soukroma komentáře u knih

Velmi slušná retro detektivka - čtivá, napínavá, velice krvavá (aby nebylo krve málo u zavražděných, mnohokrát bitky a postrkování i mezi ženami odnesly jejich krvácivé nosy, přitom u porodů se krev decentně neřešila) a dobře psychologicky propracovaná (spousta postav, každá svá a dobře popsaná v rámci děje s přesně zapadajícím místem, i když samozřejmě o nějaké to malé překvapení také nebyla nouze). A nosná hlavně díky náboženskému podtextu plné myšlenek biblických, hříšných, otázek odplaty ve starozákonním stylu - zub za zub i v milosrdném novozákonním...
Autor je historik, Američan, ale popasoval se se žánrem i obdobím 17. století v anglickém Yorku docela dobře, i když se nijak zvlášť nepouštěl do dobových detailů. Škoda, že víc nevyužil reálie zajímavého a barvitého města.
Nemůžu dát stejně jako propracovaným detektivkám Sansomovým, ale za slušné čtení 85%.
(Pozn.: český titul Služebná a vrah musel někde snad vymyslet u vydavatele na poslední chvíli, naprosto bez znalosti obsahu knihy - originální The Harlot's Tale, příběh nevěstky, by přitom pasoval přesně a byl přijatelný i srozumitelný).

09.04.2018

Od temně napínavého, přes divné až po úplně šílené. Ale aspoň jeden zajímavý psychiatrický postřeh - viz citáty.

31.03.2018

Oběť pro mne zůstala nepochopitelně nejasná - až příliš odlišných podob, bez vysvětlení - nebylo ho sice pro objasnění zločinu nakonec třeba, ale vrtá mi to hlavou
Na scénu 87. revíru přichází zrzoun Cotton Hawes z jiného okrsku (lepších lidí a méně těžkých zločinů): sympatie zatím moc nesklízí, protože kvůli němu skoro zastřelí Carellu..., přitom právě Carella mu hned od začátku připadá jako skvělý detektiv a dobrý chlap.
85%

14.03.2018

S chutí jsem se na to vrhla, začátek byl svižný a (skoro) vtipný (trochu černý humor), ale pak se autor vrhl na představování nekonečné řady postav, jejich minulosti, současnosti a budoucnosti, jejich vztahů soukromých a pracovních, jejich preferencí, vášní a záští, až mně z toho šla hlava kolem a šla jsem od toho....Takže vůbec nevím, jak to s referendem nakonec dopadlo ;-)

13.03.2018

Škoda, že tato dáma toho nenapsala víc (moc se toho nedozvíme ani na její stránce), nebo toho víc nebylo u nás přeložené. Četla jsem velice dávno (na přelomu tisíciletí ;-) a zanechalo to ve mně mimořádně příjemné pocity ze skvělých příběhů šikovné amatérské detektivky v anglickém prostředí. Chystám se oživit vzpomínky...

16.02.2018

Autor se zajímavým osudem, který v úvodu rekapituluje a navnadí čtenáře. Samotná kniha ale není cestopis - je to soubor nejrůznějších příspěvků (některé později mírně aktualizovaně okomentované autorem) do krajanského tisku či oficiálního tisku, kde se trochu bez ladu a skladu střídají nejen témata (nejméně z poloviny spíš politická), ale i historické epochy (od předrevolučních 80. let až těsně po milénium). Jen pár kapitol je skutečně věnováno aspoň letmo zvířeně či vůbec přírodním poměrům Austrálie (milovníci historek veterinárních přijdou zkrátka). Zajímavé jsou informace o tamních našich imigrantech.
Pár posledních črt je z autorových návštěv i na jiných kontinentech, naneštěstí je pro nás většina informací už zastaralá. Navíc chybí jakékoli fotografie.

