TerkaM
komentáře u knih
Medvěd a Slavík
Katherine Arden
Byl to moc hezký příběh z prostředí Ruska a já se neskutečně těším, až si přečtu i druhý díl. :)
Mléko a med
Rupi Kaur
Tohle se mi líbilo. Když jsem knihu četla poprvé, byla jsem lehce rozpačitá a styl poezie (respektive absence čárek, velkých písmen) mi trochu vadil, ale po dočtení musím říct, že forma není důležitá, obsah je za mě podstatnější. Knihu jsem četla již minimálně třikrát a za sebe doporučuji. Ty myšlenky budete milovat.
Dračí město
Petra Machová
Takhle, musím říct, že to nebylo úplně špatné a ze začátku mě to vážně bavilo. Bylo to čtivé, prostě skvělé, ale pak... pak se všechno nějakým způsobem pokazilo a já vlastně nevím jak. Ale druhý díl si přečtu, jsem na to opravdu zvědavá a doufám, že to bude alespoň na čtyři hvězdičky. :)
Námi to končí
Colleen Hoover
Tohle byla pecka. Jak mě od Colleen Možná jednou moc nebavilo, tak Námi to končí bylo opět silné čtení. Doporučuji, nebudete zklamaní. :)
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Tak tohle bylo vážně hodně dobré. Neskutečně čtivé. Knihu jsem přečetla za jeden den, ale vlastně mi její přečtení zabralo tak maximálně šest hodin. Bavilo mě to.
Pořád jsem čekala, co udělá Jack, co udělá Grace, a i když se mi ze začátku moc nelíbilo rozdělení na minulost a budoucnost - chápejte, v přítomnosti to bylo daleko zajímavější, už to bylo všechno správně rozjeté, kdežto minulost se teprve rozjížděla a spíš přítomnost zdržovala - nakonec mě to právě díky tomuhle bavilo a já nemohla přestat číst, dokud jsem nedočetla.
A jo, bylo to předvídatelné, ale málokterá kniha mě dneska dokáže pořádně překvapit, takže tohle mi zase tak nevadilo. Byla to jízda, doporučuji.
Tisíc kousků tebe
Claudia Gray (p)
Takhle, knížka byla dost předvídatelná a vlastně jsem byla celou dobu, kdy jsem knihu četla, o krůček napřed a tušila jsem, co se tam stane. A co se stane třeba i na konci. Nicméně i tak mě její čtení bavilo a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ale jednoduše řečeno - jde o young adult romanci, kde máte ještě navíc cestování dimenzemi, což se mi fakt líbilo, ale díky té romanci od toho nečekejte nic moc extra. Ale na léto je to teda rozhodně ideální.
Za mě čtyři hvězdičky. Nebylo to špatné, na oddechovku dobré, bavilo mě to a navzdory předvídatelnosti jsem se vlastně ani nenudila, ale nečekejte od toho pecku, na kterou si budete ještě dlouho pamatovat. Ale další díly si ještě určitě přečtu, jsem na ně fakt zvědavá. :)
Renegáti
Marissa Meyer
Tak tohle byla jízda! Jo, můžu říct, že mě to fakt hodně bavilo a hrozně moc chci, aby už v Česku vyšel druhý díl a já si ho mohla přečíst, protože zoufale toužím po tom, abych se dozvěděla, jak bude příběh Adriana a Novy pokračovat. Kor teď, když... když vím, co se stalo na konci.
Jako ten otevřený konec je příšerný a za sebe mohu říct, že bych určitě zvládla ještě nějakých dalších pět set stránek, protože mě to vážně hodně bavilo a zkrátka a dobře - už chci, aby bylo na světě pokračování.
Pokud máte rádi knihy od Marissy Meyer nebo si rádi čtete superhrdinské příběhy, tuhle knihu rozhodně nemůžete minout.
Hana
Alena Mornštajnová
Tak jo, už i já musím říct, že Hana byla vážně skvělá knížka. Bravurně napsaná a s tématem, které bylo hodně dobře zpracované. Ten závěr mě vlastně docela překvapil, nečekala jsem to a o to víc mohu říct, že mě Hana bavila a doporučuji ji.
Sic mě mrzí, že jsem u ní nebrečela, ale s tím už bohužel nic nenadělám - minimálně mohu říct, že jsem ke konci knížky měla na krajíčku a kdyby kniha ještě chvilku pokračovala v podobném duchu, tak tu knížku celou zaplním mými slzami. Je to hodně silná knížka a ač je knih s tématikou druhé světové války už hodně, nikdy jich nebude dost na to, abychom ty hrůzy, co se v tom období děly, nějakým způsobem pochopili.
