stesti.s.knihou
komentáře u knih
Neviděla jsem tě přicházet
Hayley Doyle
Pokud chcete nenáročnou romanťárnu na léto, nad kterou nemusíte sáhodlouze přemýšlet, sáhněte po této knížce. Jak s oblibou říkám, nezarmoutí, ale ani nenadchne. Typická lovestory, jejíž protagonisté mají okolo 30 let (možná proto mi to celé bylo tak nějak sympatické), hlavní hrdinka žije v Dubaji, což je moje srdcovka, hlavní hrdina zas v Anglii, což je moje druhá srdcovka.
Celou dobu mi děj připomínal nějakou filmovou romantickou komedii - myslím si, že kdyby se kniha zfilmovala, měla by docela dobrý předpoklad pro úspěch (u milovníků romantických komedií bez hlubšího smyslu).
Asi nemám, co víc bych ke knize řekla, vše co jsem o ní napsala ji tak nějak vystihuje od začátku až do konce.
Den ve starověkém Řecku
Jacopo Olivieri
Moc hezká kniha, ve které si přijdou na své nejen děti, ale i dospělí. Krásně ilustrovaný příběh mladého chlapce Averyho (v tomto případě řeckého Averose :)) je protkán fakty vysvětlujícími historické milníky či představujícími díla slavných osobností starořecké kultury. I já jsem zde našla spoustu informací, které jsem nevěděla, nebo už stihla za ta léta zapomenout. Rozhodně doporučuji - takovou knížku by měl mít v knihovničce každý malý školák :)
První řez
Judy Melinek
Musím říct, že už k těm thrillerům přistupuju celkem skepticky. Je jich prostě moc, málokterý překvapí, většinou jsou průhledné, banální, přitažené za vlasy. O to více mě překvapil thriller První řez :)
Hlavní hrdinka pracuje jako soudní lékařka, mrtvoly a pitvy jsou jejím denním chlebem. Pokud jste slabší povahy, kniha pro vás místy může být nepříjemná, už jen z toho důvodu, že sama autorka působila jako soudní lékařka a některé popisy průběhu pitvy jsou proto velmi důkladné a nenechávají prostor pro představivost :D O to více se mi to však líbilo.
Neotřelá zápletka, napínavý děj, ač jsem si hned ze začátku myslela, že jsem objevila pachatele, tak jsem ho vlastně vůbec neobjevila, no a nějaká vedlejší romantická linka taky nechybí. Velmi kvituji i to, že sama zápletka byla dosti zamotaná, zorientovat se v posledních částech knihy a pochopit, kdo za co vlastně může, byl celkem oříšek. Vůbec mi to ale nevadilo, ba naopak si myslím, že to mnohem více odpovídá realitě, než nějaké jednoduché zápletky bez nápadu.
Za mě velký dobrý a více takových příjemných thrillerů prosím :)
Vrány
Petra Dvořáková
Vrány. Nejlepší kniha, kterou jsem letos doposud četla. Po přečtení jsem si musela dát pár dní oraz, abych byla schopna vůbec napsat tuhle recenzi. U knížek běžně nebrečím, ono vlastně i celkově nejsem člověk, který by moc dával najevo své emoce. To ovšem neplatilo po dočtení Vran. Co si budem, slzavé údolí, stálo mě spoustu sil přestat brečet a začít myslet na něco jiného, dokonce mě musel utěšovat i přítel, což je, uznejme, na knížku o 180 stranách hodně silná reakce. Ale kdo ji četl, zřejmě mi bude rozumět.
Velmi smutný příběh, nádherně popsaná nevinnost dětské duše a hlavně naprosto dokonalá symbolika vran prolínající celý příběh od začátku až do konce. Vrány, které pro někoho symbolizují naději, lásku, volnost, svobodu...
