simca9342 komentáře u knih
S pocitem úlevy, že jsem knihu s těžkým tématem dočetla a trochu spokojenosti přidávám knihu do výzvy, téma 16 : kniha se štítkem "tajemství" na DK.
Příběh dvou generací, kdy každá i když žije v jiné době řeší vlastní život.
r. 1942: Alinin život za války v táboře pro ruské zajatce byl nepředstavitelný. Stejně tak stupňující se nařízení ze strany Němců pro Poláky. Vzdala se svých dvou bratrů, čeho ještě bude muset... Po svatbě, kdy s Tomaszem dávno ví, že začala válka , ale mladý pár si z toho nic nedělá. O mnoho let později končí v nemocnici ve vážném stavu s nízkým výhledem na život.
Současnost: vnučka Alice má také těžký život. Zavedené rutiny už sedm let kvůli Eddiemu, který má PAS. Nestačí, že syn nemluví a pomáhá si tabletem s AK - alternativní komunikaci, ale denně se setkává s předsudky a nepochopení synovy diagnozy.
V románu je krásně popsaná "komunikace" babičky po stadiu mrtvice s autistickým vnukem. Alina není schopná mluvit, ale to neznamená, že nepřemýšlí. Eddie to samé a každý má pro to jiný důvod, ale díky AK na tabletu to jde. Po zmáčknutí symbolu je automaticky nahrazeno slovem, které Edison neumí říct.
Skrz psaná slova předá Alita své dceři Julitě a vnučce Alici vzkaz z temné minulosti. Píšu temné, protože v době, kdy babička čerstvě vdaná začala druhá světová. Tablet oznámil, že Alice má najít Tomasze a nějaké fotky v krabici, ale její muž je již po smrti. Alice přesto jede na dlouhou cestu do Polska, aby pátrala po minulosti a tajmeství své rodiny.
Přečtená před lety.
Příběh na jeden večer, který máte v duši natrvalo...
Zajíček Kája má velký úkol. Přesvědčit své ostatní zvířecí příbuzné, aby začali mít rádi knihy. Aspoň trochu. Příběhy o čarodějnicích, vodním živlům nebo o vesmíru ale nikoho nebaví. Dovede chlupaté stvoření vyjednávat a dostat kamarády do světa písmen?
" Z pravěku"
Krátké příběhy s nádechem hororové atmosféry. Rakev, krev, psychopat zavřený nechtíc v mrazáku.
Nedoporučuje se pro slabé povahy.
"Z pravěku"
Jako věrná milovnice koní a koček jsem tuhle knihu četla v dětství tedy spíše listovala stranami . Bavily mě spíše obrázky než složitý text s odbornými výrazy, i když jsem už uměla číst. Ale dnes jsem knihou zalistovala a bylo tam opět vše :)
Dozvíte se, jak se o toho divocha starat nebo jak vypadá jezdecká výbava.
" Jak ji mohl opustit a nechat ji tu samotnou. Vždyť nic neprovedla."
Klárka je usměvavé dítě, které se řadí učí. Ale před několika měsíci odešel táta z domu a nechal tři holky doma, aby se staraly o sebe. Klárka si to vyčítá, že tomu mohla nějak zabránit, ale nedokázala to.
" Maminka se rozplakala. Ta nemoc, kterou Klárka trpí má takový divný název."
O prázdninách byla Klárka nemocná, ve škole zase. Jidlo se mění v divné tvory s chapadly. Výsledky nepřinesly nic dobrého. Leukémie- zněl verdikt.
Mezi přestávkami na jidlo a krátké popovídání se spolupacientkou Aničkou dlouho spí. Léky, které dostává infuzí , jak bude později vypravěčem řečeno ji hodně unavují. Ve snech se potkává a mluví s Martinem , který je po autonehodě. Ve skutečnosti s ním mluvit nemůže. Nikdo neví jestli se vůbec probudí...
Příběh pro děti o dětech a pomoci druhým, ale hlavně sama sobě.
"Víkendovka"
Příběh o holce, která s dětským pohledem na svět vnímá svůj život. Kromě svěření se čtenářům s pár věcmi, které ví jen její nejbližší se dozvíme i něco z rodinného života a to, že jedna z těch věcí není úplně příjemná. Ale o tom později.
Na stránkách knihy se odvíjí vyprávění malé Harriet, které se v poslední den školy začnou dít velké věci.Maminka je těhotná a chlapečkovi už stihli vybrat i jméno! Bez jejího souhlasu. Samozřejmě jakoby toho nebylo málo celé prázdniny stráví u babičky na ostrově spolu s babiččinou fenkou Penny. Obydlené místo sousedící s mořem je plně tajemství. Jedno z nich se týká jejich rodičů...
