Škuch komentáře u knih
Občas se člověk potká s knížkou, která je jako rána do nosu... dost to bolí a dlouho se to hojí...
V době, kdy se honíme za současnými severskými autory detektivek, stojí za to si přečíst i ty dříve narozené... Napínavé čtení, několik najednou řešených a vzájemně nečekané propojených případů, žádné nechutné krvavé nebo sadistické scény, až absurdní vyústění - vskutku velice příjemné letní čtení. A na okraj - ačkoliv je to detektivka jak má být, v některých pasážích jsem se smála, až mi tekly slzy, fakt.
Určitě se budu ke knížce vracet, je tam tolik podnětů k přemýšlení, že se to při prvním čtení snad ani nedá zvládnout.
s. 163
"Každá důsledná náboženská výchova plodí nepřízeň k lidem jiného přesvědčení. Pouze celková kulturní integrace, odvedení náboženské sféry do oblasti soukromého života může zformovat společnost, kde mají všichni občané rovná práva."
s. 197
"...soudit nás nebudou podle toho, v jakém jazyce jsme se modlili, ale podle toho, zda jsme ve svých srdcích našli soucit a slitování."
Za mě tentokrát plný počet, trefná sonda do vztahů v rodině: matka - syn - babička. Někdy musíme přijmout věci tak, jak jsou, i když se nám to vůbec nelíbí. A některá životní rozhodnutí - co si budeme nalhávat...
Knížka povídek bude asi spíš určena ženám - ale pozor, není to žádná červená knihovna. Povídky jsou plné pochopení pro lidské slabosti a selhání. A napadá mě ještě jedna charakteristika - jsou laskavé.
Když jsem začala číst tuhle knihu poprvé - nedočetla jsem ji. S odstupem mnoha let - na druhý pokus - jsem ji přečetla jedním dechem a je to opravdu nejlepší ze všech Tolkienových knih - taky to je jeho nejvymazlenější - pracoval na knížce celý život od roku 1917, stále ji doplňoval a přepracovával a kniha poprvé vyšla až po jeho smrti...
Čirá radost z listování touto knížkou, plnou fotografií, vzpomínek a poezie života. Krásný pocit blaha, který se při četbě uvnitř člověka rozlije...
Velice zajímavý námět, ale stylisticky velice slabé - nebo za to může překlad? Škoda, jinak by to byla vynikající knížka.
Skvělá kniha!
"...jakmile jednou pochopíte pravou podstatu věcí, jste nadobro prokletý, protože už nikdy nemůžete jednat s tím krásným sebevědomím blbce."
Knížku jsem četla podruhé a opět mě velmi potěšila. Baví mě, o čem Tokarczuková píše, líbí se mi, jak o tom píše, vyhovuje mi, jak přemýšlí. Pro mne výborná kniha.
Spíš je to román pro ženy s detektivní zápletkou. Hodně se řeší vztahy - v rodině, mezi partnery, mezi kamarádkami. Oddechovka na víkend.
Rozdíl mezi námi a iráckým muslimským světem je opravdu veliký (bez urážky). A propast hluboká... A velmi mě děsí jejich - Irákem tak samozřejmě prorostlá - nenávist. Alespoň v době, kdy byly tyto reportáže napsané, jí bylo v Iráku plno...
Tak třeba:
"Bábi Zlopočasná se zlobila často. Považovala to za jednu ze svých silných stránek. Upřímná zlost je jednou z největších tvůrčích sil světa. Jenže se člověk musel naučit, jak ji používat. To znamenalo, nenechat ji jen tak odkapat. Je třeba ji zachytit za hrází, opatrně, nechat ji, aby zmohutněla, nasbírala sílu, naplnila několik údolí vaší mysli a pak ve chvíli, kdy celá ta konstrukce už už hrozí zborcením, otevřít malou trubku až dole, u základny hráze, a nechat vytrysknout nepředstavitelně silný paprsek spravedlivého hněvu, který nezadržitelně roztočí turbíny pomsty."
No to nemá chybu!
Krásná knížka psaná nádhernou češtinou! Opravdu čtenářský zážitek.
Kniha plná konspiračních teorií, někdy už toho bylo až moc. Kahuda je "morous" - všechno je špatně, všichni jsou špióni, nikomu nelze věřit. Ale potěšil mě velice - krásným jazykem, až lyrickými pasážemi o přírodě a samozřejmě o ženách, průhledy do minulosti, střízlivým pohledem na svět, distancováním se od oficiální propagandy, kterou nás krmí...
Vynikající knížka, začíná to snobskou večeří s nečekaným zvratem v jejím průběhu a končí řešením, které budí hrůzu. Tahle knížka hodně rozbouřila moje poklidné nitro...
V podstatě klasická, čtivě napsaná detektivka ze současného Londýna, se sympatickým detektivem, šikovnou sekretářkou a úkladnou vraždou...