sioux komentáře u knih
Hlavní postavy mi byli nesympatické, všichni zanícení revolucionáři s naivními představami o socialismu a komunismu, což člověku, který v tom dlouho žil, přijde směšné. Jak těm blábolům mohli věřit? Takže jsem se nemohl ubránit pocitům, že si ty zklamání a prozření nakonec zasloužili. Ale ke konci mi jich už bylo jen líto. Prostě za hloupost a naivitu se vždy platí.
Nicméně se to dobře četlo, první část knihy mě nijak zvlášť nebavila, ale stejně jsem četl dál a od některých částí druhé půlky jsem se nemohl odtrhnout. Hrůzu a temnotu komunismu v Čechách se autorovi podařilo velmi dobře vystihnout.
Svěží krimi. Krátké kapitoly, po každé zůstává něco otevřeno, docela dobrá technika psaní, žádné krkolomné věty. Sympatické oběti, drsní záporáci a nějakej ten úchyl... potud mě to všechno bavilo. Jen mě dost vadil hlavní hrdina. Zpočátku ožrala a lúzr, i když proto měl své důvody.
Už to v databázi knih u severských krimi a vůbec i jiných píše více čtenářů - "proč musí být většina hlavních detektivních hrdinů alkoholici nebo musí mít problém s drogami, skoro vždy jsou rozvedení nebo ovdovělí?" Vyvolává to dojem nenormálnosti a jsou pro mě málo uvěřitelní a je těžké se do nich vžít, aby mi na nich záleželo.
Naštěstí se to tady v půlce knihy změní a už tam té hrdinovi slabosti a ubrečenosti je méně.
Celkově dobrá a zábavná oddychovka.
Mě to neoslovilo. Příliš ženské, příliš emancipované, příliš depresivní, příliš zaměřené na to, jak to měla azijská menšina v Americe před pár desítkami let těžké. Tematika už mi přišla notoricky známá a vypotřebovaná (jen s rozdílem, že to nebyli v America trpící aziati ale černoši). Ale zvládnul jsem asi 100 stran, takže třeba se to pak změnilo.
Kniha má dobrý design, ideální velikost, dobře se s ní manipuluje, dotýkat se jí je radost. Bohužel to na dobrou knihu nestačí. Obal je v tomto případě lepší než obsah. Proto tuto knihu doporučuji spíše na dotýkání a přenášení než na čtení.
Je to takové celé divné, nepřesné reálie Československa mi nevadily, ale nebylo mi jasné o co v příběhu jde. Byl to pokus o komedii nebo o napínavý příběh?
Doporučuji číst jen ze zoufalství.
Trošku slabší Bukowski, hlavně v závěru. Chinaski cestuje po USA a střídá města a práce. Je tam méně chlastu, méně sexu, méně drsnosti, zůstává dobrý postřeh a schopnost jednou větou popsat to, na co jiní autoři potřebují několik stránek. Poslední část knihy ale byla taková bez jiskry, asi byl Bukowski unaven nebo příliš málo nebo příliš mnoho v lihu.
Čtivý román ze středověku, kdy se pořád něco děje. Mně však vůbec nesednul, protože mám rád středověk syrový a drsný a opravdový a tento středověk je takový politicky korektní, kdy chudí jsou kladní a bohatí špatní. Takové černobílé vidění světa, spíše obrácené než to asi bylo. Chudáci, kteří zažili jen bídu, hrůzu, špínu, ale přitom se chovají jak Matka Tereza.
Takový román pro pravdoláskaře a idealisty.
Četlo se to docela dobře, ale nic speciálního to nebylo. Nelíbil se mi konec, byl spíše vysvětlovací než nějak napínavý. Taková špionážní oddechovka.
Slušné, bavilo mě to. Nestrhlo, ale bavilo, Cornwell je silný v bitvách a ve vojenských hláškách. Je slabý ve věcech týkajících se žen a bohužel to není tak drsné, jak to v realitě asi bylo, ale budiž, je to zábavná literatura. Mně by se více líbilo trochu drsnosti a naturalismu, které by mně k té době patřily, je to takové jemné a profesorské. Sharpe je sympaťák a po těchto dvou dílech s ním si dám pauzu a za pár měsíců si přečtu další díl. Kdo čeká oddechovku, nebude zklamán, kdo čeká poctivou drsárnu, tak to pro něj možná není. Bitvy tam jsou skvělé, zbytek je takový život, jak může připadat autorově fantazii z pohodlného křesla anglické vily.
Paráda, paráda, paráda. Kniha má řadu slabin, ale příběh je prostě strhující a hrdinové sympatičtí a berou člověka u srdce. No, člověka, aspoň teda mě...
Teď trochu podrobněji: jako plus uvádím hlavně příběh a dále pak drsnost vyjadřování, syrovost prostředí, výborná otevřenost v sexu, skvělý záporák a to vše kompenzované nějakou milou a sympatickou aurou hlavních hrdinů
Na druhou stranu je tam pár hluchých míst, možná trochu nekvalitní překlad nebo se autor ještě musí vypsat.. ale prostě to byla paráda.
Doporučil mi to syn, kterému je 19 let a byl z toho nadšen a já se v první řadě chtěl dozvědět, jaké knihy ho oslovují, ale pak jsem tomu taky propadl.
