Sybelle komentáře u knih
Jinou část série o Ryhopském lese jsem četla už před lety. Proto jsem byla ráda, když jsem narazila na další díly. Je to velmi povedená kniha. Ani moc jako fantasy nepůsobí, protože je velmi dobře provázána s běžnou realitou a spíše s mytologií než fantasy světem. Postavy, které časem poznáváte nejsou vždy ukázkové jako z jiných fantasy. Některé by potřebovali několik koupelí po sobě. Hlavní důvod hlubokého zájmu otce i synů sice nemá nic společného s celým tajemstvím lesa, ale i tak je tam prostor pro další poznávání vnitřního lesa do dalších dílů.
Popis i dobrý člověk může dělat špatné věci, je výstižný popis knihy. I když po přečtení jsem na vážkách, kdo je tady dobrý a špatný člověk. V tomto příběhu není téměř, žádná situace, která by se dala nazírat z černo-bílého hlediska. Někdy prospěšný výsledek vzejde z ne běžně eticky schvalovaného činu. Místy byly některé části delší, ale i tak se kniha dobře četla. Je to příjemná změna mezi hororovou tématikou od autora.
Už jen z popisů, co člověka může potkat v divočině (když pominu zápletku) jsem odrazena od spaní v lese. Knížka se dobře četla. Líbí se mi styl psaní autorky. Z textu se dozvíte, co potřebujete bez zbytečností okolo. Děj rychle ubíhal a ve formě audio knihy skvělá záležitost na cestování. Určitě si udělám čas i na sérii strašidelných domů.
Další skvělý příběh z Beraních hor, ukazující Bábi Zlopočasnou v jiném světle. Jak se ukázalo pozvat pokrokově smýšlející upíry nebyl zrovna dobrý nápad. Postavy i děj opět skvělé. Nechybí ani zajímavé a vtipné/realistické rozhovory. U známých postav je krásně vidět jejich vývoj a nové jsem si rychle oblíbila.
Zajímavost na závěr pro ty, kdo četli Malé bohy, bude zajímavý vývoj omniánské církve.
Přečíst tuto knihu po letech bylo velice příjemné. Jako dospělý vnímá člověk příběhy, a hlavně postavy úplně jinak. Každé zvířátko má svou povahu a mnohdy připomínají spíše dospělé. Sova je učená, ale ne chytrá a ví stejně málo jako ostatní zvířátka v lese. Ale je ješitná, takže to nepřizná. Ijáček je cynik a není vždy zrovna milý. Ale na druhou stranu je vděčný za maličkosti. Králíček rád ostatní vede a organizuje. U každého by se dalo něco najít. Naproti tomu je Púova jednoduchá povaha a jeho uvědomění, že je jen medvídek s malým rozumkem. Přesto všichni dokáží dohromady spolupracovat. Jako dítě jsem tohohle medvěda moc nemusela, ale po posledním přečtení ho mám o trochu raději.
Samotné příběhy jsou krátké a čtení dobře ubíhalo.
Film, který vznikl na motivy této povídky se jen inspiroval tématem, ale jinak se jedná o dva odlišné příběhy s úplně jinou myšlenkou. Je zajímavé sledovat, jak hlavní hrdina prochází světem a společností v obráceném pořadí a jak na to reaguje okolí. Jeho rodiče, manželka a nakonec děti. Délkou je to spíše četba tak na jeden nebo dva večery.
Druhý díl nabízí 4 nové příběhy, které se plynule prolínají navzájem a na jejich pozadí můžete sledovat osudy rodiny Tokito, která vlastní legendami opředenou kavárnu. Mihnou se tam i postavy zákazníků z 1. dílů a jejich osudy. Celkově je to pěkně provázaný celek s příjemným způsobem vyprávění a japonskou mentalitou. Příběhy nepřináší klasický happyend, ale spíše záchranu a uvědomění pro cestující v čase.
Další pěkná kniha do série. V této knize poznáte Mrakoplaše nejen jako zbabělce, ale i z jiné stránky. I mág, který neumí čarovat má hrdost mága. Proniknete více do světa mágů a fungování reality na Zeměploše. Celkově pěkné, humorné čtení s příměsí něčeho na zamyšlení. Děj krásně ukazuje, že je někdy lepší mít něčeho méně než více. A samozřejmě se pobavíte. Je tu ještě znát jen jemná satyra, která je v pozdějších dílech už méně ohleduplná. A výhoda celé série není třeba číst knihy popořádku jak vyšly, takže se jde na další knihu s Mrakoplašem.
Při druhém čtení této knihy k ní mám kladnější vztah než předtím. Hodnocení by spíše odpovídalo tak 3,5. Není to dáno tím, že se jedná o scénář. Díky tomu se kniha četla rychle a člověk se nemusel moc zabývat detaily. Některé informace se moc neshodovaly s tím, co bylo v hlavním příběhu (v knihách) a povahou postav. Ale některé postavy příjemně překvapily. Celkově vzato, pokud se chcete ještě na chvíli vrátit do světa Harryho Pottera, není to špatná volba. A občas nad něčím prostě „přivřete oči“.
