Shardlake komentáře u knih
Děj této knihy mě velmi zklamal. Je to pro mne zatím nejslabší kniha od p. Vondrušky, kterou jsem od něj četla.
Lidé z fiktivního panství se spolu s místními řeholníky jistého Řádu dohadují, jak "vytřískat" co nejvíce peněz ze Selbru, kterým by se dalo pochopit sídlo dnešní Evropské unie, Brusel, a to pokud možno bez práce. Také je zde popsáno, kolik zbytečných "nesmyslných nařízení" tento Selbr vydává a co jsou lidé pro to ve své "naivitě" schopni udělat, aby za splnění podmínek města Selbr získali peníze.
Velice dlouho mě kniha ležela v poličce mezi jinými knihami a nyní po přečtení si říkám, proč jsem její přečtení tak dlouho odkládala? Strhující příběh na pozadí života několika generací jednoho rodu. Četbu rušilo pouze mnoho tiskařských chyb v textu.
Děj knihy nutí čtenáře číst dál a dál a pokud možno, knihu vůbec neodložit až do jejího úplného přečtení. Děj se střídal s tím, co se událo v minulosti a co v přítomnosti, při odhalování jednotlivých záhad byly zajímavě vykresleny postavy knihy a vůbec nepůsobilo rušivým dojmem, že je tam až moc "hlavních" postav. Konec knihy byl překvapivý. Pro mne úžasné počtení a mohu děj této švédské detektivky jen a jen doporučit dalším čtenářům.
Kniha popisuje životní cesty mnicha, pozdějšího opata Berna z Reichenau (1008-1048) od chvíle, kdy působil jako mnich v opatství v Prümu v Eifelu do jeho působení jako opata na polorozpadlém ostrově Reichenau na Bodamském jezeře. Po přestání různých zkoušek od mnichů z komunity i lidí z okolí je nakonec přijat v Augii jako opat, který se zasloužil o výstavbu západní části chrámu, která byla v minulosti zničena požárem a na kterého s láskou po jeho smrti vzpomínají.
Kniha obsahuje krátký text ze života světců a mučedníků na každý den v roce.
Od knihy jsem očekávala větší popis ze života trapistů. Přesto svým obsahem dokáže otřást čtenářem. Jean Pierr Schumacher je posledním z přeživších mnichů z kláštera z Tibhirine, což znamená Zahrady a vypráví o tom, jakou náhodou se též nestal obětí islámských teroristů.
I když byl děj knihy ve slovenském jazyce, kniha se četla velice dobře. Jedná se z větší části o autobiografii autorky. Překvapilo mě, že převážnou část svého života, kdy zůstala svobodnou a bezdětnou, zasvětila misionářské práci a starosti o druhé. Přestože napsala spoustu knih s křesťanskou duchovní tématikou, ona sama byla protestantského vyznání, což jejím knihám neubírá na čtivosti a oblíbenosti.
Opět velice čtivý příběh a až do konce knihy jsem přemýšlela, kdo je vrahem. Doporučuji.
Jako dítě jsem několikrát viděla zfilmovaný animovaný příběh a vždy mě naháněly hrůzu kresby Mistra s páskou přes oko a ponuré prostředí. Přesto jsem si po letech tuto knihu ráda přečetla, abych si připomněla její děj, který vychází ze staré lužickosrbské legendy ze 17. a 18. století. Doporučuji.
Z počátku jsem měla obavu z tolika postav a navíc z různých zemí, ale s postupem četby byl děj víc a víc strhující a bylo zajímavé, jak se postavy navzájem setkávaly a propojovaly své osudy. Čtivě popsané důvody I. světové války.
Děj knihy je čtivý, přestože se převážná část odehrává na hřbitově. Inženýr Jean Baptist přijíždí do Paříže a je pověřen ministrem, aby vyčistil místní hřbitov Neviňátek, protože zamořuje okolní vzduch. Tento úkol se mu podaří splnit, i když přitom přijde o život spousta jeho přátel.
