slunicko1958 komentáře u knih

Druhý díl tohoto známého románu se mi líbil mnohem víc. Vrátila se mně ta nedočkavost, netrpělivost, jak se celý příběh uzavře, i když každý ví, že zlo bude potrestáno. Spravedlnost tentokrát zvítězila. Některé kapitoly jsou mimořádně uchvacující (např. Soud), bylo těžké se ubránit emocím a neprožívat děj.

Četla jsem vydání z r. 1996, je dobře, že vydavatelé použili skvělé původní ilustrace.

29 13.02.2023

Pro mě je tento román odpočinková četba. Dobrodružství, romantické lásky, souboje, pitky, intriky - to jsem mnohem více prožívala v mladším věku. Přesto heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho!" má své kouzlo pořád.

33 04.02.2023

Obdivuji slečnu Marplovou a její geniální logické myšlení. Tentokrát řeší záhadná úmrtí poněkud z povzdálí, ale díky jejím schopnostem vrah spravedlnosti neunikne.
U detektivek A. Christie si vždy odpočinu. Jsou srozumitelné, logické, umí se zaměřit i na psychologii postav a nechybí ani špetka humoru. Pokud nečtu příběh poprvé, baví mě sledovat jemné náznaky, věty, které jsou pro vyřešení zločinu naprosto zásadní...

32 20.01.2023

'"Tahle slečna Marplová, to je velice slavná dáma. Ta strčí do kapsy vrchní konstábly ze tří okresů. Zatím se ještě nestala mým šéfem, ale odvážím se tvrdit, že k tomu jednou dojde. Takže slečna Marplová má prsty i v tomto případě."
"Ano, pomohla nám se spoustou nápadů," řekla Gwenda.
"To si myslím," souhlasil inspektor. '
(str.212-213)

Co dodat? Báječná detektivka. Taková ta stará dobrá klasická detektivka, která čtenáře vyzývá k přemýšlení a hledání pachatele. A bez sadistických či jinak oplzlých scén. Přesvědčte se sami...

37 16.01.2023

Nelituji, že jsem si obsáhlý knižní rozhovor přečetla.
Bylo to zajímavé čtení, pro mě i osvěžení oblíbeného seriálu Případy 1. oddělení. Věřím, že pokud by toto povídání četli malí kluci, všichni by chtěli být kriminalisty a chytat vrahy.
Co mě v knize opravdu zlobilo, to byla grafická úprava. Obrovské okraje, nezarovnaný text... Asi je to moderní, možná to působí poněkud ležérně, ale pro mě je to vizitka málo precizní práce.
Vážně jsem kvůli tomu uvažovala o nižším počtu hvězd, ale obdiv k práci poctivých kriminalistů zvítězil.

"A zbabělec je pro mě opravdu jen ten, který dělá, že nic nevidí. Nikdy bych tak nenazval člověka, který se sám nepustí do přesily násilníků."
(str.146)

45 10.01.2023

Kouzelná knížečka v luxusním provedení. Pevná vazba, na křídovém papíře spousta přenádherných a nenapodobitelných ilustrací.
Knížka je tentokrát věnovaná strašidlům. Nejdřív se dozvíte, které bylinky nám proti nim pomůžou a pak následuje abecedně seřazený výčet strašidel. V každém "medailonku" najdeme informaci o podobě strašidla, jaký má úkol a pak následuje instrukce či rada, jak se před zlou mocí ochraňovat.
Já jsem třeba netušila, že existuje Lesoň, Zimice, nebo že všechna naše pohoří mají svého vládce a ochránce.

26 25.12.2022

Autor zde v krátkých příbězích popisuje, jak s většími či menšími obtížemi hledal smírčí kameny.
Zpočátku tvořily základ jednotlivých statí pověsti o balvanech, s přibývajícími stránkami se staré příběhy začínaly vytrácet a prostor dostávaly autorovy názory a vzpomínky na výlety za kameny. A to už mě příliš nebavilo.
Každý článek je předznamenán vlastnoručním nákresem balvanu. Na konci brožury najdete jmenný seznam míst, kde se smírčí kámen nalézá.

21 22.12.2022

Tato knížečka mě upoutala nejen svým názvem, ale i přebalem v oranžové barvě. Přiznávám, že jsem poezii Konstantina Biebla neznala. Tento výběr mně poskytl jakousi "ochutnávku" z jeho tvorby. Některé básně mě potěšily více, jiné méně.
Pouze ilustrace se podle mého názoru nepovedly...

