Satyrka komentáře u knih

Tak tahle knížka byla úžasná!
Pořídila jsem si ji spíš, protože obálka... Musela jsem si vygooglit, co je vlastně slovo "queer", protože když mi bylo šestnáct až dvacet, zajimaly mě knihy s tématikou "lgbt"... A ono se tomu teď říká jinak :D Už jsem asi fakt stará..
Původně jsem chtěla dát knize 4/5, protože byla vesmírně (...) čtivá, styl krátkých zápisků každý den/ deníku byl důmyslným tahem, protože mě to chytilo a nechtělo pustit, jako někdo, kdo nesmí zavřít knihu s rozečtenou kapitolou, jsem si mohla knihu otevřít kdekoli jsem chtěla (takže ideál pro mou práci, kde se nezastavím, pokud není na lince malá mezírka), celý ten styl humoru mi dost sedl a já se často zasmála, zároveň to bylo takové jiné a mně sympatické a co se týče lásky, byla nenásilná, netlačilo se na pilu, takže to celé vyplynulo tak přirozeně a něžně.
Jednu hvězdičku jsem chtěla dát dolů za to, že když bych to shrnula, tak obálka, styl humoru i deníkový styl je top, ale ten příběh je oproti jiným příběhům ve finále takový... méně nabitý? Zkrátka si z něj asi moc nevezmete, když nepočítám nějaká různá fakta a moudra. Po přečtení posledních komentářů zde jsem se ale rozhodla dát plný počet hvězd. Někdo zde napsal, že je to taková "chill" knížka a to souhlasím. Proto i doporučuji všem, kteří hledají oddechovou knihu, kde se i můžou zasmát.
PS: Ve Phoebe jsem se občas trochu viděla. (Sebe v těch -nácti)
Všechny postavy byly skvělé.

08.06.2024

Moc mě mrzí, že jsem tuhle knížku nemohla číst víc v kuse. Četla jsem ji deset dní, ale jenom protože jsem na četbu měla hrozně málo času. Při každé příležitosti jsem po ní ale sahala.
Pokud se o detektivce dá říct, že je oddychová, pak bych tak určitě označila Vraždu na Velký pátek. Četla se dobře, hlavní postava, bývalá jeptiška, je velmi sympatická postava, a moc se mi líbila, což se mi u hlavních postav moc nestává. Sice zde nebylo moc překvapujících zvratů a šokující závěr jako je u novodobých krimi, ale to mi ve výsledku vůbec nevadilo. A protože čtu spíše ty novodobé krimi, tak to pro mě byla příjemná změna. Chris má zajímavou minulost, ale zase ne temnou jako čítám v těch novějších. Navíc se mi moc líbilo, že příběh byl spíše o obětech vraždy než o samotném vrahovi. A taky to, jak (skoro) všichni byli milí a příjemní, což opět v porovnání s novějšími krimi, není úplně běžné.
Rozhodně si chci sehnat všechny díly a přečíst celou sérii a doporučuji, když chcete něco klidnějšího, ale zároveň v tomto žánru.

19.05.2024

Tak po přečtení této knihy jsem si nechala den na napsání komentáře a stejně se mi nedostává slov. Od knihy jsem čekala rozhodně méně než kolik mi dala!
S touto knihou jsem strávila krásný jarní den na zahradě, což je dost protiklad k tomu, o čem jsem četla a jak jsem se při tom cítila.
Autorka knihu napsala výborně. Téma samo je originální a jak zde píše hodně lidí, i velmi aktuální... bohužel. Kniha je velmi dobře zpracovaná a propracovaná, do detailu, ale velmi čtivá, postavy nejsou na jedno brdo, čteme o emocích vícero z nich. Během čtení se mi střídalo plno emocí, nejsilnější byl asi pocit nespravedlnosti, to, jak to celé vzali hlavně rodiče Valerie, a pak ten pocit u závěru. Drásalo mi to srdce, cítila jsem to, ukápla i nějaká ta slza, a to je pro mě známka velmi dobré knihy, potažmo příběhu, i když to nebylo sluníčkové téma. S Valerií procházíme celým procesem, od samotné události, přes vzpomínky na Nicka a šikanu, přes probuzení v nemocnici, uvědomění si, sezení u Hielera (nevím proč mi to jméno znělo jako Léčitel), a také chození do školy po tom všem. Hned jsem si vzpomněla na to, jak je puberta jedno z nejtěžších období v životě. Knihu určitě doporučuji. Je to jedna z nejlépe napsaných knih, co jsem tento rok četla!