Šlehačková oblaka
Tereza Salte
Terezu Salte ani její blog jsem nikdy nějak extra nesledovala, jestli jsem ho někdy četla, tak už si to nepamatuji. Kdyby na Databázi neprobíhala čtenářská výzva a mezi úkoly nebylo i to, aby člověk přečetl knihu, kde se jedna z postav nejmenuje jako on, dost pravděpodobně bych se ke knize nedostala.
A to by dle mého názoru byla škoda. Jde o poměrně útlounkou knížečku, která vám toho však hodně dá. Ostatně, když člověk umí číst mezi řádky, najde si něco i v románku pro dívky - tedy podle mého názoru. V knize Šlehačková oblaka jsem našla pár takových stránek, kde byly tak krásné myšlenky, že jsem si ty stránky musela rovnou i založit.
Byla to tedy zajímavá knížka. Ale proč ty čtyři hvězdičky a ne plný počet? Ač mě to ze začátku bavilo, připadalo mi, že to všechno ke konci spěje až moc rychle a asi by mě i zajímalo, jak probíhala Terezina svatba, trošku mě mrzelo, že zrovna tohle vynechala. Četlo se to tedy dobře a autorka zajisté psát umí, ale bylo to na mě hrozně moc uspěchané a části, které mě zajímaly, byly zbytečně useknuté.
Navždy s láskou, Lara Jean
Jenny Han
Tohle bylo vážně skvělé! Líbilo se mi, že to neztratilo kvalitu těch předchozích dílů a že je to následovalo. Jasně, není to žádný duchaplný příběh, ze kterého si sednete na zadek. Zato je to ale hrozně milý romantický příběh Petera a Lary Jean a toho, jestli jejich vztah ustojí všechna úskalí, která ho čekají.
Asi bych tuhle sérii mohla číst klidně až do důchodu. Uvědomuji si, že by mi vůbec nevadilo, kdyby tahle série měla daleko víc dílů - celkem dost by mě zajímal Lařin život na univerzitě. Jsem si docela dost dobře jistá, že by mě autorka dokázala rozesmát i rozbrečet i v dalších potencionálních dílech ze série.
Já vlastně ani nečekala, že budu u této série brečet, ale nějak se to ve mně nahrnulo a já ke konci brečela jako želva. Hrozně mě mrzí, že už to nadobro skončilo a že si už žádný nový díl s Larou Jean a Peterem nepřečtu. Ale to je život. Něco končí, něco jiného začíná a já pevně věřím v to, že autorka zase přijde s nějakou takovou milou sérií, po třech dílech jsme zdá se všichni přesvědčení, že umí hodně dobře psát.
Nejúžasnější věc
Maja Lunde
Tak tohle se mi fakt hodně líbilo. Snad ještě víc než Dívka, která chtěla zachránit knížky. Líbilo se mi, že ten děj nebyl úplně jednoduchý a že v tomto příběhu mohou děti najít třeba i nějaké to ponaučení. Nebo to, že ty ilustrace byly původně nakresleny čokoládou - to je fascinující. Za sebe tuhle knihu opravdu moc doporučuji všem dětem a jejich rodičům.
Dívka, která chtěla zachránit knížky
Klaus Hagerup
Nádherná knížka pro všechny milovníky knih - ať už ty malé nebo velké. Vlastně není třeba k ní říkat mnoho slov. Bylo to fajn počtení, rychlé přečteno, možná až moc rychle odbyté... ale líbilo se mi to a je dost těžké hodnotit knihu pro děti, když už nějakou dobu nejste dítětem.
Kavárna malých zázraků
Nicolas Barreau
Od Nicolase Barreaua jsem četla již dvě knihy - Láska v Paříži a Úsměvy žen - a obě se mi moc líbily, takže jsem již s jistotou šla i do autorovy další knihy a to Kavárny malých zázraků. Na úvod musím konstatovat, že autorův styl psaní zůstal stále stejný. Nezhoršil se a stále pro mě byl příběh skoro až neskutečně čtivý.
Přesto jsem bohužel našla věci, které se mi v knize nelíbily, ale vzhledem k tomu, že jedna z těch dvou věcí se týká závěru, nemohu se o ni podělit bez toho, abych jakkoliv nevyspoilerovala, jak to dopadne. Snad jen to, že to bylo klišé největší a zrovna u autorových knih bych tady tohle nečekala. Nebo jsem od něho už dlouho nic nečetla, tak si to nepamatuji.
