuvěřitelné statečnosti, odhodlání a víry na tak malém počtu stránek.
Prečtěte si ji a doporučte dál, ať se tohle již nikdy neopakuje.....
Skvěle napsaný psychothriller. Námět není nikterak vyjímečný, téma navenek dokonalého manželství bylo v poslední době použito mnohokrát. Mě ale tady dostala ta forma vyprávění. Vyprávění prostřednictvím a z pohledu jednoho samolibého, sebestředného blba, jehož ego dosahuje nebeských výšin :-). A mě to strašně bavilo.
A ještě musím vychválit dotažený závěr v podobě senzačního epilogu, (což mnohdy u podobných knih postrádám).
Za mne dokonale zábavné čtení !!!
Podraz je další typický Sandřin čtenářský balíček, ve kterém najdeme sympatickou dvojici, mezi níž to správně jiskří (jak jinak :-)), trošku napětí (moc neočekávejte, je to romantický thriller), padoucha (toho nejspíš uhádnete), s vkusem napsané erotické scény (těch tam tentokrát tolik není (škoda :-(), a (ne)očekávaný závěr.
Jo, pěkné to bylo, romantika pro ženy nebo thriller ? Nevím, autorku mám moc ráda a stále mě baví, takže je mi jedno, jak se tomu říká :-).