01.05.2024

(SPOILER) Achjo...
Lepší díl než ty předchozí dva, co se týče čtivosti, ale zároveň jsem zklamaná, jak se děj vyvíjel a vyvinul. V tomto díle se mezi Cassie a Isabellou otevírá propast, Cassie se začíná chovat jinak, někdy mi přišlo že až sobecky, a protože má oblíbená postava vždy byla Isabella, samozřejmě se stavím na její stranu. A proto mi bylo krajně nepříjemné, co se stalo na konci. "Dojemná" výměna slov mezi Cassie a Ranjitem na konci mě vůbec nezajímala, mě zajímalo, co je sakra s Jakem, i když to díky "křupnutí lebky" bylo více než jasné. A to mě právě hrozně zklamalo. Isabella je úžasná postava, hodně jsem si ji oblíbila a za mě si tohle absolutně nezasloužila, nemluvě o Jakeových a Jessiných rodičích. Proč nevinná Isabella a Jake dopadli takhle?? A proboha, co to je s Cassie?! Ranjit zabil přítele její úžasné kamarádky, kterou si mimochodem absolutně nezaslouží, a ona na to vše reaguje - "Ó můj bože, snad to nepřišlo vniveč a s Ranjitem jednou budeme žít šťastně až navěky!" Wtf prostě... To mě docela vytočilo! Kromě toho ta Cassiina láska asi nebude tak horká, když je schopná (skoro) si začít s Richardem, zatímco s Ranjitem se stalo/děje bůhví co. A jen tak mimochodem - mezi Cassie a Richardem je mnohem větší náboj a přitažlivost, kterou jsem při čtení přímo cítila, kdežto s Ranjitem je to takové povrchní mi přijde.
No jinak bohužel další díl nemám, a budu si muset někde sehnat, jak to vlastně dopadlo, protože abych si čtvrtý díl koupila za víc než stovku, to mi za to opravdu nestojí. Kniha je napsaná sice čtivě, ale za mě je to pořád průměr. Většina věcí mi byla naprosto jasná už od začátku, a některé scény byly popsány trochu pro mě literárně nedostatečně. Nebo ne nedostatečně, ale nevyzrále? Aspoň takový jsem měla pocit, samozřejmě autorku nehaním, tak to opravdu nemyslím. Co bylo fajn, bylo to, že aspoň trochu chápu, proč byla akademie vždy tak příhodně umístěna.
A opět zdůrazňuji - už mi dávno není náct, takže nejsem úplně cílovka.

28.04.2024

Jestliže se mi v prvním díle Cassie docela zamlouvala, tady už tolik ne. Místy mi přišla dost hloupá, někdy se mi nelíbilo to její jednání, ale omlouvám ji, protože zaprvé v sobě má částečně Estelle a zadruhé je jí šestnáct (nebo tak nějak). Její vztah s Ranjitem jsem absolutně nechápala... První díl jsem četla tak před deseti lety a postupem dalších let jsem bezmyšlenkovitě sbírala další díly. Před pár dny jsem si první díl znovu přečetla, a pokračuju v ostatních. Před těmi deseti lety jsem byla cílovka. Dnes mi je dost přes dvacet, ale i tak si ráda občas přečtu fantasy/YA. Ten vztah s Ranjitem - kdy se to stalo? Oni spolu skoro vůbec nestrávili čas a najednou se šíleně milují? Kromě toho Cassie přitahoval snad každý druhý...? Samozřejmě je Ranjit taky jeden z nejvíc sexy kluků - ale tak v patnácti jsme na to asi každá koukala. Hlavně vzhled, přitažlivost, povahu a zda si sedneme, vyřešíme později. Známe. Takže na druhou stranu Cassie ten věk věřím.
Moje nejoblíbenější a asi i jediná oblíbená postava je Isabella, už od prvního dílu.
Jinak kniha mi přišla možná o kapku horší než první, za mě se to docela táhlo, skoro každý byl špatný a zkažený, rozmanitost povah a osobností taky nic moc, všichni si byli dost podobní, a jak už bylo napsáno, Ranjit s Cassie mě nějak nebrali. Takže mě jejich scény nebavily.
Celkově tedy za mě průměr, ale už mi není patnáct.
Do dalšího dílu samozřejmě půjdu, čtvrtý nemám a ani nemůžu sehnat, takže dalším to asi končím :D

