selmapsovita komentáře u knih
U téhle knihy jsem se opět přesvědčil, že Munroová má neskutečnej literární talent a píše skvěle. Kdybych hodnotil čistě literárně, tak bych dal 5 hvězd.
Bohužel mi až moc vadilo nemorální jednání a názory některých postav povídek, byli mi nesympatický, takže výsledný dojem: bohužel 3 hvězdy.
Literární úroveň je podle mě vysoká. Text je hodně dobrej. Nicméně téma není čistě biblické, je reflektovano i trochu z pohledu genderu. Celkově se mi to líbilo. 4 hvězdy
Kniha je podle mě skvělá, dobře napsaná. Ta psychologie působí hodně autenticky. Akurát mi těch holek/žen bylo trochu líto, protože se mi zdálo, že jsou až moc ponořený do mezilidských vazeb a vztahů: musí to být hrozně zatěžující.
Zajímavá a podnětná kniha. Jinak souhlasím s tím, že studium na VŠ někdy nenabízí moc prostoru pro rozvoj individuální kreativity. Mam s tím osobní zkušenost.
Tohle beru jako podraz na čtenáře. Nikde není uvedeno, že skoro polovinu knihy zabírá divadelní hra Růže pro Markétu. Takže vydavatelství čtenáři nabízí něco jiného, než prodává. Důvod? Jenom ten, aby kniha měla víc stránek a mohli si říct o vyšší cenu. Takže hlavním důvodem jsou prachy. Co se týče úrovně povídek, tak mi přijde nízká (třeba Bůh v renaultu se mi líbil hodně) a navíc mi kniha přijde zbytečně vulgární (objevuje se tam třeba narážka na zoofilii). Nejsem proti používání sprostých slov, ale jenom pokud dávají v textu smysl.
Životní příběh je hodně zajímavej. I téma obecně. Skvěle to ale napsané podle mě není.
I tak autorce přeju, ať se jí v životě daří.
Napsané to je brilantně. Zdá se mi ale, že je tahle publikace trochu nevyvážená a lehce neobjektivní: jde poznat, že německým umělcům je věnováno trochu víc místa, než jaký byl jejich reálný vliv na vývoj umění. Možná to souvisí s tím, že kniha pochází od německých autorů. Aby se na to člověk dokázal podívat víc komplexně, tak by bylo lepší přečíst si o umění 20. století ještě něco dalšího.
V knize může člověk najít spoustu zajímavých názorů na tvorbu Bély Tarra. Myslím, že studii od Andráse Kovácse by si měli povinně přečíst někteří režiséři v ČR.
Možná mě některý lidi budou chtít ukamenovat, ale mě tahle kniha přišla vynikající. Děj je místama hodně slabej: to uznávám, ale je skvěle formulovanej, hodně zajímavej styl. Viewegh ukázal, že se dokáže velice dobře a zajímavě vyjadřovat.
Já osobně si nemyslím, že bych patřil do skupiny tzv. "nadaných" lidí. Přečet sem si to, abych se dozvěděl něco bližšího o tématu téhle knihy. Je fakt zajímavá a člověk se o těchhle lidech a o tomhle fenoménu dozví hodně nových informací, které jsou někdy v rozporu s tím, co se u nás někdy oficiálně prezentuje od tzv. "odborníků".
Asi budu za pedanta, ale v románu by se našlo pár menších nedostatků a nedomyšleností. Hodně prostoru je věnovaného psychologii postav a přesto dochází k výraznějším zvratů, takže se čtenář u té NUDY moc nenudí. Já se ale přesto občas nudil. Napadá mě, že je možná důležitý, aby byl člověk ve správnym rozpoložení, aby dokázal tuhle knihu ocenit.
Mě jako chlapovi příjde ta kniha rozhodně zajímavá a myslím, že ve spoustě věcí má jako feministka pravdu, i tak je to ale částečně pohled "z jedné strany barikády". Možná si od ní ještě něco přečtu.
Supr kniha. Dost hutná, to ale není u McEwana nic neobvyklýho.
Pokuď vím, tak tenhle román v USA příliš neuspěl. Co se mě týče, tak se mi opět líbil styl, který roth ve svých románech (včetně tohohle) používá. Celé mi to příjde nápadité, hodně promyšlené, celkem působivé, ale možná trochu příliš koncentrované na jedno téma: vztahy hlavní postavy k ženám: k současným a minulým partnerkám. Postava spisovatele Tarnopola až moc reflektuje tohle téma, až moc to řeší. Tím pádem příběh ustupuje do pozadí, což vnímám jako velkou slabinu. Křivdí Philip Roth ženám? Je vůči nim v rámci tohohle díla nespravedlivý? Kritizuje Roth ženy postavou Maureen, jednou z klíčových postav knihy? Každý ať posoudí sám.
Tahle kniha je vážně dobrá. Ano, někomu může připadat, že je místy o ničem, že v ní občas chybí děj, což je svým způsobem pravda, ale styl, kterým je napsaná, mi připadá opravdu zajímavý a "kultivovaný": na mě prostě fungoval, stejně jako celej román. Chápu ale lidi (nebo se o to aspoň trochu snažím), kteří ještě nejsou připraveni tuhle knihu přijmout.