stanlus komentáře u knih

Popis putování po jižní Indii pohledem Středoevropanky - na stránkách knihy vyvstává před očima čtenáře země všech možných kontrastů: země špíny a chudoby i země zlatých chrámů a pompézních boháčů; země podvodníků a šlendriánů i země upřímných srdcí; země laciné moderní architektury i země unikátních historických památek; země obskurních guruů i země pravého duchovního bohatství...
Zajímavé je, že autorka opakovaně naráží na očividné nepřijetí, až skoro pohrdání místními. Měl jsem tu čest ocitnout se ve stejné lokalitě včetně konkrétních zde popisovaných míst (např. Mahábalípuram v Tamilnádu) a mé zkušenosti s tamějšími domorodci byly přesně opačné, takže se značně rozcházím se subjektivním prizmatem paní cestovatelky. Možná to bylo tím, že jako k muži se ke mně Indové chovali jinak, možná v tom vězí jiné věci...
I přes zjevnou snahu o určitý poctivý přístup ke zpracování cestovatelských zkušeností na mě kniha svým obsahovým pojetím dělá dojem mělkosti a povrchnosti, proto mé hodnocení knihy je jen průměrné.

5 04.10.2022

Pozoruhodný autobiografický příběh indiána Louise Irwina zvaného Dva krkavci, který nás seznámí s těžkým údělem života indiána v majoritní společnosti bělošské Ameriky. Louis v dětství prošel hrůznou internátní školou, v mládí narukoval do války v Koreji, která ho traumatizovala, mnoho dalších let se pak potloukal v klasických problémech tak jako spousta dalších nešťastných indiánů v "moderní" americké společnosti. Nikdy však neztratil kontakt se svými duchovní kořeny a jakmile opět nastoupil na cestu duchovních tradic, stal se z něj uznávaný poradce, terapeut a duchovní průvodce nejen pro členy vlastní komunity, ale působil i jako učitel, který se zasloužil o vzájemné porozumění mezi původními Američany a přistěhovalci.

5 09.11.2020

Inspirativní kniha, která nastiňuje problematiku partnerských vztahů a prezentuje koncept křesťanského přístupu k manželství, jež má i své určité psychologické opodstatnění. Zaujme náhledem praktických příkladů ze životů lidí v jiných kulturách (Afrika) a také tím, že autor dává nahlédnout do vlastního soukromí, kdy sami s manželkou procházeli partnerskou krizí.

4 25.08.2022

Stručný a srozumitelný přehled základních světonázorových konceptů, které tvoří jakési platformy našeho kulturně-filosofického paradigmatu, v němž žijeme. Na rozdíl od mnohé jiné podobné literatury, která často podává určité vybrané světonázorové koncepty tendenčně (některému světonázoru straní a vůči jiným se vymezuje), tento přehled zachovává poctivou nestrannost odpovídající prostému popisnému, nezaujatému, vědeckému pojetí. Každý čtenář se v některém ze světonázorů více či méně najde a může při tom zjistit a pochopit, že i ostatní světonázory mají svou legitimní platnost a oprávněnost. Jelikož jak zjišťujeme v době postmoderní - nic jako jednotný (jediný platný) koncept pojetí reality neexistuje.
Přestože od doby sepsání knihy (1988) již uplynula nějaká doba, na samotných světonázorových konceptech se nic moc nezměnilo a obsah knihy tak nijak nezestárl. Knížce by se nicméně dala vytknout předpotopní grafická podoba a levná kvalita papíru, na níž je znát vliv zubu času.

4 04.06.2022

Barvitý guláš ideologických konspiračních úletů "odborníka přes všechno", který trpí všemi klasickými nešvary výplodů dobové pop-ezoterní scény. Jednu hvězdičku si dílko zaslouží snad jen za poukázání na krizová témata dnešního světa, i když způsoby jejich pojetí a autorových interpretací jsou bohužel jen k smíchu.

4 25.01.2022

Stručná encyklopedie obsahující základní informace o severoamerických indiánech. Přehledné a ucelené poznatky této naučné knihy můžou dobře posloužit zainteresovaným začátečníkům se zájmem o tuto tematiku.

4 25.01.2022

Hans Küng s poctivostí sobě vlastní přináší náhled do jeho myšlení a jeho postojů vůči různým tématům, jež představují základní životní otázky člověka, ať už je formálně věřící či ne. Küng byl v řadách katolických duchovních rebel a liberál, který se svými názory někdy zacházel až za okraj legitimní názorové plularity (za což mu dokonce bylo odebráno povolení vyučovat katolickou teologii). Jeho pečlivě podložené názory však můžou být pro současného kriticky uvažujícího čtenáře občerstvujícím způsobem inspirativní. Küng dokazuje, že být katolíkem nemusí znamenat být zpátečnickým, zastydlým dogmatikem, ale že svoboda myšlení a víry je možná i uvnitř církve.

