Standa Šebek komentáře u knih
Stručný, hutný, a silný příběh o jedné cestě.
Otec a syn beze jmen putují světem, který zničila neznámá katastrofa. Amerika je jedním velkým spáleništěm, slunce je neustále skryto za mraky, z nebe padá popel, rostliny pomřely, zvířata jsou jenom vzpomínkou a jakýkoli cíl je jen iluze. Smyslem života, který se podle měřítek současného člověka ani životem nazvat nedá, je přežít do dalšího dne, najít v mrtvém světě alespoň trochu jídla, nezmrznout a vyhnout se toulavým tlupám zbídačených vrahů a kanibalů. Otec ví, že musí chlapci dát všechno, i když neexistuje žádná naděje. Tak kráčejí zničeným světem a nesou oheň.
Kniha nemá nijak výrazný děj, nejde koneckonců o cíl, ale o cestu. Vyniká především díky neskutečně silné atmosféře, je o prostém každodenním přežívání ve zničeném a opuštěném světě - to je popsáno neskutečně detailně a věrohodně.
Zároveň má člověk pocit, že čte nějaké zásadní poselství o životě, Bohu a lidstvu. Žádné doslovné metafory ani náznaky, opravdu jen neodbytný pocit pod povrchem, někde hluboko ve vašem srdci.
Kniha je poměrně krátká, snadno se čte, McCarthyho styl je přímočarý, syrový, bez zdlouhavých souvětí či zbytečných kudrlinek, prostý popisů pocitů či nálad. Ty jsou vyjádřeny prostě dějem.
Napsat něco tak silného, hlubokého a svým způsobem existencionálně zásadního tak neuvěřitelně prostě, říct tak mnoho a přitom neplýtvat slovy, a v obyčejném příběhu o putování dvou lidí obsáhnout skutečnou hloubku duše Člověka, to je skutečným spisovatelským uměním, které bylo po právu oceněno Pulitzerovou cenou.
Kniha, kterou přečtete za jedno odpoledne a od té doby zůstane ve vašem srdci navždy.
„Svět patří těm, co se neposerou.“
Bukowski je prostě jedinečný úkaz, který budete buď milovat nebo nenávidět nebo obojí najednou.
Poloožralé blekotání a svinění papíru se kouzelným a zábavným způsobem mísí se záblesky geniality odhalující nahé, tvrdé a nepříjemné životní pravdy nečekaně poetickým, až romantickým způsobem.
Abyste měli představu, o co jde, překlikněte si do profilu autora a přečtěte si některé citáty Starého prasáka. Dostanete koncentrovanou dávku jeho skvělých životních zjištění, rad a mouder, která nachází zásadně na dostizích, při chlastání, mrd*ní macatej ženskejch do zadku, držkování, blití a tak vůbec.
Povídky v této knize, kterou jsem zatím četl jako jedinou, kolísají v kvalitě, některé jsou vysloveně povedené, jiné zase nemají skoro žádný smysl. Stačí přečíst jen pár povídek jednou za čas, Bukowského se snadno přejíte.
Oblíbená a uznávaná klasika, která šla úplně mimo mě. Jakoukoli kontroverzi z jejího obsahu vymazal čas, příběh je o ničem.
Doufal jsem v nahlédnutí do nitra existencionálně tápajícího teenagera, čímž si někdy prošel každý, ale to jsem našel zajímavější snad i v Diskopříběhu.
Holden je ve všech směrech nezajímavej a ufňukanej fracek, se kterým jsem se nedokázal ztotožnit absolutně v ničem. Tahle kniha mě nejen k smrti nudila, ale místy i vysloveně rozčilovala.
Možná v jiném životě.
Kromě bravurního romantického i tragického příběhu tato kniha především ke konci přináši originální pohled na spisovatelství - na život na stránkách románu, na život skutečný, na interpretace pravdy a reality. Mistrovské dílo
První seznámení s Rayem Bradburym příjemně překvapilo. Forma povídkového románu byla skvělou volbou! Čekal jsem nějaký komplexní pohled na podstatu lidstva a společnosti na pozadí příběhu o kolonizaci Marsu, namísto toho jsem dostal jen střípky, letmé pohledy do zákulisí lidské duše v lehkých osobitých povídkách, které, ač jsou občas provázané, jsou velmi odlišné a žánrově různorodé. Společné mají to, že jsou všechny skvělé.
