Tazz1 komentáře u knih
Takže dočteno a hurá na krátký popis. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden příběh, který je rozdělený do několika knih, tak jak to hodnocení uchopit? Začneme originalitou. Tím co je pro některé alfou a omegou při čtení. Mě je nějaká originalita poměrně volná. Já se chci bavit a neřešit hlouposti. Tady se o originalitě nedá vůbec mluvit a autor se tím ani nijak netají. Prostě pocta duu K+K (Kulhánek a Kotleta). Ale podobné příběhy mám moc rád a tak toto neřeším. Když bych to vzal celkově, tak jsem se bavil na 4 hvězdy. Nicméně...
Co mě neskutečně dožíralo a snažilo se odradit od čtení, to byl hlavní hrdina. No debil non plus ultra. Nevím, zda to byl záměr nebo zda se jím autor chtěl přiblížit svým vzorům. Někdy hlášky dobré, ale všeho moc škodí. Občas byl naprosto trapný a občas byl úplně mimo. Asi by se nenašel nikdo, kdo by neustále odpovídal v tomto duchu. Skoro jsem některé pasáže přeskakoval, jen abych to nemusel číst. Tedy zřejmě odmítám to, na co autor asi nejvíce sázel. A za to prostě hvězda dolů. Uvidíme co další díly.
Příběhy byly hodně naivní, přece jen jde vidět, že nejde primárně o profi autory. Ale člověk si krásně zavzpomíná a užívá si spíše tu nostalgii. Ale po pravdě jsem původně čekal knihu komiksů :-)
Opět psycho a brutalita, že žaludek dostává zabrat. Ale v tak brilantně zabalené podobě, že čtenář chrochtá blahem. Dvě paralelní časové linky jsou naprosto geniálně popsané a na konci jsem opět jen překvapeně civěl. Asi musí být neskutečné a pro běžného člověka naprosto nepochopitelné trauma, které takhle dokáže změnit člověka. Až mi z toho běhá mráz po zádech...
Tak to byla jízda. Poslední dny jsem nedělal nic jiného a jen četl a četl. Ještě, že jsem měl dovolenou :-) . Fantazii mohu panu Atamanovi jen závidět. Zvrat střídá zvrat a to jak v herním, tak v "reálném" prostředí. Už se těším na další díly. Snad nás Fantom Print nenechá dlouho čekat. Ušák Amra je prostě borec :-)
Fantasy literaturu jsem četl naposled na gymplu a na vejšce, kde jsme ještě hrávali Dračí doupě. Od té doby jsem tak nějak plynule přešel k něčemu reálnějšímu a to ke scifi :-) . K literatuře žánru LitRPG jsem byl poměrně skeptický, kdy jako velký pařan PC games jsem si nedokázal dost dobře představit přerod na stránky knih. Dostal jsem se k sérii Obránce perimetru právě M. Atamanova a naprosté nadšení. Všechny díly jsem přelouskal v pár dnech. A teď tento autor přišel s LitRPG ze světa fantasy. No co, řekl jsem si, za zkoušku nic nedáš. Ale opět se ukázalo, že autor umí a překladatel jakbysmet. Knihu jsem opět přelétl a už teď se těším na další díl. Hodně zajímavá je jak linka uvnitř hry, tak i ta ve "skutečnosti". Dost mi to připomnělo etalon podobné literatury a to famózní Ready Player One. Opravdu hodně se to podobá. Docela by mě zajímalo, zda se autor trochu neinspiroval. Každopádně hurá na druhý díl a moc se těším...
První díl byl relativně špatný a to především použitým jazykem. Ale zase měl alespoň jakž takž děj a spád. Druhý díl se poučil a jazyk již nepůsobil tak rušivě. Ale co pokulhává je děj. Tolik zbytečných dialogů a vsuvek, že celkově se z toho stala jedna velká nuda, do které se čtenář musí nutit. Škoda, potenciál je velký. Provedení mě ale zklamalo a po třetím díle již nesáhnu.
Tak se uzavírá jedna kapitola. Bylo to moc fajn čtení a jak autor sám říká, celá série se postupně vyvíjela společně s ním a jeho autorským zráním. Uvidíme co ten konec. Zda se v nějakém novém příběhu/sérii vynoří hromada alienů/mortisů a pojedou jako nůž máslem skrze galaxii. Podobná série už tady taky je (Aliens vs Predators v knižní podobě) a je moc fajn. Ale zpět k Hiranu. Budu se opakovat, ale moc se mi celá série líbila. Měla sakra vzestupnou tendenci. Už teď je na trhu další military scifi Jana Kotouče, tak se postupně asi vrhnu i na ni. Velmi mě namlsal...
Už bych se opakoval, ale díl od dílu lepší. Zde mě zaujala i dějová linka seržanta Obeho. Zde si autor vypůjčil linku z Bernarda Cromwella a jeho série o Sharpovi. Zde seržant Obadiah Hakeswill dělá to samé. Jan Kotouč opravdu umí pracovat s napětím a dávkováním scén v jednotlivých kapitolách své military scifi série. No nic, vzhůru do posledního dílu.
