stesti.s.knihou
komentáře u knih
Chudinkové
Michal Skalník
Obecně moc nemám ráda povídky. Obecně taky moc nemám ráda humoristické knihy. Přesto jsem Chudinky ohodnotila 5/5 a čtení si moc užila!
Pokud nemáte na čtení moc času, zvládnete jen pár stránek jednou za čas a na komplexnější příběh teď nemáte náladu nebo kapacitu, tahle povídková sbírka by pro vás mohla být to pravé.
Povídky jsou napsány s velkou dávkou sarkasmu a ironie, budete se u nich usmívat, zároveň ale nejsou hloupé - mnohdy bizarní situace vás možná donutí přemýšlet nad námi lidmi a často nesmyslnými rozhodnutími, která děláme.
Za mě jednoznačné doporučení!
Krvavá spása
Lisa Regan
Další díl mé oblíbené detektivní série a opět, jak už je zvykem, jsem si ho moc užila. Oceňuju, když autoři sérií dokáží psát tak, že knihy nemají klesající tendenci. A to přesně umí Lisa Regan.
O ději knížky moc prozrazovat nebudu, ať vám nevyspoileruju předchozí díly… Snad jen, že i další případ se dotkne Josiiny minulosti (ono to asi není nic překvapivého, když dělá detektivku na malém městě, kde se většina lidí zná). Jako vždy napínavé, zajímavé, bavilo!
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Nevím proč, ale Hájíčkovi jsem zatím nějak nepřišla na chuť. V audioverzi jsem poslouchala Selský baroko, které jsem ohodnotila na 3/5 hvězd a ani mé hodnocení Draka nebude jiné.
Příběh jako takový je celkem zajímavý a nevšední, jedná se totiž o střet venkovských obyvatel a bohatého investora, který chce postupně od jednotlivých lidí ve vesnici odkoupit akcie statku za velmi výhodných podmínek. Hlavní hrdina Tomáš, ředitel statku, s těmito pány ve velkých autech bojuje, snaží se získat obyvatele vesnice na svou stranu; do toho řeší své vlastní problémy - stárne (táhne mu na 56), žije sám a jeho křehký vztah s mladší Kristýnou je v troskách.
Kniha je označena jako drama ze současného českého venkova. No, já bych ji dramatem nenazvala. Byly tam momenty, které mě zasáhly, dokonce vyvolaly lehkou úzkost (smrt souseda, nebudu více prozrazovat), ale že bych při čtení cítila nějaká dramata, to asi ne. Ve finále to není špatná knížka, jen se zkrátka neřadím mezi Hájíčkovy skalní fanoušky - jeho tvorbu bych označila slovy “nenadchne, nezarmoutí (samozřejmě je to čistě jen můj pocit a vám všem, kteří jeho tvorbu adorujete, lehce závidím, jelikož já v ní to kouzlo nenašla).
Byli jsme tady
Cassie Gustafson
Pokud bych vám měla doporučit jednu knihu, která na sockách nebyla moc vidět, ale rozhodně si zaslouží pozornost, je to kniha Byli jsme tady.
Kniha pojednává o zneužití mladé dívky a následné šikaně, která ji dožene až k tomu nejhoršímu možnému řešení. Autorka knihy má dar na vás maximálně přenést atmosféru a pocity ponížení a zmaru, které mladá hrdinka zažívá.
Pokud nejste psychicky dostatečně odolní, nebo prostě jen nesnesete těžké čtení, knize se raději vyhněte, protože vězte, že i já jsem při čtení zažívala pocity hnusu a úzkosti.
Měla jsem chuť hlavní hrdinku zabalit do deky, obejmout a vysvětlit všem jejím “kamarádům a spolužákům, jak ubozí jsou.
Kniha je určena pro young adult čtenáře, stoprocentně je ale vhodná i pro “nás starší.
Mám toho načteno spoustu a bohužel už se mi málokdy stane, že ve mně kniha vyvolá tak silné emoce. Téhle se to povedlo.
Krajina těla
Daniela Nacházelová
Někdy vám knížka prostě fakt nesedne a to se přesně stalo v tomto případě, bohužel...
