sika444 komentáře u knih
Velmi podnětná kniha. Ukazuje, jak se dá pracovat s minulostí, s národními mýty, ale i s tak pružným pojmem, jako jsou "evropské standardy". Stojí za to zvládnout podrobnosti úvodních kapitol, kniha se bohatě odmění - člověk lecčemu porozumí.
Jedinečná kniha vzpomínek, glos, úvah a komentářů, které se dotýkají kruté doby komunistické vlády v Rusku. Pojednání o udavačích, o vzniku Mandelštamových básní, o poezii vůbec, o totalitní moci - to jsou jedinečné a skvěle formulované perly. Kniha je rozsáhlá, ale stojí za přečtení.
Zvláště Čtvrtá próza je opravdu skvělá. A Rozprava o Dantovi je prostě o poezii jako takové.
Jemné psychologické črty, odhalující lidské nitro a vztahové propletence. Působivý Březový háj, jemnou erotikou nabité Slečny z Vlčí a tragičtí Milenci z Marony. Stojí za to se k těmto perlám vracet.
Velmi působivý román, který svým stylem navazuje na Dostojevského a Leskova. Vedle působivého děje největší pozornost na sebe poutá jazyk - metaforický, nespoutaný, pokoušející se nahlédnout do podvědomí postav i celé společnosti. Kniha vyvolává doslova gejzíry představ, zvuků, barev a dalších vjemů. Asi neznám nic tak působivého. Ve srovnání s Hodinami je mnohem čtivější, román doslova vtáhne čtenáře do děje a drtí jej svou nekompromisní sugescí. Škoda, že Filla nenamaloval Čtenáře Remizova...
Neobyčejně zajímavá dramata, která dávají nahlédnout do atmosféry bolševického Ruska ve 20 a první polovině 30. let. Literárně to nejsou veledíla (kromě Moliéra a Puškina - to jsou dobrá dramata), ale jako svědectví o době a autorovi velmi důležitá. Doporučuji číst v kombinaci s Deníky M.B.
Další ze série knih, v nichž autorka vzpomíná na dětství v Košicích (Márai, Pošová). Nádherný jazyk a dokonalost zobrazení dětského světa. Velký čtenářský zážitek.
Projev u příležitosti udělení Nobelovy ceny je skvostným pojednáním o poezii a jejím smyslu a významu.
Jeden z největších čtenářských zážitků. Mistrovsky napsané povídky, miniatury, s velkou láskou k postavám, soucitem a pochopením. Dokonalost formy je u Maupassanta samozřejmostí.
Velmi silné povídky, zachycující mravní úpadek sovětské společnosti přelomu 60. a 70. let. Současně však autor miluje své postavy, soucítí s nimi, doslova trpí jejich samotou a ponížením.Velký zážitek.