"Víkendovka"
Komiksový příběh je předvyprávění jiného historického komiksu Článek II. o podobné operaci dvou významných mužů.
Tento příběh podle skutečné události představuje tajnou zpravodajskou službu nazvanou trošku záměrně Tři králové (nepatrně souvisela počtem se jmény tři vinšovatelů malého Ježíška z Betléma). Za druhé světové byla součástí nelegální odbojové skupiny Obrana národa. Od jejího počátku gestapem intenzivně vyhledávané, ale členům se dařilo dlouhou dobu jejich totožnost a protistátní činnost skrývat.
Zbraně, nelegálně držené bomby domácí výroby a ničení budov gestapa a německých vlaků. To neni ani toho, co odbojáři jako Morávek, Balabán a Mašín dělají pro lidstvo a vítězství války ve prospěch Čechů.
Bohužel ani léta skrývání, zhotovování falešných identit a strach o rodiny nepomohl k tomu, aby zvítězili nad zlem...
Polská autorka nám představuje prostřednictvím dcery Ewy
zapomenutý životní příběh ženy- také Polky a její matky. Stefanie začne vyprávět to, co nemohla pochopit ani ona sama. Snila o rodině, důstojné vzdělání a šťastném životě. Přišla však válka a ze dne na den ovlivnila životy všech, kteří měli v rodných listech uvedený židovský původ. To sice nebyl případ Stefanie, ale vinou toho nejbližšího skončila tam, kde by to nečekala. Ale to hodně předbíhám...
Když si mladá žena najde manžela, porodí 2 holky a žije se všemi v lesovně. Provdala se na rozkaz svého otce. Nemohla vědět, co za chybu udělal! Za války se manžel Florian začal angažovat v odboji a spojenectví. Pomohl uprchlým vojákům a za to později všichni zaplatili. Florian utekl od dcer kvůli partyzánům, Stefania spolu s matkou Marií a sestrou Zosiou skončila ve věznici a sama se dostala do KT Auschwitz a Basia s Ewou po pár náročných dnech doma ve strachu dostaly náhradní domov u ochotné sousedky, kde spolu se členy rodiny sousedky Anny přečkaly válku.
Po ní se po letech uviděly s mámou. A s tátou, ke kterému si, i když nechápu proč, Stefania zase našla cestu.
Život po válce nebyl už nikdy
jednoduchý. Pro nikoho z rodiny. Spousta zvuků a věci se bály, protože každé to připomínalo dobu, ve které se nežilo lehce . Stefu děsil štěkot psů, protože jí to připomnělo psy na rampě s esesáky a holky nepily nikdy kefír. Jim to připomnělo nuceni vypít vše, co se jim dá, protože ze stesku po matce se obě ztrácely před očima.
Kniha obsahuje také fotografie z osobního archivu Stefanie a vysvětlivek slov a taborového života během textu.
Jednohubka na hodinku.
Autor dokáže nejen zaujmout svými komiksy, ale čtenář pochopí, co tím chce říct.
Kapitán se od domorodců dozví o existenci " tapa boys" - mloků, kteří kromě rituálního tance dokážou stavět hráze, jsou se schopni naučit zacházet s nožem, lovit a zabíjet.
Později je kpt. Van Toch využije v lovu perel a válce proti žralokům. Než to ale stihne udělat, zemře.
Místo slíbeného volného chovu jsou miliony mloků transportováni lodi po celém světě, zabijeni obušky nebo nelegálně prodáváni. Vzbouří se a jednoho dne vypukne válka mezi mloky a lidmi...
Zajímavostí je, že roman vyšel r. 1935 a skrytě poukazuje na boj s nacisty.
Otřesné vyprávění holocaustu začíná v současnosti na tom nejméně příjemném místě. Na hřbitově, kde stojí před hrobem padlých přicházejí vzpomínky. Kruté, nenápadné s úmyslem udeřit zas a zas. Stanisław je jako důchodce chce potlačit a na ta léta mučení, nucených prací a věznění za ostnatým drátem zapomenout. Jeho kamarád, spoluvězeň ho k tomu nenásilně donutí. Při hraní karet popisuje svůj život v několika větách. Větší důraz dává na věznění v krakovské věznici Montelupich, pokračuje převozem do KT Osvětim. Z "pobytu" v něm nevynechá tu nejmenší podrobnost. Z hodně vět si čtenář určitě pomyslí, že nacisté využívali každou příležitost, aby mohli nevinné vězně mlátit, kopat nebo jinak fyzicky napadat.