Vždy se vám snažím v krátkosti napsat, o čem přečtená kniha byla. Jenže tady to bude fakt těžký. Jedná se totiž o vzpomínky jedné ženy na partnerský vztah s mužem. Kniha je rozdělena do tří částí, ta první začíná jejich společným trekem někde v Americe, takže slibný začátek, tohle já ráda. Jenže pak to jde velmi rychle z kopce. Prolíná se zde několik dějových linek v minulosti, do toho i nějaká současnost, zároveň se zde pořád mluví o nějakém umění (ale tohle náhodou bylo fajn, vše jsem si poctivě googlila a rozšířila obzory).
Kdybych ale měla říct, o čem kniha byla nebo co ve mně zanechala, tak na obě otázky odpovím “nevím :D
Hodnotím 2/5 a ty dvě hvězdy jsou právě za tu uměleckou stránku knihy.
Ani minuta ticha
Ema Labudová
Na novinku Emy Labudové jsem se moc těšila. Od autorky jsem četla Ladu u ledu, což je útlá knížka o dívce s poruchou příjmu potravy. Když jsem zjistila, že autorce vyjde nový román, tentokráte o hlavní hrdince se zhýralou formou života, těšila jsem se; věděla jsem totiž, že autorka umí bravurně vykreslit psychologii těchto “rozložených postav.
Hlavní hrdinkou je jednadvacetiletá Irena, která tak nějak proplouvá životem. Chodí do práce, která ji moc nebaví, a svůj volný čas vyplňuje zhýralými večírky, z nichž se pak několik dní léčí. Na večírcích nechybí alkohol a drogy a samozřejmě skupina přátel, která se v životě plácá dost podobně jako Irena.
Dějově kniha není až tak bohatá - hlavním obsahem jsou zde Ireniny myšlenky, absence životního směřování, snaha najít co nejrychlejší zdroj zábavy v podobě drog versus kontrast reálného, nudného života, který vlastně žádná z postav nechce žít. Místo aby usilovali o změnu, usilují pouze o co nejdivočejší večírek, což je jediná věc, která jim v jejich životech dává aspoň nějaký smysl.
Kniha je to velmi zvláštní. Hlavní hrdinka mě celou dobu štvala - svým plýtváním životem a hledáním sebe sama. Jazyk v knize použitý je specifický, obsahuje hovorovou češtinu a vulgarismy, zkrátka taková forma, kterou asi mluví lidi okolo dvacítky. Nebudu lhát, to mi trochu vadilo taky, ačkoli jazyk samozřejmě dokresloval atmosféru. Kniha obsahovala skoky v čase, ve kterých jsem se občas ztrácela.
Forma vyprávění ve mě samotné v podstatě vyvolala dojem toho, že jsem ztracená (byť v příběhu), což korespondovalo s tím, jak ztracená byla Irena ve svém životě.
Na mě to ale bylo celé takové neučesané, hektické, depresivní, beznadějné (což bylo asi cílem autorky a povedlo se jí toho dosáhnout), každopádně kniha ve mně žádné jiné pocity nezanechala.
Maurice a Maralyn: Skutečný příběh manželů ztracených v oceánu
Sophie Elmhirst
Jedná se o příběh manželského páru, který se rozhodl vzdát se konvenčního života, postavit si jachtu a plout se na ní z Británie na Nový Zéland. Vše se změnilo v momentě, kdy do jejich lodi narazila poraněná velryba a loď s veškerým majetkem, který dvojice měla, se začala potápět uprostřed oceánu. Maurice a Maralyn skončili na nafukovacím voru s pár plechovkami jídla, omezeným množstvím vody a klesajícím odhodláním. Po dobu 118 dní se se snažili chránit před sálajícím sluncem, divokými bouřkami, nedostatkem jídla a nemocemi. Zachránila je jejich láska, odhodlání a víra v to, že budou brzy zachráněni.
Tenhle příběh úplně vybízí k přečtení - i já se na něj extrémně těšila, a to byl možná ten problém. Má očekávání byla vysoká, bohužel ale nebyla naplněna. Vadilo mi, že byl celý příběh takový plytký, připadalo mi to jako suché konstatování, nebarvitý popis velmi barvité události.
