Shimy komentáře u knih
Kniha mě poměrně zklamala. Byla to druhá, kterou jsem od syna Kinga četla. Jako první jsem četla Vánoční říši a z té jsem byla nadšená a říkala si, jakéhopak skvělého nástupce si pan táta udělal. O téhle však nevím, co si mám myslet.. jen u jediné povídky jsem byla vážně nadšená, a to u Černého telefonu, u většiny ostatních mi přišlo vše takové nepřehledné a když už se začalo něco dít, tak to buď byl už hned konec anebo mi přišlo prostě vše takové nedodělané, nedomyšlené..jako kdyby si u každé řekl, že má maximum 5 stránek a musel to prostě do nich za každou cenu nacpat..nevím, tady je mé hodnocení ke každé z povídek, a doufám, že příští knihu, jakou si od pana Hilla přečtu mně zas jen potěší:)
Nejlepší nový horor-O knoflíčkovi..vypadalo to tak slibně..a v nejlepším to skončilo/20th century ghost-taky to vypadalo zajímavě, ale přišlo mi to nedokončené, nevysvětlené/Pop art-vážně zajímavý nápad a hodně emotivní, moc hezký příběh/Uslyšíš zpívat cvrčka-na mě až moc nechutné, nijak mě to ani nezaujalo jako nápad/Abrahamovi synové-furt jsem čekala a zase nic, tak dobrý nápad ale nijak nevysvětlené/Lepší než doma-nepochopila jsem/Černý telefon-naprosto nejlepší povídka, vážně skvělá, přečetla jsem jí jedním dechem/V autu-super, jen nedokončené, nevysvětlené bohužel/Plášť-ze začátku nic moc, ale konec dost překvapivý a dobrý/Poslední dech-zajímavý nápad, ale nijak zvlášť uchvacující také ne/Mrtvé dřevo-taková malá vsuvka/Snídaně u vdovy-nepochopila jsem/Bobby Conroy vstává z mrtvých-taková zvláštní, na to, že je podle této povídky pojmenována celá kniha, tak mi přišlo, že se tam nic moc nestalo/Otcova maska-naprosto jsem nepochopila/Dobrovolná internace-vážně zajímavý nápad, ale čekala jsem víc/Šeherezádin psací stroj-zajímavé, ale zase nedodělané
Kniha mě zklamala. Myslela jsem, že bude vyprávět o příběhu jedné postavy, o krutostech vůči její osobě ze strany sekty apod. a ne, pro mě pak už otravné proslovy doktorů a mezi to se vždycky tak jako naomak dala nějaká hrůzná část pojednávající o jednom z mnoha (jemně řečeno) zvrhlých rituálů sekty. Tak po půlce knihy jsem začala uvažovat, jestli ji mám vůbec dočítat. Ale to bych zase nebyla já, abych nějakou knihu nedočetla, tak jsem alespoň tyto části už začala zpola přeskakovat. Na konec nemůžu říct, že by mě kniha nezaujala, obsahově mě to zaujalo hodně, ale jednoduše mě zklamal způsob napsání. Kniha mě vtáhla do děje jen v částech "vyprávění", ne v pro mě až zbytečném omílání toho, jak to nikdo v Německu neřeší atd.
Zpočátku jsem si říkala, sakra, tak synáček nebude takový terno jako jeho otec, ale pak jsem se postupem knihy přesvědčila o opaku. Nelíbila se mi hlavní postava, ani její feťácká kamarádka Maggie, ale tak nějak to k tomu příběhu patřilo a kdyby to bylo nějak jinak, už by to asi bylo úplně zase o něčem úplně jiném. Bála jsem Manxe, díky jeho skvělému popisu, jeho pošahaného úchylného pomocníčka a především dětí ve Vánoční říši, při jejich popisování mi totiž pomalu naskakovala husí kůže. A 666 stránek? Prostě se opravdu nezapře, a budu se moc těšit na další knihy od něj.
Kniha mě tedy moc nezaujala, humor autorky mi zas až tak moc vtipný nepřišel, našlo se jen opravdu maličko věcí, které by mě opravdu rozesmály, ale i přesto jsem knihu dočetla až do konce, protože mi to moc času nezabralo, díky tomu jak je kniha slabá. Předchozích "50 stínů Adama" si už ale asi nepřečtu.