Příběh se pěkně četl, kniha má zajímavý obal.
Případ "Smrt odpadlého bratra" popisuje, jak 2 mniši Petr a Josef jednoho nejmenovaného řádu v Praze naleznou v noci v klášterní zahradě mrtvého mnicha Ondřeje. Vyšetřování se ujme major Stanislav, se kterým mnich Petr odjíždí do jeho rodné vesnice na Vysočině, aby spolu záhadu vyřešili. Jedná se o jednodušším způsobem popsanou detektivku, přesto je děj čtivý.
Případ "Jediný den té zimy padal sníh" volně navazuje na předchozí povídku. Jsou zde stejné hlavní postavy, major Stanislav, mnich Petr a řeší zde ztracené zbraně, které patřily rodu Odehnalů.
Knížka mého dětství s krásnými ilustracemi. Medvěd nakonec zjistí, že není hlupák, který by se měl oholit a který nosí kožich a zároveň to není ani hloupý medvěd. Prostě je medvěd.
Opět krásný a čtivý příběh o českého historii v době Přemyslovců.
Krásný příběh o životě bílých lidí a černochů v 60. letech v Americe. Autorka děj knihy čerpala z vlastních zážitků. V dnešní době si už asi málokdo dokáže představit, že černoši neměli stejná práva a povinnosti jako mají v dnešní době. Kniha je velmi čtivá a poutavá. Doporučuji.
POZOR SPOILER - novinářka - reportérka Eileen O´Davis vstupuje na popud svého šéfa do konventu Panny Marie ve Zlatých Horách k dominikánkám, aby vypátrala, proč se zde před světem ukryla filmová herečka Klára Nell. Tato je zde z důvodu, že chce vstoupit do misií. Ze zdravotních důvodů pro nemoc srdce, musí na příkaz představených zůstat v konventu. Na misie do Hongkongu proto místo ní odjíždí Eilleen, která tak zůstává řeholnicí a opouští tak život reportérky ženského časopisu.
Hrabě Jindřich posílá svého syna Jiřího s jeho druhem Wolframem na studia do Heidelberku, kde se jim dostává do rukou spis Heřmana Chromého neboli Heřmana z Reichenau, o kterém se dozví, že byl těžce postižen, přesto se stal učeným a váženým mnichem. Jiří má dvojče, Jana, za kterého se jeho otec stydí a ukrývá ho ve věží svého panství. Jan má rád studia, přesto mu není dovoleno se dále vzdělávat. Putováním po stopách Heřmana z Reichenau a na jeho hrob, dosáhne Jiří toho, že jeho bratr Jan skončí v klášterním ostrově Reichenau na Bodamském jezeře, kde může studovat, další přítel Jiřího, kterého potkal na cestách, Kilián, se opět setká se svým bratrem, benediktinským opatem Friedrichem v Reichenau a jeho druh Wolfram se stane správcem panství Öhningen, a tak již není chudý a může si vzít za manželku Luitgardu sestru Jiřího a Jana,kterou mu původně hrabě Jindřich odmítá dát za ženu, protože nemá postavení. Jiří končí jako německý pán, řádový rytíř v Altshausenu. A tak každý z nich díky Heřmanu z Reichenau může nakonec dělat to, po čem jeho srdce toužilo.
Kniha popisuje nejznámější řády v České republice, dále jsou zde rozhovory některých řeholníků či řeholnic jmenovaných řádů. Knihu doplňují krásné černobílé fotografie. Četbu doporučuji čtenářům, kteří se zajímají o řeholní řády a kongregace v České republice. Kapitoly jsou krátké a čtivé.
Žena, která neuměla číst ani psát, nikdy nezískala ani základního vzdělání, celý život žila v chudých poměrech a nikdy nedosáhla lepší životní úrovně, přesto dokázala svým synům předat ten nejcennější poklad, který měla, a to víru v Pána Ježíše a Pannu Marii. Svým životem a příkladem jim ukázala, že přátelství s Pánem Ježíšem a Pannou Marií je nejcennější, co jim může předat.