Asi o téhle knížce nedokážu nic víc napsat, aniž bych vás okradla o jedinečný dojem z jejího přečtení. Je až neuvěřitelné, jak silný pocit dokáže v člověku vyvolat útlá knížečka na jeden večer. Pokud jste Vrány ještě nečetli, doporučuji všemi deseti. Tohle je knížka, na kterou jen tak nezapomenu a to je přesně ten stav, který chci zažívat po každé dočtené knize!
Milenci svobody: Beauvoirová a Sartre
Claudine Monteil
Milenci svobody jsou biografií pojednávající o životech dvou významných francouzských spisovatelů Simone de Beauvoir a Jean-Paula Sartra. Přiznám se, že od autorů jsem dosud nečetla ani jedno z děl, po přečtení Milenců svobody však určitě po nějakém sáhnu.
Oba spisovatelé žili v Paříži, kniha je proto protkána pařížskými ulicemi a kavárničkami, jejichž popis vás, alespoň pomyslně, přenese na zmíněná místa.
I přesto, že po biografiích obvykle nesahám (možná je mám lehce znechucené z dob studií literatury :D), musím uznat, že konkrétně tato byla velmi čtivá. Důvodem nejspíš bylo to, že krom životních osudů obou autorů se děj zaměřoval také na milostný vztah, který mezi sebou Simone a Jean-Paul měli.
Od knihy nelze čekat žádné napětí či drama (přece jen je to biografie), dozvíte se však informace o počátku feminismu, o kulturně-politickém dění Francie 20. století a v neposlední řadě také o autorech samotných, které si zajisté oblíbíte (minimálně Simone :)).
Nová životní kapitola Amy B.
Kelly Harms
Pokud máte rády (záměrně oslovuji ženy, protože si myslím, že muže by tato kniha nenadchla :D) Sex ve městě, Ďábel nosí Pradu a další podobné filmy a seriály, rozhodně sáhněte po této knize! Já osobně výše zmíněné kousky miluju, proto jsem si velmi užila i tuhle knížku. Asi vás nepřekvapí, že se jedná o odpočinkovou četbu, žádnou velkou vědu od toho nečekejte.
Amy pracuje jako knihovnice, sama vychovává dvě děti a poslední tři roky prochází životem jako silná sebevědomá samostatná žena. Zlom nastane ve chvíli, kdy se v Amině životě znovu objeví její manžel, který před třemi lety odjel na služební cestu a už se z ní nevrátil. Dle jeho slov jednoduše potřeboval změnu, jelikož se stávajícím životem nebyl spokojený. Nyní je ale zpět a požaduje po Amy týden volna se svými dětmi. Amy po přehodnocení situace vychází jeho požadavku vstříc a pár dní volna, které se nakonec protáhnou v několik týdnů, stráví u své kamarádky Talie v New Yorku. Talia pracuje v módním časopise a Amy využije jako zdroj pro svůj nový článek o "momsprinze". Tu lze jednoduše chápat jako kompletní přeměnu pro unavené matky ve středních letech. Amy si projde kosmetickou i módní proměnou, začne se věnovat sama sobě, začne pravidelně cvičit a dokonce i randit.
Nejde však o čistě "slepičí" knížku :D Amy zde do hloubky řeší své pocity po odchodu manžela, to, jak na vše zůstala sama s minimálním finančním rozpočtem, přemýšlí, proč si její manžel nyní nakráčí zpět do jejich života a dělá pro děti první poslední, aby si je získal zpět na svou stranu. Kapitoly jsou protkány maily od Aminy dcery, která jí po dobu nepřítomnosti píše pocity z otcova návratu. Navíc je celý děj protkán vhledem do práce knihovnice, což jistě nejednoho knihomola potěší :)
Byl jsem číslo 30529
Felix Weinberg
Knížek s tématem druhé světové války a koncentračních táborů je v dnešní době plný trh. Sama jich mám v knihovně několik. Na jednu stranu je fajn, že se o tomto odstrašujícím období mluví i po letech a našlo si "příznivce" i u mladé generace, na druhou stranu se z něj ale stalo poněkud komerční téma. Nejvíce mi asi vadí ty tituly, které napsal autor, jenž kolem koncentráku nešel ani oklikou. Mám tím na mysli mladé autory, kteří mají o životě v koncentračním táboře pouze načteno, ale oni sami, nebo někdo z jejich příbuzných, koncentračním táborem neprošli. Vždy mě pak napadá, že autor nedokáže vymyslet natolik silný příběh sám o sobě a musí si vypomáhat krutou atmosférou koncentráku.