11.02.2018

To mám za to: nedala jsem na název ani obálku ani letmý pohled na ostatní knihy autorky, a nechala se přesvědčit anotací slibující právnickou zápletku s prokurátorkou v akci. Samozřejmě to nebyl žádný thriller, ani náznakem, ale plnohodnotný román pro ženy - takže nic pro mě ;-)

06.02.2018

Přestože bych se ráda něco dozvěděla o starém Irsku a přečetla si pěknou detektivku, tahle série mi nevyhovuje (zkusila jsem s odstupem druhou knihu, ale víc jich už nebude), protože mi velice vadí hlavní hrdinka. Ta je neustále nakvašená, pohrdavá, nespokojená, nechová se tak, jak by její postavení a vzdělání napovídalo a zavazovalo, je jak ledová panna bez citu a porozumění.
Záplava staroirských slov, názvů, dvorských a exekutivních hodností, kterými autor čtenáře zaplavuje nejen v dlouhém úvodu, ale průběžně, je zbytečně matoucí i při neustálém opakování, a právě u Fidelmy jejím titulům ani nevěřím - mj. nikde není patrné, že by cokoli dále studovala a bez toho by se nemohla obejít ani v oblasti práva.
Suma sumarum - nezaujalo ani obsahem ani stylem.

02.02.2018

Ztotožňuji se s posledním komentářem.
Po přečtení - mírně napřeskáčku - většiny knih série jsem stále na vážkách ohledně Chris, jako osoba mi vlastně nesedí, připadá mi dost odtažitá, až afektovaně všechno říká (méně dělá) "správně" (ale ne nutně taktně, či laskavě). Sám její manžel ji v tomhle dílu nazval "ledově klidná ženuška" - sice s láskyplnou nadsázkou, ale jako čtenářka s ním plně souhlasím.
Navíc mi po několika dílech, kde se do popředí dere náboženství, hlavně židovství, vadí, že její křesťanský postoj (pokud ho vůbec má) vlastně vůbec v ničem není vidět. Do kláštera se vrací za svými přítelkyněmi, výklad židovských přátel při odvolávkách na Starý zákon s ní ani nehne, jakoby jej vůbec neznala, nikde není nikdy zmínka o jejích modlitbách nebo občasném nahlédnutí do Bible (jinak je její celodenní činnost popisovaná velmi podrobně), jako katolička do kostela zajde asi jen občas zapálit svíčky (dokonce bohoslužby si po odchodu z kláštera "zakázala"), takže ani v tomhle (chybějícím) projevu mi nějak nesedí. Odchod z kláštera jí snad víru nevzal (nebo obráceně).

28.01.2018

Tahle mě nezaujala, moc jmen, moc příbuzenských vazeb, do toho nenáviděný strom a divná holka. Hlavně mi nějak vadily ty tajnosti mezi jeptiškami a současně Chrisino rozhořčení "Nechci to slyšet." 50%

28.01.2018

Bavila, protože se jednak dozvíme něco maličko o židovských rodinných oslavách a jednak Chris pátrá v komplikované rodinné minulosti, spíš než by někde narušovala místa činu a fušovala policistům do řemesla. I Jacka tentokrát využila prakticky až v závěru, jen jako oficiálního představitele policejní pravomoci.

27.01.2018

Čtivé, ze zajímavých míst a doby. Některé potenciálně též zajímavé pasáže (např. studia v Drážďanech) byly zcela opominuty, stejně jako osud jednoho z bratří (ti zbylí dva o něm nic nevěděli, ale stejně tak nevěděli ti dva vzájemně o sobě po velice dlouhou dobu, takže je to trochu nevyvážené). Mne osobně zaujal příběh budování norské železnice, zatímco africké záležitosti jsem kvůli jejich krvavosti a syrovostech páchaných stejnou měrou na zvířatech jako na lidech (všech barev) nechávala raději stranou.

19.01.2018

Opravdu faktografické, se spoustou životopisných i technických údajů a citací. Ač jsem technický typ a života běh těchto bratří i jejich první "stopy" v motorovém létání mě zajímají, početla bych si mnohem lépe, kdyby to byl životopisný román. Udělat z toho román, byl by to okamžitě právem bestseller.

19.01.2018

Při čtení jsem prošla podivným vývojem: dlouho mi vadilo, že si autor dopomohl královskou rodinou k výraznému marketingovému posílení zájmu o tuhle knihu, poté se mi docela zalíbila (ne)nápadná poselství, jak se dívat na svět, jak se chovat, jak vnímat sebe i ostatní, aby mi nakonec ten jasně marketingový tah s knihou připadal docela fajn - ať si ji koupí všichni, které zaujme zacílení na královskou rodinu, pak si knihu přečtou (možná) a něco z dalšího obsahu se jich dotkne (snad)...
Obsah není tak duchovní, tj. buddhisticko-křestanský, jak by se mohlo podle autora na první pohled zdát. Dle mého jsou moudra podávána mnohem příjemněji, jemněji a vstřebatelněji než u starší Dalajlámovy kočky, která je navíc (pochopitelně) prakticky výhradně východního zaměření.

