stanlus komentáře u knih
Tato výjimečná knížka je autentickým deníkem, který si začala 13letá Anne psát krátce před tím, než se se svou rodinou uchýlila do úkrytu před nacisty v době okupace Holandska. Mimořádné svědectví napjaté doby z let 1942–44 obsahuje barvité popisy všedních událostí sledované z perspektivy mladé dívky. Odhaluje její bohatý duševní život a nese v sobě poselství víry a naděje, že ani v nejtěžších dobách se neztrácí v lidech dobro a odvaha ke vzájemné sounáležitosti.
Tato fascinující kniha obsahuje veliké poklady, z nichž každý čtenář v jakémkoli věku může pobrat tolik, na kolik aktuálně má. Obsah a poselství knihy přitom má tu moc (a je to myslím záměrem autora) se čtenářem aktivně spolupracovat - každý z nás je totiž Bastiánem na své cestě životem - a kniha nám může být v různých etapách našeho života určitým původcem nebo pomocníkem.
Ve své podstatě kniha představuje něco jako náčrt iniciačního vývoje se všemi typickými prvky, archetypovými motivy, výzvami a úskalími, které na nás v životě číhají. A stejně jako Bastián i my postupně na této životní pouti poznáváme sami sebe - naše přání a s nimi zodpovědnost za následky našich činů, Pravou vůli a s ní to, co je v životě skutečně důležité.
Díváme-li se na toto dílo optikou (hlubinné) psychologie a představíme-li si svět Fantázie jako oblast nevědomí, pochopíme povahu Bastiánova údělu a jeho úsilí resp. úkolu, který mu byl svěřen - zachránit a uzdravit oba světy a uvést je do souladu - tj. dospět k duševní celistvosti a přispívat tím ostatním. To přitom není vůbec snadné, jak shrnuje závěrečné sdělení pana Koreandra Bastiánovi: "Jsou lidé, kteří se nikdy nemohou dostat do Fantázie, a jsou lidé, kteří se tam mohou dostat, ale pak tam zůstanou navždy. A pak se najde několik takových, kteří odejdou do Fantázie a znovu se vrátí. Jako ty."
Nutno dodat, že tím příběh samozřejmě nekončí, naopak začíná zase další...
Anthony de Mello, indický jezuita a zenový mistr, měl jedinečný dar umění vychytávat střípky moudrosti pocházející z nejrůznějších duchovních kultur a podat je srozumitelně, s přirozenou lehkostí a s většinou až provokujícím sebeironizujícím humorem nám - odkojencům západního myšlení. Jeho jedinečná kniha Bdělost představuje určitý návod na to, jak se probouzet z duševní strnulosti, z vyježděných schémat vlastní mysli a ze zakořeněných mentálních stereotypů k duševní a duchovní bdělosti, všímavosti a - k prosté moudrosti.
"Nepřekáží-li nic uším, výsledkem je sluch.
Nepřekáží-li nic očím, výsledkem je zrak.
Nepřekáží-li nic mysli, výsledkem je moudrost."
Pokud čtenář přistoupí na žánrový styl pseudo-autobiografické literatury a celý obsah tak bere s notnou rezervou, může kniha v mnohém oslovit a obohatit. Rozhodně jí nelze upřít čtivost a poutavost i určitý věrohodný duchovní rozměr, díky němuž se po jejím přečtení můžeme na mnoho věcí dívat trochu jinak. Byť se jedná o fikci, pro popularizaci Tibetu a tibetského buddhismu kniha ve své době udělala cennou službu a přitáhla tak k tematice i množství seriózních zájemců. Rampův odkaz tak posloužil podobně jako třeba Castaneda pro popularizaci a renesanci zájmu o šamanismus.
Strhující vyprávění o osobnosti a životním příběhu náčelníka Sedícího býka na pozadí období závěru indiánských válek. Sedící býk je jakýmsi ikonickým prototypem tradičního indiánského náčelníka, jehož osobnost neztrácí nic na své obdivuhodnosti a přitažlivosti napříč časem i kulturami. Vzhledem k velmi citlivě lidsky i poctivě historicky pojatému podání kniha slouží také jako autentický nástin indiánské mentality a spirituality, která svou bytostnou prostotou a přirozeností může být blízká kterémukoli současnému čtenáři.
Obsahově stručná ale tematicky ucelená publikace pojednávající o historii a současnosti tajuplné relikvie, která dodnes budí vášně a pozornost odborníků i laiků.
