smetyl komentáře u knih
Nikdy jsem neměl v plánu začít číst "béčkové" horory. Bohužel jsem to nedodržel a po jednom jsem sáhl (po tom nejkratším). Nebyl jsem zklamán ani jsem si z toho nijak nesedl na zadek. Možná bych měl napsat, že to vlastně byla nuda. Celkem předviídatelný příběh s trapnou poiuntou. Vážně trapnou. Autor asi chtěl poděsit a pobavit následujícím odhalením. Já bych jen odhalil, že tuhle knihu nemá smysl číst. Věřím, že každí kniha vám něco předá. Tahle akorát dokazuje, že vlastně podstatná část literatury (hororu) je brak.
Příběh o nesvobodě, nesvobodné kultuře. O ponižování žen. O válce. Vlastně o životě ne tak obyčejné íránské ženy. O těžkostech jejího počínání. Komiks nám přináší pohled na netradiční a nepříliš známé jevy kolem islámských revolucí a kolem nebývalé hlouposti režimu v íránu. Který měl v povaze trestat nesmysly, jen aby zamezil svobodě a přirozené sexualitě.
Dozvíme se toho spoustu o íránu. Mě tenhle komiks změnil náhled na tuto zemi. Ne každá země s fundamentalistickou vládou nemusí být zemí fundamentalistikých občanů.
Šifra mistra Leonarda je hodně zvláštní kniha. Dá se hodnotit ze všech možných úhlů pohledu. Ano co se týče faktů a odkazů k minulosti, či k tajným sektám. Nutí nás autor uvěřit jím pokládaným důkazům a nezanechává prostor pro jiné myšlenky či úvahy.
Da Vinciho kód měl šokovat, pobouřit a usadit v čtenáři myšlenku, že by to vlastně sakra mohlo být tak jak je to v knize popsáno! Brownovi se tahle touha nevydařila. Přesto se mu zadařilo v jednom. V napsání poutavého a jistě strhujícího románu, který tak jako tak jistě všechny zaujme a pobaví!
Trochu jsem se chtěl odreagovat, tak jsem si řekl, že si přečtu nějaký ten komiks. Do hledáčku mi padl právě Tintin, protože si pamatuji, že jsem ho jako malý četl. Vybral jsem si tenhle titul a musím se přiznat, že jsem byl notně zklamán. Jo asi se každej stane postupem věku cyničtějším. Bez obalu. Chvílemi to byla vleklá nuda.
Rozhodně si mě získalo grafické zpracování a zdánlivá složitost jednoduchého příběhu. Ne tak špatný komiks.
Je to dost zvláštní komiks. Některé vtipy jsou doslova šílené, některé pobaví a některé vychází s pointou do prázdna. Rozhodně mě to pobavilo. A rozhodně jsem u toho nehýkal smíchy a nepopadal se za břicho u každé stránky. Většina vtipů mě odrovnala svou cyničností a neprvoplánovitostí.
Nedivím se, že se tenhle komiks stal kultovní záležitostí a rozhodně se nedivím lidem, kteří ho nechápou nepobírají a pro které jsou pointy závanem do prázdna nebo pro ně jsou příliš syrové. Syrově cynické.
Tento výjimečný román nám bez obalu a bez notné dávky nonšalantnosti ukazuje dění v koncentračním táboře. Ukazuje každodenní rutinu, jíž se stalo umírání a otrocká práce, při níž byli ostřelováni rozkazy SS.
Je hrozné uvědomit si, že toto není smyšlenka, nýbrž popis událostí, jež vlastně ještě nedávno probíhaly po velké části Evropy. Zdrcující naturalistické popisy ohromují a svědectví, (byť fiktivní) vězně č. 509 dokazuje, jak přízemní a ubohé jsou lidské pudy. Jak sebemenší dávka moci, jenž se ocitne v nesprávných rukou, může snížit hranici lidskosti až na samé dno. Prolínání děje v KT s částmi v nichž vystupuje Neubauer (velitel tábora) ukazuje pohled z druhé strany. Ukazuje vlastní ubohé zdůvodňování o humánním chování k vězňům a k bezduchým sebeujišťujícím výmluvám (Plnil jsem jen rozkazy!).
Nacismus by se svojí krutostí a nelidskost jen těžko v dějinách hledal konkurenta.
Kurt Cobain je legenda. Stal se hlavním představitelem cynické generace X. Generace flákačů a cyniků s vnitřní prázdnotou. Tento hodnotný komiks nám ukazuje jeho velmi netradiční pohled na život jako takový. Zjišťujeme detaily z jeho psychických rozmarů, nelehkost jeho mládí a vlastní ospravedlňování sebevraždy.
Myšlenky Kurta Cobaina byly vždy hodnotné, zajímavé a nemálo zarážející. Jeho překroucené názory a životní ideály nám dokreslují jeho osobnost a jeho rozhodnutí ukončit svůj „prázdný“ život.
P.S. - Palec nahoru za parádní ilustraci.
King nám nabídl překvapivě realistický pohled do duše oběti domácího násilí. Nejen fyzického ale i psychického utlačování manželky psychopatického násilníka, který považuje ženy za nižší vývojový pud. Nepovažuje ji za sobě rovnou a udělal si z ní prakticky otroka. Rosein útěk je vstup do života a odchod z tyranie. Je fascinující jak King dokázal popsat její strach, obavy a děs z manžela. Je úchvatné, jak si poradil z násilnickými a krutě prozíravými myšlenkami jejího muže.
Ohledně fantastična v knize nemám výhrady. Svět tam na druhé straně je vlastně alegorií toho reálného.
