tanuki komentáře u knih

str. 90/91:
"...zahleděla se do tmy a říkala si, kde asi sestra vězí. Utopila se v jezeře, unesli ji cikáni, srazil ji projíždějící vůz, napadlo ji automaticky; zdravý přístup je ten, že nikdy není nic tak, jak si člověk představuje, a tohle byl účinný způsob, jak vyloučit nejhorší."

10 19.01.2015

Krátké verše na různá témata, nejen ta spjatá s láskou. Kdo má rád poetiku Jiřího Žáčka, určitě si zde svoje favority najde. Důležité jsou mnohdy i názvy básní, které textu dokáží dát ten správný rozměr.

9 28.06.2024

První část pojednávající o Karsu Orlongovi je dokonalá. Nekomplikované přímočaré vyprávění, které je radost číst. Doufal jsem, že o něm bude většina knihy, ale nestalo se tak. Když se děj dostává na Raraku, tak začíná typické zahlcení postavami, které nejsou nijak zvlášť popsány, je jich hromada, různě mezi sebou intrikují a jejich motivy jsou zastřené a nejasné, i když se pomalu v průběhu vyprávění ozřejmí. Proti pouštním bojovníkům táhne armáda císařovny, což je další linka, ve které se nic moc neděje. Příběh Onraka a Trulla Sengara je opět zajímavější a pár věcí osvětlí. V linii Perela a Lostary se dokonce mihne milostný motiv, kterými autor výrazně šetří.

Opět se biju do čela v případech, kdy si staré postavy potřebují dát nová jména, jako by toho chaosu ještě nebylo málo. Na konci následuje již klasická řežba, kdy se s většinou těžce zapamatovaných postav navždy rozloučíme. Jsem zvědavý, jestli v některém dílu toto schéma bude porušeno. :o)

9 14.08.2018

Kniha, kterou je radost držet v rukou a listovat si v ní. Živočišná říše je rozdělena do několika skupin. Ke každé je uvedeno několik zajímavostí, opravdu jen pár vět, a ty jsou doprovozené úžasnými ilustracemi. Těžko říct, co je na těch obrázcích tak hezkého. Vypadají celkem reálně, přitom svým způsobem netradičně. Jsou líbivé, ale ne prvoplánově. Na to málo textu, co zde je, se v knize ale vyskytuje více chyb a překlepů, než je čtenáři milé. Hlavně nadpis "Plazy" na jedné straně vyloženě zamrzí...

9 20.04.2018

V porovnání s Lonely Planet je Rough Guide pro Sri Lanku lepší volbou. Detailně popsané informace o památkách, historii, širších souvislostech a navrch pár zajímavostí a přehledné mapy. Jisté rezervy lze nalézt v informacích o dopravě, ale člověk si poradí i tak. :o)

9 31.01.2016

Detektivka. Tento žánr v sobě nese jedno nepříjemné klišé. Čtete stovky stran, abyste dospěli k vysvětlení, které zabere pár řádků. Někdy vás to baví, někdy se to vleče. Aby to celé bylo zajímavé, bývá poměrně často příběh uměle vykonstruovaný. Vyskytují se v něm nepravděpodobné náhody, nepravděpodobné charaktery, nepravděpodobné situace a nepravděpodobné a nečekaně brilantní myšlenkové dedukce. Soukromý detektiv Marlowe je drsný, sarkastický, strohý a nepřístupný člověk. Neúplatný samotář. S pochybným šarmem a vstřícným vztahem k alkoholu. Na začátku příběhu se ujme nemohoucího opilce, který se bezmocně povaluje na ulici. Kdo z nás by to neudělal. Časem ho začne mít rád asi stejnou měrou, jakou mu leze na nervy. Jmenuje se Lennox a když se dostane do průšvihu, Marlowe mu bez řečí pomůže. Když se z průšvihu vyvine tragédie, odmítá se Marlowe smířit s oficiálním vysvětlením a šťourá se v té věci tak dlouho, dokud jí přijde na kloub. Nebojí se policistů, boháčů ani gangsterů. Na ničem mu nezáleží. Na sobě ze všeho nejméně. Vypije nějaký ten drink, dostane nakládačku, svede krásnou dívku. Prostě standardní vyšetřovací proces. Hlavně ale neztratí svůj smysl pro spravedlnost a cynický přístup k životu. A to je asi dobře.

9 08.12.2015

Cynický vypravěč, chytrý jak rádio, způsobí dopravní nehodu a tím se spustí sled události s nehezkým koncem. Po nehodě se začne chovat jak pošuk, nemístně obtěžuje poškozenou řidičku i její rodinu a do toho zahrnuje čtenáře svými rádobyvtipnými ujetými úvahami o fungování moderních korporací a utrousí i nějaké to překombinované životní intelektuální moudro, které by si klidně mohl nechat od cesty. Trochu se dá dohromady až po bližším seznámení s mladičkou Rosanou, ale pak se to stane...

str.140:
"Když je štěstí příliš velké, když někomu vyléčí příliš bolavou ránu, když je všechno příliš krásné, vyvstane v nitru rozumného člověka jediné tušení: něco půjde do háje."

9 22.09.2015

Není to moc obratně napsaná kniha, ale její informační hodnota to nahrazuje. Se spoustou vyřčených věcí lze polemizovat, nebo s nimi nesouhlasit, ale určitě je dobré nad nimi přemýšlet. S láskou se v životě setká každý, je dobré o ní něco vědět....