Od doby sepsání a vydání poslední verze knihy došlo k mnohým dalším významným objevům v oblasti výzkumu plátna, takže by se hodilo tyto novější poznatky opět aktualizovat (např. potvrzení, že radiouhlíhové testy z r. 1988 byly provedeny ze vzorků plátna obsahujících středověké záplaty, takže výsledky testů byly již definitivně shledány jako nerelevantní).
Je také škodou, že kniha se nijak nezmiňuje o "sesterské" komplementární relikvii plátna, kterou je potní rouška z Ovieda.
Obsahově skromné, avšak významově zásadní dílko starověkého indického básníka Kálidásy se stalo na Západě známé díky prvním překladům do evropských jazyků již od konce 18. stol. Zaujme svým nadčasovým odkazem věrnosti romantické lásky, která dokáže překonat útrapy osudu a nástrahy nepřejícných sil. Bezpochyby významnou službu tomuto dílu musel vykonat Fr. Hrubín, který přebásněním do jazykově vytříbené češtiny dokázal skloubit ducha vzdáleného orientu s poetickou ladností lyrické češtiny srozumitelné dnešnímu čtenáři. Dílko by si určitě zasloužilo svou realizaci do podoby divadelní hry.
Je zajímavé tuto knihu - která je typickým produktem své doby (1988, česky 1993) - číst pohledem čtenáře doby dnešní (2024). Informační přínos knihy je dnes již minimální, mnohé záhady se postupem času ukázaly jako městské legendy, dobové populární spekulace a povrchní laické teorie snažící se interpretovat nejrůznější tajuplné události a fenomény. Text je psaný v tendenčním duchu, autor místy podsouvá čtenáři svá přesvědčení - V. Farkas prostě nebyl A. C. Clarke. Přesto si kniha zachovává své určité kvality, může i dnešního čtenáře seznámit s některými opravdu zajímavými tajemstvími našeho světa, přispět k novým pohledům a zamyšlením na skutečnostmi majícími mysteriózní povahu. Už jen proto, že zachovávat si cit a otevřenost vůči neznámu a tajemství existence je žádoucí pro naše duševní zdraví a celistvost, což v knize sám autor s drobnými odkazy na C. G. Junga naznačuje.
Nestárnoucí klasika pro milovníky brdských hvozdů a pro všechny zájemce, kteří by se o této krásné, magické lokalitě rádi dozvěděli něco víc, než co se dočtou z obyčejných turistických průvodců.
Tohle je opravdu jeden z pokladů duchovní literatury! Jóganandovy životní zkušenosti ze života v Indii i v západních zemích společně s jeho vzděláním a širokým rozhledem z obou kulturních světů dávají vzniknout úžasnému popisu bohatého životního příběhu, prostřenictvím kterého jsou zároveň odhalena mnohá tajemství duchovních zákonitostí, jež můžou být touto formou srozumitelné i běžnému laickému čtenáři.
Mareš zde popisuje příhody, které zažil v okolí amazonské stolové hory zvané Kurupira, která údajně sloužila jako předloha A. C. Doylovi pro jeho román Ztracený svět. Následně čerpá především z deníku muže, jenž v lokalitě prožil velký kus života. Popis tamějšího dění, života pralesních domorodců a jejich boje s nemilosrdnými nelegálními těžaři a zlatokopy je nesmírně čtivý. Nad vším se vznáší zlověstné tajemství záhadné hory, na níž a kolem níž se odehrávají vskutku těžko pochopitelné věci. Tajemství, o kterém byli částečně zpraveni jen místní šamani, pro které zároveň duch hory představuje koncentraci vší mocné (a zlé!) síly rozhodující o všem.
Těžko se mi posuzuje hodnověrnost celého vyprávění, ale Mareš nebyl žádný fabulátor a manipulátor. Přestože jako cestovatel a badatel byl celoživotním sběratelem záhad a tajemství, právě Kurupira pro něj představovala nejvíce fascinující téma a nikdy nerozluštěnou hádanku. Téma autor později zpracoval ještě podrobněji do knihy, jenž v r. 2005 vyšla pod názvem Kurupira: zlověstné tajemství.
Maslowa většina lidí zná jako jednoho ze zakladatelů humanistické psychologie a tvůrce proslulé pyramidy potřeb. V této knize se zabývá studiem tzv. vrcholných zážitků, které mají významný vliv na životy lidí, na jejich duševní vývoj i životní směřování. Nabourává tradiční koncept rozlišování na religiózní a nereligiózní prožitky, jelikož vrcholné zážitky zažívají lidé formálně věřící i nevěřící. Spíše podle něj má smysl rozlišovat na skupinu lidí "vrcholových" (peakers) a "nevrcholových" (non-peakers) jakožto těch, kteří buď znají a zažívají, nebo neznají a nezažívají tento druh prožitků. Popisuje také určité napětí existující mezi těmito skupinami, které někdy nabývá až vyhrocenou podobu (různé formy ostrakizace, heretizace apod.).