Což ale není případ této knihy. Autorem je Felix Weinberg, jenž koncentrační tábor zažil na vlastní kůži a, jak je asi patrné, jej i přežil. Felix retrospektivně vzpomíná na své mládí prožité hned v několika táborech, počínaje Terezínem a konče Buchenwaldem. Na autorovi mi je velmi sympatické to, že se nesnaží své vzpomínky nikterak přikrášlovat či dramatizovat, ba naopak přiznává, že spoustu věcí zapomněl. Respektive nezapomněl je strářím, nýbrž je jeho mysl v rámci sebezáchovy cíleně potlačila. Autor na sklonku svého života pociťuje, že jakožto jeden z mála přeživších by měl o těchto hrůzách zanechat nějaký důkaz, ať už pro sve potomky či pro širší populaci.
V knize se zřejmě nedozvíte nic nového, co by o táborech v dnešní době nebylo známo. Stejně tak nečekejte žádné nervy drásající napětí. Pokud však chcete číst pravdivou zpověď člověka, jenž si prošel všemi hrůzami a i přesto se stal světově uznávaným fyzikem, rozhodně po knize sáhněte.
Drobkovo podivuhodné dobrodružství
Ondřej Elbel
Drobkovo podivuhodné dobrodružství je útlá knížečka pro děti, u které se ale nebudou nudit ani dospělí :) Vůně křídového papíru, na kterém je kniha vytištěna, mě vždy přenese zpět do dětských let :)
Kniha je doplněna o hezké ilustrace, její čtení jsem si proto vyloženě užívala (možná je to tím, že jsem dětskou knížku neměla v rukou už roky ????).
Příběh nás přenáší do světa trpaslíků smradlíků, kteří jsou všude kolem nás. Smradlíci se živí odpadky, čím zkaženější, tím lepší. Ač je nemůžeme zahlédnout, jelikož jsou lidským okem neviditelní, můžeme si být jisti, že když cítíme pronikavý nepříjemný zápach, jedná se právě o smradlíka. No a jak už název napovídá, v knize sledujeme příběh mladého smradlíka Drobka, který pátrá po příčině přeměny některých smradlíků v zahradní sádrové trpaslíky.
Příjemná knížka, pro dospělého čtení na jeden večer, pro děti možná o něco delší.
Kouzelný ostrov
Brenda Bowen
Kouzelný ostrov je novým románem pojednávajícím o nesourodé skupince lidí, kteří spolu tráví měsíc prázdnin na malém ostrůvku Little Lost Island v Maine. Nápad pronajmout chatu dostanou dvě ženy, Lottie a Rose, které se v podstatě téměř neznají (jejich děti chodí do stejné školky). Obě si potřebují odpočinout od každodenní reality, Lottie od svého nevěrného manžela a Rose zase od těžce zvladatelných dvojčat. Jelikož je chata velmi drahá, na základě inzerátu se k nim přidají ještě dva další lidé, kteří s nimi budou trávit prázdninový měsíc na ostrově. Jedná se o slavnou herečku Caroline, která si potřebuje odpočinout od světa médií, a starce Beverlyho, kterému v nedávné minulosti zemřel jeho milovaný partner.
Všichni tito lidé se spolu se svými problémy setkávají na magickém ostrově plném starousedlíků a během měsíce mimo všední realitu bojují se svými problémy.