4 11.05.2021

Kniha představuje jakýsi úvod do základních principů filosofie, spirituality a životního stylu severoamerických indiánů. Vznikla jako výsledek setkání "bělošského" zájemce o moudrost a spiritualitu indiánské kultury, který se v indiánské rezervaci Pine Ridge setkal s lakotským stařešinou a šamanem nazývaným Děd. Jemnou, čtivou formou a s upřímnou sebereflexí sepsané životní zkušenosti objasňující podstatu indiánského pojetí světa se jistě dotknou srdce každého čtenáře, který je schopen poodstoupit od našeho běžného etnocentrismu a nazřít hodnoty a poklady, jež nám může kultura původních Američanů zprostředkovat.

4 13.02.2020

Na svou dobu velmi kvalitní a čtivé dílo o duševním vývoji člověka - jde vlastně o vývojovou psychologii prenatální, perinatální a mladého dětského věku. Dnes (2017) už však samozřejmě jsou mnohé zdejší poznatky zastaralé a kniha se tak pomalu stává spíše muzejním exponátem.

4 12.12.2017

Čtivá, výstižná knížečka, která může dobře posloužit jako úvodní seznamovací látka pro stručné obeznámení se s problematikou Ježíše, jeho historicity a víry v něj. Slabinou tohoto dílka je, že zůstává vyznavačskou literaturou zkreslenou autorovým subjektivismem, a nikoli kriticky pojatou studií - ač se tak snaží tvářit, což není fér. Míchá v sobě vyznavačskou teologii, biblistiku a historii, nedává příliš prostor k objektivitě, nenabádá k vlastnímu hlubšímu zainteresovanému studiu samotného čtenáře. Na základě předkládaných faktických poznatků a logických argumentů (tendenčně sesbíraných a poskládaných v konzistentní celek) navádí čtenáře k vydání se na cestu oddanosti, modlitby a víry - přesně po vzoru autora. Autor si myslí, že když budeme dělat všechno tak jako on, dospějeme ke stejným zkušenostem, stejným závěrům, stejným postojům a stejné víře. Jako kdyby zapomínal, že víra je tajemství a dar, který si nelze vydupat, a (duchovní) život každého z nás je nevyšlapaná cesta, na níž potřebujeme spíše jen ukazatele, než hotové manuály. S nekritickým přijímáním podobných "návodů" snadno hrozí, že člověk může roubovat na sebe něco, co není v souladu s jeho vlastní autenticitou, a tím se vlastně obelhávat.
Přes všechny tyto výtky hodnotím tuto knížečku poměrně pozitivně - mám ji v jistém smyslu rád, žánrově a tematicky se mnou ladí, oceňuji její existenci a jsem si vědom přínosu, který může kniha mít. V současném bláznivém světě zmítajícím se v krizi hodnot může přivádět některé čtenáře přinejmenším alespoň k zájmu o tuto oblast a s nimi i o jiné životní priority, pokud ne rovnou ke křesťanské víře.

3 06.05.2021

Pefektní úvod do historie i teologie biblických témat! Nejedná se o nábožensky vyznavačskou literaturu, jde zejména o naučný obrazový průvodce k bibli, který je vhodný jako základní studijní materiál pro objektivní seznámení se s částí našich duchovních a kulturních kořenů bez ohledu na víru čtenáře.

3 17.08.2020

Ucelený a čtivý úvod do problematiky vzniku křesťanského mnišství, raně křesťanských duchovních hnutí a osudů a učení vůdčích postav ovlivňujících utváření křesťanských ideálů a formující se křesťanské tradice. Tato velmi cenná kniha je však bohužel již dlouhodobě na trhu nesehnatelná a i v mnohých knihovnách nedostupná.

3 09.07.2020

Krátký, ale pro základní seznámení dostačující životopis našeho velkého génia, který svými myšlenkami a velikostí svého ducha dalece předběhl dobu, v níž žil. Spis navzdory době svého vzniku netrpí až na pár drobných náznaků žádným dobovým ideologickým přibarvením, takže jej lze bez problémů číst i dnes.

3 28.04.2020

V zásadě nadčasové dílko, které i bez znalosti kontextů své doby může být obohacující a pro rozvíjení vlastního myšlení inspirující pro dnešního čtenáře, stejně jako jím bylo pro celé generace středověkých a novověkých učenců i laiků. Význam tohoto nenápadného díla dávného arabského lékaře, filosofa a mystika Ibn Tufajla (latinsky Abubacer) na východní i západní myšlenkové proudy prozrazuje fakt, že se údajně jedná o druhou nejčastěji překládanou knihu z arabštiny do cizích jazyků hned po Koránu.