Tou druhou věcí je to, že hlavní hrdinka v dnešní době vlastnila jen nějaký předpotopní telefon a přitom je zhruba v mém věku. Ano, jistě, nadevše milovala knihy, nicméně je hodně lidí, kteří milují knihy a mají dotykový telefon.
Tohle urputné odmítání moderních technologií u takhle mladého člověka, mě celkem štvalo. Klidně můžete mít dotykový telefon za pakatel, že jo. A můžete s ním jenom volat a smskovat, na tom přece není nic špatného. Ale tohle je můj názor.
Abych to nějak shrnula, kniha se mi líbila, ale právě od tohoto autora bych vyjmenovala daleko lepší knihy než Kavárnu malých zázraků. Ale myšlenky v ní byly hezké, to se musí nechat.
Smrtka
Neal Shusterman
Když jsem dočetla autorovu knihu Bez šance, okamžitě jsem se tak vrhla i na Smrtku, která čekala, kdy ji začnu číst a kdy nastane její čas. A jelikož jsem se na ni převelice těšila - jak jinak, když jsem četla toliko skvělých recenzí, které knihu neskutečně opěvovaly?
Nicméně po dočtení knihy musím konstatovat, že mě daleko víc bavila kniha Bez šance. Možná i díky tomu, že mi anotace neprozradila prvních sto stránek knihy. Nebo si to alespoň teď zpětně neuvědomuji. Vlastně mě ten konec u Smrtky nepřekvapil, čekala jsem, že se něco takového stane. Svým způsobem to byla jediná logická věc, jak zachránit oba naše hlavní hrdiny.
Ale bavilo mě to. Hodně. Stejně jako Bez šance to bylo super čtivé a já se od toho skoro ani nedokázala odtrhnout, když jsem zjistila, že je moje babička po smrti - i proto jsem ji na nějakou dobu dala stranou a dokud to bylo čerstvé, prostě jsem nečetla.
V každém případě, jestli si tuhle knihu chcete přečíst, nečtěte anotaci, ta vám akorát zkazí požitek ze čtení a to nechcete, věřte mi.
Bez šance
Neal Shusterman
Když kniha Bez šance vyšla, okamžitě mě zaujala svým příběhem a věděla jsem, že si ji musím přečíst. Jen mi teda nějak nedošlo, že se k jejímu přečtení dostanu až dva roky po vydání v Česku. Nicméně to nic nemění na tom, že mě uhranula a já ji měla přečtenou za dva dny - kdybych řekla, že za jeden, nekecala bych, asi bych se do čtyřiadvaceti hodin, kdy jsem ji fakt četla, vlezla.
Ten děj neskutečně skvěle ubíhal. Měl parádní spád a já nedělala nic jiného než, že jsem četla. Na nic jsem nemyslela, prostě jsem byla plně ponořená v knize a v jejím příběhu, který autor tak skvěle vymyslel. Představa, že by rozpojování fungovalo i ve skutečném světě, je tak neuvěřitelná, až je to uvěřitelné.
Já tedy doufám, že pokračování vyjde i u nás a že se knihu podařilo nějak zachránit - a že na ni prostě jen před lety nebyla ta správná doba. Ten pravý čas, aby i tady v Česku uspěla. Protože je to geniální. Autor je geniální. A já tuhle knihu opravdu doporučuji.
Papíroví duchové
Julia Heaberlin
Když jsem od autorky četla Černooké Zuzany, musím uznat, že jsem se nudila. Četla jsem ji dokonce tak dlouho, že jsem v daném měsíci v loňském roce přečetla snad jenom je. Od Papírových duchů jsem ale čekala cosi víc. Netuším proč, ale každopádně mohu potvrdit, že to bylo naplněno. Tenhle příběh mě vážně bavil a hltala jsem ho a ač bych vyjmenovala lepší thrillery, které jsem v tomto roce četla, tenhle se za nimi řadí jen těsně.
Hodně mě například bavilo i to, že vlastně celou dobu nevíte, jak se hlavní hrdinka jmenuje - autorka si z nás všech udělala takového Carla a z ženy, které někdo zabil sestru, blíže neurčitou vypravěčku, kterou si ale i tak můžete zamilovat. Mně se to skutečně hodně líbilo a pokud se vám od autorky líbily Černooké Zuzany (vlastně i kdyby se vám nelíbily, ale máte prostě jen rádi thrillery), jděte do toho.
