Taralcielle komentáře u knih

Čtivá kniha, zajímavé téma, rozebrané do detailu. Svým způsobem oddechové, nutí ale i k zamyšlení, co by v takovém případě člověk dělal. Emmě její rozhodování nezávidím.

4 14.01.2020

Klára se místy chovala jako pořádný spratek a to, jak sama ohodnotila svoji známost se ženatým gynekologem, jak se divila vlastní mámě, že se jí to nelíbí, už jenom za to bych jí pořádně profackovala :)
V průběhu knihy pochopí spoustu věcí, Patrik se vyklube v sympatického kluka, změní svůj jednoznačný postoj k tátovi a jeho nové rodině a nakonec se smíří i s novým nápadníkem svojí mamky.
I pro ten začátek hodnotím tak půl na půl, jenom 3*.

5 29.11.2019

Přečteno v rámci re-readingu všech knih, co mám doma od Lenky Lanczové.
Za mě 4*.
příběh o dvou velmi rozdílných sestrách. Je zde krásně vidět, jak je to někdy doma "rozdělené", jeden rodič protěžuje jednoho sourozence, ten druhý druhého.
Elen, jak se tu už píše, toho ve svém věku stihla opravdu hodně. Adéla je z úplně jiného těsta, je mnohem uzavřenější a taky upjatější. Nevím, která mi byla více sympatická, jednu chvíli ta, druhou zase ta druhá.
Celkově velmi zajímavý příběh, i s pořádným zvratem v ději.
Líbila se mi hlubší myšlenka o tom, jaké je to v nemocnici, kde dělala Adéla praxi.

5 29.11.2019

Moc hezká knížka, takové milé počtení :) Líbila se mi detektivní zápletka.

Byla jsem ráda, že se autorka vrátila k rodině Šímových :-) Překvapilo mě, jak to s nimi všemi vypadá, zdá se, že Monika je stejně naivní, Míša stejně drzá a úspěšná, Roman má problémy s Marcelou, ze které se oproti první knize Hvězdy naděje vyklubala pěkná potvora. A Vik.. Vik je nenapravitelný děvkař.
Příběh jako takový se mi líbil, jak už je tu ale psáno, raději přečíst, než zažít. Sympatické mi byly obě ženy, Ivana i Klára. Bylo to celé ukázáno z obou stran, jak podváděné ženy, která nic netuší, tak milenky, která se snaží trávit co nejvíce času se svým milencem...

4 23.10.2019

Dobré, nenáročné. Psáno z pohledu všech čtyř sourozenců, dobře se četlo.
K rodině Šímových se autorka vrací v Milenky a hříšníci, je to příjemné si přečíst, co se s nimi dělo dál.

3 23.10.2019

Pěkný dívčí román. Báry mi bylo chvíli líto, chvíli jsem jí nadávala, chvíli jí zase litovala... Nakonec jsem byla ráda, že se vzpamatovala a všechno dobře dopadlo a její nová rodina byla nakonec docela fajn :-)

3 21.10.2019

*** hodnocení obsahuje spoilery a z velké části prozrazuje část děje ***

Další z řady neskutečných knih s touto tematikou. Znovu smekám pomyslný klobouk před lidmi, kteří nejenže přežili, ale dokázali o zažitých hrůzách vyprávět.

Dita Adlerová je jednou z nich.
__________________________________________
Dovolím si citovat pasáž ze závěru knihy:
"Možná se najdou lidé, kteří nebudou sdílet nadšení nad tím, že někteří nasazovali život, aby v
Osvětimi-Březince udrželi při životě tajnou školu a utajovanou knihovnu. Možná se najdou lidé,
kteří si pomyslí, že ve vyhlazovacím táboře, kde existují jiné, naléhavější starosti, jde o odvážný,
ale nepotřebný čin. Knihy neléčí nemoci, ani se nemohou použít jako zbraně k porážce vojska
katů, nelze jimi naplnit žaludek ani zahnat žízeň. Jistě, kultura není zapotřebí k tomu, aby člověk
přežil. K tomu slouží chléb a voda. Je pravda, že s chlebem k jídlu a s vodou k pití člověk přežije,
aby však přežilo lidství v člověku, to nestačí. Nedojímá-li nás krása, nezavřeme-li oči a
neuvedeme-li do pohybu mechanismy představivosti, nejsme-li schopni klást si otázky a spatřit
hranice naší nevědomosti, jsme buď mužem nebo ženou, nikdy však člověkem. Není nic, co by nás
odlišilo od lososa, zebry nebo tura pižmového."