Autismus & Chardonnay
Martin Selner
Tahle útlá knížečka se ke mně dostala díky mému aktuálnímu studiu. Hledala jsem totiž popularizační knihu, která bude pojednávat o dětech s poruchou intelektu. Název mě moc nezaujal, vyvolával ve mně dojem, že knížka bude humornou formou ukazovat historky lidí s autismem. Jelikož je ale knížka opravdu útlá a má krátké kapitoly, řekla jsem si, že to zkusím. A, panebože, to bylo dobrý!
Autor knihy působí v denním stacionáři pro děti s poruchou spektra. Zažívá s nimi spoustu zážitků, některých vtipných, jiných už méně. Každý večer si nalije sklenku (nebo více) chardonnay a provádí retrospektivu dne. Odtud pochází název knihy.
Jednalo se původně o blog, za nějž byl autor nominován na ocenění Magnesia litera, následně byly články převedeny do knižní podoby. Existuje ještě druhý díl, který mám doma a těším se na něj!
Tuhle knížku si dejte, třeba vám trochu otevře oči, stejně jako mně.
Tahle kniha ti změní život
Aleš Palán
Změní vám tahle kniha život? To netuším. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Jedná se o příběhy lidí, se kterými vede Aleš Palán rozhovor o tom, jaká kniha jim změnila život. Někdy se jedná o politické názory, jindy o změnu prostředí, přátel či doslova záchranu života.
Knihu doporučuji i nečtenářům, nebo třeba jako dárek. Každý si zde najde své, rozhovory jsou velmi čtivé a třeba někoho namotivují přečíst si právě tu danou knihu, která někomu jinému změnila život.
V jediném okamžiku
Jo Callaghan
Oddechová četba je potřeba a pro mě jsou jako oddechovky většinou nejlepší thrillery nebo detektivky. I z toho důvodu jsem sáhla po knize V jediném okamžiku, kde se vyšetřuje série nevyřešených zmizení.
Zní to jako klasická detektivka, ale není tomu tak. Policejní tým totiž v rámci inovace dostane na pomoc umělou inteligenci - AI hologram detektiva Locka. Superintendantka Kat Franková je zvyklá celý svůj život spoléhat na svou intuici, která jí už pomohla vyřešit velké množství případů. Ale umělá inteligence intuici samozřejmě nezná a neuznává.
Kat a Lock při své spolupráci naráží na souboj intuice zkušené vyšetřovatelky a analytiky umělé inteligence, která porovnává a zpracovává miliardy dat a na základě toho vyhodnocuje postupy. Tato “spolupráce často tvoří velmi vtipné momenty a zaručuji vám, že si Locka v průběhu čtení oblíbíte :)
Hodnotím 3/5, nebyla to žádná záležitost, ze které bych byla nadšená, ale zapojení AI do vyšetřování zločinů mě pobavilo.
Zatloukání hřebů
Vilém Koubek
Tohle je knížka na strašidelnou halloweenskou atmosféru jako dělaná!
Partička mladých lidí má zálibu v urbexu, tedy prozkoumávání starých, rozpadlých, neosídlených budov. Rádi si svá dobrodružství natáčejí na video a tvoří něco jako vlogy. Jednoho dne se rozhodnou prozkoumat odlehlé paneláky pověstné tím, že v nich žila rodina uznávající Satana. A… Něco se stane.
Bavilo mě to moc! Kniha je poměrně útlá, o to víc cením tu atmosféru, kterou autor dokázal na takovém počtu stran vybudovat. Jak už víte, mám ráda prolínání dějových a časových linek, což jsem dostala i v této knize - ona totiž ta partička urbexových nadšenců prozkoumávala budovy před několika lety; nyní sestra jednoho z nadšenců, Ema, retrospektivně pátrá po tom, co se mohlo stát. Vše zjišťuje skrze popis kamerových záznamů, který vás vtahuje přímo do děje a máte pocit, že jste na místě přímo s protagonisty.
Děj postupně graduje a vrcholí, jediná výtka z mé strany je za ten konec, který byl teda super šílený, ale taky super otevřený :D Asi si to budu muset dát ještě jednou, abych to pobrala trochu lépe. Každopádně tohle stojí za přečtení a budu napjatě očekávat další autorovu tvorbu!
