Svářeč komentáře u knih

Kniha se mi líbila, ale příběh by se dal prokrátit, aniž by to knize uškodilo. No a vůbec mi nesedl konec. Vím, že spousta čtenářů má špatné konce ráda, ale mezi ně nepatřím. Když kniha skončí špatně, tak mi vždycky připadá, jako bych to celé četl uplně zbytečně.

2 02.01.2018

Po slabé pětce a slušné šestce přichází konečně vyvrcholení série. A že je to vyvrcholení jak se patří. Přiznám se, že z prvních tří čtvrtin knihy si pamatuji snad jen to, že mě nesktutečně bavila. Ovšem závěrečná bitva je naprosto úžasná, napětí a strachem o hrdiny jsem při ní nedýchal a když jsem dočetl, byl jsem se silami na dně. Nejlepším dílem pro mě nadále zůstává Vězeň z azkabanu, ale tohle je víc než důstojné zakončení celé série.

2 02.01.2018

Co na tom, že tomu úplně chybí nějaká hlubší zápletka. Je to velmi čtivé, postavy jsou sympatické a celé jsem to přečetl s nesmírnou chutí.

2 02.01.2018

Dle mého skromného názoru je první díl Odkazu dračích jezdců ještě celkem povedený. Sloh je sice úměrný věku autora a příběh je kopírka Star Wars, ale přesto je to docela čtivé. Je na tom taky poznat, že to Paolini "ještě" psal pro sebe z radosti, takže ten nepříjemný jev "výplňové vaty" se v tomto díle ještě neprojevuje. Podotýkám, že jsem to četl asi ve čtrnácti a opětovné čtení radši vynechám.

2 02.01.2018

Dobrá kniha. První povídka nic moc, ovšem následující Mrtvý luh je atmosferický nářez s opravdu hustou tajuplnou atmosférou. Novela Vzpoura mrtvých zase o něco slabší.

2 02.01.2018

Musím říct, že k této knize jsem přistupoval značně s nedůvěrou, protože Conana dvakrát nemusím, a tohohle jsem si koupil jen proto, že je to od Červenák. Nakonec tedy pecka. Velký podíl na tom má nicméně fakt, že Conan není jednoznačně hlavní postavou a ona druhá hlavní postava mi celkem přirostla k srdci. Knihu jsem přečetl prakticky jedním dechem a tuším jen s jedním přerušením. Děj je sice značně jednoduchý (nakonec co jiněho čekat u Conana), to mi ale vynahrazujou právě postavy, které jsou bez vyjímky velice sympatické.

2 02.01.2018

Skvělá kniha. Největším kladem jsou sympatické postavy a dobová atmosféra. Na zadek sice nepadám, ale jsem uspokojen. Doufám, že autor na sebe s další knihou nenechá dlouho čekat.

2 02.01.2018

Debutující autorka a podivný název knihy ve mně příliš důvěry nevzbuzovaly, ale novou historickou fantasy se slovanskými motivy jsem si prostě nemohl nechat ujít, zase tolik jich u nás nevychází. A nakonec se z knihy vyklubalo velmi příjemné překvapení (byť teď koukám, že povídky autorky jsem v minulosti hodnotil dost kladně, takže zase takové překvapení to není). Prvně je třeba říci, že kniha nemá úplně klasickou strukturu, je to v podstatě úzce provázaný povídkový román – hrdinové putují a cestou plní různé „questy“, teprve v poslední třetině se do popředí dostane hlavní zápletka. Jak to píšu, tak to nezní bůhvíjak zábavně, ale naštěstí je to napsáno velmi čtivě. Ani mi nepřišlo, že minimálně do poloviny kniha vlastně k ničemu nesměřuje, navíc i samotná cesta má v tomto příběhu určitý smysl. Autorka si pečlivě nastudovala historické reálie, takže se jí skrze různé detaily podařilo knize vtisknout správnou atmosféru a drsný svět raného středověku mi doslova ožíval před očima. Ústřední trio hrdinů je sympatické, byť trochu jednorozměrné. Škoda, že všechny ostatní postavy jsou jen lehce načrtnuty a nemají skoro žádný prostor, což je u některých trochu problém, jelikož v příběhu později hrají značnou roli a měli bychom k nim asi něco cítit. Problém mám také se závěrem, který mi přišel dosti uspěchaný. Všechno do sebe sice zapadne, ale trochu křečovitě a „neorganicky“. Některé potenciálně emotivní scény nemají potřebný dopad a jak to dopadne s hrdinovou milostnou zápletkou mi bylo jasné už na začátku. Kromě toho ale nemám co vytknout. Na úrovni Červenáka to samozřejmě není, ale to jsem zatím ani nečekal. Těším se na další počiny autorky, v níž si snad dá pozor na zmíněné neduhy.