Asi zkusím i jeho druhou knihu, i když na ní nejsou moc dobré reference
Četl jsem to jako kluk, miloval jsem tyto knihy H. Sienkiewicze, vyrostl jsem na nich. Je to taková krásná nostalgie mládí a rytířských časů, které jsou pryč.
Nudné, příliš americké, plave po povrchu, příliš mnoho textu a málo myšlenek...
Klasicky americky jednoduché až hloupé a jednobarevné. Konstrukce typická pro tyto knihy, na dvou stránkách je vždy uveden jeden zážitek autora z jeho cest a z této jedné situace vyvozuje dalekosáhlé závěry, což působí nedůvěryhodně až směšně. Navíc do těchto zemí pravidelně jezdím a vidím zcela jiné věci a zákonitosti.
Taková zvláštní kniha. Líbilo se mi, že to bylo jiné, že mě autor nenudil sáhodlouhým detektivním vyšetřováním a spoustou otravných detailů práce policejních techniků. Mezi pozitiva bych zařadil i to, že postavy nejsou černobílé a že tam je šmrnc cynismu. Ale celkově mě ta kniha po dobré první půlce začala otravovat, protože to nemělo valné tempo a všechny postavy mi byli nesympatické. Nakonec jsem to však dočetl, takže to zas tak hrozné nebylo.
Dobrá myšlenka, kterou lze vyzkoušet. Osvědčila se ve sportu. Není to však snadná věc, vyžaduje trvalý trénink a hluboké pochopení. Když se zvládne, může to být pro někoho převratná věc. Za myšlenku bych autora pochválil, ale jazykové a stylistické zpracování knihy je zoufalé. Částečně to je určitě slabým překladem, kdy překladatel slova překládá doslova, jak kdyby se jen podíval do slovníku a vybral první slovo, které se nabízí než aby se snažil pochopit obsah. Jsem přesvědčen, že překladatel knihu vůbec nepochopil. Nedíval jsem se na anglický originál, ale i autor zřejmě píše velmi komplikovaně s použitím spousty cizích abstraktních slov.
Nicméně ještě bych ke knize vedle myšlenky dal plus navíc za to, že tam nejsou typické americké klišé podobných knih typu: "přišel za mnou a nic neuměl a já mu vysvětlil mojí metodu, on ji začal používat a za tři roky byl nejbohatším člověkem na této planetě.... hahaha!"
Pro kohokoli, kdo pracoval nebo pracuje ve velké mezinárodní korporaci nebo ve státní správě bude tato knížka příjemným osvěžením.
Je čtivá, jde k jádru věci, dělá si legraci za všech byrokratických a nelogických postupů, které způsobují, že si člověk v práci připadá jak robot.
Určitě vhodná i pro začínající podnikatele.
Totální americký "selfimprovement" odpad. Autorova pravda je jediná pravda. Spousta nudných příkladů, které neskutečně dobře dopadnou jen díky pomoci autora. Nesrozumitelné a složité věty. Kniha byla se dala napsat na 5 stránek. Některé příklady, které autor popisuje, jak je na sobě vyzkoušeli s manželkou, jsou až tragicky komické. Kdyby to tak opravdu dělali, tak už jsou dávno v Bohnicích.
Možná na teorii horní meze něco je, ale je to podáno tak, že to naprosto odradí.
Už dlouho jsem nečetl z této oblasti něco tak zoufalého.
Nuda. Technicky úplně mimo, zcela zastaralé. Přes největší snahu a celkově respekt k Deaverovi jsem to nedokázal dočíst. Od půlky jsem se nutil k čtení a pak už jen přeskakoval a i to nestačilo k dočtení knihy.
Možná může být zajímavé a přínosné pro někoho, kdo s touto tematikou začíná, ale kdo už toho v této oblasti přečetl a vyzkoušel hodně, tak je to velmi slabý odvar. Plyne po povrchu, opakuje známé pravdy, snaží se obsáhnout příliš mnoho v jedné knížce, hodně americké v tom, že to co říká je pravda a jiná pravda prostě neexistuje.
Přijde mi to jako opsané části z jiných knih, navíc nevím, jestli je autor příliš mladý, ale jakoby mu chyběly životní zkušenosti, aby tuto problematiku dokázal uchopit a něco k tomu sám přidat.
Jinak ale oceňuji dobrý marketinkový název knih - "Buddha vchází do baru". To zaujme, protože to může vyvolat naději, že jde dobře skloubit posedávání v baru s východními praktikami.
Zatím pro mě nejslabší Bukowski. Jakoby mu docházel dech. Chyběl tomu šmrnc, jiskra, elegance, který normálně Bukowského zdobí.
Ale pořád to je kvalitní věc s výbornými postřehy, skvělými hláškami, nadhledem nad naší existencí.
Jedno velké plus je občas Bukowského bilancování nad jeho životem. To mě bavilo hodně.
Temné, drsné a syrové. Člověk na to musí mít náladu a musí k takovéto próze dospět. Tam ještě nejsem, ale blížím se k tomu. Proto se mi to líbilo jen průměrně.
Od začátku mě to bavilo, hlavnímu hrdinovi jsem držel palce. Zajímavá autorka. Jinak stejný komentář, jak jsem hodnotil "Kdo seje vítr".