Všechno je v pohodě
Cecilia Rabess
Kniha Všechno je v pohodě ve mně zanechala jeden velký otazník. Pouštěla jsem se do ní totiž s očekáváním, že dostanu příběh dvou mladých lidí, Afroameričanky Jess a privilegovaného Američana Joshe. Příběh měl dle anotace zkoumat otázky identity a sociální třídy. Což se vlastně i stalo, ale.. Nebudu lhát, Jess mě strašně štvala.
Čekala jsem, že zde do kontrastu bude stavěn původ dívky, která se ocitá v převážně maskulinní společnosti americké burzy, všichni jí budeme fandit, aby prorazila v nelehkém prostředí, navíc se svým původem (mladíci z bohatých rodin z nejprestižnějších univerzit versus Jess, pocházející z nekompletní rodiny bez finančních prostředků). Jenže Jess se dle mého názoru chovala otřesně a veškeré sympatie jsem k ní ztratila hned ve druhé kapitole.
Pořád jsem čekala, že snad dojde k nějakému přerodu a Jess přestane veškeré útrapy světa svádět na svůj afroamerický původ, přestane se neustále stavět do pozice oběti, ale nestalo se tak. Josh samozřejmě také nebyl nejsvatější, myslím si ale, že se jí snažil vytvořit takové prostředí, aby Jess neměla pocit “jinakosti, ona ho ale vyloženě mít chtěla.
Příběh jako takový byl vlastně docela fajn, bavila mě ta lovestory, ale všechno mi bohužel kazila hlavní hrdinka. Očekávání nebyla naplněna, namísto dívky, která i přes nepřízeň osudu prorazila, jsem dostala akorát dívku, která není ztotožněna se svým původem, se svou historií, s tím, že má okolo sebe lidi pocházející z odlišných poměrů. Nakonec jsem byla tak trochu naštvaná i sama na sebe, že asi nemám dostatek pochopení nebo empatie.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Mladá spisovatelka Lowen dostane nabídku, která se neodmítá - dopsat knižní sérii za uznávanou autorku. Ta totiž měla nehodu a zdravotní stav jí neumožňuje pokračovat v práci na novém románu. Lowen nabídku přijímá a dostává se do autorčiny rodiny, jejíž součástí je také pohledný manžel a malý syn. Při své práci se snaží o slavné spisovatelce zjistit co nejvíc, aby se během psaní dokázala co nejlépe naladit na její notu; když v pracovně objeví autobiografii, myslí si, že našla svatý grál. Záhy však zjišťuje, že se jí do rukou dostal spis, který dost možná neměl spatřit světlo světa a odhaluje hrůznou autorčinu minulost.
Tyhle typy thrillerů (mladá žena začne pracovat v bohaté rodině a objevuje jejich děsivá tajemství) jsou všeobecně velmi oblíbené a i já jsem jejich kouzlu podlehla. Pravda nebo lež byl jedním z těch lepších kousků v téhle kategorii, obzvlášť oceňuji zvrat v závěru knihy, který vás donutí přemýšlet.
Když žena píše ženě
Ivana Bartáková
Když žena píše ženě je kniha, kterou doporučuji všem ženám (mužům taky, ale podle mě vám nedá tolik jako nám ženám, pardon, pánové). Jedná se totiž o krátké texty formou dopisu, které píší jednotlivé ženy jiným ženám. Ať už samy sobě, do minulosti či budoucnosti, svým dcerám, matkám, sestrám, kamarádkám. Jednotlivými autorkami dopisů jsou inspirativní ženy, které vás prostřednictvím dopisu pustí do svého nitra. Krom dopisu s nimi úžasné @ivanabartakova_ a @janabrazdil vedou rozhovor, jenž obsah dopisu rozvíjí. Mezi autorkami dopisů najdete třeba Martinu Viktorii Kopeckou, Veroniku Sovadinu Kašákovou, Pavlínu Saudkovou a další.
Texty jsou plné pokory, myšlenek, ve kterých si, to vám garantuji, najdete takové, se kterými budete více než souznít; jsou navíc plné lásky k nám ženám, což je věc, na kterou bychom neměly zapomínat.
Závod s časem
Lisa Regan
Přečetla jsem další díl z mé (jediné) oblíbené detektivní série s vyšetřovatelkou Josie Quinn.