Působivá historická fantasy, ke které jsem na základě ohlasů přistupoval s velkým očekáváním - mezi běžnou fantasy produkcí jde bezesporu o výjimečné dílo.
Román o dvou gentlemanech, kteří se zasloužili o znovuzrození již po staletí ztracené magie, se odehrává v (lehce alternativní) Anglii v době napoleonských válek.
Kniha zaujme především zajímavou realistickou alternativní historií, konceptem fantasy ze začátků 19. století, skvělou atmosférou a stylistickou precizností.
Román po jazykové stránce připomíná díla Jane Austenové, nechybí mu ani vtip a ironie, většinou týkající se úsměvně pragmatického přístupu britských gentlemanů k fantastickým jevům (kteří by podle mě tváří v tvář apokalypse nejspíš pozvedli obočí, označili událost za "krajně nepříjemnou záležitost" a uvažovali, že o této věci církvi napíší rozhořčený dopis, hned po čaji).
Knihu je právě kvůli poutavému jazyku a atmosféře doslova radost číst a do jejího světa se propadáte stále hlouběji. Zapůsobila na především Anglie té doby jako taková - plná dam a gentlemanů, uctivých společenských konvencí, čajových dýchánků, intelektuálních debat, společenských klepů a večírků (samozřejmě v konfrontaci s tajemnou a divokou elfí magií, skrývající se za tenkým závojem reality).
Originálních dílčích nápadů a poznámek pod čarou, odkazujících na fiktivní díla či události, najdeme v knize mnoho, samotný příběh se však může zdát dosti rozvleklým - plyne příjemně, ale velmi pomalu, k významnějším událostem posouvajícím děj dochází zřídka a ve finále jsem se nemohl ubránit dojmu, že se toho v knize vlastně moc nestalo, člověk by uvítal více zvratů, dramatických událostí či alespoň osobních konfrontací i více magie (první polovinu knihy se o magii prakticky pouze teoreticky mluví). Ale ačkoli jsem knize dlouho spílal, ať už se trochu pohne, na konci jsem jí prosil, ať se mnou vydrží ještě chvíli:-))
Zkrátka, pokud hledáte skutečně originální fantasy a trochu náročnější čtení, sáhněte po těchto dvou gentlemanech - doporučuji!
Na rovinu - nejpůsobivější kniha, jakou jsem kdy četl!
Zcela jedinečné a unikátní dílo, které nepopsatelným způsobem pohltilo moji duši a odneslo ji do jiného, podivuhodného světa. Světa, který je cítit vlhkým listím, hlínou, pulzující mízou v zjizvených kmenech stromů a chladnou vůní kamene pohanských monolitů. A já mám každou chvíli pocit, že tenký papír knihy nemůže syrovost tohoto světa udržet a ze stránek na mě nečekaně vyvane dech prastarých kančích bohů...
Recenze:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/lavondyss-tajemne-srdce-lesa-864
Předem musím poznamenat, že nejsem nijak velký příznivce detektivek (archaický S.Holmes je výjimkou).
Našel bych pár výhrad, na můj osobní vkus byla knížka poněkud strohá, uvítal bych více obrazotvorných popisů (například ostrova a domu, kde se příběh odehrává), které by snad přispěly i k silnější atmosféře, takový příběh by si zasloužil trochu bohatší "obal". A pořád mi to celé přišlo jako velmi nenáročná a oddechová literatura.
Výše uvedené jsou ale jen mé dojmy na základě mých osobních preferencí, zbytek mohu jen chválit - zápletka je jako dobře rozestavěná šachovnice, kniha se velmi příjemně čte, tempo je vražedné, napětí nepovoluje ani na jediné stránce, detektivní zápletka je jaksepatří tajemná a promyšlená (říkanka o černoušcích), finále je dramatické - v rámci detektivního žánru je tedy kniha na plný počet bodů.
Každopádně to vypadá, že až si budu chtít zase někdy trochu odpočinout a příjemně počíst, asi to ještě s Agathou zkusím a sáhnu po nějakém jejím dalším díle.
PS: Možná to jen dokazuje, že nejsem vhodný čtenář detektivek, ale mám pocit, že kdyby v knize nebylo závěrečné vysvětlení, kdo byl vrah a jak se vše událo, byla kniha ještě lepší:-)
Kniha, kterou jsem jednou přečetl a už jsem ji nikdy nedostal z hlavy.
"Pokoj vypadal menší, než ve skutečnosti byl, nebo možná větší. Smoky se nemohl rozhodnout."