9 21.08.2015

"Víš, co se stane, když lidi zraníš ? Když lidi zraníš, začnou tě mít méně rádi. To dokážou nerozvážná slova. Způsobí, že tě lidé mají o něco méně rádi..." (str.117)

9 14.03.2015

Kniha je napsaná formou textové koláže, která někdy budí poměrně chaotický dojem. Jde vidět, že autor čerpá z obrovského množství zdrojů a tu vezme odstavec z jedné publikace, tu z druhé, proloží to básní, dopisem, citací. Občas se proto celek jeví jako umělý slepenec nesourodých textů. A těch jmen, postav, které se objeví a mizí, je někdy až příliš moc. Aspoň že některé z nich byly rozpracovány podrobněji. Díky za Nezvala a Ortena. Díky za Ivana Blatného a jeho zvláštní způsob žití...

9 28.02.2015

Ke konci knihy si autor přihřívá vlastní polívku a nenápadně seznamuje se svým vlastním přínosem k výzkumu problematiky strun :o) Až na některá místa, kterým se asi nejde nikdy vyhnout, je kniha čitelná i pro laika. Jen by to chtělo trochu víc obrázků :o)

9 08.01.2015

Zatím nejhorší díl série, ve kterém se v podstatě nic důležitého nestane...cesta do Německa a zpět se jeví jako samoúčelná a poměrně nudná - dvouhvězdičková. Na Kulhánkových standardních pět hvězd se kniha dostává až v samotném závěru, ale pokud musím zůstat objektivní, tak předchozí balast ani ten skvělý konec nevyváží. Snad se závěrečná část povede lépe. Tato kniha příběh samotný nikam neposouvá. Teda posledních 50 stran ano, ale předchozích 200 je jen omáčka, navíc nijak zvlášť kulinářsky vydařená.

9 14.10.2014

...díl od dílu větší závislost...:o)...konečně skončila ta věčná úmorná tahanice o dopis...už mne to unavovalo...:o)

9 09.10.2014

Čtyři erotické příběhy. Každý se odehrává v jiném prostředí a hlavní postavou je krásná Claudie, jejíž touha a vzrušení jsou řízeny přes dálkové ovládání, které vlastní dost nesympatický slizký úchylák. A právě v tom je ta největší slabina. Většina vzrušujících situací je postavena na tom, že chudák Claudie se dostává do prekérních situací právě kvůli tomu, že někdo má přístroj, který potlačuje její vůli a nutí ji dělat, co sama vůbec nechce, a to mi dobře vůbec nedělá. První příběh má aspoň zajímavé rozuzlení a v jednom je dokonce obsažený i humor v podobě hodného hrdinského mladíka, který se snaží Claudii z jejích potíží vysekat, což se mu sice úspěšně daří, nicméně jeho mužství je přitom neustále v pozoru, což akční situace obohatí o vtipné momenty.

8 15.06.2018

Kdyby si dcera byla schopná psát své čtenářské deníky sama, tak se k tomuto druhu literatury zřejmě nikdy nedostanu, což by mohla být trochu škoda, protože není zase tak špatné vědět, jaký druh knih zajímá předpubertální dívky, a zároveň s mírným překvapením zjistit, že to není vůbec špatné čtení. Kniha vyzdvihuje kamarádství (samozřejmě mezi outsidery) a potřebu vzájemné pomoci. Pokud máte kamarádky, které nezajímá, jaké hadříky nosíte, čím vším se patláte a za jakou hvězdu se vydáváte, tak máte vyhráno a poradíte si s čímkoliv. Líbila se mi použitá holčičí mluva. Člověk aspoň nasaje současné moderní výrazivo a lépe se zorientuje ve světě, do kterého nahlíží jen zpovzdálí. Rubrika Slečny Všeználkové ve školním zpravodaji dala vzpomenout na dotazy a odpovědi v nejmenovaném hudebním časopise, který jsme těsně po revoluci milovali. Říkám tedy bravo. :-)

8 11.06.2018

Nedbale oděná nebo přímo úplně nahá Druuna putuje ve světě, který je jednou velkou fantasmagorickou halucinací mysli člověka, která splynula s počítačem. A podle toho to také vypadá. Stát se zde může cokoliv, prostředí a postavy se mohou změnit z minuty na minutu. Jako v prvním díle je to tu samý odpudivý úchylák, nadržený mutant a slizké monstrum. Druuna putuje odnikud nikam a snaží se především přežít. Používá v míře vrchovaté své ženské půvaby a i když to smysl absolutně nedává, tak se na to dobrodružství dívá velmi dobře. :o)

8 16.04.2018

Krásné ilustrace, hezký doprovodný text, poučná sdělení. Některá odhalení jsou opravdu nečekaná. Rozmanitost živočišné říše je nezměrná.:o)

8 21.10.2015

Téměř 200 stran popisů vnitřních stavů zamilovaného Adama do chladné a nepřístupné Silvie (co na ní všichni ti mladíci viděli, je mi stále záhadou) je psychicky poměrně náročné čtení...ještě že příběh oživil alespoň výjezd slovenských basketbalistů na turné po USA, jinak by se v knize vlastně téměř nic nestalo...ale kdo má rád rozsáhle lyricky popsané duševní pochody beznadějně a zoufale zamilovaného mladíka, tak si přijde na své...:-)

8 07.07.2015

str 16: „..nevěřte slibům. Těch je svět plný; bohatství, věčná spása, nekonečná láska. Někdo dokáže naslibovat všecko, jiný zase uvěří všemu, co by mu mohlo zaručit lepší dny (…) Ti, kdo slibují a sliby neplní, dojdou jen k bezmoci a zmaru; totéž se stane těm, kdo jim na ty sliby skočí.“

8 26.03.2015

"...není to pravé slovo, ale napadne vás jako první."

"Je to jamais vu. Francouzský výraz, opak deja vu, stav, kdy každý je vám cizí, bez ohledu na to, jak dobře si myslíte, že ho znáte."

8 09.02.2015