Scintilla komentáře u knih

Oceňuji, že někdo tomuto tématu v češtině věnoval knížku. Za sebe bohužel musím říct, že pro mě moc užitečná nebyla. Nedávala mi odpovědi na otázky, ktere mě zajímaly a odpovidala na to, co mě nezajímalo. Především mi v knize naprosto chybělo věnování se různým překážkám a nesnázím, které může rodič s dítětem při znakovani potkat (například dítě používá znak na jiné slovo, dítě používá jeden znak na více různých věcí, dítě si zcela přetvořilo znak, mám stále znakovat slovo pokud dítě uz znak umí? Atd. ). Ocenila bych víc příkladů toho, když se něco nedařilo a jak to autorka s dcerou vyřešily, než pouze příklady toho, jak se to dařilo. Na v podstatě všechno, s čím jsem si lamala hlavu mi knížka neodpověděla a musela jsem si odpověď nějak najít sama. Někomu možná sedne do toho, co hledá, pro me nesplnila to, co jsem od ni potřebovala.

12.02.2023

Příběh o boji dvou přístupů v malířství - východní zobrazování pohledu Boha a západní zobrazování pohledu člověka - vyprávěný pohledy všech těch ostatních. Barvami, zvířaty, mincemi, mrtvolami, slepci. Za mě uchvacující .

6 07.01.2023

Super knížka se srozumitelně formulovanými doporučeními a postupy k vtíravým myšlenkám. Nápady i knížku samotnou jsem využila sama a často ji s úspěchem doporučuji klientům s terapeutické praxi. Při čtení mě občas napadalo, jestli autoři občas nepřehánějí s přesvědčováním čtenáře, že se za myšlenky stydět nemusí - že myšlenky jsou skutečně jenom myšlenky a o člověku jako takovém (na rozdíl od reálných rozhodnutí) naprosto nic nevypovídají. To je přece všem jasné, ne? Po přečtení komentářů pod knížkou jsem se vrátila na zem - ne, asi to skutečně potřebné je.

3 20.02.2021

Kouzelný příběh a neskutečně čtivě napsané. Ale při čtení mě čím dál víc iritovalo naprosto černobílé vykreslení postav. Klasická pohádka je oproti tomu hadr. Kladné postavy se nejen za všech okolností chovají šlechetně a čestně, ale upřednosťují štěstí ostatních, aniž se je o to nikdo nežádá a aby toho nebylo málo je jim neustále ubližováno. Uf, takovou emocionální ždímačku nemusím.

1 20.02.2021

Tuhle knihu jsem dostala zajímavou, dobrodružnou cestou od neznámého dárce, proto jí dávám hvězdičku navíc. Hodně se mi líbí název a vlastně i výběr míst, ale samotné zpracování dost pokulhává - staré mapy jako doplňky k prokletým místům jsou tak nějak mimo, oškrabávají z nich jakoukoliv atmosféru a popisek míst mi často přijde prapodivně mravokárný.

2 12.11.2020

Příjemné, poetické a poučné zamyšlení se nad jednotlivými divokými rostlinami. Storl je moc fajn, líbí se mi jeho přístup, který kombinuje atropologicko-botanické znalosti s básnickým, duchovním vhledem. Některé věci jsem si dávala do závorky (na mě až moc ezo), ale jinak příjemné čtení.

1 28.09.2020

Opravdový magický realismus střední Evropy. Vesnice, krajina okolo, lidé v ní - všechno je živé, dýchá a mění se. Tokarczuková píše takovým krásným, jasným, uklidňujícím způsobem, který z prchavých dojmů dělá skutečné, nezpochybnitelné zážitky.

17 11.09.2020

Neuvěřitelné, kouzelné. David Abram probouzí k životu staré síly, které převrací zákony, podle kterých jsme dlouho žili, čím víc jsou magičtější, tím jsou reálnější a hmatatelnější. Kniha mi vháněla slzy do očí a rozbušila mi srdce.

2 11.09.2020

Tato kniha se mi strašně těžko hodnotí, protože je to vlastně hrozná hovadina. Nejde do hloubky, patlá dohromady psychologii, esoteriku, neurovědy a filozofii (a rozhodně je nijak nepropojuje). Je plná forerových efektů a všemožných testů a typologií, které jsou vedle sebe poskládány ladu a skladu (enneagram, BMI, IQ test, horoskopy, temperamenty, archetypy). Ale je příšerně, ale příšerně zábavná. Uvařit si čaj, zachumlat se do deky a projíždět si testy ze Znáš se? Dokonalé blaho.

12.10.2015

Kniha má pro mně především ohromnou informační hodnotu - překypuje informacemi o "fantastickém a magickém", včetně výňatků z neznámých spisu nebo neuvěřitelně podrobných popisů.

