Teclaireddy komentáře u knih

Silné myšlenky a hodnoty, ale přesto mi na knize něco nesedělo. Připadalo mi to celé trochu moc nabubřelé, dokonalé a elitářské - když to přeženu, tak trochu ve stylu "inspirujte se námi, kteří jsme již našli pravdu a lásku světa". Ale kniha rozhodně stojí za přečtení, obsahuje mnoho moudrých myšlenek, jejichž styl vyjádření určitě jiné čtenáře osloví (mě tento styl trochu dráždil, ale tím ho nechci shazovat). Líbilo se mi, že i přes veškerý idealismus se román věnuje i lidským slabostem a blokům, které nás omezují.

8 12.03.2019

Je pro mě těžké hodnotit knihu objektivně, protože jsem ji četla až po shlédnutí Tarkovského filmového zpracování. Nechci zde srovnávat knihu s filmem, ale je přirozené, že ty největší přednosti příběhu (atmosféra, psychologický a filosofický rozměr) mě napodruhé nenadchly natolik jako napoprvé. Uznávám, že vědecké popisné pasáže, na něž jsem neměla dostatek trpělivosti, by si zasloužily větší pozornost. Hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože mi kniha navzdory skvělému nápadu připadala tak trochu suchá a tolik se mě nedotkla.

8 10.01.2019

Docela čtivé, ale překombinované a těžko uvěřitelné. Mám raději civilnější příběhy s "běžnými" vraždami a uvěřitelnějšími motivy a postavami.

7 24.04.2024

Moje srdcovka - poprvé mne uchvátila jako náctiletou, a ani po více než deseti letech neztratila kouzlo. Undsetová opět mistrně vystihla povahy (nejen) hlavních postav. Líbí se mi, že Olav ani Ingunn (ta obzvlášť) nejsou veskrze kladné postavy. Naopak - Ingunn je opravdu trochu nešťastnice, pasivní povaha. Ale o to víc jsou lidské a budete s nimi soucítit, chápat je a mít rádi. Jejich lásku by psychologové rozhodně neoznačili za nejzdravější, ale zato je opravdu bezpodmínečná! Undsetová prostě popisuje život, jaký je - nekritizuje, nepoučuje. Udržuje si od postav odstup a zároveň se do nich dokáže vcítit.

V porovnání s prvním čtením jsem také více vnímala vedlejší postavy (Arnvid, Tora, Teit,...) - i ty jsou naprosto autentické a vyvíjejí se.

Nechápu, proč se tento skvost prodává v antikvariátech za 10,- Kč! Vždyť je to tak krásné, povznášející čtení.

7 17.12.2021

Líbilo se mi to víc než Jak jsem potkal ryby, povídky mi připadaly kompozičně i vypravěčsky propracovanější. Příjemné čtení na jeden večer.

7 27.08.2021

Opravdu to není čtení pro líné čtenáře. S trochou studu však přiznávám, že k nim asi bohužel patřím, respektive jsem od této knihy nečekala tak obtížný text, což asi byla chyba. Styl této knihy je zákeřný v tom, že místy vypadá velmi jasně (jednoduché vyprávění, popis přírody), když vtom si uvědomíte, že vlastně nechápete, co se tam stalo, protože jste jednomu řádku nevěnovali plnou pozornost. Čímž nechci knihu kritizovat, jen je potřeba být na to připraven (já jsem bohužel nebyla).
Jinak je to ale fascinující, a i když mi toho hodně uniklo, zůstane mi to v paměti. Pohled neandtrálce na jemu neznámý svět je opravdu originální.
A také mi v paměti zůstane mnoho jednoslabičných jmen :).

7 06.03.2021

Bohužel nestačí postavit celou knihu na tom, že je jiná. Nevadilo mi, že neměla děj, ale chtělo by to kompenzovat něčím jiným, jít víc do hloubky, trochu více do nitra Auriny osobnosti. Nebo to zkrátit a nechat to jen jako takový letmý pohled do Aurina světa. Líbila se mi atmosféra a hlavní myšlenka, Aurin vztah k věcem - ale to by stačilo na jednu kapitolu. Další části knížky už nic moc nového nepřinášely, Auri jen dál přenášela věci sem a tam a vciťovala se do nich.
Podle mě by bylo lepší, kdyby to autor zkrátil třeba na 20 stran a vydal to v rámci sbírky více povídek z Kvotheho světa (tak, jako to dělá třeba Brandon Sanderson). Na celou knížku mi to přišlo málo, myslím, že ani Auri by se taková pozornost nelíbila.
Ale výroba mýdla byla zajímavá a knížka mi přece jen v paměti zůstane, už jen svou zvláštností, takže hodnotím 3 hvězdami.

7 13.09.2020

Dramatický závěr a hezké, milé zakončení.
Nejoblíbenější postava - Sam.

7 23.05.2020

Ač sem tam z knihy prosakovalo něco hlubšího, jako celek to u mě rozhodně neobstálo. Ano, pochopila jsem, že všechno to zlo je vlastně jen odrazem zkažené mysli protagonistů, ale na můj vkus to bylo příliš překombinované, nahodilé, nekompaktní. Psychologie postav mě také nepřesvědčila, pasáže z minulosti mi připomínaly spíše diagnózy, měla jsem problém si zapamatovat, co se stalo komu (protože všichni prožili všechna možná traumata, která jen autora napadla). Podobně jako v postavách jsem se někdy ztrácela i v popisech míst - na všechny ty soutěsky, tunely, lávky a tajné místnosti mi jaksi scházela představivost (ok, to byl možná účel). Méně je někdy více - bohatě by stačil dům, jeho obyvatelé a lišky, proč do toho motat všechna ta klišé béčkových hororů? Občas to působilo opravdu směšně.