27.04.2024

Tuhle knihu jsem si pořídila kdysi dávno, krátce po jejím vydání, jako puberťačka, a přečetla ji. Během let jsem si v Levných knihách všimla, že existuje další díl. Tak jsem ho bezmyšlenkovitě koupila. A pak i ten třetí. Teď po letech jsem si řekla, že je čas všechny přečíst a tak jsem začala připomenutím prvního. Pamatovala jsem si jen velmi málo, a bohužel nejvíc konec.
Už dávno čtu jiné žánry, ale přece jenom občas ještě do ruky vezmu i fantasy/YA. Děj si pamatuji - a i teď pro mě byl - ponurý, z celé knihy na mě jde temnota, trochu smutno. Klasicky téma a děj tehdejších (možná i dnešních) bestsellerů - střední škola/akademie, systém rozdělení studentů (krásní a mocní x zdánlivě nezajímavá hlavní hrdinka, která se ale stane raritkou, střední třída, stipendisté a zbytek školy). I přestože jsem knihu přečetla na jeden zátah, stačila jsem si některé postavy oblíbit (hlavně Isabellu, ale docela i Cassie), nápad dobrý. Každopádně pro mě jako ne pro cílovku trochu klišé, ale kniha se četla dobře a rychle. Zajímalo mě to. Hodnotím jako průměr, ale znovu zmiňuji - už mi je víc přes dvacet.
Na další díl se vrhám ihned.

25.04.2024

Už moje třetí kniha od GoldenDog a musím říct, že u každé jsem zatím nevěděla, co si myslet. Řekla bych, že to asi prostě není můj styl, ale mám jich doma ještě dost, tak uvidíme.
Nikdy se nepřestala usmívat mě z těch tří bavila, nebo se mi líbila, nejvíce, ale i tak nevím, co si přesně myslet. Kniha mě vtáhla od prvních vět, tempo je rychlé, je to čtivé. Určitě na zamyšlení nad více věcmi, pravda, lež. Opravdu víc ze sebe nedostanu, třeba se mi to ještě rozleží v hlavě.
Poznámky obsahující spoilery:
Na to, že něco nesedí, jsem přišla krátce po Lásce v lese, ale jak to s Alexandrou je, mi došlo až ti bylo jasné všem. Stejně jsem ještě z něčeho zmatená, zajímavá myšlenka a nápad.

14.04.2024

5. AUDIOKNIHA
Tak tohle byla muka! A konečně jsou za mnou. Myslela jsem, že to ani nedoposlouchám, ale nikdy mi to nedá a musím knihu dočíst. Ne že by kniha jako taková byla zlá, to ne, autorka umí velmi dobře psát. Ale hlavní postavy jsou tak šíleně nesympatické a nesnesitelné , vyvolávaly ve mně vztek a odpor, tak silný, že se mi chtělo křičet. Rozhodně nedoporučuji brát si příklad z jejich vztahu, to zaprvé. Zadruhé, David je hrozně namyšlený, sobecký, arogantní, normálně bych celé oddělení vyhodila a nechala tam jen jeho, protože ostatní kolem něj jsou totálně k ničemu, a on si vystačí na vše sám. Hlavně vyslýchat umí jen on. Hana je otravná, chová se příšerně, na jednu stranu neskutečně oddaná Davidovi, na druhou mu ale věčně nevěří, a ti dva si nemají čas sdělovat jednoduché informace. Komunikace celkově příšerná, věrnost to samé, a díky těm dvěma jsem byla spíš "tým Pursa", přestože je líčený jako bonzák. Co jsem rozhodně, je "tým Patrik", nechápu, co na Haně (nejen on) vidí, zaslouží si mnohem lepší ženu. Hana na jednu stranu má problém Davidovi říkat základní věci, na druhou ale práskne vše, co se týká Patrika, nejednou jsem na adresu jak její, tak Davida, měla ne moc slušnou poznámku. A to poslouchám pouze v práci při práci, nebýt toho, tak mi to za to nestojí.
Jak jsem ale psala už předtím, i takové postavy, které opravdu v člověku vyvolají takové emoce, není asi úplně snadné napsat, takže to není nic proti autorce, i když doufám, že to, jaký mají Hana a David vztah, není v jejích představách ideál. Ale tak, každý jsme nějaký. A pravda, když jsem jako puberťačka psala příběhy do šuplíku, taky moje postavy neměly ideální vztahy a já to věděla, ale bavilo mě to takhle.
Jinak případ je silně upozaděn, spíš je to taková "vedlejší" dějová linka, pravda - na celý děj má i tak vliv. Každopádně ta hlavní dějová linka - obvinění Davida, mě pak už vůbec nebavila a nezajímala.
Za mě nejhorší díl, ale protože mám silné antipatie k postavám. Od teď ještě větší a asi si nervy trápit nad dalším dílem nebudu, pokud bude.
A jo, asi hodně jiný názor oproti ostatním komentářům tady, nicméně mě uklidňuje, že můžu souhlasit s komentáři k této sérii na Audiotéce.
Takže není to "hejt" proti autorce, jen proti těm nesnesitelným postavám.
PS - SPOILER:
By mě trochu zajímalo, co by David dělal, kdyby lidi, kterým může vyhrožovat, nepodváděli svoje manželky...