Co ale pro mně kniha postrádá je jakákoliv hodnota umělecká, filozofická nebo lidská. A z dnešního pohledu bohužel ani odborná. Místo lidského nadhledu se autoři pokoušejí o nadhled lékařský. Většinou však jejich poznámky vyznívají zjednodušeně a někdy i lehce směšně. Opravdu nečekejte analýzu mýtu a duševních stavů a la Jung. Spíš skeptické, lékařsko-biologické výkřiky ze tmy, které nekončí u analýzy paranormálních a mytologických jevů, ale pokračují k analýze duševních pochodů a motivů různých myslitelů, což v mnoha případech silně hraničí s argumenty ad hominem. Naštěstí nejsou osobní příspěvky autorů až tak časté a dlouhé.

Čtení tohoto díla je jako jízda na temné horské dráze - děsivé a vzrušující a zábavné zároveň! Dostojevskij ani na chvilku nezastaví, hrne na vás jednu otázku za druhou a dává tisíc různých odpovědí. Působí ale neskutečně terapeuticky, jak ty nejpalčivější otázky o smyslu lidské existence pokládá vedle příkladů upřímného, zaníceného žití.

Přijde mi, že Karamazovy především spojuje to, že jsou všichni v úzkém kontaktu se svou nízkostí - s takovým svým stínem - a každý z nich se s tím vyrovnává po svém. Otec Karamazov se v té nízkosti rochní. Míťa s ní bojuje (někdy vyhrává on, někdy ona, ale je pořád v napětí). Ivan s ní vede dialog. Jedině Smerďakov a Aljoška dokážou využít znalosti temné stránky duše. Smerďakov k manipulaci druhých, Aljoša k pochopení a i pomoci. Proto je možná Aljoša opravdovým hrdinou celé knížky.

10 30.08.2014

Naprosto souhlasím s Nirajem, tahle kniha se fakt nedá číst. Čím víc ji čtu, tím víc to na mě působí jako jakýsi moralizující kvák se zoufale plochými postavami, co se berou neskutečně vážně (stejně jako celá kniha).

"Dobré" postavy jsou až úzkostlivě andělíčkové a klidně se s vámi do krve pohádají, když jim zakážete mít hlídku, aby si odpočinuli. "Zlé" postavy jsou srandovně sadistické a ani je nemůžete nenávidět, protože jejich motivy prostě nejsou uvěřitelné (navzdory tomu, že nám autor na začátku udělí "převratnou" přednášku o tom, že "zlí lidé si nemyslí, že jsou zlí" - počkat, to jak fakt o.O ???).

Prostě...taková nevyzrálá fantasy.

1 05.04.2014

Je to velice dobrý obrazový přehled současné psychologie. Probírá základní témata psychologie, každé z nich srozumitelně vysvětlí a ke každému přidá přehled argumentů různých směrů, včetně přehledu základních výzkumů. Musím říct, že právě díky těm zpřehledněným debatám v rámci jednotlivých problematik mi dost usnadnila studium :D. Nejlepší "psychologie v kostce".

01.03.2014

Na tento román jsem se strašně dlouho chystala a těšila. A možná právě až moc. Čekala jsem prudkou fantazii a noční můry v melancholickém Rusku ... a něco takového jsem i dostala, ale ne až tak prudké, ne až tak můrovaté a ne až tak melancholické :D. Jak říkám, těšila jsem se až moc.

Celkově na mě Mistr a Markétka působil jako chytrý román se spoustou nápadů, ale bez ucelené atmosféry. Jakoby se bál jít do toho naplno, veškeré pasáže, u kterých jsem si říkala tak jo a tady se to rozjede, teď přijde ten mazec, jsou jakoby umírněné a takové urychlené - nevychutnané. Bohužel - a je mi to děsně líto - jsem z nich neměla pocit závratné bizarnosti, jak čtu v některých recenzích. Ale opět zopakuji, že to bude asi tím, že jsem si pečlivě vystavěla obrovská očekávání.

K dobrému dojmu mně osobně nepomohly ani hlavní postavy - Mistr...a Markétka. Oba dva jsou mi nesmírně nesympatičtí. Nebudu se pouštět do nějakých dlouhosáhlých rozborů - je to čiře subjektivní dojem. Nějak se s nima na ničem nemůžu shodnout.

Kdo je ale naopak úplně geniální je Woland a jeho parta (speciálně Kocour samozřejmě). Ti umí perfektně rozehrát a každou situaci a až na kosti rozebrat každého člověka. A perfektně zachází s něčím, co jsem v tomto románu vůbec nečekala (a tak jsem z toho asi tak nadšená :D), a to je humor. Mistr a Markétka je prostě humorný román. A to je na něm skoro to nejlepší.

3 27.02.2014