Tebby komentáře u knih
(SPOILER) Do knihy jsem se ze začátku nemohla začíst, jak se ale Elizabeth vydala do hlavního města, nabralo to grády a už jsem příběh více méně přečetla jedním dechem. Bylo tam hodně momentů, u kterých jsem si říkala, že co je to za blbost a vlastně mi to nedává smysl ani doteď. Čaroděj, aby mohl kouzlit, potřebuje svého démona? Když se poškodí grimoár, změní se ve zlotvora, nicméně v závěrečné bitvě grimoáry útočily o život, ale žádný zlotvor se z nich nestal. Na to, že byl Archon král démonů, tak měl svatou trpělivost a počkal, než se Elizabeth vykecá nebo někam doběhne. Silas měl umřít, ale vlastně neumřel. Kde byli všichni strážci během závěrečné bitvy a kde byli všichni čarodějové z Kolégia. Jak to, že na všechno byli jen ti tři? Přestože nebyla Elizabeth vytrénovaným zabijákem, tak úplně na pohodu odrážela šotky. Samotná bitva mě moc nebavila, její popis mě prostě nedokázal vtáhnout a epilog tomu nasadil korunu nudy. Nicméně příběh jako celek hezky plyne a Nathaniel je vykreslen opravdu hezky. 4* a jdu se pustit do novely.
(SPOILER) No, tak to byla jízda! Knížku jsem si pořídila jako jednu z devíti, když jsem se nechala strhnout jednou akcí... Knížka, o které jsem vídala recenze všude okolo, jen za 99? No neber to! Chtěla jsem si ji zařadit až někam na konec seznamu To-Do, který je 5 let dlouhý, ale nakonec jsem po ní sáhla hned a vyplatilo se. Je to vtipné milé čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a za dvě odpoledne jsem ji měla přelouskanou. Příběh se samozřejmě neobešel bez klasických klišé, ale musím říct, že mi tu ani nepřekážely. Líbilo se mi, že umírněná Olive k sobě měla střelenou Lucy. Už dopředu se mi podařilo vyspoilovat, že bude na konci nějaká zápletka, tak jsem si říkala, co asi přijde. Nakonec to ale nebylo nic tak wow a příběh se po pár stránkách doklepal do konce. Hodně mi to připomíná Hlavu plnou lásky. 4,5*
(SPOILER) Jednohubka na jedno až dvě upršené odpoledne. Podle hodnocení jsem asi od knížky očekávala trochu něco víc. Prvních pár stran se docela vleklo. Pak se příběh ale rozjel a svištěl až téměř do konce. Moc nerozumím tomu, proč tolik autorů potřebuje dát na posledních pár stránek ještě nějaké drama, když to stejně za dalších pár stránek opět vyžehlí, aby kniha dopadla dobře. Taky se mi moc nechtělo věřit tomu, že by se Denis tak rychle vyrovnal s tolika novými pocity a stejně Vendy, že by dokázala být i nadále tak přátelská a obětavá. Kniha také nepřišla s ničím úplně novým nebo šokujícím. Nicméně příběh byl fajn, takže se k němu třeba někdy ještě vrátím. Lepší průměr, takže 4*.
Konečně! Konečně je po dvou měsících a týdnu mé utrpení u konce. Sérii Smrtky mám ráda, ale tohle mi nesedlo, ale jakože vůbec. Na tuto knihu jsem se těšila, ale nakonec jsem litovala, že jsem se do ní pustila. Vůbec jsem se nedokázala začíst a nutila se u knihy zůstávat aspoň ještě o chvilku déle, abych ji nakonec dočetla. Vůbec mě nezajímalo, jak většina příběhů dopadne. Taky mi přišlo, že byly příběhy hodně spjaty s uměním, které mi nic neříká. Poslední tři kapitoly se to jakš takš snažily zachránit, ale bohužel tahle kniha je pro mě ve finále jedno velké Ne. Škoda. 2*
Poslouchala jsem jako audio. Ze začátku jsem měla strašný problém s formátem této knihy, postupně jsem si na ni ale zvykla. Hodně jsem pociťovala, jakoby autor všechno znal nejlépe a ostatní jsou hlupáci, když třeba neví jaký je počet pand ve světě. Postupem se to ale trochu lepšilo. Vyprávěl tam hodně příkladů z toho, co zažil, ale to, co si má člověk zapamatovat bylo stejně ve shrnutí kapitoly. A hlavní myšlenka knihy? Svět je na tom lépe, než si myslíme. 3*
(SPOILER) Četla jsem v tandemu s Říší bouří, dle návodu, který někdo vytvořil. Dohromady mají oba díly 1352, ale já tím prolítla ani nevím jak. Líbila se mi dvojka Sartaq a Nesryn. Myslím, že si zasloužila mít někoho, kdo ji nebral jako jistotu. I když jsem teda dost času přemýšlela, proč se autorka tolik věnuje popisu hor a obecně rukhinů. Samozřejmě nesměla chybět nervy drásající bitka. Kde vše vypadalo beznadějně...