02.01.2018

První kniha od autora a dost rozpačitý a ve výsledku pesimistický zážitek. Jakoby absurdní drama (první polovina) a snová fantasmagorie (druhá polovina) ze soudního prostředí (sedm lidí v jedné soudní síni), s psychologickým podtextem. Nepříjemně z toho vyčníval náš socialistický soudní systém (kostnatá zkostnatělá soudkyně obklopena dvěma nevzdělanými přísedícími z lidu), jak si jej osobně - jako nezainteresovaná osoba (autor to má ale z první ruky) - představuji, i když se podle různých indicií celý příběh odehrával až v porevoluční době.
Na můj vkus tam bylo všech prvků přespříliš, do toho ještě přehršel názorů týkajících se soudních profesí, průběhu soudních procesů, etiky, spravedlnosti a emocí...Ještě že se alespoň dozvíme, co se skutečně stalo v trestní věci právě souzené (ale o tom kniha vlastně není). Krkolomný styl a forma nijak nerozdělená do kapitol nebo aspoň několika částí, byť v rámci relativně krátkých 180 stran, také nepřispívaly k plynulé četbě. 60%.

25.12.2017

Trochu nevyvážený výběr z krátkých básní, nešťastná změť lyrických veršů o přírodě a lásce a vedle toho veršovánky těch, kdo si rádi v krčmě přihnou a užívají si to každým douškem. Vévodí jim všem samozřejmě Li Po.

Nakonec mě asi nejvíc zaujala tato z 50 básní:

"Co jsi mě opustil, sama jsem zůstala, samotna musím tu žít;
ruka má marně rozplést se chystala zmotanou klubka nit.
Co jsi mě opustil, vadnout jsem začala, po světě chodím jak stín;
jsem jako úplněk, co noc je ze mne, milý můj, míň."
(Čang Ťiou-Ling)

21.12.2017

Takové pěkné hodnocení kniha měla, ale bez pěkných komentářů, takže první bude negativní: příběh je dvacet let starý, což je na něm znát, ale hlavně by měl být podle anotace a popisu autorových úspěchů velmi humorný, což tedy není ani za mák. Jen párkrát jsem se křečovitě usmála křečovitému pokusu o vtip. Za mě tedy pouhopouhých 50%.

20.12.2017

Anotace prozrazuje skoro vše, přitom děj začíná Lenčinou smrtí, tedy v opačné časové posloupnosti, teprve pak se vrháme zpět na začátek, do víru finančnického kurzu a co z něj vzešlo. Popis studia připomíná prestižní programy MBA, se specializací na sektor jejich organizátora, takže nic zvláštního.
Vadil mi trochu krkolomný styl vyprávění, a vzhledem k mnoha podivnostem to bude nejspíš hlavně vina překladu ("příjemný pocit křupajícího prášku pod lyžemi" - prášek pod lyžemi bych mít v žádném případě nechtěla, tak snad spíš prašan).
Kniha mě celkově nezaujala až otravovala (včetně východoevropských reálií a Lenky), přitom napínavé knihy z bankovního a finančního světa obvykle chválím (např. Stínový účet, Úpis, 500 - jen namátkou opravdu dobré moderní thrillery).

19.12.2017

Je to něco jiného, než by čtenář asi čekal podle anotace a titulu, ale ve výsledku je to mnohem lepší: krátké čtivé poučení pro malé i velké z historie světa a koček v něm. Něco jsou zřejmě spíš legendy, ale většina odpovídá skutečnosti - a pár věcí bylo opravdu málo známých.
Obrázky akvarelem jsou povětšinou pěkné, i když oči kočičí, a tedy celý výraz u zachycených bdělých koček, na nich naneštěstí vypadají skoro všechny stejně.

19.12.2017

Četla jsem už před časem, ale moc se mi líbila (ostatně jako skoro všechny detektivky z Austrálie, starší i moderní).

10.12.2017