Shardlake komentáře u knih
Tato poslední část trilogie se mně osobně četla nejlépe. Možná proto, že některé úseky dějin v knize popsané mně jsou bližší z důvodu, že jsem je sama zažila.
Kniha mě byla doporučena, zpočátku jsem myslela, že ji odložím nedočtenou. Nakonec jsem ráda dočetla až do konce. Mimo popisu života Thomase Mora ukazuje, jak velkou moc měl tehdy panovník Jindřich VIII. a jak se stavěl do pozice osoby, která má neomezené právo rozhodovat o životech lidí pod jeho vládou. Byl krutý, sobecký a nenechal si poradit od dobrých rádců, ale nechal si našeptávat zlými patolízaly. Kniha ukazuje život v Anglii v první polovině 16. století.
Ke knize jsem se dostala zcela náhodně. Kniha se čte velice dobře a děj má spád. Kdo má rád prostředí staré Anglie ať si knihu určitě přečte.
Kniha se čte sice dobře, jsou tam krátké kapitoly, ale dějově mě neoslovila a že by to bylo z rudolfinské doby také není na obsahu knihy moc poznat.
Po Andělíčkářce jsem si řekla, že zkusím i další knihu od této autorky. Při jejím čtení jsem si myslela, že vím kdo to udělal a nakonec jsem zjistila, že vrahem byl někdo zcela jiný. Skvělé čtení, čte se jedním dechem!
Velmi čtivou formou přiblíženo nelehké období českých dějin.
Plzeňské mordy
Příběh, kde Jiří Adam z Dobronína vezme do svých služeb bakaláře Petra Korce, syna plzeňského rychtáře a Rozárku, která původně pracovala v plzeňském hostinci jako nevěstka. Příběh vypráví o touze a moci mezi lidmi, kteří mají vést město Plzeň a jít tak ostatním lidem příkladem. Místo toho mezi sebou intrikují, uplácejí a nezastaví se ani před vraždami lidí, kteří jim stojí v cestě.
V příběhu o nepohřbeném rytíři díky zkušenostem bakaláře Petra z lékařských studií tento namíchá sedativum, které uspí celou posádku hradu až na jednoho. Všichni postižení to přežijí a ten co asi nic nejedl a nepil, tak hrad brání plyváním na dobyvatele.
Případ s alchymistou
Příběh o tom, jak se i člověk ve vyšších kruzích nechá napálit od šejdíře. Mistr Theobaldino navykládá členům Bratrstva sv. Eligia, že umí vyrábět zlato, v touze po zbohatnutí mu začnou podstrkovat peníze a slibují si od toho ještě větší zisky pro sebe. Jiří Adam z Dobronína jim dokáže, že se nechali napálit a peníze mu strkali za nic. Mistr Theobaldino nakonec umírá pro žárlivost ženy, která neunesla, že měl více milenek.
Všechny tři příběhy byly čtivé.
Čtivou formou přiblížen životopis sv. Norberta, zakladatele řádu premonstrátů.
První kniha, se kterou jsem se od těchto autorů zcela náhodně setkala. Děj je až mrazivý a neskutečně do detailu a realisticky popsaný. Velmi čtivé a závěr byl překvapující.
Po přečtení této krásné knihy si říkám, proč jsem tolik let otálela s jejím přečtením? Velice krásný příběh.
Pozor, možný SPOILER:
Velhartické pastorále, pastorále t. j. drobná instrumentální skladba rázu pastýřské písně. Jiří Adam z Dobronína pátrá po safírech odcizených z českých korunovačních klenotů a díky listinám, které našli po mrtvém písaři Danielovi, zjišťuje, že v textu, který patřil písaři Danielovi a na základě něhož pátrají, je ukryté odhalení. Když se v původně nesrozumitelném textu čte jen každá čtvrtá věta, vznikne z toho Ezopova bajka O pastýři, vlku a ovcích. Když se bude číst každá třetí věta, vznikne bajka O Loupežnících a hadu. V obou bajkách se objevuje slovo „sukovice“. Rozárka se při pátrání setká se starým pastýřem, který jí poví, že sukovici dostal jako jedinou památku na svého otce a v ní je ukrytá dutinka, ve které měl váček s kusy modrého skla – safíry, které hledali.