2 31.12.2017

Opět zcela klasický Heteša. Pět hvězdiček přecijen dát nemohu, protože oproti Morphin Red nebo Sex, drogy & cyb'n'roll mi tam subjektivně k dokonalosti něco chybělo, byť to nedokážu přesně definovat, ale narozdíl od slabších kousků jako Ruská ruleta nebo Fatal virtual zde nenacházím ani žádné zásadní vady. Z logického hlediska mi snad jen trochu vadilo, jak se hlavní hrdina poctivě "odpojoval", když hlavní hrdinka zavelela, přestože bylo jasné, že v mezičasí může dojít k nějakému průšvihu. Jinak ale přečteno na jeden zátah, prostě klasický Heteša v nejlepší formě - napínavý příběh, břitké dialogy a spousta humoru. Heteša píše v podstatě pořád to samé, ale nijak zásadně mi to nevadí.

2 20.01.2017

Ten začátek je vyloženě k nepřežití. První třetinu až polovinu se totiž prakticky nic nestane a já jsem měl snad poprvé v životě při čtení knihy pocit naprosté zbytečnosti. Mnohokrát jsem si říkal, že tenhle odstavec by šel vyjádřit jedinou větou nebo že tahle pasáž by tam vůbec nemusela být. Tady měl prostě zapracovat redaktor a nemilosrdně škrtat a škrtat. Chápu, že autor chtěl na úvod své rozsáhlé ságy pečlivě představit hlavní hrdiny, ale co je moc, to je moc a tohle bylo vážně utrpení a mnohokrát jsem bojoval s nutkáním knihu odložit. Naštěstí! S příchodem na Roven to konečně chytne dech, příběh začne odsýpat a hlavně ta Rovenská linie s mágy je mnohem zábavnější než první polovina se třemi hlavními hrdiny. Na konci už jsem se nemohl odtrhnout a okamžitě bych si dal druhý díl. Takže řečí čísel: začíná to nepříjemně blízko „odpadu“ a končí na velmi silných čtyřech hvězdách s náběhem na pět. Nu což, pořád lepší než kdyby to bylo naopak :)

2 15.09.2016

Mnohem lepší a zajímavější než první díl. Trochu mi přijde, že autor nechtěl plýtvat zajímavými a originálními nápady, tak se nejdříve rozhodl napsat Světlo plusaru, aby se ujistil, že dokáže napsat space operu, a teprve když viděl, že tedy ano, tak se rozhodl střílet ostrými. Příběh je tady mnohem méně předvídatelný a klišovitý, zvraty jsou narozdíl od jedničky opravdu nečekané. Hlavní postavy z předchozího dílu jsou poněkud netradičně odsunuty na vedlejší kolej a na jejich místo nastupuje mnohem zajímavější a originálnější hrdina. Pitzmos navíc dále rozvinul svůj svět a já jsem měl během čtení pocit, že by klidně utáhnul mnoho dalších příběhů. Trochu to sráží dolů jen mírně zmatené a nejasné popisy, občas bylo dost těžké si nějak vizuálně představit prostory, v nichž se hrdinové měli nacházet. Ale to je maličnost. Celkově velká spokojenost a hned bych si dal pokračování (nejlépe rozvíjející motiv mimozemských civilizací a původ koridorů).