Zaznívá zde kritika západní společnosti posedlé institucionálním doktrinářstvím, které z pohledu Maslowova konceptu "psychologie vyšších potřeb" slouží více samo sobě než realizaci duševních a duchovních potřeb lidí. Důsledkem toho je podle něj prohlubující se neuspokojivý duševní stav společnosti, který bývá popisován např. jako existenciální prázdnota, anhedonie, vykořeněnost, patologizace hodnot, duchovní hladovění, řízení z vnějšku, neuróza z úspěchu apod.
Přestože jde o spis starý již přes půl století (1964), podstatou svého sdělení rozhodně nezestárl a nadále poskytuje velmi cenný náhled na problematiku významného aspektu lidského bytí v kontextu určitých specifik naší kultury a společnosti.
Na to, o jak starou publikaci se jedná, jde o obsahově i graficky velmi vydařenou a kvalitní publikaci dávající ucelený základní vhled do problematiky dobývání Nového světa.
Strhující vyprávění českého emigranta, rodáka z Holýšova na Plzeňsku, který se bez jakýchkoli předešlých příprav a jazykové vybavenosti vydal vstříc novému životu do Kanady. Byl by z toho obstojný scénář dobrodružného filmu, který by se vyrovnal námětu Jacka Londona :)
Sbírka kvalitních sci-fi povídek autorů různých národností představující na svou dobu netypickou mozaiku příspěvků z východního i západního bloku. Z dnešního pohledu některé povídky již poněkud vybledly a ztratily na aktuálnosti, jiné však s prorockou předvídavostí promlouvají i k současnému čtenáři. Některé povídky jsou navíc satiricky dosti humorné, takže i nad určitými dystopickými výjevy se dá dobře zasmát.
Ucelený, čtivý přehled z života a díla významného švýcarského pedagoga a filosofa, jehož odkaz představuje jeden ze základních pilířů evropského přístupu ke vzdělávání a výchově.
Standardní publikace zasvěcující čtenáře do úvodu do této disciplíny. Bývá vhodná pro studenty humanitních oborů do jejich prvního ročníku. V porovnání s Úvodem do sociologie Jana Jandourka se mi jeví méně čtivá a laicky srozumitelná, nicméně velmi šikovný je zdejší slovník sociologických pojmů na konci knihy.
Vynikající stručný úvod do problematiky osobnostní typologie enneagramu. Spíše než obsáhlé popisy vlastností typů zde najdeme heslovitá sdělení přesně vyjadřující podstatu problematiky jednotlivých typů, jejich kvalit, stínů či rozlišovacích bodů od jiných typů. Velmi přínosné jsou také zde obsažené popisy cvičení a pomůcek k vlastnímu rozvoji v rámci svého typu.
Scott Peck na základě vlastních zkušeností z terapeutické praxe zkoumá fenomén lidského zla z psychologického i teologického hlediska a navrhuje, aby "zlo" bylo zařazeno do regulérních psychiatrických diagnóz. Bez toho se totiž se stává, že jednoznačně zlí jedinci můžou nepostřehnutelně a nepostižitelně působit ve společnosti a přivádět ke zkáze celé společenské struktury a celky včetně sebe samých.
Autor jistým způsobem provokativně a možná poněkud nešikovně míchá psychologii s teologií, včetně příměsí vlastní dojmologie - což může být pro některé čtenáře těžko přijatelné, jak je vidno i z některých zdejších kritických komentářů. Tento prohřešek však je v očividném zájmu srozumitelnosti textu a podstaty celé problematiky, která je jinak striktně vědecky jen těžko postihnutelná.
Pozoruhodný autobiografický příběh indiána Louise Irwina zvaného Dva krkavci, který nás seznámí s těžkým údělem života indiána v majoritní společnosti bělošské Ameriky. Louis v dětství prošel hrůznou internátní školou, v mládí narukoval do války v Koreji, která ho traumatizovala, mnoho dalších let se pak potloukal v klasických problémech tak jako spousta dalších nešťastných indiánů v "moderní" americké společnosti. Nikdy však neztratil kontakt se svými duchovní kořeny a jakmile opět nastoupil na cestu duchovních tradic, stal se z něj uznávaný poradce, terapeut a duchovní průvodce nejen pro členy vlastní komunity, ale působil i jako učitel, který se zasloužil o vzájemné porozumění mezi původními Američany a přistěhovalci.