Naprostý skvost v literatuře a dokonalá výjimka v Kingových knihách. Nejsou to horory. Jen mrazivé thrillery, které těžce atakují psychiku postav i čtenáře. Nadaný žák je čistě příběh dychtivosti a šílenství. Opěvování hrůz nacismu a šílená touha vědět víc a víc o nechutnost a utrpení lidu. Podlá psychika obou hlavních postav, které nad sebou přebírají moc. Hrůzná novela skončila tak, jak by si to nikdo na začátku nepředstavoval. Dokonale uzavřela dveře za psychothrillerem a pro jistotu zamkla klíčem.
Zato novela Tělo je o něčem jiném. Přestože je zde hlavním tématem opět psychika. Jedná se ale o prostou psychiku. Prostou všech zvráceností. Je to příběh kamarádství, dětství ale také ukázka sociální odloučenosti a přezíravého pohledu lidí na sociálně odloučené. Nebo na bratra kriminálníka. Na jeho nalajnovanou budoucnost. Nejde tak o cíl výpravy ale o pochod jako takový. "Přátelé tě stáhnou ke dnu"
Stačí klást nohu před nohu a jít. Kráčet dál a sledovat jak kolem všichni umírají. Je to špatná doba, lidé se baví smrtí a mladí lidé jsou ochotni riskovat svůj život pro balík peněz. Je to sonda do nehezké doby, která nám dovoluje nahlédnout do světa neurvalého nadšení ze smrti. Jde tady hlavně o psychiku a o krátké příběhy duší jdoucích v 99 % procentech na popravu. Závěr pochodu páchnoucího smrtí je přinejmenším fascinující a podivný...
Nejlepší Verneovka. Pro mě určitě a předpokládám, že i pro spoustu lidí, kteří měli šanci porovnat Verneovy knihy. Tajuplný ostrov je prostě dobrodružný příběh, který nenudí (což je u Verna takřka zázrak). Má to děj, který zaujme a postavy, které vám můžou a nemusí (mně teda ne) přilnout k srdci. Prostě sympatický ostrov se sympatickými obyvateli a sympatickým příběhem. Panu Verneovi posílám dík, že se protentokrát alespoň trochu zdržel nudných popisů krajiny a zvěře a více se věnoval ději.
Jestli chcete co vědět, tak mě to prostě nadchlo. Fakticky. Ty myšlenky a úsměvné dedukce (Co se stane s kachnami, když zamrzne rybník?) jsou prostě skvělý (i když tohle slovo fakt nesnášim). Čet jsem to jen tak z recese, prostě jestli chcete co vědět, tak mě zajímalo proč ksakru někdo kvůli tomuhle střílel na Johna Lennona. A musím říct, že kromě zjištění, že tahle kniha přetéká myšlenkami a hloubavými postřehy puberťáka, jsem z toho chuť zabíjet teda neměl. Ten příběh mě nadchnul. Bez psiny.
A směsice ukradených nápadů může pokračovat ! Celou knihu mne (a vás bude nejspíše také) stíhal pocit Deja vu. Mladičký autor prostě splodil na světlo světa vlastníma rukama sestavenou (spatlanou) koláž nejlepších fantasy příběhů. Nápady přebral a příběhu dodal neslanou, nemastnou strukturu. První díl si pokračování nezaslouží. (A my taky ne)
Krásná kniha. Povedené dobrodružství s originálním nádechem fantastiky. Fantasy moc nemusím, ale tahle kniha si urvala kus mého srdce. Neuvěřitelně poutavé dobrodružství a propojení reality a fantastického světa je prostě dokonale dokonané.
Nikdo mi asi nebude mít za zlé, že jsem z příběhu takřka nic nepochytil. Hlavní je hodně naturalistický popis erotických scén. Je to prostě a bez obalu PORNO. Nemám výtky, určitě pobaví a zaujme svojí (na tehdejší dobu) troufalou neokázalostí.
Nesourodá krátká mazanice o ničem. Blábol bez jakékoliv vnitřní chytlavé struktury, která by dílu dodala duchaplnost, smysl a hlavně by dokázala pobavit. Nezvykle podprůměrná fantasy!
Tohle není třeba ani komentovat. Nemám ve zvyku hanit knihy. Ale nemám na výběr. Prostě hrůza. Hanobení fantasy žánru. Takhle jednoduchý děj s trapnou zápletkou jsem ještě neviděl. Harry Potter českou cestou to tedy není!
Autorův styl je poněkud jednoduchý a nevytříbený. Prostě mi to tak připadá. Žádné popisy či složité zápletky. Prostě děj, démoni, hrůzyplná atmosféra a originální nápady. Autorův styl je zvláštně výjimečný a musím uznat, že se mi líbí i přes svoji zdánlivou jednoduchost.
Ať si říká kdo chce co chce. Ale tohle je prostě zábavná kniha se strhujícím dějem a více než originální zápletkou! Není třeba vytýkat přílišný spád děje, či nemožné situace z kterých hlavní hrdinové vyváznou. Pro pobavení nadmíru povedené čtení.
Čtivá kniha, přestože plna nežádoucích pravd o kruté ubohosti lidstva. Robert Merle dokonale vykreslil psychickou situaci Rudolfa Langa, který byl vychován k plnění rozkazů a nesplnit rozkaz bylo pro něj absolutní tabu. Rudolf Lang ztratil svojí výchovou poslední špetku lidskosti a jeho životem jsou Rozkazy a rozkazy. To ho však neospravedlňuje. Nic z nacismu není ospravedlnitelné. Nesmíme nikdy zapomenout!