tanuki
komentáře u knih
Neuromancer
William Gibson
Prokousat se touto knihou bylo nadmíru obtížné. Občas mi to celé nedávalo ani zbla smyslu (spousta sci-fi termínů, které jsem nikdy neslyšel, přílišná zkratkovitost psaní, situace jen hrubě načrtnuté, které moje představivost nedokázala zpracovat) a jen jsem nevěřícně kroutil hlavou a sténal: "Co to k čertu má znamenat?" Povedlo se mi sice pochopit, o co přibližně autorovi asi šlo, ale tenhle způsob psaní je přitažlivý zřejmě jen pro poučeného a nadšeného čtenáře. A tím já nejsem. :-)
Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
Když vidím knížku o upírech, otevírá se mi stříbrná kudla v kapse. Co ale předvedl mistr Kulhánek, to nemá obdoby. Děj se na čtenáře ihned od začátku valí jak voda z protržené přehrady. Zmítá s ním ze strany na stranu, neustále ho stahuje pod hladinu a nedává čas ani ke krátkému nadechnutí. Jakmile dojde k chvilkovému zklidnění, stačí to jen na rychlý lok vzduchu a už to s Vámi zase mlátí o kameny, plácáte rukama, kopete nohama, ale z toho divokého proudu se prostě vlastními silami nedostanete. Musíte počkat, až kniha skončí a potom teprve dojdete zaslouženého klidu. :o) Nezapomeňte na Vyhlídku na věčnost, kterou lze považovat za třetí díl Nočního klubu.
Nová hlídka
Sergej Lukjaněnko
Ze všech Hlídek patrně nejslabší (když nepočítám naprosto nepovedenou Temnou hlídku) s Tygrem, jehož existence se jeví trochu vykonstruovaná a celá zápletka poměrně bezzubá a málo chytlavá. Evidentntě se ale dočkáme ještě nějakého pokračování.
Nikdykde
Neil Gaiman
Výborné čtení - a ať mi nikdo netvrdí, že zde neměl pan Kulhánek inspiraci ve svém neporazitelném duu zabijáků.