______________________________________________________

I já jsem byla jednou z těch, kteří nechápali, proč se v Osvětimi snažili uchovat při životě knihy. Nemohla jsem se začíst a celé mi to připadalo jako úplně jiná Osvětim, než o které jsem doposud četla. Ale jak se postupně prohluboval příběh a odkrývaly všechny hrůzy, pochopila jsem, že jde jenom o jiný pohled na věc. Knihy měly tu moc, že na chvíli odváděly děti i dospělé pryč z Osvětimi, do svobodného světa.

Bylo mi líto Ditiny maminky, že přežila celou válku, nelidské zacházení, "omylné" zařazení při selekci, ale nepřežila nemoc už při osvobození a nemohla opustit Bergen-Belsen jako svobodný člověk.

Překvapil mě popis Bergen-Belsenu. Myslela jsem si, že Osvětim byla nejhorší ze všech táborů. Ale v Bergen-Belsenu chodily lidské trosky bez vůle žít. Nemuseli zabíjet lidi v plynových komorách, nebyla to továrna na smrt jako Osvětim, lidé padali vyčerpáním, nedostatkem jídla a pitné vody a hygieny jako mouchy. Stovky každý den. nedokážeme si nikdo představit, jak hrozné to muselo být odnášet mrtvoly spoluvězenkyň. Když byla popisována pasáž, jak Dita nesla jako 16letá jedno z mrtvých těl, nemohla jsem ani pokračovat.

Obdivuji Ditu za to vše, co vydržela. Dojal mě dovětek na konci, jak aktivní byla Dita i jako osmdesátnice.

Stojí za přečtení!

11 14.10.2019

Super knížky. Miluju seriál a knihy se mi taky moc líbí, četla jsem je pořád dokola, všechny tři :)

6 09.10.2019

Super knížky. Miluju seriál a knihy se mi taky moc líbí, četla jsem je pořád dokola, všechny tři :)

4 09.10.2019

Super knížky. Miluju seriál a knihy se mi taky moc líbí, četla jsem je pořád dokola, všechny tři :)

5 09.10.2019

Taková slabší nenáročná lovestory... Čte se to docela dobře, na podzimní večery ideální. Řadím do oddechového čtení, u kterého netřeba moc přemýšlet.

3 07.10.2019

Nemám slov... Děsivé, kruté, nechutné, zvrácené, nevím, jakými slovy bych popsala... Obdivuji všechny, co mají sílu o svém utrpení vyprávět. Někdy jsem nemohla číst, musela jsem to rozdýchat, rozchodit a pak až pokračovat dál. Velmi velmi silná kniha.

12 27.09.2019

Úžasný příběh, který mi bral dech od první do poslední stránky.
Zezačátku jsem měla trochu problém se zorientovat mezi příběhem, který Minka vymyslela, mezi vyprávěním Sage a mezi vyprávěním Josefa... Četla jsem v elektronické verzi.
Ale pak mi to v průběhu knihy secvaklo, jak to všechno je.
Nemohla jsem knihu odložit a musela jsem to dočíst za každou cenu. Příběh Minky je velmi dojemný, opravdu mě dostal. Podle slov autorky vím, že to není podle jedné konkrétní postavy s historie, ale podle více sebraných příběhů.
Závěr byl pro mě velmi překvapivý.

Už několikrát zmíněný pocit viny, odpuštění, pohled na koncentrační tábor ze strany oběti i esesáka, který dobrovolně vstoupil do Hitlerjugend je velmi zajímavý. Rozhodně vede k zamyšlení, zda by byl člověk schopen někomu takovému odpustit. Může se vůbec člověk natolik změnit? 8 let v Hitlerjugend a v SS a pak 60 let trenérem dětí, učitelem němčiny, milým dědečkem, majitelem psa... Neuvěřitelně popsané se všemi detaily.