Autor to nepochybně " servíruje" spolu s tvrdou realitou táborových nemocnic, které k tomu, aby se daly srovnat s dnešními, měly hodně daleko. Na vlastních a jiných případech popisuje krutost SS, vysokou úmrtnost nebo například nenápadné formy pomoci (pár misek polévky navíc, ukradené léky, jidlo, pašování cigaret a jejich výměny na černém trhu) díky kterým se předešlo několika stům úmrtí navíc. Většina takto zachráněných lidi přežila a vrátila se do své vlasti za rodinami.
Dílo kromě několika fotek ze Stanisławova osobního archivu obsahuje vysvětlení slov přejatých z němčiny a táborový slang.
Jak bych mohla zapomenout na zmínku o Witoldu Pileckém, o kterém je známo, že se dobrovolně nechal zavřít do Auschwitzu jako vězeň a po osvobození podával svědectví o tom, co se v táboře dělo. Stanisławovo je jedno z nich.
Vždy čtu knihu s tématem druhé světové od autora, o kterém si později najdu informaci, že před lety nebo letos zemřel. Tohle je příběh Pavla...
Při pohledu na knihu vidíte obal sešitu, po jejím otevření máte pocit, že listujete zažloutlými stránkami cizích vzpomínekk. Už z pár slov v úvodu vás zamrazí v zádech. Proč? Spousta lidí, kteří přijeli do KT byli ještě dětmi a Pavel byl mezi nimi. Ze sběrného tábora jel transportem do Osvětimi. Tam poznal všechno možné, jen ne lásku, pocit bezpečí nebo svobodu. Naštěstí nepoznal selekce a měl doslova štěstí, že nevěděl, co jsou to krematoria.Ty už byly tou dobou zbourané. R. 1944, postup spojenců byl na dohled. Ten "zbytek", co zůstal, skončil v pracovním táboře Melk, dalším KT Mauthausen a později v Gunskirchenu. Po osvobození a následné dobré zdravotní péči toho stihl opravdu hodně: setkat se s vlastní rodinou, napsat svůj příběh, plně se zotavit po fyzické stránce, oženit se, založit rodinu, být hrdým otcem, dědou a žít šťastně .
Přikládám odkaz na rozhovor natočený před 4 lety, ve kterém pan Taussig popisuje válečnou dobu a nelehký život během ní.
https://youtu.be/9e0BykI_TW0?si=Xk1zqt8g0xO54rHq
Kniha se po dlouhé době hodí do výzvy- téma 20.- kniha, která výjde/vyšla v r. 2023
Příběh je psaný z pohledu hlavní postavy- dospělé ženy s malou dcerou-, vysvětluje nejen politický a válečný stav ve Finsku , kde Beata žije s celou rodinou, ale jejich minulost.
Beata vzpomíná, jak se svou rodinou museli utéct před ruskými vojsky ničícími jejich rodnou zemi. Tím byl a konečně po letech je a bude napořád ostrov Hanko na jihu Finska.
Příběh se vrací do přítomnosti, kdy na dvorku nedaleko stavení potká ukrývajícího ruského vojáka- vězně. Hlad ho donutí vstoupit na pozemek Beatiny rodiny. Ivan dobře ví koho má před sebou- osobu z národa těch, kterým ničil vše včetně jejich životů.
Láska je však mocnější než smrt a milostný vztah přebije válečný stav.
Romeo a Julie se teď sice nacházejí v úplně jiné době, ale stejně nebezpečné.
K recenzi tohoto barevně graficky zpracovaného komiksu napíšu vše, co se nevešlo k té předchozí :)
Samotné akci předcházelo více věcí než jen důkladná příprava a ukrýt zbraní. Například jedna z nich - poprava více než 400 českých vlastenců.
V den atentátu byl Jan Kubiš ošetřen lékařkou kvůli poraněné části obličeje. Milada F. později zemřela.
Nebyla sama. Koncem října byla zavražděna celá rodina mladé Jindřišky Novákové, která jen odvedla kolo. Čí jízdní prostředek byl se později stal důvodem, že byla také zavražděna. Stala se nejmladší obětí popravenou v Mauthausenu.
Také se ale dočtete příběh celkově z pohledu obou známých hrdinů a dozvíte se, že do vraždy říšského protektora bylo zapojeno několik dalších odbojových skupin a ke konci se o konkrétních osobách dozvíte více z medailónků - stručných životopisů hlavních a vedlejších postav s jejich podobiznami.
Další komiks tentokrát v černobílém provedení ukáže, že doba nebyla vždy bez strachu a s neuvěřitelnými věcmi se setkával kdekdo.