Dá se říct, že vlastně celou knihu jsem četla plná napětí a očekávání co se stane. Bylo to opravdu zajímavé a myslím si, že i docela poučné čtení. Konec jsem přečetla jedním dechem :)
Jsem hodně zklamaná, skoro z 500ti stránek jsem se pořádně nemohla odtrhnout až od posledních 30ti stránek, kde Scott vyprávěl o svém dětství, a to bylo vlastně celou knihu to jediné, co mi přišlo zajímavé, sám o sobě "Liseyin příběh" mě totiž absolutně nevtáhl do děje. První kniha, která se mi od Kinga vážně nelíbila no. Asi jsem jí nepochopila teda..
Tuhle knihu jsem měla přečtenou rychle, od krátkých povídek se prostě odtrhnout nedá, to si furt řikam, že ještě dalších 10 stránek před spaním mě nezabije, a pak je povídka hned přečtená. Ale musím říct že nejmíň jsem se dokázala odtrhnout hned od první, 1922. Tu jsem přečetla jedním dechem, všechno bylo tak dobře vysvětlené, popsané, vylíčené, že mi až běhal mráz po zádech a mnoho částí jsem si musela přečíst i hned znovu, aby to stálo opravdu za to. Velký řidič byl taky skvělý. Prodlužování času už mě tak nenadchlo a od Dobrého manželství jsem čekala větší "zadostiučinění u padoucha" než kterého jsem se dočkala. Ale celkově knížka vůbec nezklamala, jsem spokojená.
Trvalo mi sice docela dlouho, oproti jiným knihám nebo i jeho krátkým povídkám, než jsem se do ní začetla, ale o to víc jsem se pak od ní nemohla odtrhnout. Krvavě vylíčené scény opět nezklamaly, jen konec mě trochu překvapil, na klasický Kingův konec to dopadlo až moc dobře:D Ale myslím si, že od téhle chvíle, pokaždé když uvidím nějakého černého ptáka s korálkovýma očima jako ti vrabci z temné půle, tak budu mít asi trošku nepříjemný pocit:D:)
Někdy mi kniha přišla až moc zdlouhavá, ale i přesto jsem se do ní hodně začetla. Bylo to moc zajímavé a napínavé čtení.
Hodně povedená a napínavá detektivka, kterou jsem měla rychle přečtenou. Těžko se mi odkládala a při posledních 50ti stránkách jsem musela knihu dohltat najednou až do konce. Skvělá.
Úžasně napínavé čtení ! Od této knížky jsem se těžko odtrhávala po celou dobu, ale při posledních 200 stránkách to nešlo už vůbec a musela jsem to dočíst až do konce během jednoho dne. Doufala jsem sice v pořádnou pomstu, ale i tak se mi to moc líbilo. Všechno jsem tak nějak vždycky předvídala, že to dopadne dobře, až tedy na ten konec :) Určitě doporučuju !
Naprosto skvělá kniha. Našlo se sice i pár povídek, které jsem přelouskala s menším zájmem, ale těch bylo opravdu jen pár, mnohem víc převažovaly ty, od kterých jsem se nemohla odtrhnout a bylo mi líto pokaždé, kdy jsem musela knihu zavřít. Bez rozmýšlení u mě zvítězila povídka Prám, tu jsem přečetla jedním hltem. Vedle toho Nezmar jsem měla také přečtený hned, protože od téhle povídky se prostě nedalo jen tak odejít. A nakonec u kterých povídek jsem se bála ze všeho nejvíc byla Babička a Opice. Jednoduše další báječná kniha od Pana Kinga :)
Nevím no, u knihy jsem se neskutečně nudila, nevzpomenu si ani na jediný moment, kdy bych se byť jen na chvilinku ponořila se zájmem do děje. A film jsem už ani neměla chuť dokoukat. Obrovské zklamání.
Měla jsem tuhle sbírku básní číst jako povinnou četbu k maturitě, ale nešlo to. Přečetla jsem sotva tři básně a vzdala jsem to. Pro mě to bylo absolutně nepochopitelné a krkolomné.
Moje vůbec první knížka, kterou jsem od Kinga četla, a zatím se mi i nejvíc líbila. Vážně moc povedená :)