swamp komentáře u knih
Začal jsem číst ve stejný den, kterým začíná kniha (rok samozřejmě jiný), a navíc se v průběhu čtení knihy objevil první sníh...
Je zajímavé, že i přes můj ne zrovna kladný vztah k náboženství, tato kniha o víře a "Osobním příběhu" mě zahřála na duši. :)
Co dodat? Povinná četba každého mladého dobrodružného čtenáře. Myslím, že ani po letech neztrácí své kouzlo. Kdo rozlouskne ježka v kleci? A co na to Jan Tleskač?
Ideální "povinná četba" aneb přečtěte si porno k matuře. ;)
Prastará kniha knih - alfa / omega věřících křesťanů. Já osobně se řadím ke scientisticky založeným empirickým agnostikům. Starý zákon má pár světlých míst (e.g. Žalmy či Píseň písní, které mají nezamluvitelně uměleckou hodnotu), ovšem třeba 5 knih Mojžíšových, Knihy dějepisné a prorocké jsou téměř nečitelné, z hlediska historického řekl bych nepoužitelné. Hlavně úvodní pentateuch je prakticky výpis jmen, míst, zákazů a příkazů - hněv Boží je zde (stejně jako v okolních kapitolách) popisován jako ultimátní, což mi přijde (vzhledem k otázce křesťanství) hrozně ujeté, ale to by bylo na delší debatu. Nový zákon je pak mnohem čitelnější, přichází mesiáš a umělecky je celkově ucelenější. Přesto Bibli nemohu doporučit - nekřesťansky založení z ní nebudou mít nic, křesťané jsou příliš zaslepení, aby ji vnímali objektivně a byli schopni přiznat absurditu některých jejích pasáží.
Musím se přiznat, že Hobit se mi líbil více, než celá následná trilogie. Jeho vtipnost a pohádkovost mi přišla prostě úžasná. A netřeba více slov..
Společenstvo Prstenu je mou nejoblíbenější částí trilogie. Je skvělým pomyslným spojníkem mezi hravým a pohodovým Hobitem a vyspělým potemnělým zbytkem trilogie o Prstenu. První díl je mi nejbližší asi právě tímto - stále má nádech Hobitovy hravosti, ale je již okořeněn stínem budoucnosti.
Skvělé a vtipné povídky a zamyšlení o věcech, které sami zažíváme dnes a denně. :)
Naprosto vtipná záležitost, která svou absurdností musí dostat každého.
Povedená sbírka sci-fi povídek autorů nejen z komunistického bloku, ale například i z Velké Británie či USA. Velmi vydařená, některé povídky mě opravdu dostávaly do kolen.
Pan Karel Kopfrkingl - jedna z nejděsivějších postav české literatury.
Skvělá směsice Dahlových povídek, tak absurdně černá, tak morbidní.. bravo!
Harry Hole se vrací do Norska, aby pomohl Olegovi, který je ve vazbě. Okolnosti však naznačují, že by tam snad mohl být právem. Kde se nachází pravda? Tenhle propletenec událostí Jo Nesbø opět pozvolna rozmotává, a my se dozvídáme stále víc a víc a dotváří se nám celý obrázek kolem toho, co se vlastně doopravdy stalo.
Jo Nesbø jde pomalu, ale jistě ve stopách G. R. R. Martina - abyste mi rozuměli, jako jednomu z mála autorů mu došlo, že ne vždy musí běžná kniha končit zářivým happy-endem. To je i jeden z důvodů, proč mě Nesbø tak baví. A u Spasitele tomu není jinak.
Tak po úvodním - spíše jen průměrném - Netopýrovi jsem se dostal k další knize Jo Nesbøho, která je o poznání lepší. Austrálii tady nahrazuje exotičtější Thajsko - se všemi svými klady i zápory (tedy vlastně spíše zápory). Vše je velice propracované, napínavé a dává to smysl. Jen mě trochu nebavila asi první čtvrtina, ve které jsem stále čekal na něco, co by mě vtáhlo. Dočkal jsem se, stálo to za to a těším se na pokračování.
Tato kniha postupně skvěle graduje a emocionální struna brnká tak vysoko, že čekáte, kdy praskne..
Závěr trilogie o Rychlých šípech. Tato a dvě předchozí knihy jsou asi tím nejlepším, čeho se nám od Jestřába dostalo.
Mimo trilogii o ježku v kleci asi nejlepší knížka Jestřába.
Výpověď, která musí dítěti / pubescentovi změnit pohled na svět.. POVINNĚ POVINNÁ ČETBA!!!
Pro mě naprosto krásná fatalistická kniha. Pojetí i příběh jsou zde nastíněny naprosto bravurně.