Co se týče linky Chaola a Yrene, tak mi jejich vztah nepřipadal opravdový... Asi by se mi víc líbilo, kdyby byla s Kashinem. Chaol se tady taky projevil jako dobrej negáč... Nic mu nebylo dobrý a utápěl se ve své sebelítosti...
A zakončení? Epické jako vždy, i když mi do toho Duva teda vůbec neseděla. 4,8*
(SPOILER) Před touto knihou jsem četla Krvavé ostří, takže některé části mi byly blízké. A na jiné jsem pro změnu musela vzpomínat a připomínat si, kdo jsou jednotlivé postavy. Třeba na Gavriela jsem si vzpomenout nemohla. Zhruba do půlky mi připadalo, že se děj táhne, pak se ale objevil Rowan a vše se rozběhlo na plné obrátky a já se nemohla odtrhnout. Teď mě čeká Říše bouří a Věž úsvitu, které dle anglického návodu zkusím číst na tabletu... Jedná se o 1300 stran textu... tak jsem na sebe zvědavá. 4,9*. První díl za mě zatím stále vede.
Četla jsem jako 4. knihu. Děj mě bavil, některé povídky více než jiné. Bylo super dozvědět se o minulosti. Hodně mě zajímalo, jak to vlastně bylo se Samem. Trochu jsem přemýšlela nad naivitou Celeany, která se tu a tam objevila. Považuje sama sebe za nejlepšího vraha, ale padala občas až do zbytečných problémů a dost věcí si nespojila. Dávám 4*, protože to nebylo tak, že bych se od knihy nemohla odtrhnout. Jsem zvědavá, co se dozvím v Královně stínů, kde se vrací zpět do Zlomuvalu.
U druhého dílu jsem dlouho zvažovala, jak jej ohodnotit. Dost mě tam nebavily ty intriky, na druhou stranu se člověk dozvěděl spoustu nových věcí a dovysvětlily se některé nejasnosti z prvního dílu. Ve chvíli, kdy Chaol konečně překročil hranici jsem se zaradovala. Bylo to ale bohužel až moc krásné a tak jsem udělala tu hloupost, že jsem šla na web a hledala o něm informace, takže jsem si některé věci vyspoilovala. I tak se už ale těším na další díl. 5*
Anna Elliotová se zaručeně stala mojí druhou nejoblíbenější knihou od Austenové. Ze začátku jsem měla trochu nepořádek v postavách, jelikož se nejčastěji používala jen příjmení, ale brzy mě děj vtáhl a už nepustil. Líbilo se mi i střídání destinací. Elizabeth bych nejradši dala pěstí. Jsou teď 3 ráno a já musím vymyslet, co budu číst dál. 4,5*
(SPOILER) Tak mám právě přesně po měsíci knihu dočtenou. Byly momenty, kdy mě příběh chytil a v kuse jsem přečetla x stránek, ale byly také chvilky, kdy jsem ji otevřela, přečetla dvě stránky a vzhledem k obsahu ji zase zahodila.