7 01.05.2019

Taková pohádka v sandersonovském stylu. Oproti jeho jiným knihám trochu jednodušší a povrchnější (postavy jsou trochu černobílé, děj víceméně předvídatelný), ale Sandersonovi fanoušci (a tedy i já) si tam najdou, co hledají - víru ve zlepšení světa, sílu vytrvalého optimismu, popis náboženství s jeho dobrými i špatnými stránkami, nápaditou magii a neobvyklé postavy, které si zamilujete (zde seony). Stejně jako u ostatních autorových knih mi vadilo příliš velkolepé a heroické finále, ale to asi k Sandersonovi patří.
Přišlo mi zajímavé, že postava Raodena je typově podobá Kelsierovi z Mistborna (v té jejich nezdolné vůli změnit svět k lepšímu), ale zatímco Raoden je vylíčen jako čistě pozitivní spasitel, postava Kelsiera je mnohem propracovanější - v tom je podle mě dobře vidět, kam se Sanderson posunul.

7 05.10.2017

Vzdala jsem to asi v půlce, vůbec jsem se nemohla začíst (zvlášť v politizovaných pasážích z minulosti). Ten humor mi nějak nesedl, ani jednou jsem se nezasmála. A to třeba Paasilinnu mám moc ráda.

Knihy tohoto autora nejsou můj šálek kávy. Je to na mě moc nabubřelé, těžko uvěřitelné, překombinované. Mia mne také, jako většinu komentujících, rozčilovala. Jako oddechovka na dětské hřiště ok, ale příště už sáhnu raději po jiném autorovi.

6 27.09.2024

Kniha se mě dotkla svou syrovostí a křehkostí zároveň. Každá část měla své kouzlo - i když jsou rozdílné, dohromady tvoří kompaktní celek, upřímnou zpověď, z jejíhož závěru člověka mrazí.
Mám radost, že se podařilo vydat i takto starou knihu, skvělý příspěvek do skandinávské autofikce. Chválím i perfektní překlad.

6 26.08.2023

Čtivé a napínavé, ale překombinované a těžko uvěřitelné.

6 27.11.2022

Docela dobré, ale ostatní autorovy knihy se mi líbily více. Trochu nevyrovnané - začátek pomalejší (to mi ale nevadilo), pak překotné představení velkého množství postav. Příběh dobrý, ale mohl být zpracován lépe.

6 09.11.2022

Vlaštovky a Amazonky patří mezi knihy mého dětství. Tuto jsem si tolik nepamatovala, a to víc jsem si ji tedy užila i po letech. Co se ale nezměnilo - při čtení všech těch pokrmů, které Zuzana připravuje, dostávám často hlad. A i v dospělosti občas drhne moje představivost při popisech, jak kdo zatáhl za které lano atd. Ale to k tomu patří, to je také kouzlo Vlaštovek, dětem to každopádně rozšiřuje slovní zásobu (pamatuji si, jak jsem se ptala rodičů, co je to ráhno, stěžeň apod.).
Záhadné vody v sobě podle mě mají to nejlepší z Vlaštovek - neznámé, vzrušující prostředí, setkání s jinými dětmi a dobrodružství, které určitě inspirovalo mnoho dětských her.

6 11.08.2021

Podtitul "Malá kniha s velkým srdcem" odpovídá, je to příjemné počtení na jeden večer, lehce smutné, k zamyšlení, nakonec zahřeje. Nic víc, nic míň.

6 11.04.2021

Opravdu jedinečná kniha. Autor popisuje život Eskymáků laskavě, ale zároveň se zdržuje jakékoliv idealizace. Některé zvyklosti jsou opravdu docela odporné, ale v daném prostředí asi nevyhnutelné. Freuchen se mezi Eskymáky dokázal včlenit, aniž by je soudil, idealizoval nebo snažil změnit, což je velmi sympatické. A na rozdíl od jiných dobrodruhů má také docela literární talent, jemná ironie a humor dělá z knihy opravdu zábavné čtení. Na konci jsem byla až dojatá. Doporučuji.
(Bohužel už kniha není moc dobře dostupná, ale v pár antikvariátech ji ještě mají. Podařilo se mi sehnat nádherný, zachovalý výtisk v původním pouzdře, byla opravdu radost ho číst.)

6 21.03.2021

Detektivka podle mého vkusu - psychologická, z komorního prostředí, drží se při zemi (žádné velkolepé přestřelky v kanálech, mučeníchtiví psychopaté apod.), napínavá, s indiciemi k vícero podezřelým (promyšlená hra se čtenářem). Ráda si přečtu pokračování.

6 16.01.2021

Taky se mi zdá, že kvalita postupně klesá. Dřív mi Loeovy knihy připadaly vcelku originální, dnes bohužel spíše laciné. Tato kniha je opravdu trochu podivná a překombinovaná. Připomíná mi knihy od A. Paasilinny, které mi nikdy nepřišly nijak zvláště kvalitní, ale vždycky mě docela pobavily. Toto na mě působí jako větší brak, navíc nijak zvlášť vtipný, obávám se, že kdyby na obálce nebylo autorovo jméno, měla by kniha ještě mnohem horší hodnocení.

6 15.12.2020