Taková je i tahle kniha. Je to mistrovské, poetické dílo, přesto zcela neuchopitelné, jako chomáče lesní mlhy. Až ji dočtete, těžko říct, jestli vás zanechá většími nebo menšími. Zcela se vzpírá jakémukoli popisu a ať od ní máte jakákoli očekávání, cesta, po které půjdete, bude zcela jistě úplně jiná, než jste si představovali.
Kniha je bezčasou rodinnou ságou obyvatel venkovského, architektonicky velmi podivného sídla. Život jeho obyvatel se dlouhé generace protíná se světem nadpřirozených bytostí, snad víl a faunů, se světem, který je malý jako bříško prstu, uvnitř je však větší, než svět náš, a ukrývá v sobě další, ještě větší světy. A v samotném středu těchto světů snad leží Střed, bájná Férie.
Nečekejte však hojnost setkání s nadpřirozenými bytostmi, jejich existence leží spíše v příbězích, pocitech, ve skučení větru, který jakoby na svých křídlech nesl slova, ve šmouhách na rozmazaných fotografiích, v nezřetelném pohybu na okraji vašeho periferního vidění.
Často budete mít problém říct, co je skutečnost, co je kouzlo, myšlenka, sen nebo jenom autorova metafora. Kniha není zrovna odpočinkové čtení, vyžaduje pozornost i notný díl trpělivosti. Jestli vás ale příběh o ukrytých světech něčím vtáhne do své náruče už od samého začátku, pak je to Crowleyho vskutku mistrovský jazyk, nekonečná studnice fantazie a poezie, z každého řádku čiší láska k příběhům a slova kanou ze stránek jako sladký med.
Těžko říct, jestli vám tahle kniha změní život nebo pohled na svět. Možná ne. Ale já už se asi nikdy nezbavím pocitu, že se svět kolem mě změnil. Nebo možná vlastně vždycky byl trochu jiný.
Pána prstenů raději komentovat nebudu. Nevěděl bych, odkud začít. Velkolepost, propracovanost a nádheru tohoto díla nejsem schopen slovy vyjádřit, stejně jako svou lásku k němu.
Láska na celý život. Jde o jednu z těch knih, při jejichž čtení skutečný svět kolem vás mizí. Realita vašich každodenních životů zcela ztratí barvy a ty se vrátí, až když se opět ponoříte do příběhu z drsného a krásného Západozemí.
Hra o trůny a všechny další díly Ságy ledu a ohně mají zajímavé postavy (desítky a stovky postav!), spletitý, ale přehledný děj a spoustu nečekaných a skutečně šokujících zvratů, které činí příběh skvěle nepředvídatelným. Promyšlenost Martinově sáze rozhodně nechybí a vše funguje jako perfektně seřízený hodinový strojek, který nenechá čtenáře ani na chvíli knihu odložit.
Jde o fantasy, která hlavně ze začátku připomíná spíše historický román a je proto vhodným odrazovým můstkem pro ty, kteří nikdy tento žánr nečetli. Fantasy prvky hrají druhé housle, o to více však vyniknou.
No, prostě si to kupte a ponořte se do toho, tenhle příběh musí uchvátit každého příznivce skvělé literatury.
Zima přichází!
Ideální seznámení s mistrem hrůzy a moje první kingovka.
Kniha příjemně krátká, čtivá, intenzivní, s pouze několika málo postavami a lokacemi, zato se spoustou napětí i nefalšované hrůzy, která odrazuje od návštěv toalety každého bláhového, který si troufá čist tohle dílo v noci.
King je mistr řemesla a v závěru knihy dokáže i s komorním, nenáročným dějem ve zcela běžných neatraktivních lokacích vytvořit dramatické až téměř epické finále, které budete hltat téměř bez dechu.
Jak bývá pravidlem, King vyniká především v sympatických postavách a jejich věrohodné psychologii.
A proto ani nemusí mrtví vstávat z hrobů, vyděsit vás může i šok ze setkání s obětí drastické nehody nebo traumata paní Creedové, kterou rodiče jako malou holčičku nechávali starat se o její těžce postiženou a znetvořenou sestru.
Kniha, kterou jsem jako malý kluk obdivoval a neustále prozkoumával, byl to pro mě jakýsi tajemný svazek, jehož zvláštnost navíc podtrhují unikátní ilustrace Adolfa Borna.
