silvara komentáře u knih
Jak by se dala tahle knížka nejlépe popsat... Hm... Co třeba šukedelické? :) :)
Takhle dlouho jsem se nepobavila. Bylo to vtipné, tempo bylo svižné a erotické scény byly doopravdy žhavé. Perfektní jednohubka na odpočinkový víkend :)
Nemůžu říct, že bych byla zklamaná. ALE... Na severské mytologii jde toho zkazit málo. Je tu Loki, který v jednu chvíli pomáhá, aby vzápětí vytvořil nový problém. Je tu statečný Thor, lstivý a moudrý Odin, jsou tu stvůry, obři,... Gaimana mám velmi ráda, je to doopravdy mistr slova, ale tohle převyprávění klasických mýtů se nevymyká jiným převyprávěním. Je to milé, ale to je asi tak vše. Ty čtyři hvězdičky jsou za připomenutí příběhů, které jsem četla už jako prcek. Nikoliv za Gaimenovu schopnost okouzlit čtenáře.
P.S.: Pokud se chcete se severskou mytologii odvázat, tak doporučuji Gospel of Loki od J. Harris.
Sakra, je fajn vrátit se do dob, kdy upíři sáli krev, byli démoničtí, vyvolávali v lidech hrůzu a děs a na slunci nezářili jak disco koule :)
Drákula si právem vydobyl (vysál?) svůj titul "Povinná hororová četba". Zpracování v deníkových záznamech vytváří i za pomoci košatosti jazyka správnou atmosféru gotických románů, ke které stačí dodat jen deštivé počasí, během kterého po tomhle díle sáhnete.
Loki je zpět! ANO! :) Cwiek to umí ve svých povídkách roztočit, hrdiny vhání do šílených situacích a čtenáři nezbývá než se pohodlně usadit a jízdu si užít. Jako vždy to má spád, má to šťávu a má to Lokiho, který vytváří perfektní způsoby, jak situaci zachránit/okořenit (podle situace). Takže další Cwiekovi dílo, které zdárně polechtá bránice :)
Sourozenci Elricovi dorazili i do Česka! ANO! KONEČNĚ! :)
První díl série se nese na rozpustilé vlně, která nám představí vzrůstem sice malého (o to je větší jeho osobnost) státního alchymistu Edwarda a jeho mladšího a tiššího bratra Alphonse, ale je zcela patrné, že tohle je jen začátek dlouhé jízdy plné dobrodružství, napětí a nebezpečí. Máme se na co těšit a věřte mi, že po přečtení prvního dílu budete netrpělivě očekávat měsíc únor (to máš totiž vyjít další svazek) :)
K současné české literární tvorbě příliš netíhnu, dokonce by se dalo říct, že se jí vyhýbám. Proto jsem byla Kaziměsty příjemně zaskočena. Ano, je vidět, že se jedná o debut autora. Ano, má to své chyby, háčky, ale... Ale je to zatraceně dobré, nádherně imaginativní a má to nádhernou češtinu (je vidět, že si Bečan umí s češtinou pohrát). Zkrátka Kaziměsti jsou milým a nečekaným překvapením na české literární scéně.
Lestat se vrátil! Návrat epických rozměrů to sice není (Upírovi Lestatovi se vyrovná jen máloco), ale pro znalce Upířích kronik (nepřeložené díly mě nezastavily, plus jsem si procvičila angličtinu) je to příjemné překvapení, že vidí dílo Anne Ricové v češtině. Začátek je trošku rozvláčný, uznávám. A Lestata je tam málo, uznávám. Za to jsem ochotna sundat v hodnocení jednu hvězdičku, ale to je asi tak vše :)
S povídkovými sbírkami se to má tak - většinou jsou velmi nevyvážené. Najdete zde mistrovská díla i slabší kusy. V Předběžném varování se těch slabších kusů nachází pomálu a Gaiman opět dokazuje, že je mistrem nečekané zápletky. Nezbývá před ním než smeknout a obdivovat se tomu, jak na malém prostoru dokáže rozehrát dech beroucí, velkolepou hru se slovy.
Příběh o první lásce, který vezme čtenáře za srdce a chvilku jej nepustí. Předávání vypravěčské štafety mezi Eleanor a Parkem je ze strany autorky velmi dobře promyšlený tah, čtenáři se totiž víc pootevírá vnitřní svět hlavních hrdinů. Ano, je to přeslazené, nerealistické, bla bla bla.... Ale Rowellová vás stejně přinutí podlehnout tomu okouzlení první lásky a právě o tom Eleanor a Park je :)
Na Říjnový seznam jsem se těšila. Za A) je to Deaver a za B) román, který je psán od konce k začátku? No, nečtěte to.
A ano, z počátku to bylo nezvyklé čtení. Člověk si během jedné kapitoly vytvoří nějaký názor a pak zjistí, že jeho úsudek je chybný. A tak to pokračuje. Upřímně...nejvíc mě překvapily až dvě závěrečné (respektive dvě první) kapitoly. Za přečtení Říjnový seznam rozhodně stojí, ale moje oblíbená deaverovka to nebude.
