tandula komentáře u knih

Hned jsem si Carla i Asada zamilovala. Vypadá to, že z nich budou sehraní kolegové se správnými průpovídkami. Snad jako každá (severská) detektivka se kniha četla sama. Hned se jdu pustit do druhé knihy - Zabijáci, a jsem zvědavá, jestli životní příběh Carla a Asada (podobně jako u Jo Nesba) bude navazovat.

Zajímavě promyšlený příběh. A rovněž děkuji za vhled do fungování televizního zpravodajství.

Nemůžu se ztotožnit se zdejším hodnocením, já jsem s knihou velmi spokojená. Stejně jako autor jsem i já nad podobnou tématikou nedávno přemýšlela, ale dospěla jsem k názoru, že v tak obrovské zemi jako je Amerika, nejde jen tak z ničeho nic změnit systém. A nebo teda ano? Každopádně velmi dobře propracovaná kniha - a čtivá!

Protože se mi kniha četla úplně sama, a za dva dny jsem měla přečteno, uvědomila jsem si úplnou banalitu a to, že když píšete knihu, nestačí jenom umět psát, ale hlavně zkonstruovat příběh, který čtenáře bude zajímat. To jsem si uvědomila právě v souvislosti s tím, že je to autorova první kniha, a dle mého názoru ji zvládl nadprůměrně. Nemám co vytknout, určitě si ráda přečtu i další knihy. Jen ten konec mě zklamal.

1 30.06.2014

Má první kniha od Vondrušky. Ze začátku jsem si dlouho musela zvykat na styl psaní - v jednom odstavci se píše, že bude svatba, v dalším odstavci je už po svatbě, a já zmatečně listuju knihou, kde že je ta svatba popsaná. Vzápětí jsem již pochopila, jak bude kniha psaná.
Pamatuju si, že když jsem se učila na státnice z historie, tak tohle období 11. století pro mě bylo nejhorší, protože jsem se v něm nedokázala pořádně zorientovat. Proto moc (i když už státnice mám za sebou) děkuji autorovi, že se vůbec někdo odhodlal takhle složité období zpracovat. Kniha je moc hezky napsaná, a velmi čtivá. Nejvíc na ní ale oceňuji autorovu bujnou fantazii a prostudování pramenů. A příště se pustím do Přemyslovské epopeje :).

Nemám, co bych vytkla.

Moc mě to mrzí, ale musím knihu odložit. Vůbec jsem se do ní nedostala, a momentálně jsem už asi na 20 stránkách v zajetí vánočního představení. Asi jsem si vybrala špatnou dobu, protože si Irvinga hrozně vážím, zbožňuju jeho Rok vdovou, ale tahle kniha mě už od začátku ničím nedostala, a já se stránkama prokousávala. Určitě to ale znovu zkusím někdy příště.

Pověděla bych to asi takhle - přečetla jsem Prázdné místo, a chtěla bych ho mít ve své knihovně, protože mě ta kniha nějakým způsobem zasáhla. Přečetla jsem Volání kukačky, a ve své knihovně ji mít nemusím. Mimo jiné proto, že odhalení vraha pro mě nebylo překvapením.

Musím říct, že české knihy příliš nečtu (vlastně vůbec), ale toto je opravdu velmi dobrá kniha, přečetla jsem ji za jedno odpoledne + večer. Nechci autorku za nic kritizovat, určitě neměla jednoduchý život, ale musím říct, že z jejího projevu ke svým synům vůbec necítím tak potřebnou věc pro výchovu - lásku. Naopak z jejího projevu k synům cítím silné poučování, kritizování a někdy i výsměch. Vypadá to, že jejich život byl velmi napjatý, a prostě tam jakýkoliv cit postrádám. Opakuji, že rozhodně nechci kritizovat, jen mi přišlo důležité to zmínit.

Ještě jsem nedočetla, chybí mi cca 100 stran, ale už si troufám hodnotit. V prvé řadě bych chtěla ocenit oba novináře, kteří při svém pracovním vytížení, kdy pracují pomalu 24 hodin denně, protože se stále něco děje, že dokázali napsat tak obsáhlou knihu. Na druhou stranu právě ta obsáhlost mě trochu iritovala. Očekávala jsem jednoduchou, přehlednou knihu o Hillarině životě. Autoři ale zmapovali mnoho podrobností o jejích spolupracovnících, údaje přesně měsíc od měsíce, což mě konkrétně tolik nezajímá. Vzhledem k tomu, že jsem vystudovala politologii, jsem očekávala více té politické tématiky např. podrobnější přípravy prezidentských voleb, nebo více té lidské stránky - běžný den HC, život v Bílém Domě, apod. V podstatě jsem se nic moc zajímavého nedozvěděla. Pouze to, v jakých soudních případech Hillary figurovala, proč, a jak probíhaly. Ale oceňuji oba autory za tak detailně prostudovaný život Hillary Clintonové.

01.04.2014

Pro historika určitě přínosná kniha - z druhé strany. Linu Heydrich chápu jako typickou oddanou a milující manželku, která se o politiku příliš (nebo vůbec) nezajímala. Hlavně, že bylo postaráno o děti, navařeno, uklizeno, apod. Nedivila bych se ani, kdyby po válce nevěřila, že existovaly koncentrační tábory, kde zemřely miliony lidí. Nevěděla to, nezajímalo jí to. To souvisí i s tím, že nikdy neopustila nacionálně socialistickou víru. Pro Čecha nepochopitelné, ostudné. Její kniha je pro společnost absolutně nepřínosná, protože o Heydrichově politice nevěděla vůbec nic. Je to jen pohled jedné obyčejné ženy, která se až do smrti necítila za nic vinna, a poválečnou situaci vůbec nechápala.