Na knize bych vypíchla opravdu kouzelnou atmosféru ostrova. Myslím, že každý čtenář této knihy má po jejím dočtení chuť ostrov navštívit a okusit trochu magična, které jako by proudilo ostrovním vzduchem. Co už bych ale nevypíchla je jakási plytkost celého příběhu. V průběhu knihy zde sice dojde k nějakým milostným dramatům a letní lovestory, nedokážu ale vlastně vůbec popsat emoce jednotlivých postav.
Pokud bylo cílem autorky na čtenáře přenést atmosféru ostrova, pláže, uzavřené komunity ostrovanů a postupného pronikání čtyř našich hrdinů do každodenního života na ostrově, povedlo se to na jedničku. Pokud v nás však autorka chtěla vyvolat třeba nějaké napětí, nebo alespoň takový ten úsměvně sladký pocit, který v nás romány (a obzvlášť romány z období prázdnin odehrávající se na krásném ostrově v krásné chatě) zanechávají, moc se to nepovedlo.
Pokud chcete něco nenáročného, odpočinkového (třeba na letní dovolenou), pokud se chcete přenést na malý ostrov Maine a od děje nic moc nečekáte, směle se do knihy pusťte. Pokud od své četby však čekáte trochu více, asi se spíš porozhlédněte jinde :)
Víš, kdo se dívá?
Catherine Ryan Howard
Mladá bloggerka a instagrammerka Natalie je zavražděna v rekreační chatě, kam se vydává prozkoumat nevěru svého manžela. Její smrt je zachycena na kameře, která je umístěna v ložnici chaty, aniž by o ní rekreanti věděli. O Nataliině smrti však nikdo netuší a její manžel i četní sledující si myslí, že si dala na pár dní pouze oddech od sociálních sítí a od lidí. Když však mladá žena nekomunikuje déle než týden, manželovi začne blikat varovná kontrolka a zmizení své ženy nahlásí na policii. Začíná se odehrávat kolotoč pátrání po slavné Natalii. Kdo mohl mít důvod ji zabít? Někdo z jejích závistivých followerů? Její manžel, kterého Natalie podezírala z nevěry? Nebo majitel chat, který měl v každé ložnici nainstalovanou kameru, aniž by o ní hosté věděli?
Jo, mně se tenhle thriller líbil. Zejména prolínání časových os jednotlivých aktérů příběhu. Celá kniha začíná scénou, kdy je Natalie zavražděna a majitel chaty tento čin sleduje na videu. Postupně začínáme sledovat, co Natalie vedlo k návštěvě chat a jaké byly její poslední dny před smrtí, to se prolíná se samotným pátráním po Natalie a samozřejmě, jako v každém správném thrilleru :D, ani zde nechybí reportérka, která o tom všem píše článek.
Kniha vás svou dynamičností nenechá usnout na vavřínech, krátké kapitoly a neustálé střídání postav a časových os ve vás zaručeně udrží pozornost.
Je fakt, že mě poměrně brzy napadlo, kdo by mohl být pachatel (a že to ve většině thrillerů většinou neuhodnu), ale myslím, že to ničemu nevadilo. Překvapivě zde nefigurovalo ani žádné za vlasy přitažené rozuzlení, jak tomu ve spoustě thrillerů bývá.
Med v hlavě, marmeláda v srdci
Hilly Martinek
"Marmeláda v srdci. To je ten pocit, když člověk někoho silně miluje." A přesně láska je tématem, které prolíná tuto knihu od první stránky až do té poslední.
Med v hlavě, marmeláda v srdci je hezkým příběhem o lidských citech, rodinných vztazích a ranách osudu, které mohou obrátit život naruby.