Takhle to vypadá, když se básník zhuláká a čtenáře pozve na ten trip :) bylo zajímavé podívat se na české reálie, historii a spol. jiným pohledem a rozhodně je to dílo, které nutí k zamyšlení. A mohu jen souhlasit s NiNo, tolik odkazů jsem pochytila a obávám se, že mi jich tuna utekla. (A ano Melo z Death Note byl příjemným překvapením :D ). Akorát s jednou věcí si hlavu lámu. Kdo tohle označil za detektivku? Nebo právě to je ta detektivní záhada? :)
První setkání doktora Watsona s geniálním detektivem Sherlockem Holmesem je zajímavé počtení. Zápletka je zajímavá, Holmes je jako obvykle až neobvykle geniální/dokonalý a Watson v tomhle vyšetřovacím zmatku zastupuje čtenáře, který si chvílemi říká: "Co to ten Holmes zas dělá? A proč to vůbec dělá?"
Ale upřímně...za spolubydlícího bych si Sherlocka nikdy nevybrala :)
Nezbývá než se přidat ke všem již zmíněným superlativům. Tenhle silný příběh o nevyhnutelnosti osudu by si snad vysloužil jen varování, že po jeho přečtení můžete očekávat depresivní stavy. Až tak čtenáře zasáhne.
Suzanne Collins dokázala v prvních dílech čtenářům představit velmi zajímavý, dystopický svět. V posledním díle se děj přesouvá z arény pryč a z Katniss se stává tvář revoluce, která má postupně zachvátit celý Panem. A právě tady to začíná váznout, protože Katniss není očividně jediná, která netuší, jak se taková revoluce dělá. Netuší to totiž ani autorka a na knížce je to silně znát. Ale i přes určité nedostatky měla Síla vzdoru pár velice dobrých momentů. Jen je škoda, že tak dobře rozjetá série je ukončena tak neadekvátním dílem.
Chápu, proč je tohle považováno za klasiku americké moderní literatury. Jako zabít ptáčka má sice pomalé tempo, které nádherně dokresluje ty táhlé, dlouhé, horké večery na americkém jihu. A pomalé tempo napomáhá i tomu, aby se čtenář seznámil s obyvateli jednoho malého městečka, o to více pak zapůsobí to zjištění, že ani na počátku 20. století není USA zbavena předsudků. Rozdělení společnosti na třídy stále trvá, stejně jako lpění na genderových rolích (tady hodně vyčnívá Čipera), rasismus a rasová nespravedlnost bují i x-let po válce Severu proti Jihu. A všechno se to tváří tak nenápadně, často jsou tyto problémy jen v náznaku, takže se snadno přehlédnou.Dětský pohled na věc je jen geniální třešničkou na dortu.
Pomalu a jistě se Kurono stává sympatičtějším a sympatičtějším, hlavně díky tomu, že chlapec získává charakter a není to už jen takový slizoun, jakým byl v prvních dílech. Události nabírají spád, hra je na jednou osobnější a najednou už se neloví jen mimozemské entity, ale i lidé. Gantz je sice nepředvídatelný, ale jak se s tím vyrovnají naši "hrdinové"? Vypadá to, že další díly budou hodně zajímavé.
Austenovou mám obvykle ráda, ale Persuasion (původní název sedí prostě líp, než česká Anna Elliotová) mě příliš neoslovilo. Tahle "moderní Popelka" měla neskutečně pomalý rozjezd, zatímco závěr přišel zcela nečekaně rychle. Bylo milé dočíst si všechny austenovské romány, ale Persuasion nebude patřit do mých nejoblíbenějších.
Tak já nevím. První třetina byla dobrá, rozjíždělo se to perfektně (retrospektivní pohledy, setkání s Hanušem) a pak vyrazil autor na psychedelický trip a zapomněl čtenáře na ten trip pozvat. A pak ten závěr! Úplný konec bych ještě pochopila, ale začátek poslední části? Nope! Až příliš "filozofování" na můj vkus. Na druhou stranu má knížka hezkou obálku :D
Shrnuto a podtrženo: Velký mediální boom, který mi zklamal. Ale světlé momenty tu byly....třebas Nutella a obálka knížky :) :) jinak nic. Rozepisovat se tu nad "českými reáliemi", které autor slyšel z doslechu, nemá cenu.
Oho, tak dlouho jsem se nezasmála :) a to perfektní vykreslení dětského pohledu na začínající normalizaci...nádhera! Před autorkou obdivně smekám.
Uff, tak jsem po dlouhé (opravdu dlouhé) době dočetla. A jsem zklamaná. Obálka mi slibovala dílo, které je v něčem originální a upřímně angelologové vs. nefilim se mi jevili jako příjemná změna, protože upírů a vlkodlaků už tu bylo dost. A místo toho jsem dostala román, kde je děj ubíjen rozvláčnými popisy, sakra, i ty akční scény byly děsivě vleklé! A o nelogičnosti některých momentů (anebo neschopnosti postav používat mozek) se nebudu ani rozepisovat.
Autorka prostě mohla z celého díla vytěžit víc, co si budeme nalhávat, ale že by to byla nějaká úděsná knížka, to se říct nedá. Bylo tam i pár světlých momentů (a když říkám pár, tak myslím dva).