"Až umřem', staneme se květinami.
Ve dne budeme lidem pro radost
a v noci budem' sami. "

(báseň Milenci, str. 28)

Není to krása?

22 18.12.2022

Číst tento román byla opravdová radost a potěšení. Po mnoha letech jsem znovu prožívala s Edmondem Dantèsem chvíle plné bolesti, zklamání, naděje i pochybností.
Vedle romantického příběhu zde také najdeme poněkud filozofický problém, totiž jestli má člověk právo brát spravedlnost do vlastních rukou. Proto i Edmond touží po odpuštění, nejen po pomstě.

"Mravní rány mají tu zvláštnost, že je není vidět, ale že se nezacelí. Zůstávají v srdci živé a otevřené, jsou stále bolestivé a krvácejí při každém doteku. "
(str. 318)

35 09.12.2022

Ruta Sepetysová napsala další skvělý román.
Sice se jedná o beletrii, ale její díla mají historický základ. Tentokrát jsem si říkala, že popis reálného života autorka přehnala, vždyť jsem v tom žila. Ano, ale ne v Rumunsku. Po přečtení rešerše a zdrojů věřím, že Rumuni přežívali v příšerných podmínkách.
Ale ke knize. Je čtivá, nesnadno se od ní odchází. Autorka ji píše v krátkých kapitolách, nestřídá postavy ani děj. Zajímavě působí vkládané zápisy tajné policie. Mile mě překvapilo, když jsem na posledních stránkách objevila dobové fotografie.
Jen mně dlouho trvalo, než jsem zjistila, co znamenají nadpisy v rumunštině na začátku každé kapitoly...
A nesmím zapomenout na verše. Ty se mi velmi líbily, umocňovaly ten tísnivý, depresivní pocit, který vás celou knihu nepustí.

46 10.11.2022

Páni.
Nádherná knížka, skvělý rozhovor. Je veden lehce a přirozeně.
Knížka je tematicky rozdělená do pěti částí a každá je nesmírně zajímavá. Pan senátor se nevyhýbá žádné otázce. Vyjadřuje se, jak všichni dávno víme, velice kultivovaně, srozumitelně, trpělivě vysvětluje. Využívá spousty logických argumentů, dokazuje, že má obrovský rozhled.
Nevyhýbá se ani citlivým osobním vzpomínkám, které musí být nejen pro něho velmi bolestné. Hovoří o nich otevřeně. Nepopírám, že některé jsou velmi dojemné.
Knížka je doplněna množstvím fotografií jak z profesního, tak ze soukromého života.
Vřele doporučuji k přečtení. Co nejdříve!

26 02.11.2022

Do čtení této knížky se mi ani trošku nechtělo, protože ke skutečným králíkům jsem nikdy kladný vztah neměla. Teď jsem ráda, že jsem se překonala a mohla si užít nádherný příběh.
V králičím světě to chodí stejně jako mezi lidmi. Najdete zde králíky laskavé, milé, přátelské, empatické, moudré, statečné, obětavé. Jsou ochotní pomáhat i jiným zvířatům. Žijí však mezi nimi také králíci ješitní, zlí, mstiví, zákeřní, panovační, diktátorští, sobečtí. Říkala jsem si, že to nesmí končit jak u lidí, že přece aspoň v té králičí kolonii musí dobro a láska zvítězit...
Moc se mi líbilo také nádherné líčení krás přírody a ilustrace.
Díky tomuto milému románu jsem změnila na králíky názor, ale doma je stále nechci. Ani zakrslíky! Ani náhodou! Přece bych je nenechala žít v zajetí!

26 27.10.2022

S určitou dávkou humoru se dozvíte, odkud se vzala různá pořekadla, rčení, slova, slovní spojení apod. Některá mají původ v Bibli, některá v antické literatuře... Je to zajímavé čtení.
Mně osobně nejvíc vadily ilustrace.

26 21.10.2022

Zpočátku jsem byla z knížky docela nešťastná. Skoro vůbec vesmírným úkazům a teoriím nerozumím a protovo líčení života na jeho planetě mi až příliš připomínalo žvásty, kterými nás ve škole "krmili" soudruzi, když popisovali, jak bude vypadat komunistická společnost.
Naštěstí jsem se s přibývajícími stránkami začala dozvídat o trápení pacientů MPÚ i ostatních lidí a to mě zaujalo mnohem více. Přesto jsem některé situace nepřijala jako důvěryhodné, ale přehánět se v beletrických dílech smí.
Souhlasím, že v knížce najdete mnoho námětů k zamyšlení.