2 08.09.2016

Conana nevyhledávám, tohle jsem přečetl jen proto, že je to od Červenáka. Jako oddechovka nakonec slušné. Příběh odsýpá, autor si nebere servítky a nešetří krví ani vyhřezlými střevy. Dost mi sedlo exotické prostředí. Na druhou stranu mi vadil jakýsi nepoměr mezi tím, co je v knize nejdříve popisováno a co se nakonec skutečně stane. Záporák je vylíčen jako strašlivý, nepřemožitelný černokněžník, který pobíjí nebožáky po tuctech a všichni se před ním třesou strachy, jen Conan se mu samozřejmě úspěšně postaví, uprchne z jeho obří pevnosti, z níž ještě nikdo nikdy neuprchl, přičemž pobije desítky jeho elitních nohsledů. No budiž, hádám, že to je prostě Conan. Každopádně text je místy trochu kostrbatý, je poznat, že je dost starý a autor ho před novým vydáním nijak neupravoval. Slušná oddechovka, ale Červenák už je dnes někde trochu jinde.

2 04.09.2016

Přidávám se k pochvalným reakcím, ale bez chyby to určitě není. Nejvíce mi asi vadilo nedostatečné vykreslení světa. V podstatě se dozvíme, že existují tři planety, pak ještě jedna, o které se jen mluví, a to je všechno. Existují ještě nějaké další? Ani historie není příliš rozebrána. Dozvíme se zkrátka vždy jen nezbytné minimum věcí. Jistě, šlo by namítnout, že víc není potřeba, ale ani by to neškodilo. Tohle by prostě chtělo v dalších dílech trochu rozvést. Kniha taky trpí typickým neduhem prvních dílů podobných rozmáchlých ság. V podstatě prvních několik stovek stran se jen seznamujeme s množstvím postav, příběh se jen rozjíždí a opravdu to moc zábava není. Ale tím moje výtky v podstatě končí, jak už se to rozjelo, nemohl jsem se od toho odtrhnout a co nejdřív se pustím do dalšího dílu. Zajímají mě především další osudy Nikoly a Natalie, právě menabaranská linie mě asi chytla nejvíc (trochu nechápu, jak některé mohla zaujmout nejmíň). Takže dobrý, ale na řeči o nejlepší české sci-fi je ještě trochu brzy, uvidí se po dalších dílech.

2 19.12.2015

Zatím nejlepší Hetešova kniha. Klasicky hetešovsky čtivé a vtipné, s přirozenými dialogy a promyšleným, zamotaným příběhem, který mi přitom nepřišel zbytečně překombinovaný a nikdy jsem neztratil nit. Oproti předchozím knihám to má taky konečně trochu originální, propracované a sympatické postavy (protože jestli něco vždy bylo Hetešovou slabinou, tak nepřiliš zajímaví hlavní hrdinové, většinou jeden jako druhý). Kromě nich sledujeme od začátku i další dějové linie, např. hlavní záporáky (takže sice od začátku víme, kdo za vším stojí a o co jde, ale napětí to příběhu rozhodně neubírá), policejní vyšetřování nebo staré deníkové zápisky hlavní hrdinky z detenčního zařízení pro mladistvé (v nichž je dost syrově popsáno, jak to vlastně všechno začalo). Prostě nemám co vytknout, přečetl jsem to jedním dechem.

2 28.11.2015

V Žoldnéřích se celkem pravidelně střídají dobré ročníky s horšími a tohle je zase ten horší... Těžko říct nakolik za to může fakt, že v soutěži došlo k velké generační výměně a ve sborníku chybí spousta jmen, které jsme byli zvyklí vídat v minulých letech. Povídky autorů jako Mullerová, Tučka nebo Žlebek taky nebyly dokonalé, ale působily velmi sebejistě a suverénně, zde jsem měl u mnohých povídek těch nových autorů pocit jisté nevypsanosti a amatérismu (i když to už je možná trochu drsný pojem). Nicméně to je pouze můj subjektivní pocit. Prostě zatímco loni byla většina povídek dobrých a jen pár průměrných nebo špatných, tady je to naopak. Ale abych jen nehaněl, tak povídky Mertlíkové, Doležala, Pytlíka nebo Stellaty jsou vynikající.