Plusové body: příběh je docela čtivý, Michael, Filip, Charlik, Othar, Breta, les, hezky popsaní berbeři a jejich tradice
Mínusové body: protivná hlavní postava, 8 let - jako vážně?, nepovedená napodobenina Eragona, většinu času mi k ní napadalo přirovnání "rambo v sukni", moc se mi nezdá, že by dokázala porazit tolik dospělých, jedna kapitola trvající snad 170 stan a na ni navazující kapitola se 2 stránkami, neskutečné množství chyb, v 8 letech prohlásila, že si energii ukládá už léta, "...o pár nezajímavých let později"
Celkově hodnotím příběh průměrně. Knihu jsem si pořizovala ve svých "teen" letech. Pokud bych se do ní pustila dřív, udělala bych lépe. Nicméně je příběh vcelku čtivý a jsem zvědavá na to, jestli bude autorka dál vykrádat Eragona a nebo se pustí novým směrem. Takže sérii dávám ještě šanci a pustím se do dalšího dílu. 3*
Kniha mého dětství, ještě z dob Pony Clubu. Vrátila jsem se k ní skrz čtenářskou výzvu. Příběh hezky plyne a tématika koní je taky supr.
Teď s odstupem času vidím, jak je příběh naivní. Nicméně to nemění nic na faktu, že v době, kdy jsem byla cílovka, patřila k mým oblíbeným. 4*
(SPOILER) Knihu jsem dostala doporučenou od své kolegyně. Že jí hodně pomohla. Já jsem sice ve vztahu spokojená, ale vždy je na čem pracovat. Takže proč se nevzdělat v něčem novém.
Bohužel se ale ukázalo, že opravdu nejsem cílovou skupinou. Z celé knihy mě zaujaly převážně dvě myšlenky:
1. člověk by měl hledat vztah ve chvíli, kdy je na něj připravený, ne ve chvíli, kdy je sám.
2. člověk by si neměl obestavět svoji osobnost okolo svého partnera, protože pokud by se rozešli, tak by se jeho osobnost mohla zhroutit.
Knihu jsem poprvé četla ve svých "nácti" a vím, že jsem ji milovala. Teď o víc než dekádu později jsem se k ní vrátila. Už z ní nejsem tak nadšená jako tehdy. Postavy se chovají docela nelogicky a i dialogy jsou občas poněkud zvláštní. Příběh mě ale i tak znovu chytil. Navíc kniha obsahuje krásné ilustrace a tak i díky nostalgii 4*.
Je to jedna z knížek, kterou mám doma už od dětství, tak jsem chtěla zažít chvilku nostalgie. Brezinu mám ráda, ale bohužel musím konstatovat, že toto je jedno z jeho slabších děl. 2*
Knihu mám doma už dlouho. Potřebovala jsem si něčím proložit sérii, tak jsem po ní sáhla. Líbila se mi, jen mě provokovalo to neskutečné množství pravopisných chyb. A ve finále se spíš mluvilo o tréninku než o akci, což je za mě trochu škoda. Každopádně pěkná oddechová knížka, kde si člověk rozšíří obzory. 3*
(SPOILER) Musím říct, že jsem poměrně zklamaná. Ze všech dílů, které jsem zatím četla, byl tento dle mého 2. nejslabší. Chemie mezi hlavními protagonisty mi přišla dost uměle navozená. A i zbytek děje byl poměrně přitažený za vlasy. Kniha je ale i přesto čtivá a autorka opět hezky dokázala popsat prostředí Chorvatska. 3*
Musím říct, že mě tato knížka nebavila tak, jak třeba knížka Muffin a čaj, kterou naprosto zbožňuji. Šlo hlavně o děj příběhu... Taky mě trochu zamrzelo, že už tam nebyl Kit tak ztřeštěný jako dřív, ale chápu, že musel dospět. Knížka je ale opět psaná velice čtivým stylem, takže s čistým srdcem 4*
Já se bohužel mezi příznivce této knihy nezařadím. Mám ji doma už dlouho a asi jsem udělala chybu, když jsem čekala. Vyrostla jsem z vhodné věkové kategorie. Kdyby nebyla kniha tak krátká, ani ji nedočtu, nebo s velkým sebezapřením. Začalo mě to bavit až někdy u kapitoly 18, bohužel. 1,75*