3 19.06.2017

Jeden z typických kousků literatury dotýkajících se problematiky střetu vědy a víry, v němž svámí Prabhupáda válcuje „zcestné teorie slepé západní materialistické vědy“, které vyvrací nadčasovými poznatky pramenícími z védské mytologie.
Se sebevědomou nadřazeností (hraničící až s arogancí) se svámí naváží do nejrůznějších vědeckých teorií, jimž vytýká jejich bludařství na poli skutečného poznání – které podle něj je možné dosáhnout jen prostřednictvím té víry, kterou reprezentuje on sám. Ve skutečnosti zde vychází najevo, že nejde o střet duchovních poznatků s vědeckými, ale že svámí Prabhupáda prozrazuje jeho úplnou neschopnost porozumět základním vědeckým teoriím a západnímu myšlení vůbec. Přitom to, co kritizuje, nejsou vědecké poznatky a teorie, ale jeho vlastní představy o nich – které odpovídají mentalitě středověkého inkvizitora. Už jen skutečnost, že se svámí zamotává do této problematiky ve snaze dokazovat svou pravdu, vypovídá o jeho základním mezikulturním neporozumění, ve kterém se nacházel.
Dnešní optikou lze takové dílo číst jako dobovou výpověď pionýrského střetávání myšlení tehdejšího tradicionalistického hinduistického hnutí s moderním sekularizovaným světem (70. léta 20. stol.), jeho tradiční důraz na duchovní aspekty života v opozici vůči západnímu materialismu a vědeckému scientismu. Lze z toho (zejména z druhé poloviny obsahu knihy) čerpat určitou inspiraci pro duchovní život a etiku, ale rozhodně to nelze brát vážně jako pomůcku sloužící k lepšímu porozumění zákonitostem světa, života, kosmu, problematiky vývoje lidstva atd. – za což se přitom kniha vydává. V tomto ohledu totiž kniha svádí do stejné propasti neporozumění vyplývající z neschopnosti rozlišovat duchovní a vědecké pravdy, v jaké se tehdy nacházel svámí Prabhupáda a jeho stoupenci, a poskytuje tak na poli poznání bohužel jen medvědí službu.
Je zajímavé porovnat myšlení svámíno Prabhupáda s jiným jeho indickým současníkem Paramahansa Jógánandou (viz skvělý Životopis jógina), který v době před Prabhupádou taktéž působil na Západě. Jógánana totiž na rozdíl od Prabhupáda porozuměl západní mentalitě a západnímu náboženství (křesťanství) a uměl tak adekvátně a srozumitelně pojednávat o podstatě indických duchovních nauk bez náboženského fundamentalismu.

Velmi kvalitní a čtivé životopisné dílo přibližující osobu K. H. Máchy a tehdejší dobu s množstvím dalších známých i neznámých osobností, které měly s Máchou něco do činění. Doba vydání knihy (1953) se naštěstí na jejím obsahu nijak ideologicky nepoznamenala. Autor dokázal velmi živě a plasticky popsat dobové reálie a ducha národního obrození, v němž se vše odehrává. Vystupuje nám zde před očima nejen samotný Mácha, ale především i obyčejné životní osudy tehdejších lidí, jejich úsilí, těžkosti, naděje, zásady a hodnoty, pro které žili. Nahlíženo pohledem čtenáře doby dnešní, kdy společnost trpí krizí hodnot národní hrdosti a absencí vznešenějších idejí, jde o čtení velmi inspirativní.
Mácha je zde představován ve vší jeho lidskosti (nikterak idealizovaně) jako osobnost značně kontroverzní, v němž se kloubí umělecká genialita s těžko snesitelnou osobní povahou a temperamentem. Přestože Mácha více než s těžkým osudem zápolil především sám se sebou, nelze mu odepřít skutečně nadčasový přesah vlivu jeho osobnosti a jeho díla. Ač v jeho době zůstával nepřijat a nepochopen, nenechal se tím ve vlastní tvůrčí činnosti zlomit, jako by si byl vědom svého životní údělu, jemuž zůstával věrný - viz v knize citovaná poznámka z jeho zápisníku:
"Byl jsem neklidný, nešťastný a nespokojený, jsa zvyklý dělat všechno pro budoucnost, nic pro přítomnost, poněvadž jsem očekával všechno od budoucnosti a nic od okamžiku; tvořil jsem pro budoucnost, i když jsem věděl, že mé dílo v době svého působení zde už nebude a dávno zůstane zapomenuto."