Tento díl je spíše předzvěst k ději poslední knihy. Zjistíte hodně o minulosti Toma Raddlea (Voldemorta), rodinné historii a jeho povaze. Čtení mě bavilo a velmi dobře nastínilo, co bude následovat. Na rozdíl od filmu, už tady Harry ví, jaké předměty (viteály) má hledat. Aspoň většinu.
Jsem zvědavá na poslední díl a zakončení v knižní podobě.
Krátké dílo něco mezi komiksem a knížkou. Kresby krásně podtrhují atmosféru příběhu. Reálně bych dala 3,5 hvězdičky. I přes krátkost je příběh kompletní se zakončením. Pokud se nechcete aktuálně pouštět do větší knihy od tohoto autora je to to pravé po čem sáhnout.
Velmi pěkná a jasná kniha o tom, jak naše vztahy ovlivňují věci, které nás rodiče a společnost naučí. Řešit jejich smysl nebo platnost patří jinam než do této recenze. Osobně myslím, že pojmenování knihy je trefné. Určitě bych ji doporučila každému, kdo má zájem o rozšíření obzorů. Ať máte potíže ve vztahu nebo ne.
Skvělá detektivka. Líčení vyšetřování jako hledání důkazů a odkrývání psychologie postav je krásně vyváženo. Vedle důkazů Poirot vysvětluje i příčiny jednání jednotlivých podezřelých. Je to má druhá kniha od Agathy Christie a vidím to na další díly časem.
V podivném regimentu autor ukazuje jiné země ze Zeměplochy. Ne tak svobodomyslné a pokrokové jako Ankh-Morpork. Pokud z dřívějších popisů vypadal Ankh-Morpork jako město, kde není život růžový, tak oproti Borogravii je to skvělé místo pro život. Hlavně pro ženy.
Místy se v příběhu objeví pár známých postav z hlídky, ale hlavně je příběh o malé Borogravské jednotce a jejích členech. Není to svým obsahem tolik humorné dílo (snad i Noční hlídka byla veselejší), ale i tak se najde chvíle, kdy se člověk pobaví. Autor si v této knize bere na mušku válčení, armádu, vlasteneckou propagandu i všechny ty nesmyslné důvody k válce.
Další skvělé dílo ze série zeměplochy. Chvílemi si člověk ani neuvědomuje, že čte fantasy. Jen drobná poznámka, která se místy objeví v textu vám to připomene. Je to skvěle a velmi realisticky propracovaný příběh se Samem Elániem jako hlavní postavou.
Není to tak veselá záležitost jako starší díla, ale nepostrádá typický autorův humor a náhled. Potkáte postavy, které znáte z dřívějška v mladší verzi. Například mladého Vetinariho ještě na studiích. U něj mě pobavila jedna poznámka ohledně starých a vypelichaných zvířat při politických jednáních. A další postavy. Rozhodně se těším na další knihu ze série.
Poslední hrdina navazuje na knihu Zajímavé časy. Jako vždy skvělý zážitek a jako bonus krásná grafika. I když jsem to četla podruhé zase jsem objevila narážku, kterou jsem na první čtení minula (na Hlavu XXII).
Příběh je o hrdinech, bozích a Ankh-Morporském mágstvu. Ale hlavně o vzteku a síle lidské vůle. Řečeno volnou citací z úvodu knihy můžete věci přijmout nebo se naštvat.
Třetí díl vnáší více světla do stavu věcí v zemi venku i uvnitř.
Celkově se příběh každým dílem pěkně rýsuje a těším se na pokračování.
Na rozdíl od Hrobky jsou povídky delší a propracovanější (motivy postav, temná atmosféra). Ubyly povídky s příjemnou tématikou, kde hlavní hrdina putuje neškodnými snovými světy. Přibylo více podzemí, démonů, prokletých domů a starých bohů. Ale také i hlavních hrdinů, kteří mají silný pud přežití a v jednom případě se postaví zlu s dobrým úmyslem zamezit jeho pokračování.
Celkově je vidět vývoj v autorově tvorbě a zdokonalování jeho stylu.
Tenká, ale inspirativní kniha připomínající krutá léta 1938 – 1945 z pohledu přeživšího. Autor v knize popisuje zacházení nacistů se židy. V jakých podmínkách se žilo v Osvětimi ale i mírnějších táborech. Hlavní, co chce autor připomenout je, že se to dělo. Ale také jakou váhu má přátelství a vůle přežít. V neposlední řadě, jak najít štěstí sám v sobě navzdory těmto událostem.
Příběh dívky, která přežila více jak rok věznění sexuálního devianta. Děj je rozdělen na současnost (asi dva roky po jejím osvobození) a její vzpomínky na věznění. Flora se sice vrátila domů ale zároveň nevrátila. Má silnou vůli a motivaci, proč lpět na minulosti. Kniha mě překvapila po více stránkách.