V jednom ohledu se Jan Kotouč začíná blížit svému vzoru Davidu Weberovi. A to ve dvou úplně rozdílných polohách svých knih. Na začátku balast, který skoro nudí a člověk si říká, zda číst dál. Ale když výdrží (a zatím to naštěstí nemusí čtenář "trpět" moc dlouho -na rozdíl od Webera, kde se to již enormně stupňuje), nastává ta pravá jízda, kdy nejde přestat se čtením, v metru přejíždíte stanice a čtete do noci i s vyhlídkou na tumpachovost druhý den v práci. Spousta vesmírné akce, dobře zmáknuté akce pozemních jednotek, hromada technických detailů, to vše já opravdu můžu. Chtěl jsem strhávat hvězdy za ten začátek, ale nebudu.
Vždy si dávám pauzu a prokládám Hirano jinou četbou, ale teď půjdu rovnou na další díl...
Zajímavý koncept a velmi dobře po kotletovsku zpracovaný. Spousta hlášek a narážek na současnou dobu. První polovina se trochu táhla, ale potom se to rozjelo. No a doufám, že to nebyla poslední kniha s Petrem Vachtenem.
Bylo to krátké, v rozsahu speciálu časopisu jak knihy. Dané příběhy mohly být více rozpracované. Takhle jsem v jedné ruce držel knížku a ve druhé mobil, kde jsem googlil info a hledal fotky. Takže takové ve smyslu, tady máš čtenáři tajemství, ale najdi si k němu sám co chceš. Nicméně i tak super, o některých tajemstvích jsem vůbec nevěděl a beru to jako velmi dobré nasměrování. Už se těším, až si přečtu pokračování.
Knihu jsem si pořídil jako malý kluk hned jak vyšla. Několikrát jsem ji prolétl tam i zpět a byla to jedna z prvních, která u mě vyvolala zájem o military historii.
Četl jsem dlouho, hodně dlouho. Ale za to samozřejmě nemůže autor, ale tahle šílená koronavirová doba, kdy jsem na nic neměl čas.
První polovina (nebo nějaká poměrná část) knihy se docela táhla, ale pak to chytlo spád a už to jelo. Zajímavá byla linka námořníků, bránících se v panamské pevnosti. A trošku mě zklamalo, že závěrečnou bitvu autor "odbyl" na pár stranách, kdy třeba pocity jednoho z hrdinů a jeho bulení v koutě řeší zbytečně často. Je vidět snaha o psychologii postav, ale do žánru military bych to až tak nepřeháněl. Nicméně to jsou jen takové poznámky, které samozřejmě nijak neberou skvělý čtenářský zážitek. Bude zajímavé sledovat, kam až autor tuto sérii povede. U Hirana to bylo (pro mě bude, ještě mi některé díly zbývají) až ke konci agresora (odhaduji dle názvu poslední knihy). Bude to tady také tak a povede to až ke konci carského Ruska? Uvidíme a necháme se překvapit.
Moc jsem nečekal, ale byl jsem velmi příjemně překvapen. Po Janovi Kotoučovi se nám tady asi rodí nová hvězda na poli military sci-fi. A to je dobře, protože takových autorů je u nás jako šafránu. Jistě, občas se najde hluché místo, ale jedná se se facto o autorovu prvotinu. takže věřím, že to bude již jen lepší a lepší. Autor dobře pracuje s jazykem a napětím a má rovněž nápady na jakési mikro zápletky v rámci hlavního příběhu. Každopádně se těším na další knihu ze série.
Nuže...
Dlouhé čekání a konečně ofiko e-book.
Jinak nám Weber začíná sklouzávat někam, kam jistě fandové žánru nechtějí. V první polovině jsem občas myslel, že to nedočtu a i tak jsem některé nudné pasáže přeskakoval. Hromada různých jmen, co kde kdo komu šlápl na kuří oko, ale absolutně nezáživné. Korunu tomu nasadila ta polská pojmenování, to už jsem se se vůbec neorientoval, kdo je kdo. Od poloviny se autor konečně začal vracet k tomu, co od něj čekáme, zabojoval a ač to na začátku nevypadalo nijak optimisticky, nakonec přišel jen o jednu hvězdu hodnocení. Proč mají někteří autoři potřebu odvracet se od toho, co od nich čtenář chce? Snad to nebude v příští knize ještě horší. Podobně jako třeba Robert Fabian. Po naprosto famózních Mariňácích vypustil paskvil Ides Irae. Chvíli jsem si říkal, že to snad ani nemohl napsat on.
Tak teď jen nezbývá doufat, že nebudeme zase roky čekat na další knihu, že se Weber neinspiroval v tomto u Martina. Že i nadále zůstanou podobni jen postavou :-)
Takže mistře...prosím návrat ke kořenům...
Jedna z prvních fantasy knih co jsem četl. Líbila se. Vycházela v tehdy mýtickém nakladatelství Laser.
Skvělý zástupce svého žánru, tedy braku do kapsy. Škoda jen, že uvedených paperbacků u nás moc nevychází. A to je jich třeba Amazon plný.
Opět skvělé. Líbí se mi, že děj nesměřuje kupředu přímočaře, ale zamotává se a o to víc nutí pokračovat ve čtení. Různé narážky autora na Star Wars či Star Trek jsou jen takovou třešničkou na dortu pro znalé. Co mi trochu působí rušivě a nepatřičně, to jsou různé plačtivé emoce z toho, že ten který hrdina musí někoho zabít nebo zabili někoho pod jeho velením. Snad se bude po weberovsku vyvíjet i technika v dalších dílech. Pátá kniha a stále stejné zbraně a lodě. Bonusová povídka super. Těším se na další díl...