TerkaM komentáře u knih
Miluji to! Četla jsem ji už před rokem (a vážně nechápu, jak jsem mohla zapomenout napsat k ní sem komentář), ale pořád to miluji. Ten svět rozdělený na Dreky a Čisté, to je něco, co si musí každý přečíst. :)
Není to úplně světoborná literatura, ale pro fanoušky Přátel nutnost - jen teda musíte počítat s tím, že kniha nevzešla z pera žádného z autorů seriálu (a ani ji nenapsal nikdo z herců), ale napsala ji fanynka, která měla to štěstí a mohla udělat i nějaký ten rozhovor se svými oblíbenci. A ano, jsou tam autorčiny názory; věci, které jí úplně nepřišly dobré... pořád je to něčí subjektivní názor. Každopádně i tak je v knize dost zajímavostí o seriálu, o nichž jste třeba nevěděli. :)
Tohle bylo opravdu něco. Jakože fakt. Ani jsem po pravdě nečekala, že mě to tak chytne, ale bylo to skvělé a čtivé. Zároveň byl příběh hodně originální a bavilo mě, že se hlavní hrdinové nejdříve ani nepotkali a psali si jen vzkazy na lístečky. Ten jejich právě vznikající vztah mě hodně bavil a já vám to můžu z celého srdce doporučit.
Nepřipadalo mi to tak vášnivé, jak by správný erotický román měl být a myslím si, že starší knihy od těchto autorek jsou daleko lepší.
Nic moc. Spíš nic než moc. Knihu jsem si chtěla přečíst v době, kdy byl kolem uprchlické krize strašný boom - líbilo by se mi to víc. Nicméně já ji četla pozdě. Tohle je prostě jedna z těch knih, která je vhodná k jedné aktuální situaci ve světě, kterou můžete číst jen v jednom určitém momentě, ale když ji čtete jindy, jste zklamaní. Mě každopádně nebavilo číst o hlavním hrdinovi, nelíbil se mi jeho přístup k životu a kdybych někoho takového reálně potkala, asi bych ho profackovala. Čekala jsem od toho víc, nicméně jsem to alespoň měla rychle přečtené, jelikož je to fakt útlounká knížečka.
Jak to říct jednoduše? Naprosto pozoruhodná věc je naprosto pozoruhodná kniha. Je to kniha, kterou v jedné chvíli nechápete a v druhou všechno chápete. Kniha, o které je tak strašně těžké mluvit, protože toho v sobě ukrývá hrozně moc. Primárně je to asi sci-fi kniha, která v sobě ukrývá skvělou sarkastickou hlavní hrdinku, která vás báječně provází celým dějem. Hodně se mi líbily myšlenky, které byly v knize obsaženy a musím říct, že parádně vystihují dnešní dobu a taky to, co bychom měli dělat (a co bychom naopak dělat neměli). A fakt hodně se mi to líbilo a byla bych nadšená, kdyby si knihu přečetlo víc lidí, kteří ji budou milovat a hrozně ráda bych vám ji doporučila, ale kniha je o tolika věcech, že absolutně netuším, komu bych ji doporučila. Nicméně pokud si ji chcete přečíst, protože máte rádi Johna Greena, vězte, že Hank píše úplně něco jiného než jeho bratr.
Logicky jsem se po dočtení knihy Začít znovu vrhla i na její druhý díl a byla z toho ještě víc nadšená! Opravdu musím říct, že mě to bavilo snad ještě víc, zápletka byla daleko poutavější a nebylo to to, co známe z prvního dílu - sestěhují se k sobě a zamilují se. Ano, Dawn a Spencer se do sebe zamilovali, ale neměli to tak lehké. Kdybych měla ty vztahy k někomu přirovnat, tak Kaden s Allie jsou Rachel a Ross a Dawn a Spencer Monica s Chandlerem z Přátel. :)
Doporučuji a těším se na třetí díl!
Tohle bylo fakt skvělé a opravdu se mi to líbilo. Sice mi to z jedné strany trochu připomíná knihu Spolubydlící, kterou jsem chvíli před touhle přečetla, ale celý ten námět se mi líbil a postavy byly sympatické. Od děje se nedalo odtrhnout, takže prostě pokud potřebujete vypnout, Začít znovu vám mohu jenom doporučit.
Aneb tady jsem se opět utvrdila, že já prostě detektivky nemám ráda a špatně se mi čtou. Thrillery jsou super, ale detektivky, kde je ještě navíc hromada postav, to je pro mě děs.
Bylo to hezké, čtivé, bavilo mě to. Nicméně tak sto stran před koncem jsem se sekla a nemohla pokračovat dál, protože mi připadalo, že se tam pořádně nic neděje a děj se stále točí dokola. Každopádně knihu jsem dočetla a dost pravděpodobně se pustím do dalšího dílu - ale nejdříve až bude venku i třetí, nějak na to nespěchám.
Nebylo to špatné, ale nebylo to ani nejlepší. Pokud se v tomto orientujete a chcete si přečíst knihu o diktaturách světa, pravděpodobně budete nadšení, ale pro normálního čtenáře to opravdu není.