8 23.09.2019

Možný SPOILER.
I čtvrtý díl si zaslouží 5* :) je to srdcovka ♥
Hodnocení může prozradit část děje.
Když vypadlo Harryho jméno z Ohnivého poháru, úplně se mi zatajil dech.
Úkoly v turnaji jsou úžasně vymyšlené, objevuje se další část kouzelnického světa, zjišťujeme, že jsou i jiné školy než Bradavice. A objevují se první složitější vztahy :) Třeba Ronovo žárlení na Viktora Kruma je hrozně roztomilé.
Závěr je strhující. A bohužel i tragický, smrt Cedrica postihne celou školu. Je tu ukázán Voldemort, jak znovu nabírá sílu a shromažďuje své přívržence.

9 23.09.2019

Velmi smutný příběh vyprávěný očima desetileté dívenky, která bojuje v Osvětimi Březince nejen o život svůj, ale i své sestry - jednovaječného dvojčete.
Na konci je spoustu fotografií, které dobře doplňují příběh.
Obdivuji paní Evu, že přežila a ještě dokázala odpustit i dr. Mengelemu. Nechápu, kde se v malém desetiletém děvčátku vzalo tolik síly a odolnosti. Překonala nákazu neznámou nemocí, tisíce odběrů krve a ještě pro sebe a svojí sestřičku zajišťovala jídlo.

6 20.09.2019

Kniha je napsaná jako deník doktora, který pracoval v Osvětimi pod dohledem dr. Mengeleho. Byl jedním ze členů sonderkommanda.
Vyprávění je čtivé, je vidět, že je psáno lékařem, ponechává tam hodně odborných termínů. V některých věcech se plete nebo má nepřesné informace, spousta věcí mu zřejmě splynulo, něco způsobila neznalost zeměpisu v Polsku - jak je napsáno na konci knihy, proto jsou do textu vloženy poznámky a opravené názvy - napr. řeky u Osvětimi,jinak je vše ale zcela ponecháno tak, jak to doktor napsal.
Čtení je to hrůzné, jako všechno, co bylo napsáno o Osvětimi a ostatních koncentračních táborech. Výpověď je syrová. Doktor Nyiszli několikrát litoval, že odmítnul členům sonderkommanda dát větší množství prášků, aby mohli sami spáchat sebevraždu. Sám si několikrát bral prášky na uklidnění a na spaní. Přitom nikdy nepomyslel na sebevraždu on sám, přestože měl na dosaz ruky tolik léků!
Je to velmi těžká kniha.

8 20.09.2019

Srdcovka ♥
Nemohla jsem uvěřit tomu, že celá série končí. Vyvrcholení je strhující. Hltala jsem každý řádek, nemohla jsem přestat, dokud jsem to nedočetla a nedozvěděla se, jak to dopadlo.
Putování za viteály není tak jednoduché, jak to vypadalo. Zemře plno oblíbených postav.
All was well...

11 18.09.2019

Jak jinak než 5* :)
♥
Milostné trable, vztahy, a v pozadí stále sílící Voldemort.
Snape :) Jeho postava je úžasná, do detailu propracovaná.

7 18.09.2019

Pětka si také zaslouží 5* :) ♥
Všichni mě strašně štvou, jak Harrymu a Brumbálovi nevěří, že se Voldemort vrátil.
Nejtlustší díl, ale užila jsem si opět každou stranu.

Odhalujeme tajemství Fénixova řádu a dozvídáme se, jak to bylo v minulosti, v dobách podobných té nynější, kdy všude vládl strach a nikdo si nemohl být jistý, že ho nezradí nejbližší přítel a Voldemort se k němu nedostane.
Harry, Ron a Hermiona se chtějí plnohodnotně zapojit do boje. Zakládají Brumbálovu armádu, aby se naučili bránit.
A opět se tu objevují složité vztahy... :) Např. Harry a Cho :)

11 18.09.2019