Shyrker komentáře u knih
Co přiměje člověka k tomu, aby se účastnil něčeho tak ponižujícího, jako je taneční maraton? Podle novely Horace McCoye postačil v době velké hospodářské krize příslib pravidelné stravy, možnost noclehu a vidina možné výhry.
Po krachu newyorské burzy v roce 1929, takzvaném černém pátku, začaly firmy hromadně propouštět své zaměstnance. Což v industrializovaném, kapitalistickém světě způsobilo naprostou katastrofu. Milióny lidí byli odsouzeny k bídě, která hraničila s bojem o přežití. A právě v tomto prostředí se odehrává příběh knihy „Koně se přece střílejí“.
Dva hlavní protagonisté této knihy - Robert a Glorie - se neúspěšně snaží prosadit ve filmovém průmyslu. Příliš se jim nedaří, tak se rozhodnou, že spolu absolvují taneční maraton („Ta strava zadarmo - to zní lákavě.“), jakéhosi předchůdce současných reality show.
V průběhu maratonu, který mimochodem může trvat i několik týdnů, čtenář sleduje Gloriinu postupnou rezignaci na život. Nedosažitelnost „amerického snu“ ji naplňuje hlubokou beznadějí. Zatímco Robertův pohled na svět by mohl klidně sloužit jako manifest francouzských existencionalistů ve čtyřicátých letech. Na rozdíl od Glorie totiž přijímá absurditu tohoto světa a čelí ji. Každý z nich tedy přistupuje k dané situace odlišně. Ale nutno říct, že Glorie svou skepsí otevřela Robertovi oči, což mělo pravděpodobně za následek, že ji ve skutečnosti zastřelil a obhájil se slovy: „Koně se přeci střílejí.“
Samotný maraton je parodií dobrého vkusu. Účastníci prodávají vlastní důstojnost, zatímco Organizátoři na oko předstírají (kvůli publicitě), jak velký mají zájem o blaho svých „děcek“. I když je všem jasné, že jim ve skutečnosti šlo jen a jen o zisk.
"V Americe nemůže zvítězit socialismus, protože chudí lidé nevidí sami sebe jako vykořisťovanou třídu, nýbrž jako dočasně indisponované milionáře". (John Steinbeck)
Morell svými živými reportážemi shrnuje nejdůležitější události roku 38 vedoucí k mnichovské dohodě. Svými názory jednoznačně obhajuje Československo a v jeho zničení spatřuje zásadní prohru demokracie. Kniha se čte sama. Doporučuji.
Velmi zajímavý cestopis šlechtice Kryštofa Haranta do Svaté země a zpět v roce 1598. Přepis Františka Kožíka do dnešní mluvy přidal na čtivosti, takže jednoznačně palec nahoru.
Kryštof Harant je považován za významného renezančního vzdělance. Roku 1618 se připojil ke stavovskému povstání a roku 1621 byl popraven společně s dalšími šestadvaceti vůdci protihabsburského odboje na Staroměstském náměstí.
Hvězdička dolu za protičeský postoj autora :-) a faktické chyby. Jinak čtivé.
Neuvěřitelně silné komorní drama s mnoha zápletkami a mrazivým koncem.
Upřímně jsem se u některých pasáží smál. Přijde mi, že se autor u psaní téhle knihy musel dobře bavit při představě, jak budou někteří čtenáři pobouřeni a to jej motivovalo :-). Jenže je to zbytečně dlouhé a postupně i monotónní - kdyby novela byla alespoň o polovinu kratší, zvýšil bych své hodnocení. Takhle jen 3*.
Nemohu říct, že by autorka chrlila nepřehledné kvantum informací, jak je zmíněno v komentáři uživatele sto7ra. Kniha chronologicky popisuje velmi stručně vývoj událostí během VFR. Musíte brát v potaz, že jde o "knihu do kapsy", tudíž nelze očekávat příliš detailní záběr.
Ani si nejsem vědom nedostatečné korektury. Prostě z mého pohledu se jedná o velmi kvalitně zpracovaný výklad VFR. Pokud chcete jít do hloubky, sáhněte po Furetovi, ale pro celkový přehled jistě postačí tato monografie.
Text je pro laika poněkud náročnější, ale pokud tomu čtenář věnuje určitou dávku trpělivosti, vrátí se mu to v podobě přehledu z oblasti základů politické filozofie.
Nebýt všech těch záhadologických blábolů, jednalo by se o poměrně kvalitní a poutavé shrnutí pobělohorských událostí.
V této knize jsem se prvně setkal s metodou filmového záběru. Vše je psáno z pohledu vypravěče, který jakoby navštívil školu a zaměřoval se na náhodné postavy. Začne třeba u chlapce jdoucího po chodbě, ten narazí na jiného chlapce a popis se začne věnovat jemu... a takhle se pohybujete po celé škole, a díky tomu poznáváte prostředí Dorsetské akademie. Je to rozhodně zajímavý a především dosti nezvyklý způsob vypravování.
Kniha nabízí zajímavý pohled do životů dvou ikon americké umělecké scény dvacátých let 20. století. Autor podává neuvěřitelně přesvědčivý (leč fiktivní) obraz Zeldy Fitzgeraldové, manželky slavného spisovatele. Díky ich-formě a zdárnému vykreslení duševních pochodů budete mít pocit, že skutečně čtete slova, která před lety do svého deníku vepsala sama Zelda, a za to dávám autorovi velké plus. Pokud nebudete očekávat klasický příběh mapující krok za krokem Zeldin osud a přijmete fakt, že se jedná spíše o určité výstřižky z jejího života, a to v chronologicky neuspořádaném sletu (což není na škodu), je šance, že se vám kniha bude líbit. Za sebe doporučuji.
V knize se autor pracně věnuje vykreslení celkového obrazu tehdejší doby. Hned v úvodu je čtenář jasně a stručně seznámen s politicko-konfesijní situací a dostává se mu přehled významných českých šlechtických rodů a jejich. O samotném Thurnovi budete seznámeni především v následujících kapitolách, ale netočí se to pouze kolem něj, což není na škodu.
Hubená malá knížečka, kterou přečtete během jednoho odpoledne, se zaobírá pěti tématy rekatolizace Čech a Moravy v období po Bílé hoře. Ocenil jsem stručnost a srozumitelnost textu.
Stručný souhrn událostí vedoucích k podepsání mnichovské dohody. Autorka klade důraz na zahraniční vývoj.
Zajímavá pohled na francouzskou společnost před revolucí. Pokud vás toto téma zajímá, určitě doporučuji.
Velmi detailní pohled na selské bouře na Broumovsku vycházející z několika různých pramenů. Mnohým může být na obtíž autorova snaha objasnit i sebemenší detail, ale sám za sebe jsem velmi rád, že tomu tak učinil. Díky této knize jsem si udělal nový obrázek o společnosti ke konci 17. století.
Občas jsem se trochu ztrácel, v knize se objevuje mnoho jmen a ještě více krycích přezdívek. Autoři předkládají příběh, o kterém byste už měli předem něco znát, abyste plně pochopili. V každém případě zajímavé čtení.
Velmi zajímavý zákulisní pohled do života jednoho z nejmocnějších lidí 19. století. Pro nadšence do historie výborné počtení.