2 06.11.2015

Po nadějné jedničce je Elysium mírným zklamáním. Na konci prvního dílu to vypadalo, že se příběh po zdlouhavé expozici konečně rozjel, ale první polovina dvojky je prostě nudná. Nic moc zajímavého se nestane, celé je to takové utahané a několikrát jsem měl nutkání knihu odložit. Naštěstí zhruba v polovině to trochu nabere tempo, dokonce párkrát dojde i na akci. Jen škoda, že pro mě nejzábavnější dějová linie s nejlepšími postavami (Tilde, Lennox a Arthur) zde dostává nejméně prostoru. Naopak linie s Celeste mi přijde nejméně záživná, ale je jí tam hodně. Jsem zvědavý, jak si autorka poradí s posledním dílem, doufám, že tentokrát už příběh pojede od začátku jako dobře namazaný stroj.

2 27.10.2015

Čte se to docela dobře, ale když se nad tím člověk zpětně zamyslí, tak je to dost nevýrazná kniha. Žádný zajímavý nápad, nijak zvlášť sympatická hlavní postava, tradiční konspirační zápletka s dopředu jasnými zvraty… Ke konci to dost sráží naprosto dementní padouch, který se chová, jako kdyby vypadl z nějaké hloupého béčkové filmu. Sice chválím záměr Brokilonu vydávat evropskou space operu, i od méně známých českých autorů, ale zatím mě tato řada příliš nepřesvědčuje (četl jsem ještě Kru).

2 19.10.2015

Pohodová military fantasy se sympatickými hrdiny. Bohužel však mohla být mnohem lepší - samotný příběh dost skřípe, nejde ani tak o to, že by byl jednoduchý (co taky od podobné knihy čekat), spíše mi chvílemi přišel... jak to napsat... dost podivný a zmatený. Co je vlastně zač ta hvězda, kde se vzala? A podobných otázek mám víc. Možná se odpověď v knize skrývá, ale pokud jsem si toho v tak jednoduchém textu nevšimnul, taky to o něčem dost vypovídá (a rozhodně ne o mé všímavosti). Čímž se dostáváme k tomu, co říká Kostelník, totiž že - hlavně ze začátku - se autor dost zamotává v popisech, takže nějakou chvíli trvalo, než jsem se v tom světě zorientoval. Abych to shrnul, Temnota kovaná v ohni není špatná kniha, koneckonců mě celkem bavila, jen je v ní trochu poznat autorova nevypsanost. Zpracovat danou látku zkušenější autor, mohlo to dopadnout mnohem lépe.

2 17.10.2015

Vynikající sbírka. Už je to dlouho, co jsem od Heteši něco četl, a málem jsem zapomněl, jak skvělý je to spisovatel. A povídky mu jdou snad ještě líp než romány, protože takový festival nápadů, jako předvedl tady, se jen tak nevidí. Samozřejmě, najdou se i průměrnější kousky, ale ty vynikající až geniální věci mají drtivou převahu. A celé je to klasicky čtivé a vtipné, jako všechno od Heteši.

2 17.10.2015

Klasický Šlechta. Jen mi to hlavně v poslední třetině přišlo dost zmatené. Vůbec jsem se neorientoval v té pseudovědě a popisech absurdního prostředí Polygonu a tajně podezírám autora, že on taky moc ne :) Takže od Šlechty spíše jedna z těch slabších knih, nicméně skvělé postavy, zajímavý svět a vtipný autorův styl to pořád drží vysoko v nadprůměru. A ta příběhová vrata na konci... - chci hned dalšího Oggerda! :)

2 23.09.2015