11.04.2024

Hm... Asi mě to bavilo víc než první díl, ale musím tedy říct (napsat), že to bylo úplně jiné než první díl. Stále to bylo velmi čtivé, kdy vás to nutilo číst dál, odsýpalo to, ale jak kdyby se autor najednou rozhodl to celé pojmout jinak. Což byl možná i jeho záměr.
Upřímně jsem od celé série čekala něco jiného, asi klasický postapokalyptický román, a ono ne. Ale baví mě to, přestože mám radši trochu jiný postapo svět. A jak už bylo kolikrát psáno, je to občas dost předvídatelné.
Co se týče postav - dost jsem si oblíbila Freyu.
Co ale naprosto nechápu, SpOilER, je ten Leonův táta?? Já totiž v prvním díle pochopila, že zemřel. "Je mi to líto, Leo, Grace." Musela jsem se po dočtení Reborn podívat znovu do Remade, zda jsem si to nespletla, ale ne, pořád to chápu stejně. Napsala bych, že to možná osvětlí třetí díl, ale... Neřekla bych. No uvidíme. Pokračuji posledním dílem. Ale prosím, už méně toho "zlatíčko"...

21.01.2024

Tak tohle se mi asi stalo poprvé. Myslím to, že kniha je velmi čtivá,na škále od 1 do 5, kde 5 je nejvíc, je to 5. Prostě chcete číst dál. Jakože hodně. Ale zároveň když zhodnotím celý děj, když si ho celý shrnu, tak... Nechci použít slovo "nezajímavý" , to vůbec ne, jen takový... Já nevím.... Upřímně nedokážu pro to najít slovo. Je to zajímavé, je hodně zajímavý samotný vir, samotná nákaza, ale příběh je jinak takový... "jednoduchý". Nevím. Autor se s tím každopádně moc nemazlí, a já třeba konec, ne ten úplný, tam to bylo jasné, ale ten konec "před úplným koncem" nečekala.
Takže co se týče čtivosti, tak dávám 5/5, ale co se týče děje, příběhu, tam to vidím tak na 3/5.
Mám i další díly a neváhám pokračovat, to rozhodně ne. Vrhám se na další.
PS: Ten název knihy je perfektní. Za mě úplně sedí k tomu viru, líp to asi vystihnout nešlo.