Knihu právě dočítám, chybí mi ještě asi 70 stran do konce, ale už si troufám hodnotit. Do knihy jsem se opravdu pořádně začetla až hodně za polovinou. Čtu ji už asi 14 dní, což je opravdu dlouho. V knize je dle mého spousta nedůležitých dialogů, takže nemá takový ten správný akční spád. Člověk se v průběhu čtení trochu nudí, naštěstí pak vždy přijde nějaká akčnější kapitola, takže se to vystřídá. Příběh, detektiv, jeho rodina i okolí se mi líbí. Dala bych 2,5 - 3 hvězdičky.

21.03.2014

Svým způsobem pana doktora Jocha obdivuji. Vypadá, že je to čestný a upřímný člověk, a jeho knihou jsem byla nadšená. V 99% souhlasím s jeho názory. Jako by mi mluvil z duše.

Doufám, že můj komentář nebude působit nějak nepatřičně, ale moc se mi líbil tzv. "námět" k únosům, resp. vraždám. V poslední době často přemýšlím nad lidskými právy a nenarozenými dětmi. Od kdy má dítě v děloze právo na život? Jsou potraty legitimní? To ale nic nemění na tom, že kniha byla neuvěřitelně čtivá, měla jsem z čtení i mnohem lepší pocit než z opěvovaného Jo Nesba, a autorce chválím i psychologii postav. Krásně propracovala hlavní postavy. Asi nemám, co bych vytkla. Ráda si od autorky přečtu další knihy.

Stejně, jak už tu bylo napsáno, a to jsem moc ráda, že tuto knihu ostatní chápou stejně jako já, být bohatý neznamená být šťastný ani úspěšný v životě. Celá kniha je jen o radách, jak dosáhnout toho, být bohatý. Bohužel, dle mého názoru, to nelze chápat takto univerzálně. Lidé nejsou stejní a vzájemně zaměnitelní. Každý má jiné schopnosti, ale i jiné možnosti, to je kouzlo demokracie. Tím chci říci, že někdo jednoduše nikdy nedokáže nic lepšího, než třeba být kopáčem u dálnice. Navíc mi kniha v podstatě ani neřekla nic nového, všechny věci, o kterých se tam píše, jsou jednoduše logicky domyslitelné lidským rozumem. To nejsou žádné novinky. Čekala jsem od knihy úplně něco jiného, ale to je moje chyba. Autor mě hrubě zklamal.

1 19.02.2014

Tak vám zase nevím...před pár dny jsem dočetla svou prvotinu od Nesba, Pentagram, předevčírem Spasitele. Asi jsem od toho očekávala něco víc, ale jako by se Nesbo snažil toho "víc" nabídnout až moc. Přitom v jednoduchosti je síla. Jak už je napsáno v komentářích pode mnou, taky mi vadil "filmový" styl psaní, ála filmové střihy. Mám rozečtený určitý děj, který je napínavý, a autor přejde do úplně jiné pasáže, kde se musí člověk zorientovávat a chápat, koho tím myslí a co se děje zase jinde. Přitom dobrá detektivka se má podle mě číst jedním dechem, bez zbytečného rozptylování. I těch vražd tam bylo až moc. Celkově to na mě působilo zmateně, i když musím autora pochválit, že vše do sebe krásně zapadalo. Nicméně dávám z důvodů výše uvedených tři hvězdičky. Na lepší hodnocení to podle mě není.

5 07.02.2014

Knihu jsem dočetla asi před týdnem. V tu dobu bych dala 4 hvězdičky, kniha mi připadala hrozně zdlouhavá. Do teď mě ale tenhle příběh provází, a pořád přemýšlím nad tzv. butterfly efectem a nad dějem knihy. Dávám 5 hvězdiček, protože u Stephena Kinga je jistota, že nic nepíše jen tak zbytečně. Chce, aby čtenář spolu s ním opravdu pronikl do děje a prožíval vše s hlavní, nebo s ostatními postavami. Brilantní, no ne?

3 02.02.2014

Právě jsem dočetla svojí prvotinu od pana Jo, a...těžko říct. Oproti třeba (i když bych nerada srovnávala) Stiegu Larssonovi, se mi to nějak hůř četlo. Několikrát jsem se musela vrátit o pár řádů zpět, abych pochopila souvislost. A to většinou čtu detektivky jedním dechem. Dávám čtyři hvězdičky. Mohlo to být ještě lepší.

1 02.02.2014

Knížku jsem přečetla za jedno odpoledne (a noc). Je vidět, že autor měl vše předem připravené a dotáhnuté do konce (narozdíl od Petera von Houtena). Zaujal mě autorův pohled na tak vážnou věc, jako je rakovina. Oceňuji jeho sarkasmus, a myšlenky. Někdy jsem se u knížky smála, někdy jsem přemýšlela nad napsanou myšlenkou a její pravdivostí. Spousta zajímavých myšlenek v jedné knize.

1 17.01.2014

Měla jsem jistá očekávání. Severské detektivky jsou dneska dost čtené, ale takhle jsem si jednu z nich nepředstavovala. Kniha je celkem zdlouhavá, některé pasáže mi přijdou nesmyslné, některé dosti přehnané...možná je to mnou, že jsem očekávala jednoduchou, napínavou, strhující detektivku. Závěr celkem strhující byl, ovšem nikoliv překvapivý, a napínavá kniha to zajisté byla také. Ale musím bohužel dát tři hvězdičky z důvodů uvedených výše.

1 30.11.2013