Hlavní hrdinka Tilda vzpomíná ve sledu současných událostí na své dětství, které prožila po boku dědečka s alzheimerem. Kniha nenásilně, avšak zřetelně zobrazuje pomíjivost lidského života. Poukazuje na to, jak zapomínáme na chvíli se zastavit, vychutnat si okamžik, radovat se z lásky, přítomnosti svých bližních, být vděčni za to, co máme. Ukazuje, jak jsou malé děti a staří lidé ve svých citech mnohem více upřímní, nezatíženi starostmi o práci a každodenní povinosti.
Ale nebojte, kniha není pouhým soupisem srdcervoucích událostí (ačkoli jich tu je spousta). Najdete zde i vtipné příběhy, které může zažít pouze zapomětlivý dědeček se svou ztřeštěnou vnučkou. Ta jediná je schopna díky svému dětskému entuziazmu dědečkovi jeho stáří a postupné zapomínání zpříjemnit co nejvíce.
Oceňuji poselství, které kniha přináší a které rozhodně stojí za zamyšlení. Na druhou stranu byl na mé poměry příběh až moc sladký, v některých momentech (cesta do Benátek) až přitažený za vlasy...
Muž, který si hrál s panenkami
Magnus Jonsson
Ve zkratce k ději: vrah zabíjí mladé dívky a po smrti je aranžuje jako porcelánové panenky. Do vyšetřování vražd je povolána mladá IT expertka, která má ale sama divokou minulost v antifašistické straně. A co by to bylo za detektivku, kdyby nedořešené záležitosti z minulosti nezasáhly do vyšetřování současných vražd :)
A víte co, mě se to líbilo. Jasně, nejsem znalec severských detektivek, nemám jich načtených stovky. Občas si přečtu nějakého Nesba nebo Keplera, případně něco, co se mi dostane pod ruku. A tahle knížka měla vše, co bych od severské detektivky tak nějak čekala. Napětí, vraždy, vyšetřování, vyšinutý vrah, nějaké ty vztahy, popisy Stockholmu... Bavilo mě to a jelikož se jedná o první díl série, vůbec bych se nebála sáhnout po dalším. Pro někoho, kdo louská jednu detektivku za druhou, to asi nebude žádné velké vzrůšo, ale pro rekreačního čtenáře detektivek, jako jsem já, je to příjemná změna.
Pusinka
Sophie Hannah
Pusinka je pro mě dalším z thrillerů ve škatulce "přečtu a po týdnu nevím, o čem to bylo". Minimálně ve mně určitě nezanechá žádné stopy.
Nápad poměrně zajímavý - novopečená matka jednoho dne po příchodu domů zjistí, že její malé miminko vlastně není jejím malým miminkem, v postýlce leží úplně jiné dítě. Ač manžel i okolí protestují, ostatně pohlaví miminka, stáří, váha, velikost, všechno sedí, matka je přesvědčena o tom, že dítě není její. Dotud je to dobrý.
Když to ale spojíme s poměrně pomalým rozjezdem, nudnýma pasážema a ve finále dosti nelogickým a zbytečným rozuzlením, předpokládám, že to není kniha, ke které by se kdokoliv vracel (zejména v záplavě dobrých thrillerů, kterými je zavalen knižní trh).
Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Málokdy mám po přečtení knihy pocit, že vlastně nevím, co bych o ní napsala. A přesně tento pocit zažívám teď, po dočtení Foukneš do pěny.
Řadím se mezi jednoznačné příznivce této emocionální smršti, ale cítím, že zrovna nejsem v tom pravém období a v tom pravém nalazení, aby ve mne kniha zanechala kýžený efekt. Ne nadarmo jsem si hned po dočtení knihy řekla, že si ji budu muset přečíst ještě jednou.
Chyba možná byla v tom, že jsem k ní, i přes četná upozornění, přistupovala jako k odpočinkové četbě, a jelikož mám Třeštíkovou načtenou celou, tak nějak jsem neměla potřebu se na knihu emocionálně připravit. Což byl možná ten problém.