16.01.2024

Nervy drásající, napínavý thriller, kde jen obracíte stránku za stránkou, abyste se dozvěděli, jak všechno tohle končí.
Hlavní postavu jsem si dokázala ihned oblíbit, z Matky šel strach a temnota od samého začátku.
Spoiler:
Teda Matka byla ďábel. Nesmrtelný ďábel, co si nedá pokoj. Už jsem z ní měla nervy. A Polly hodně statečná, rvala se o život, co to šlo.
Když do domu zabloudil Patrick, bylo mi divné, že by to tak rychle skončilo. A taky že ne. Tady to totiž začalo. A vždycky, když už jsem si myslela, že je konec a lehce si oddechla, pokračovalo to. Chvíli jsem si myslela, že to skončí dřív a zbytek knihy bude o tom, jak to celé Polly zpracovává, ale ono ne. Začala jsem pak čekat Matku všude a ona si fakt nedala pokoj.
Olivie mě překvapila. Myslela jsem, že ji beztak Matka/ Catherine zabila už někdy v pubertě... A ono ne. A klidně bych ocenila víc o Olívii - jak dopadla, setkání s rodinou, jak dlouho vlastně byla v té kopce...
Také jsem si říkala, že jméno Mirabelle a Clarabelle zní podivně - ve smyslu, že přece první co by mě napadlo v tomto duchu je Annabelle. A ejhle.
Já nerada o knihách a příbězích říkám, že to "bylo přitažené za vlasy", když to fakt vyloženě nekřičí nesmyslem, protože někdy sama netuším, že je něco možné a ono to možné je a člověk dokáže i to, co netuší. Každopádně Polly měla štěstí v neštěstí, hodně i v tom, že byla sečtělá, a taky že se to dozvěděla v tomto věku, jak sama zmínila.
No a Matka měla takovou motivaci a byla tak vytrvalá, až se musela sama zabít, aby od ní byl klid.
Co oceňuji, je to, že v knize bylo zahrnuto setkání Polly a rodičů. Bála jsem se, že tenhle konec tam nebude a já miluju šťastná shledání.
Takže já jsem spokojená, i když trochu vyděšená. Taky chápu, že někdo umřít musel, aby to nebylo tak růžové...

10.01.2024

Je potřeba překonat za mě docela nudný začátek, ale na druhou stranu, je to začátek, někdy trvá než se kniha rozjede. Právě na začátku jsem získala pocit, že tohle bude hodně podprůměrná kniha, ale vydržela jsem a děj se celkem rozběhl. Nakonec bych ji i označila za čtivou. Někdy to vzpomínání Suzi hrozně mátlo a já nevěděla, koho v tu chvíli myslí, nebo zda se to děje právě teď nebo je to začátek/konec vzpomínky. Přestože mě kniha nějak zvlášť nenadchla, v podstatě jsem podobný příběh hledala a chtěla číst, jen mi to asi už nestačí. Většina věcí mi byla jasná poměrně brzy, takže moje oblíbené "wow momenty" moc nebyly, ale i tak to bylo napsané poutavě a ve všech těch lžích aby se jeden zamotal. Což mám ráda. Takže hodnotím jako průměr, ale zápletka se mi určitě líbila více než třeba knihy Drahá ženo nebo Hospodyně (od Natalie Barelli). Byla taková... nápaditější, "chytřejší".
Mám i knihu Tvá vina, takže jsem zvědavá a doufám, že bude aspoň o chlup lepší.
.
Věta z knihy, která hodně prozrazuje (spoiler):
"A jen proto, že ji nebil, by nikoho nenapadlo, že je to týrání."

06.01.2024

Teda... Páni! Ještě teď při psaní komentáře si utírám slzy a nos. Ten konec mě totálně dostal! Ale totálně!!
A vlastně celá kniha. Velmi čtivě, citlivě, autenticky psaná. Do všech těch pocitů jsem se dokázala vcítit, asi i proto, že nemálo z nich sama znám, přestože trochu jinak, asi jako většina. Opravdu v neskutečně moc emocích a jednáních jsem se viděla.
Dřív jsem hodně vyhledávala knihy s tématikou, kdy jsou spolu dva muži, nebo i ženy, ale tahle je úplně jiná, krásná, něžná, přestože se celou dobu snažíme společně s Liv vyrovnat se s tím vším, bojovat se životem, nevzdávat to, najít v něm něco víc než přežívání. Ta kniha má hodně co říct, a taky říká. Dlouho mě žádná kniha takto citově nedostala. Já nemám víc slov, nevím, jak víc popsat svoje pocity z téhle knihy. Úžasná! Moc doporučuju! Tuhle knihu jsem chtěla už delší čas, moc mě zaujala jak anotace, tak název. A co teprve ten obsah!
Snad jen dodám, že i já mám v rodině jednu takovou Zitu.
A na konci (spoiler) máme jednu osobu, co překonala veškerý nátlak od společnosti, a s pomocí přátel si splnila svoje touhy a cíle, zůstala taková, jaká se cítí, a jaká chce být, a osobu, která se očekávání od společnosti podřídila.