27/5/1940 neznamenal jen odbojovou akci s vražedným úmyslem. Před odvážným činem dvou vysadkářů Kubiše a Gabčíka, při kterém přišli nejen oni dva o život předcházelo několik zásadních věcí. Popravou dvou generálů vše jen začalo. A vypálením Lidic a Ležáků pokračovalo.
Silný příběh, který se opravdu stal.
" Bez poznání minulosti nelze zcela pochopit současnost."
Postupně seznamování se s dějinami, minulostí a také s tím, co se dělo. Od pravěku přes vznik civilizací po druhou světovou, (které je věnovaný krátký úsek) a moderní dějiny novověku. K upevnění a představě událostí napomáhají drobné i větší ilustrace k danému historickému období.
"Víkendovka"
Maja je Židovka stejně jako její matka, ale na rozdíl od ní neprošla peklem na vlastní kůži.
Stará žena s doživotně vytetovaným číslem o pár dní později zemřela a vzpomínky na roky strávené jako vězeňkyně odešly spolu s ní.
Tento příběh však není jediný, kniha je skutečným a snad společným vyprávěním těch, co přežili, plná.
Z pohledu několika postav "na vlastní kůži" poznáte zběžně jak fungovala nejen Osvětim a jak se vězeňkyním
"žilo."
Z příběhů a zmínek o nacistických "lékařích" a pokusech, ze kterých mrazí mimo jiné vyplyne, že mnoho takových osob provádělo antropologické testy a kostry zemřelých dávali do muzeí, což bylo v rozporu s porušením lidských práv a svobod člověka.
Za mě: 4/5, plný počet nedávám, ze začátku, i když se kniha jevila jako samostatný příběh, pokračovala v jiný a ten rychle navazoval na další, někdy ani to ne. Ale dojem to nekazilo.
"Víkendovka"
Soubor básníček a krátkých pohádek se zvířaty v hlavní roli, kteří jsou autorem přirovnávani lidem a jejich běžným činnostem. Skrytě popisují život samotného Miloše, který si jako kluk rád hrál a zkoušel všechny možnosti své fantazie a na rozdíl od svých kamarádů žil v jiném pohádkovém světě.
Ona ví, kdy se to stane...
Říkat někomu o tom, kdy zemře nebo vůbec znát přesné datum jeho smrti není přirozené. Pro Maddie je to ale znamení, že její otec je pořád s ní. On byl první, na kom jeho dcera viděla čísla bez toho, aby znala jejich význam. Jednoho dne se z práce kvůli přestřelce nevrátil domů a Maddie s mámou poznaly, co ta data na čelech všech lidí znamenají. Ten "dar" má jen Madelyn. V šestnácti letech sděluje lidem, kteří za nimi chodí domů to, co se bojí říct i profesionální lékař. Předpovědi jsou mrazivé a podle slov několika klientů lživé jen aby dvě ženy získaly peníze. Finance jim však přinášejí obživu a pokrytí základech potřeb.
Když mladý kluk v den, kdy má zemřít záhadně zmizí, za mladou "věštkyní" přijde policie a osoby, které zná Mads jen podle čísel přinášejících smrt jsou prohlášení za mrtvé...
Maddie spolu s kamarádem Stubbym a strýčkem Donnym začínají rozplétat klubko záhad, které povede k nečekaným věcem.
Detektivka jak má být, mráz jde do morku kostí, takže za mě ano!
Krásná kniha pro děti o dětství a životě autorky kterou již dnes zná celý svět. To díky knihám o hrdinech ve věku čtenářů, kteří se denně setkávali s různými zážitky zážitky a trapasy. Zvědavá očka si mohou přečíst o Astrid a jejím vyrůstání spolu s dědečkem a babičkou, jejich sourozencích, kamarádech a třeba o tom, že na příbězích, které napsala ona sama vyrůstaly později její dvě děti.
Zajímavostí je i to, že na každé dvoustraně je jeden citát autorky a z jejich knih. Ale také to, že inspiraci na své knižní hrdiny čerpala nejen z míst, kde byla, ale hlavně z chování a vyprávění příbuzných a lidi z okolí.
Přečtená před lety.
Osobní příběh muže - vojáka, který se nechal dobrovolně uvěznit v KT Osvětim, aby později mohl světu předat svědectví, která nebyla nikdy zaznamenána.
Je pravda, že začátek příběhu mě moc nebavil hlavně to, jak autor psal o vandrování po cizích krajích, ale zmínka o převzetí ocenění Hrdiny holocaustu ve vysokém věku změnila pohled na příběh a kniha má u mě právem plný počet hvězd .