První život
Gena Showalter
Můžu říct, že tahle knížka se rozhodně skvěle četla, o tom nemůže být debaty. Bavilo mě to, stránky mi utíkaly pod rukama, přesto tomu cosi chybělo. Eh... nevím, asi mi na tom vadilo to, že se celou dobu řešilo a rozhodovalo jen to, kam bude Tenley patřit. Kterou z Říší si nakonec vybere. A připadalo mi, že se tam prakticky nic jiného neděje.
Nicméně mi něco říká, že druhý díl bude lepší. Tenley už se pro jednu z Říší rozhodla a tak může pokračovat dál ve své cestě životem. A mě hodně zajímá, jaká ta její cesta bude, takže druhý díl si jistě přečtu. Tedy až vyjde.
Dávám čtyři hvězdičky, mělo to určité rezervy, které - jak doufám - se v druhém díle ztratí. :)
Falešný sňatek
Magdalena Mintová
Po dočtení Falešného románu jsem se samozřejmě musela vrhnout i na druhý díl - Falešný sňatek. Zajímalo mě, jak to nakonec dopadne a koho si naše slavná Ema vezme. Jestli si zvolí domluvený sňatek, nebo něco, z čeho jí buší srdce. Alberta nebo Filipa. Každopádně musím říct, že mě hned na začátku autorka překvapila totožností Filipa, což jsem teda absolutně nečekala. A neřeknu vám to, nechci vás připravit o překvapení.
Vážně mě to bavilo. A dokonce můžu říct, že mnohem víc než první díl. Ema už tak úplně není tou rozmazlenou zmlsanou slečinkou, která chce jen peníze a pohodlí. Pořád to chce, to ano, ale zároveň si začíná uvědomovat, že je na světě možná přece jen něco důležitějšího. Nebo to tak připadalo alespoň mně.
Za sebe bych si moc přála ještě jeden díl. Pokračování toho, co se stalo na konci druhého dílu. Ale předpokládám, že tohle už asi neklapne. Každopádně hodnotím stoprocentně pěti hvězdičkami. Tady to prostě nejde jinak. :)
Knihkupkyně
Cynthia Swanson
Vlastně tak úplně nevím, co si o této knize mám vlastně myslet. Svým způsobem se tu nic nestalo a přitom se tu toho stalo hrozně moc. Příběh byl hezký, moc dobře se četl, ale celá kniha se odehrávala v jedné a té samé rovině. Autorka ani na okamžik nevybočila ze stereotypu a mě na konci nečekalo žádné překvapení. Nic, co bych si už sama nemyslela.
Nepocítila jsem ten wow efekt, kterého jsem se chtěla dočkat, a zároveň to prostě není kniha, o které musím ještě dlouho přemýšlet. Spíš to nechápu. Nerozumím tomu, že zrovna takový závěr byl tím vyvrcholením, po němž jsou z knihy všichni nadšení.
Upřímně řečeno přemýšlím, jestli si tuhle knihu někdy budu chtít přečíst znovu s tím, že bych ji třeba líp pochopila, líp bych nesla ten konec, který mě trošku zklamal. V první chvíli jsem si myslela, že třeba Kitty předpovídá budoucnost, oba ty světy byly tak skutečné, takže by mi to i dávalo logiku. Hodně překvapivé by bylo, kdyby ani jeden z těch světů nebyl skutečný. To bych asi bezděčně lapala po dechu.
Ale navzdory tomu, že konec nevypadal tak, jak jsem si ho představovala a nevyvolal ve mně emoce, které jsem toužila, aby vyvolal, tuhle knihu hodnotím kladně. Nedokážu jí upřít fakt, že se výborně četla. No, a taky tu samozřejmou věc, že tady velkou roli mají právě knížky a právě proto jsem se do knihy pouštěla. :)
V úkrytu
Liz Nugent
Panebože. Panebože! Ten konec, ten příběh... fakt jsem čekala trochu jiný konec. Teda spíš úplně jiný konec. Hádám, že o tomhle závěru budu ještě hodně dlouho přemýšlet, protože mě to skutečně rozložilo na nejmenší kousíčky. Ta Lydiina touha po dítěti, a když se jí to nezdaří, tak touha potom už navždy ovládat svého syna. Nedokážu tomu uvěřit a nejsem schopna k tomu napsat víc slov.
Byl to vážně geniální psychothriller, který stoprocentně doporučuji k přečtení. Musíte si ho přečíst, protože to, jak skončil, vám já neřeknu, na to musíte přijít sami. Já vám akorát řeknu to, že jde o neskutečně čtivý psychothriller s parádní zápletkou, s postavami, které si buď zamilujete nebo je budete nenávidět a s koncem, na který budete po dočtení zírat s otevřenou pusou. Tak moc vás to dostane.
Klobouk dolů!