02.12.2023

Další skvělý, zamotaný, tajuplný díl. Na této sérii mě baví, jak vás pohltí hned na začátku, až do konce. Pokaždé nějaký zajímavý případ, kde se vždy něco dozvíme.
Jestliže měl někdo problém v dílu Závěje, že je trochu "young adult", tak tento díl je ještě víc s prvky "young adult", ale mě to třeba baví.
Celé rozuzlení mě velmi překvapilo, přestože nikomu nikdy v krimi nevěřím, tohle jsem nečekala. I když upřímně jedna věc mi vrtala hlavou už od začátku - což může být !spoiler! (a za tím další spoiler)- že se záhadný anděl, co zachraňuje děti, objevil vždy bezprostředně po zavraždění jejich náhradní rodiny. Jak by to mohl vědět, že se něco chystá, kdyby to třeba sám nezpůsobil?
Crowe mi lezl na nervy, opravdu tu vždycky musí být nějaký takový vůdčí detektiv?
A opět tu máme pravdu, že peníze hýbou světem.
Sérii rozhodně doporučuji, kudy chodím.

31.10.2023

Tak přečten další díl nostalgických W.I.T.C.H. Další nechám na později, protože mi konečně přišel další díl rozečtené krimi série.
Cornelia mi hrozně lezla na nervy, ale na druhou stranu, aspoň trochu vířila celkovou atmosférou, a to mě, nestydatě přiznávám, docela baví.
Nad desátou kapitolou jsem se hodně pobavila, zasmála nahlas.
A to vše i přesto, že už mi je o deset let více než když jsem do W.I.T.C.H. komiksů byla šíleně poblázněná. (Možná spíš o víc jak deset let)
Rozhodně bych doporučila mladším čtenářkám, protože ty příběhy mají hodně, co říct.

Stále čekám na další díl rozečtené krimi série, a tak jsem se pustila do dalšího dílu W.I.T.C.H.
Sice nevím, jaké jsou teď holky, které jsou ve věku, kdy já četla komiksy W.I.T.C.H., ale za mě jsou tyhle příběhy nesmrtelné. Nyní hodnotím okem dospělé a musím říct, že postavám věřím jejich věk.
Příběh se rozjíždí, tady máme mnohem víc akce a já žeru každý ten komiks! Ach, nostalgie. A každou z čarodějek teď vnímám jinak. Jako puberťačka jsem milovala Cornelii, protože jako náctiletá jsem spíš hodnotila vzhled. Přestože teď se mi Cornelia líbí nejméně, jak vzhledem, tak povahou. :D Je super pozorovat, jaký je rozdíl mezi našimi pubertálními já a dospělými já. A to díky návratu k našim srdcovkám.

Při čekání na další díl krimi série, kterou mám rozečtenou, jsem se konečně pustila do dalšího dílu nostalgických W.I.T.C.H. Opět jsem se ráda vrátila do dětství - puberty a připomněla si tyhle skvělé čarodějky. Opět je super vnímat tu změnu, kdy jsem jako teenager milovala nějakou postavu víc a jinou méně a nyní to mám úplně jinak. Člověk prostě dospívá, ale některé věci, příběhy, postavy mu zůstanou v srdci na pořád. Stejně jako právě W.I.T.C.H.

Třeba jednou tyhle knihy přečtou i moje dcery, které nemám :D (Ale musím mít výmluvu na to shromáždit všechny díly Witchek)