Opravdu moc se mi to líbilo. Bylo to neskutečně čtivé a bavil mě příběh, který si autorka vymyslela. Příběh o tom, že se v metru ztrácejí lidé... no páni. Myslím, že jsem ráda, že je metro jenom v Praze a že jím tím pádem moc často nejezdím, protože jinak bych se bála. Fakt jsem ke konci čtení měla husinu na rukou a bála jsem se o hlavní hrdiny. Takže pokud si chcete přečíst nějakou hodně dobrou knížku od české autorky, tady tuhle vám rozhodně mohu doporučit. Nebudete litovat.
No, a mně nezbývá než čekat, jakou další knihu si pro nás Kateřina Šardická připraví. Já si ji zcela určitě přečtu. :)
Dívka ve věži byla za mě ještě lepší než první díl. Do knihy jsem se už od začátku začetla mnohem líp než u Medvěda a slavíka a měla ji přečtenou asi za čtyři dny. Oproti prvnímu dílu mám v tomto víc lepíků, líbilo se mi tu víc pasáží a celá ta zápletka byla svižnější a celkově to už bylo správně rozjeté. Pokud se vám líbil Naslouchač, jsem si naprosto jistá, že se vám bude líbit i tato trilogie. Možná se mnou někdo souhlasit nebude, ale já v tom prvky Naslouchače prostě viděla. Takže za sebe doporučuji. Přečtěte si to. Zaručeně nebudete litovat.
Bylo fajn čtení, ale zaručeně to nebyla nejlepší kniha, kterou jsem tento rok četla. Nicméně jsem si moc ráda přečetla o tom, jak vypadá takové netradiční povolání francouzského funebráka.
Tohle bylo skvělé! Pro mě možná ještě víc procítěnější než Hana. Bylo to super čtivé a kdyby byla kniha delší a neskončila tam, kde skončila, vůbec by mi to nevadilo, protože když jsem dočetla, zaklapla jsem knihu a měla nutkání zírat do blba a přemýšlet nad tím závěrem. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem tento rok četla. Alena Mornštajnová prostě umí.
Mám téma druhé světové války v literatuře hodně ráda, ale na této knížce mi cosi vadilo. Dost možná to bylo málo dialogů, což jsem očekávala, jelikož Chaim nemluví. Nebo tedy, řekne jen pár slov za jeden den. A asi mi trochu vadilo, že mi nepřišlo, že by se ty postavy nějak vyvíjely. Přijde mi, že ty hlavní stály pořád na stejné rovině a měnily se jen ty vedlejší.
Nedokázala jsem si nikoho zamilovat natolik, abych s ním prožívala ty útrapí druhé světové války, což je z mého pohledu nesmírná škoda. Kniha měla potenciál mě zaujmout, ale bohužel se tak nestalo a já si zanedlouho nebudu pamatovat, že jsem nějakou takovou knihu četla.
Tohle bylo vážně skvělé. Neskutečně mě to bavilo. Celý ten vývoj vztahu mi připadal reálný a já jsem se u knížky výborně bavila. A ano, trochu mě otravovalo, že si hlavní hrdinka snažila Kultiho polidštit tím, že si představovala, že Kulti kadí - a upřímně řečeno mě i trochu mrzelo, že to Kultimu neřekla, celkem by mě zajímala jeho reakce. Taky mi vadilo, že si Sal pořád oblékala ponožky velké holky... eh, jako zprvu mi to připadalo zajímavě, ale když to čtete po několikáté, už se vám to omrzí.
Nicméně i tak se mi kniha hodně líbila a báječně se četla. Pokud vám nevadí sledovat úplně dopodrobna, jak se vyvíjí vztah, tuhle knihu vám mohu směle doporučit. :) Pokud spíše čtete o lásce na první pohled a o tom, jak si dají pusu na prvním rande, řekla bych, že byste se této knize měli spíše vyhnout.
Tohle se mi moc nelíbilo. Jako bylo to čtivé, to knize upřít nemůžu, ale představovala jsem si něco trochu jiného. Nějakou trochu jinou sondu do toho života influencerů, tady jsme vlastně měli jen nějaké výpisky z facebookových zpráv a to, jakou měla hlavní hrdinka vybudovanou image u svých "přátel". A po pravdě řečeno mě ani ten konec nijak nepřekvapil, za mě bohužel zklamání. Nicméně pokud nejste pravidelnými čtenáři thrillerů, myslím, že tahle kniha je přesně pro vás, pro mě už bohužel ne. Krom té čtivosti k ní vlastně nic moc dobrého říct nemůžu.
Tohle bylo super a bavilo mě to daleko víc než Mléko a med. Básně byly daleko více propracovanější a řekla bych, že do nich autorka dala o dost víc sama ze sebe než u předchozí sbírky. :)
Upřímně řečeno musím uznat, že tahle kniha byla takový průměr. Byla jsem na ni hodně zvědavá a natěšená, protože Francie, upíři, šlechtici... znělo to fakt dobře. Nicméně mě to nebavilo číst tolik, jak jsem doufala a za rok si už prostě nebudu pamatovat, že jsem něco takového vůbec četla.