sarekaslukova komentáře u knih
Kniha byla opravdu velmi čtivá, Matthew má opravdu své vypravěčské kouzlo. V tuto chvíli mi přijde trošku zvláštní koukat na Přátele, přestože je zbožňuji, tak stále hledám rozdíly v Chadlerově chování v různých sérii. Také oceňuji otevřený styl psaní o různých typech léčení a cesty kterou si Matt musel projít.
První část knihy jsem přečetla jedním dechem, seznamovala jsem se s hrdiny. Byla tam zápletka i ukončení. Druhá část knihy se mi ze začátku velmi táhla, ale posledních 50 stránek bylo opět velmi čtivých.
Knihu jsem začala číst aniž bych si zjistila, že to je přepis scénáře pro film. No po přečtení dodatku od pana Klímy, už mi pomalu docházelo, proč to bylo na mě moc strohý. Ale na druhou stranu to zásadní bylo řečeno a kdyby kniha byla obsáhlejší mohlo by se stát, že by nebyla už tak strhující, jako mi připadala teď.
Od předešlých dílů mám značný časový odstup, proto ani nemůžu srovnávat s předchozími díly. Ale jako pohodové čtení na cestu vlakem mi to úplně stačilo.
Taková odpočinkové příjemné čtení. Děj byl rychlý, přišlo mi i bez všemožných zbytečností a počet stran rychle ubýval.
Nejspíše jsem od knihy očekávala trošku něco jiného, něco hlubšího. Ale pro rychlou orientaci o koho se jedná, je kniha dostačující.
Kniha má v sobě hodně podnětů k zamyšlení. Postava Smrti se mi líbila na rozdíl od Martina, který od půlky děje byl opravdu nesnesitelný. Ale jedna věc mi vadila a to když byli v New Yorku a odehrával se útok na dvojčata, tak předtím slavili rok 2000. Ale možná jsem to jen špatně pochopila a slavili už rok 2001 :D
Tak tahle kniha mě moc neoslovila, vše co jsem si říkala že se teď stane se následně stalo. Byla tedy velmi čtivě napsaná, ale bez žádného překvapení.
Za mne vcelku nudná knížka, která byla i prakticky o ničem. Osobnost pana Stevense mi byla značně nesympatická, uvažovala jsem jestli netrpí nějakou psychickou nemocí. Třeba film trošku reputaci knihy napraví.
Kniha se mi velmi líbila, kdybych si nepřečetla komentáře, že chybí dialogy, tak bych si toho asi ani nevšimla jen jsem do příběhu byla položena.
Opravdu nevím proč jsem čtení této knížky pořád oddalovala. Líbilo se mi styl psaní ve formě dopisů a deníků, mělo to svoje kouzlo. Sice někdy mi přišli reakce Dr. Van Helsinga, ohledně vyjadřování citů vděku a ujišťování, že vše bude dobré, až moc přehnané, ale to je jen malinká drobnost v tak dobrém příběhu.
Úžasné povídky, každá o něčem jiném a přece trochu všechny stejné, za srdíčko mě chytla každá z nich. Ale nejvíce se mi líbila Zeď vzpomínek a Život po Životě.
Kraťoučké, ale výstižné vyprávění o alkoholovém monstru. Kniha se mi líbila, sice chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila, že o sobě mluví jako o třetí osobě, ale po přečtení si myslím, že to byl dobře zvolený způsob vyprávění.
Opravdu zajímavá kniha, to co mi v dospívání v dnešní době přišlo úplně normální a přirozené, tak ještě né zrovna před krátkou dobou bylo zakázané ovoce. Příběhy žen shrnuty do krátkých vět na mě udělali opravdu dojem, který vedl k dlouhému zamyšlení. Je dobře že tato kniha vznikla a udělala cestičku pro vznik dalších organizacích, které pomáhají ženám po celém světě.
Nejdříve jsem si říkala jak se příběh zhoršil vůbec mě nebavil, samé žárlení, chudinka paní Gopniková a všemožné nástrahy New Yorku, ale po velkém obratu děje jsem se do příběhu konečně začetla, moje oblíbená Louis se mi vrátila s jejími potrhlými modními kousky, smyslem po humor a podání pomocné ruky tomu, kdo to doopravdy potřebuje.
To byl tedy pro mě velký oříšek, takhle s přímo s sci-fi jsem se ještě nesetkala. Trochu jsem se místy ztrácela a první část jsem myslela že to odložím, což by byla škoda. Na konec se mi děj líbil, je dobře promyšlený a nejvíc mě zaujala ta VR. Jsem zvědavá co se z toho vyvrbí dál.
Příběh byl opravdu silný, jako všechny o téhle době. Doufám, že mě to navnadilo si konečně přečíst i Schindlerův seznam, na který se hodně dlouho chystám a po této knížce, bych ráda o tom pánovi věděla trošku více.
Tato kniha na mě opravdu hodně zapůsobila, nepřála jsem si její konec protože mi bylo jasné jak dopadne. Raději bych zůstala u čtení dopisů mezi Stellou a Danem. Uvědomoval jsem si jaké mám já v životě štěstí, stejně jako bylo na konci uvedeno, že dnešní zamilovaní mají svobodu volby, nic nás prakticky neomezuje. Líbili se mi obě linie příběhu, jak Stelly a Dana, tak rození lásky mezi Jess a Willem. Jediné co bych na knížce vynechala, byl epilog, bez něj bych se klidně obešla ;).
Pozitivní na knížce bylo, že se opravdu rychle četla. Jinak mi hlavní hrdinka a postavy okolo ní celkem lezly na nervy. Ale pokud se knížka bere jako oddechovku na večer tak proč ne.
Konec dobrý, všechno dobré. Tedy úplný konec nebyl zrovna veselý, ale poslední díl se mi ze všech dílů líbil asi nejvíc.