Už po pár stránkách mi kniha dala jasně najevo, že tohle odpočinek fakt nebude, že tady se budeme nořit do světa pocitů, představ, minulosti a nostalgie.
Za mě je to obrovská pecka, je skvělé sledovat, jak autorka dokáže po knihách, jako jsou Bábovky nebo Osm, napsat něco takového.
Nádherná práce se stylistikou, nádherná práce s metaforami, několikrát jsem se přistihla, jak si znovu pročítám odstavec, jelikož mě naprosto zaujala větná výstavba nebo zvukomalebnost slov, několikrát jsem se taky přistihla, jak si sama v sobě rekapituluji a přehodnocuji některé pocity a myšlenky.
A přesně tyhle hloubavé a rozhárané pocity od knihy chci!
Sofistikovanější názor asi budu schopna dodat až po druhém přečtení knihy, co však můžu říct už teď je to, že kniha opravdu stojí za to!
Manželovo tajemství
Liane Moriarty
Manželovo tajemství je knihou s typickým Lianiným rukopisem. Ženské hrdinky jsou stavěny do patových situací, jakými jsou např. nevěra, zásadní lež, zrada blízké kamarádky. Jakožto čtenář sledujeme jejich schopnost se s nelehkými událostmi vypořádat a ponechat si alespoň zbytky důstojnosti.
Knihy Liane Moriarty jsou na jednu stranu snadno čitelné a srozumitelné, na druhou stranu ukazují situace, které jsou všude kolem nás a které se třeba i nám samotným dějí. Hlavní hrdinky jsou inspirativní, často se jedná o úspěšné sebevědomé ženy, jejichž život je zdánlivě dokonalý. Tuto dokonalost naruší tvrdá rána, s níž se musí vypořádat.
A nejinak tomu bylo i v Manželově tajemství. Mám však jednu výtku. Před asi měsícem jsem shlédla obě série Sedmilhářek, což je seriál natočený podle Lianiny stejnojmenné knihy. A Manželovo tajemství bylo Sedmilhářkám tak strašně podobné... Osudy postav se mi prolínaly - matky, jejich děti, základní škola, trable v manželství, historická tajemství... Vzhledem k tomu, že Manželovo tajemství vyšlo dříve, Sedmilhářky jsou lepší a propracovanější verzí obdobného tématu. Avšak když to nedejbože někdo vezme v opačném pořadí (stejně jako já), Manželovo tajemství působí jako chudý příbuzný Sedmilhářek :)
Z toho tedy plyne ponaučení - pokud jste ještě ani jednu knihu nečetli, začněte Manželem :D
Ve tvých očích
Nicholas Sparks
Příjemná oddechovka na uspěchané období :)
Celý příběh se točí okolo vztahu mladé advokátky Marii a zápasníka MMA Colina :) Uznávám, tento krátký popis nezní nikterak lákavě, ale realita je příjemnější. Colin a Maria jsou dva lidé, kteří pochází z jiných sociálních poměrů. Maria je původem mexičanka, která pochází z katolicky založené rodiny. Její klidná povaha koresponduje s prací advokátky. Ráda tráví svůj volný čas o samotě, v souladu s přírodou. Colin je naopak muž, který má za sebou poměrně divokou minulost, těžko dokáže ovládat svůj vztek a pro ránu nejde daleko.
I přes tyto povahové odlišnosti si k sobě Colin a Maria najdou cestu; problém však přichází ve chvíli, kdy Maria čelí stalkingu a výhružkám, které souvisí s jedním z případů, které v minulosti řešila. Pro Colinovu bouřlivou povahu tak nastává velmi obtížné období a romantický příběh se hodně rychle mění v napínavý thriller.
Nejedná se o žádnou vysokou literaturu s koncem, který by vám sebral dech a nutil vás přemýšlet nad vyzněním celé knihy. Nad příběhem nemusíte sáhodlouze přemýšlet, zároveň to ale není vyloženě brak, který by se nedal číst.