Jedinečný cestopis, pohled středověkého Evropana do tajemných a tehdy téměř fantastických koutů tajemné Asie, plný úžasu nad podivnými zvyky, zvláštními lidmi a zvířaty orientu. Navíc Polo nepopisuje jen Kublaj-chánův dvůr či dodnes existující místa a národy, ale setkal se i kmeny a kulturami, které zmizely v prachu času a jeho vzpomínky jsou to jediné, co o nich víme.
Kniha bude v každé knihovně bude dělat čest. Číst ji od začátku do konce by bylo asi nestravitelné, není ale problém si nárazově vybírat jednotlivé "kapitoly", resp. popisovaná místa, události a cesty.
V mých očích překonává i slavnější Strážce. Příběh, který mi připomínal Orwellův 1984 a který mimo jiné i obhajuje velmi netradiční myšlenku, že terorismus může sloužit pro dobrou věc. Doporučuji i velmi povedený film, hloubku a sílu tohoto komiksu však nemá ani zdaleka.
TO je právem označováno jako jeden z největších hororů všech dob. Možná jsem četl i knihy, které mě více vyděsily, ale žádná nebyla takovýmto mamutím eposem s tuctem hlavních postav, které si navždy zamilujete, tisíci stránkami napětí, strachu a emocí, a s koncem, který vhání slzy do očí.
Geniální, jak z hlediska kresby, tak nápadů, někdy dost ulítlých. Arnala znám obrázek po obrázku, jako malý jsem plnil školní sešity právě kresbičkami ze Saudkova komiksu:-)
Poslední díl ságy, který mě velmi zklamal a vlastně i naštval. Sága o Zaklínači není špatná, ale raději si znovu přečtu povídky, jsou opravdu mnohem lepší.
Ve tmě byla ruka a držela nůž... Měl rukojeť z leštěné černé kosti a ostří tenčí a ostřejší než břitva. Kdyby vás řízl, nejspíš byste si toho ani nevšimli, tedy ne hned. Ten nůž už udělal skoro všechno, co měl v tom domě udělat, a ostří i rukojeť byly mokré...
Krása Gaimanových vyprávění je v tom, že pro mladší čtenáře píše stejně jako pro dospělé - i proto tento jednoduchý příběh o chlapci, který vyrůstá hřbitově s jeho zesnulými obyvateli, žádného dospěláka neurazí, není hloupý a dokáže být v náznacích i strašidelný (Putování do města ghúlů ve společnosti těchto odporných mrchožroutů).
Kniha by se dala zařadit někam mezi Koralinu a Nikdykde, přičemž má blíže spíše k tomu druhému.
Přečtete ji za chvíli, má přesně tu fantazii, originální nápady a vypravěčský styl, kterými Gaiman tak uchvacuje. Pokud máte Gaimana rádi, tuhle knihu nesmíte minout, a pokud ho neznáte, měli byste s tím něco udělat.
Trvalo to sedm let, ale Craig Thompson opět přišel s komiksem, který mezi konkurencí nemá obdoby a svou uměleckou a literární hodnotou nechává tisíce psaných knih v prachu hluboko pod sebou.
Příběh o dvou životem těžce zkoušených sirotcích, o jejich setkání, dospívání, odloučení a opětovném shledání je především vírem obrazů, pocitů a myšlenek. Osudový příběh lásky v mnoha podobách, vnitřní zápas s vírou a vlastní sexualitou se odehrává se ve světě, kde se prolíná pohádková arábie z příběhů Tisíce a jedné noci s moderním světem plným továren, automobilů a odpadků.
Obrazová stránka komiksu vám vyrazí dech - každá stránka se topí v umělecké orgii plné arabských ornamentů, arabská písmena (kterým se Thompson věnuje podrobně a rozhodně nejsou jen pozlátkem, ale součástí příběhu) se plynule mění ve výtvarně působivé krajiny, abstraktní symboly se prolínají se skutečným životem. Při velkém rozsahu knihy a neuvěřitelných detailech stovek ornamentů na každé druhé stránce se mi skoro nechce věřit, že tohle Thompson dokázal nakreslit za pouhých sedm let.
Precizní dílo plné citu ohromí i znalostí koránu, jehož příběhy jsou do díla velmi působivě zapracovány, vyjadřuje se i k závažným problémům současného, nejen arabského světa.
Co se týče zpracování knihy - vím, že to říkám často, ale tahle kniha je určitě jedním z nejkrásněji vypadajících kousků, který můžete ve své knihovně mít.