Důvodem vražd i po tolika letech jsou neustálé spory v rodu Košetických, kdy si jednotlivé rody myslí, že ten druhý rod ví, kde jsou ukryté safíry, po kterých se v tomto příběhu pátrá.
A tak opět Jiří Adam z Dobronína vyřešil další záhadu díky svým pomocníkům...
Vražda v lázních - příběh se odehrává v Teplicích, kam původně Jiří Adam z Dobronína odjíždí na zasloužený odpočinek. Klidu si ale dlouho neužívá, neboť záhy po jeho příjezdu se dozvídá o zabití 3 vesnických dívek, kdy jsou jim vyloupnuty oči. Následně je nalezena mrtvá i bavorská princezna, též s vyloupnutýma očima. Důvodem její násilné smrti je odmítnutí sňatku se synovcem falckého kurfiřta Fridrichem. A proč jsou dívkám vylupovány oči? Odpověď je ukryta v latinském překladu dávné arabské knihy, která je ukryta v místní klášterní knihovně. Text vypráví o syrském mágovi, který zhotovoval amulety a s jejich pomocí léčil slepé. A zda budou vrahové potrestáni či nikoliv čtenář zjistí poté, co si přečte tento příběh.
Příjemné čtení.
Po letech jsem si opět četbou této knihy připomněla život Dona Bosca a musím říct, že kdykoliv čtu tuto knihu, mám pocit, že mně Don Bosco vede za ruku a ukazuje mi radosti i strasti života jeho doby i díla, které vybudoval z ničeho.
Kniha se četla dobře, zápletka byla téměř na začátku děje, takže byl důvod pro další četbu, zpočátku jsem se ztrácela v postavách, je zde opět popsán život v té době včetně jeho výhod a úskalí, ale přesto mě přijdou knihy s Oldřichem z Chlumu mnohem čtivější a zajímavější.
Kdykoliv čtu příběhy Káji Maříka, vidím hájovnu, lesovnu a Lážov jako na dlani a vůbec nepotřebuji vidět, jak onen Lážov ve skutečnosti vypadá, protože fantazie každého čtenáře je tou nejkrásnější věcí.
Krásné oddechové čtení.
Pozor možný SPOILER:
Tentokrát v prvním příběhu "Trpké víno" rozplétá královský písař Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem, bakalářem Petrem rodinné vztahy mezi nevlastními sourozenci a následné vraždy kvůli ukradeným šperkům. V rozplétání záhad jim pomáhá i Rozárka, která je nucena vydávat se za prostitutku. Důležitou roli v příběhu hraje i tajná podzemní chodba vedoucí z paláce nejvyššího purkrabího, která dříve sloužila jako vinný sklep, proto se děj příběhu jmenuje "Trpké víno".
Druhý příběh "Klášterní kostnice" se odehrává v Doksanech a jeho klášteře, kde jsou postupně nacházeny některé sestry premonstrátky probodené úzkou dýkou a nikdo nezná souvislost. Nakonec se zjistí, že důvodem je rivalita mezi starou knihovnicí Hedvikou a současnou abatyší Marií, neboť obě měly v minulosti za milence stejného řeholníka, bratra Viléma a každá s ním měla syna. Když se o tom dozví, chtějí se sobě navzájem pomstít, teď jde jen o to, kdo z nich bude rychlejší.
Tentokrát se děj tří příběhů odehrává později než knihy s Oldřichem z Chlumu, a to v době české renesance. Hlavní postava královský písař Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou řeší případy, kterými je pověří jejich pražští nadřízení z královské komory.
Příběh Falešný tolar ukazuje, jak už v době renesance nechyběl obyčejným lidem um k tomu, aby zkusili falšování tehdejších platidel tzv. "penězokazectví".
V příběhu Tichý jazyk je tímto slovním obratem nazvána osoba, která donáší na vysoké úředníky.
A v Boskovické svodnici je popsán příběh o nenaplněné lásce ke Kryštofovi z Boskovic a okořeněn několika vraždami, ke kterým došlo za pomoci jedu dovezeného z Turecka.
Velmi pěkné počtení.
Při četbě této knihy měl čtenář pocit, že prochází ulicemi Prahy konce 14. století spolu s postavami.
Kniha obsahuje několik krátkých a přitom čtivých povídek, které ne vždy mají šťastný konec.