SoukromyNosanek komentáře u knih
(SPOILER) Ať mi nikdo netvrdí, že švédský aristokrat nestudoval Járu Cimrmana. Protože opakování prvku očekávání následovaného prvkem zklamání je v tomto díle abnormální. Začne se detektivkou a pak prásk, cizí kluk, který píše sestře o tom, jak se ráno dobře vykadil. OK, ale kde je ta detektivka? Pak jsem trochu přeskákal popisné části a začalo to vypadat na horor. Prásk! Chudá holka, která radši mlčí, a místo toho, aby roztáhla nohy před soudem a dokázala, že je panna, nechá se radši šoupnout jako prostitutka na trestné práce. A když už se to rozehraje, tak prásk! Nechtěl tu někdo detektivku? No já třeba, před dvě stě stránkami. Konec výsledný dojem trochu zvedl, ale to nucené hrocení na cliffhangery na koncích kapitol mě už dost štvalo.
Kniha o historii americké demokracie vydaná příliš brzy. Už z toho je vidět jistá neobjektivita, kterou se autoři snaží vyvažovat, ne vždy se to ovšem daří. Takže zatímco dnes už víme, že největším Trumpovým prohřeškem bylo neuznání volební prohry a útok na Kapitol, v době vydání trnuli hrůzou z požadavku, aby voliči předložili platný osobní průkaz s fotkou (!). Jinak je alespoň první část snadno čitelná se zajímavými údaji nejen o USA, ale také třeba o Maďarsku, Chile, Venezuele a Turecku. Druhá polovina se už bohužel soustředí příliš na Ameriku a člověk může nabýt dojem, že za problémy dnešních USA můžou hlavně novodobí republikáni, znovuudělení volebního práva nebělošským obyvatelům a to, že už nepohodlní kandidáti nepodléhají atentátům. Což nevím, jestli je úplně dobrá zpráva pro svět.
Obálka vypadá jako nějaký klon Zaklínače, tak jsem po tom sáhl. A byla to chyba. Záplava jmen, nevysvětlených slov (Páč tak se asi pozná fantasy, ne aby se nedejbohové člověk opájel fantazií vybudovaného světa!), nelogičností (Vážně se dlužníci nevzdají všeho, včetně domu, aby se vyhnuli letálním následkům svých dluhů? Ne! Jejich dítě by se totiž nemělo kde ubytovat, až se za desítky let vykoupí ze zajetí!) a ubíjejícího slohu. Navíc mám od dočtení pupínky, kdykoli vidím napsané to písmeno mezi Q a S. Tady je totiž úplně všude!
Už jsem přečetl ledacos a málo co se mnou pohne. Tady se mi ale párkrát zvedl kufr a jednou jsem se i rozbrečel. Hnus, bolest a přece silný zážitek. A jako bonus jsem získal chuť rozmlátit držku každýmu zpochybňovači holokaustu.
Ó, Poutníče a věčný hledači Pravdy, střez se tohoto plytkého příběhu s nesmyslně použitými velkými Písmeny a třib raději své Myšlenky obděláváním Zahrady své nebo hovory s Bližními.
Vzpomínám, jak jsem to četl s baterkou pod peřinou a plánoval utýct do Ameriky stejně jako Ota.:-)
Dostal jsem tuhle knížku od starý, že prý by mi mohly být autorovy názory blízký. Dočetl jsem a běžel jí koupit pugét a bonboniéru. Hlavně abych jí ukázal, že takovej k***t fakt nejsem.
Atmosféra super, ale kdyby bulímie fungovala tak, jak je tu popsaný, tak blije každá druhá.