2 27.11.2024

Hlavním problémem této knihy je vyznění jejího sebepojetí - jde o ryze vyznavačskou literaturu. Vydává se za všespásnou příručku jediné pravdy, která ve své účelovosti a zakamuflované jednostrannosti připomíná encyklopedický sborník Strážné věže. Místo aby nabádala čtenáře k vlastnímu poctivému kritickému studiu a duchovnímu bádání, servíruje mu předžvýkané "zaručené pravdy", které mezi řádky obsahují běda čtenářům, kteří jsou z nejrůznějších důvodů filosoficky či duchovně prostě jinde. Jako kdyby autor zaspal v době, kdy se náboženské myšlení ještě neprobudilo do postmoderny - lze se přitom domnívat, že jde skutečně o produkt ducha doby (1989) a bylo by jistě zajímavé porovnat to s nějakou jinou obdobnou literaturou ze současného Německa (2022). Tato knížečka tak může posloužit pro vyznavače náboženského exklusivismu, kteří neumí, nechtějí nebo nemůžou překročit (resp. spíše i prohloubit) meze vlastního kulturně-náboženského paradigmatu.

2 21.02.2022

Velmi kvalitní práce našeho předního znalce světa indiánů a šamanismu. Sice se encyklopedie u některých hesel neobešla bez notných zjednodušení a někdy možná až sporných generalizací, ale to je omluveníhodná daň za publikaci podobného omezeného rozsahu. Encyklopedie určitě plní svůj účel pro základní seznámení se s šamanismem, který prezentuje jako transkulturní fenoném, jenž nemusí být modernímu člověku západní kultury tak vzdálen, jak bychom si mohli myslet.

2 28.04.2020

Tato kniha je plná rozporuplností. Na jednu stranu lze ocenit samotný nápad, jak přinést čtenáři poznatky o indiánské problematice - formou rozhovorů dvou fiktivních postav: indiánského stařešiny a mladého "bělošského" studenta se zájmem o jinou a hlubší pravdu o světě, než jaká je mu servírována standardy jeho konvenčního vzdělání a mainstreamem jeho kultury. Je tím nasimulována situace, která zapadá do procesu získávání porozumění u běžného laika naší kultury (snadno se ztotožníme s mladým studentem a napadají nás přesně ty otázky, na které stařešina odpovídá). Celá kniha, její příběh i její vyznění, se přitom nese v určitém spirituálním hávu, který poměrně autenticky odpovídá indiánské duchovnosti, smýšlení a životní filosofii.
Mnoho zde nastíněných témat je velmi zásadních a určitě přínosných pro vlastní zamyšlení nad životem, pro revizi životních hodnot a reflexi našich běžných společenských konformních standardů. Nastavuje se zde vcelku poprávu a nemilosrdně zrcadlo našemu zarytému etnocentrismu a nechvályhodné historii i současnosti chování a smýšlení naší civilizace. To vše je velmi cenné a za to kniha zaslouží chválu.
Pokud však chceme knihu brát jako fundovaný zdroj informací o dějinně-kulturní problematice střetávání nativních národů Nového světa s kulturou bílého muže, indiánské historii i obecně indiánské problematice zasahující až do současnosti (za což se kniha také snaží vydávat), v tom kniha bohužel docela selhává. Zaprvé pro množství faktografických chyb (a také chyb gramatických a chyb pocházejících nejspíš ze špatného překladu), za množství nejasností a zavádějících poznatků a vůbec za podivný způsob nakládání s informacemi, které nutí čtenáře brát celý obsah knihy velmi rezervovaně. Zadruhé svou tendenční jednostranností, která věrně stojí na mýtu o černobílé a dobro-špatné povaze dvou kulturních světů: národ ušlechtilých, moudrých, mírumilovných a duchovních indiánů vs. kultura krutých, zákeřných, hamižných, bezcitných a bezduchých bělochů.
Příklad jedné z podivných chyb za všechny:
"... když Mojžíš vedl Židy pryč z Izraele a 40 let putovali pouští, než se dostali do Země zaslíbené." (str. 28)

2 28.04.2020

Nevyšlapaná cesta duchovního života každého z nás nikdy nekončí, ale literární Nevyšlapaná cesta Scotta Pecka už měla raději skončit. Autor se zde většinou jen vrací k dřívějším tématům, které navíc mnohdy cituje z vlastních předešlých knížek, a nepřináší nic převratně nového, ani nerozvíjí žádné výrazně nové myšlenky a postřehy, jež by představovaly něco, bez čeho by čtenář nemohl žít. Tento třetí díl Nevyšlapané cesty je poměrně chudým odvarem předešlých autorových výtvorů, a třebaže vkusně uzavírá celé jeho významné vědecko-literátní dílo, provádí to způsobem připomínajícím přetřesení prázdné slámy. Na závěr nám autor alespoň ještě zarecituje pár básní o jeho vztahu k Bohu a pak už dává tušit uchýlení se na zasloužený odpočinek.

2 19.06.2017