28 19.10.2022

Překvapilo mě, že je knížka psaná v ich-formě a že vypravěčem je vikář. Proto je celý příběh podán tak, jak ho viděl on.
Slečna Marplová je velice bystrá dáma s logickým myšlením, to se ovšem nedá tvrdit o ostatních postarších slečnách.
Souhlasím s názorem, že závěr je poněkud uspěchaný.
Celkově mě knížka potěšila.

40 06.10.2022

Tento díl byl podle mého názoru nejslabší a nejnudnější. Ukrutně mě to nebavilo. První třetina knížky ještě ušla, ale potom jsem až příliš často kontrolovala, kolik stránek zbývá do konce. To se mi u "normálních" detektivek nestává.
Jsem ráda, že mám dočteno.

30 04.10.2022

Moje známá mi půjčila všechny tři knihy s Munchem a Miou. U Anděla jsem si říkala, že se to až na několik připomínek dá číst. Sovu jsem sice dočetla, ale nadšená nejsem. Jestli budu číst Clonu, to opravdu ještě nevím.
Nemám ráda detektivky, kde jsou pachateli totální, no psychicky nemocní. K nim musím připočítat i "geniální" nepostradatelnou Miu. Její morbidní úvahy mě opravdu nebavily.
Děj byl košatý, spousta postav, situací, ale to sepnutí všeho v jeden celek se příliš nepovedlo. Rozuzlení bylo poněkud uspěchané, i když jsem byla docela ráda, že je už konec.

43 21.09.2022

Knížku jsem začala číst s jistými (naštěstí zbytečnými) obavami, že se v ní setkám se zvrácenými či sadistickými scénami jako u Keplerů. Holt severské krimi.
První polovina detektivky byla docela zamotaná, nepřehledná kvůli poměrně značnému počtu postav. V krátkých kapitolách se osoby rychle střídaly, takže jsem byla poněkud dezorientovaná. Druhá polovina knížky byla velmi napínavá a děj rychle ubíhal. Rozčilovala mě respektovaná policistka, které to nejvíc myslí, když je "pod vlivem".
Souhlasím s názorem, že některé věci mohly být lépe vysvětleny, ale celkově mám z knížky dobrý pocit. Četla jsem mnohem horší...

47 14.09.2022

Musím se přiznat, že jsem v této publikaci listovala a prohlížela si obrázky Michelangelova díla už při četbě životopisného románu Agónie a extáze. Popisný text k obrazové části byl pro mě velmi poučný.
Nyní jsem přečetla vlastní text a jsem znechucená. Mám pocit, že autor nepochopil podstatu renesance a humanismu a má velký problém s lidskou nahotou.
Kdyby nebylo obrazových částí a textů k nim, označila bych tuto monografii jako odpad.
Pokud se vám knížka dostane do ruky, hlavní text ani nečtěte...

24 08.09.2022

Výjimečná kniha o výjimečném člověku. Michelangelo byl mimořádný umělec a jeho díla těší lidstvo už stovky let.
I tento román je nádherný. Musela jsem si dávkovat počty stran, které denně přečtu, abych knížku "nezhltla" během několika dní. Chtěla jsem si dopřávat nevšední zážitek z četby co nejdéle. Ušetřený čas jsem věnovala vyhledávání a prohlížení Michelangelových soch a maleb. Také jeho básně mě nadchly.
Zaujalo mě však (a nepříjemně překvapilo), jak se k němu chovala jeho rodina, zejména otec.
Naproti tomu mě fascinovalo sledovat Michelangelovy myšlenky a úvahy, když se rozhodoval, jak bude ta která socha vypadat, jaký bude mít výraz apod. Dokázal se naprosto dokonale vžít do osobnosti, kterou právě sochal nebo maloval.
Jsem z románu nadšená. Vše podstatné už napsali čtenáři přede mnou. Opakovala bych jejich názory.

"Kdo pracuje s kamenem, musí být stejný jako kámen: hrubý navrch a uvnitř čistý."
(str. 203)

29 07.09.2022