Tady to budu mít s recenzí jednoduché - jelikož nechci spoilerovat předchozí díly, nebudu se moc rozepisovat. Každopádně, v tomto díle Josie vyšetřuje případ, který se jí opět osobně týká; řeší totiž zmizení své sestry, které by tak trochu mohlo souviset se sériovými vraždami spáchanými před několika lety.
Silná ženská hrdinka, kapitoly, které mají spád, jednoduché, oddechové čtení (jasně, sem tam nějaká mrtvola, krev a kosti, ale fakt je to oddechové), a úplně nejlepší na tom celém je, že tahle série rozhodně nemá klesající tendenci.
Detektivní série od Lisy Regan je sázka na jistotu, pokud máte teď na podzim na nějakou detektivku náladu, s touhle autorkou nešlápnete vedle.
Láska za mizerných dní
Ewald Arenz
Ewald Arenz je láska!
Přečetla jsem všechny knihy, které u nás od autora vyšly, a moc se mi líbily. Tato poslední má slabší hodnocení než její předchůdkyně, čemuž ovšem moc nerozumím. Někteří čtenáři si stěžují na příliš obyčejný příběh o jedné lásce. Ano, on to je obyčejný příběh, ony vlastně ani příběhy ve dvou předchozích knihách nejsou nijak extrémně jedinečné (dle mého názoru).
V čem je ale Láska za mizerných dní ojedinělá je ten pocit, který ve vás její čtení vyvolá. Alespoň já při čtení cítila, jak mě kapitoly a hlavní postavy hřejí u srdce. Příběh je opět protkán popisy přírody, což je věc, kterou v Arenzových knihách miluju.
Je to pomalu plynoucí příběh jednoho vztahu, dvou lidí, jejichž láska boří překážky. A nebojte, pokud vás začátek knihy moc nechytne, má to dost významně stoupající tendenci.
Já opět dostala to, co jsem chtěla, a s očekáváním budu vyhlížet další autorovy knihy.
Adam
Mirka Rezlerová
(SPOILER) Příběh pojednává o muži jménem Adam, který se potýká s nelehkým osudem. Zemřela mu dlouholetá partnerka a on zůstává sám, spolu s pětiletým synem. Snaží se najít důvod, proč v životě vůbec pokračovat, a skrze bujaré večírky ho nachází v někom, o kom by ho ani v těch nejdivočejších snech nenapadlo přemýšlet. Anotace skvělá, mám ráda tyhlety knižní “depky a postupnou cestu z nich ven. Ale tady se to nepovedlo.
V první řadě, jde velmi vidět, že se jedná o prvotinu - to je ale rozhodně něco, co se s dalšími knihami bude zlepšovat.
Vadila mi celková neuvěřitelnost příběhu, situace, které se tam děly, na sebe ledabyle navazovaly, těžké momenty měly až moc snadná a náhlá východiska a naopak ve věcech, co snad ani problematické nejsou, se hrdinové nimrali hrozně dlouho. Uvěřitelné nebylo ani chování postav, třeba vyzrálost pětiletého syna.
Postavy celkově byly hrozně plytké, největší hloubku jsem cítila z Adamovy sestry, tu jsem si oblíbila, zbytek byl prostě divný a neuchopený.
A v neposlední řadě, postavení žen. Adam s nimi jednal hrozně, chováním rádoby drsňák. Pokud v nás autorka chtěla vyvolat pocit znechucení, ok, překvapilo mě ale, že některé opravdu neuctivé pasáže napsala žena.
Dávám 2/5, za námět, který je podle mě moc fajn, a taky originalitu příběhu.
Nezapomeň na mě
Julie Soto
Nezapomeň na mě není knížka, po které bych sáhla v knihkupectví. Dostala jsem ji ale na blogerském dýchánku od @knihkupectvi_luxor v rámci spolupráce za účelem recenze #spoluprace. No a když už si ke mně našla cestu, využila jsem situace a vzala ji s sebou na dovolenou.