Přiznám se - tuhle knížku jsem hrozně moc chtěla hlavně kvůli té epesní obálce. Až potom jsem si přečetla anotaci a řekla jsem si "proč ne?".
(Jen fakt o mně: Asi takhle - já dřív příběhy s touhle tématikou hrozně milovala. Nejdřív jsem o tom začala psát a fakt mě to hodně bavilo, ještě než se v knihkupectví tyto knihy daly sehnat. Jenže můj vlastní vymyšlený příběh mě tak pohltil, že mě žádná jiná kniha s touto tématikou nebavila a tak jsem přestala takové knihy vyhledávat. No... Ale tahle kniha je pro změnu o dvou holkách a já vždy psala a četla o dvou klucích. Takže mě to velmi nalákalo.)
Zprvu jsem měla problém zařadit jména k holkám na obálce, až někde za stou stránkou je to jasné. Začátek mě okouzlil. Říkala jsem si, že tohle je na plný počet bodů. Přestože celou tu věc s LGBT už vidím jinak než kdysi. Pak mě ale hrozně zklamal vývoj vztahu mezi Ruby a Morgan. Vrátil mě zase na zem. Prostě mi to nějak nesedlo. Točilo se to pořád dokola, což sice je naprosto reálné, ale nějak jsem se v tom začala ztrácet. Jejich vztahu jsem pak už ani nefandila. A to mám v knize ráda takové "zmatky" a nedorozumění.
Na druhou stranu je kniha realistická, aspoň tedy co se týče vztahů v dospívání a tak. Připomněla jsem si , jak hořká může láska k někomu být a že nejde na někoho, koho milujete, ať už si to zaslouží nebo ne, jen tak zapomenout, že vás to opravdu ovlivní a máloco pomáhá. Bože, jak na dospívání nerada vzpomínám :D
Takže když to shrnu - kniha je skvělá, můžu doporučit dál, ale mně samotné tam něco trošku chybělo, možná bych i ráda věděla, jak to bylo dál s matkou Ruby, nebo i s ostatními.

Hodně jsem váhala nad pořízením knihy, ale nakonec jsem si řekla "proč ne?", nebude mi vadit, když kniha bude jednodušší a jednohubková.
A to taky byla. Nečekala jsem nějaký velký trhák, co mě ohromí. Takže nejsem zklamaná. Dostala jsem možná víc než jsem očekávala.
Kniha je tedy "jednoduše" psaná, ve smyslu žádných velkých rozvinutých popisů. Je jako vlak, kam nastoupíte a prostě jedete vpřed, bez (zbytečných) odboček. Prostě se řeší "případ". Když nechcete nějak moc zapojovat mozkové závity, tak je to ideální čtení. Nejvíc mi dávalo zabrat někdy rozluštit smysl věty. Musela jsem některé číst víckrát, abych pochopila. Popisy různých činností jsem zkrátka občas nechápala a nedokázala si je představit. Za to ale mohl i překlad.
Ten jakože hlavní záporák se dá časem odhalit.
Postava Pavla mi byla sympatická a oblíbila jsem si ho. Annu už tolik ne, ale to mi ani moc nepřekáželo.
Poslední kapitola byla taková "jakože cože?", marně jsem hledala další stranu, ale nevadí :D
Přečteno za jeden večer, do dalších dílů půjdu.

01.04.2023

Přečteno podruhé. A výhoda, že zhruba po 10 letech, protože jsem si nic nepamatovala. Možná jen něco malinko. Nicméně mé emoce si pamatovaly, protože jsem během čtení cítila něco zlověstného a temného.
Jakmile jsem knihu otevřela, měla jsem v plánu přečíst jen pár kapitol a pak se vrátit k "hlavní knize" (málokdy čtu dvě knihy najednou, ale pokud, tak je mám rozdělené na "hlavní knihu", a "vedlejší", tou je většinou kniha, co jsem už někdy četla a to "někdy" je někdy v mých patnácti letech, takže dnes už je to pro mě "young adult" oddychovka, co se rychle čte), ale Sophie mě nepustila. Asi nade mnou má nějakou magickou moc, haha... Takže jsem četla jedním dechem až do konce. Něco pro mě bylo překvapení, něco jsem si ještě pamatovala, nicméně se mi neskutečně líbilo trio Sophie, Cal a Jenna. Tady se mi opět stalo to, že jsem fandila spíš Calovi než Archerovi, to bude tím, že v osobním životě mám narozdíl, od hodně žen, radši hodné kluky. Musím říct, že kniha je temnější než některé knihy pro dospělé.
Shrnutí - postavy skvělé, děj vtáhne a nenudí, takže sérii doporučuji všem, které tento žánr a téma zajímá, pro mě byla kdysi jednou z nejoblíbenějších.
Kdysi 5/5, dnes 3,5/5.