A přesně tam se hodila. Je to totiž oddechová, odpočinková romanťárna, jejíž hlavní hrdinkou je svatební koordinátorka Ama. Ta si pomalu ale jistě rozjíždí svůj svatební business a stává se v tom víc a víc úspěšnou. Jednoho dne ji k nohám přistane opravdu obrovská zakázka: svatba herečky a influencerky. Ama se svého úkolu zhostí s odvahou, do momentu, než zjistí, že jako květinář je najatý její bývalý přítel Elliot. Z počátku nevíme, co se mezi nimi stalo, víme však, že jejich vztah je aktuálně na bodu mrazu. Retrospektivní kapitoly nám postupně odhalují jejich příběh a prolínají se s aktuálními přípravami na svatbu. No a co myslíte, bude na konci happy end? :D
Jako oddechovka to vlastně bylo fajn. Příběh tak akorát hodící se na lehátko někde u moře, nebo na večer po opravdu náročném pracovním dni. Nečekejte žádný světoborný děj a zápletky, ale ve finále to tak nějak hraje dohromady. Jednu výtku ale mám, a sice explicitní erotické scény, toho já asi nejsem úplně příznivcem :D
Sečteno podtrženo, 3,5/5
Den
Michael Cunningham
Michael Cunningham je znám převážně svým románem Hodiny, za nějž získal Pulitzerovu cenu a děj knihy byl později zfilmován s Meryl Streep v hlavní roli. Já tuto knihu nečetla, vím však, že mi ji spoustu lidí doporučovalo. Když jsem viděla, že autorovi vychází novinka s názvem Den, řekla jsem si, že ji rovnou vyzkouším a uvidím, jak mi autorova tvorba sedí. Knihu jsem dostala v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
Jedná se v podstatě o takové momentky ze života jedné rodiny. Dan a Isabel, manželé, kteří procházejí krizí; Isabelin bratr Robbie, který po rozchodu s přítelem nachází své štěstí ve falešném instagramovém profilu; děti Nathan a Violet, obě snažící se najít své postavení - jak v rodině, tak mezi spolužáky. První vhled do života této rozmanité skupinky se odehrává v roce 2019, kdy sledujeme drobné praskliny na jinak dokonalém obrázku brooklynské rodiny. V roce 2020, v těžkém lockdownu, se vztahy v domácnosti napnou na maximum, zatímco Robbie zůstane uvězněn na Islandu a komunikuje s rodinou skrze falešný profil. V roce 2021 se rodina vyrovnává s těžkou ztrátou, kterou zažila během pandemie, zároveň se snaží znovu najít rovnováhu v jejich, teď už silně narušených životech.
Když o tom píšu, zní to jako fajn příběh :D Bohužel, samotný proces čtení jsem si moc neužila. Potenciál kniha má, ale zpracování pro mě bylo velmi zkratkovité. Chtěla jsem víc - detailů, myšlenek, vysvětlení toho, proč jsou jednotlivé postavy zrovna tam, kde psychicky byly, toho se mi ale nedostávalo. Knize se však nedá upřít jedinečná atmosféra smutku a nostalgie, která vás bude provázet od první kapitoly. Tak jen pozor na to, kdy ji budete číst.
Znič to jméno
Jana Jašová
I když toho mám načteno už celkem dost, pořád jsou autoři, kteří mě dokáží překvapit. A přesně to se povedlo Janě Jašové. Kniha Znič to jméno je skvělá!
Jedná se o psychologický thriller, jehož hlavními postavami jsou ženy. Každá s jinou náturou, z jiných poměrů, všechny ale mají něco společného: minulost.
Klára se po smrti otce vrací do rodného města zařídit věci okolo pohřbu. Dlouhodobě žije v zahraničí a s nikým ze své minulosti se nestýká - to se teď ale změní. Jejím návratem se otevřou staré křivdy, navíc se začnou dít věci, které Kláru nutí přemýšlet nad tím, že ji chce někdo zabít.
Z počátku mi přeskakování mezi jednotlivými postavami dělalo problém, obzvlášť pojmenování jednotlivých částí kapitol (kdo četl, asi chápe), ale brzy jsem si začala užívat vše, co autorka připravila. Originální zápletka, zamotaný děj, postavy, kterým rozumíte, ale zároveň vás štvou, celé to navíc bylo napínavé a hrozně dobře se to četlo… 5/5!