Terkik komentáře u knih
Oraya je adoptivní dcerou krále upírů. Má vše, co si usmyslí. Má to ale jeden háček. Je člověk. A tím se stává velice lákavou pro ostatní upíry. Vše může změnit jen Kejari - souboj o přízeň bohyně smrti. Vítěz si pak bohyni sám řekne svou odměnu. Přežije však Oraya jako jediný člověk mezi upíry?
"Smutek je marná, slabá emoce. Vztek je aspoň užitečný – je jako ostří, kterým můžete jinému proklát srdce, nebo naopak jako tvrdá schránka, která ochrání to vaše."
Konečně po delší době temnější fantasy. Nemohla jsem se odtrhnout už od samotného začátku, autorka nečeká a rovnou vás vtáhne do děje a to já ráda. Postava hlavní hrdinky se v průběhu knihy krásně vyvíjí.
O romantickou linku zde samozřejmě není člověk ochuzen. Enemies to lovers, kde ta enemies stránka dost vede, takže očekávejte i slow burn. Celou dobu jsem hltala stránku za stránkou.
"Ve vzteku se vše zdá snadné a jednoduché. Jenže láska to komplikuje a ztěžuje."
Konec ve mně zanechal dost rozporuplné pocity. Nevím, jestli jsem zklamaná nebo nadšená, no každopádně jsem naštvaná a další díl si rozhodně nenechám ujít.
Každopádně jsem ráda, že mi táto kráska bude zdobit poličku a myslím si, že další díl ukáže, zda autorku budu milovat nebo nenávidět.
Děkuji @humbook a #humbookblogeri za poskytnutí eknihy k recenzi.
Prvotní bůh smrti a smrtelnice, která mu byla předurčená. Dva životy. Jedna cesta. Vše se změnilo a už není cesty zpět.
"Nikdy nevíš, kolik toho uneseš, dokud už víc nemůžeš."
Tímto dílem vám můžu říct, že mi začíná nová závislost. A tou je Sera a Nyktos. Už po prvním díle byly ohlasy, že tato série je lepší než Z krve a popela. Při čtení Ve stínu popela jsem si říkala, že mám obě série ráda stejně. No Světlo v plameni mi pěkně pomíchalo nervy a já musím uznat, že momentálně chci víc Sery a Nykta.
Jejich vztah je prostě... Nemám ani slova, kterými to správně vyjádřit. Je to prostě úžasné, Nyktos se u mě tímto zařazuje na můj osobní seznam a já ho totálně žeru! Sera? Ta za ním vůbec nezaostávala, byla přesně taková, jakou bych si ji přála!
"Možná nejsem zrůda, ale stejně jako ty jsem schopna zrůdných činů. A když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem si jistá, jestli je mezi tím nějaký rozdíl."
"Pak jsme všichni, ti dobří i špatní, tak trochu zrůdy."
Jejich vzájemné popichování a celkově jejich vztah mi napínal nervy. Potřebuju nutně další díl a tady bych opravdu ocenila mnohem menší časový úsek mezi vydáváním dalších dílů. Samozřejmě bych byla nejraději, kdyby to bylo hned druhý den, co to vyjde v zahraničí, ale spokojím se i s půlrokem. Ne, vůbec nejsem náročná. Prostě to potřebuju.
Tuhle sérii si nutně napište na seznam a hodně vysoko, protože je naprosto boží a budete stejně závislí jako já. Můžu jen doufat, že se Nyktos nezmění a nepoleze mi na nervy jako Casteel, ale budu věřit, že tady mi to autorka splní. Tohle prostě chcete číst!
Děkuji @humbook a #humbookblogeri za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce.
Musím říct, že Jezdci jsou díl od dílu čím dál tím lepší a po závěru Ricciho jsem hodně zvědavá, jak to dopadne s Hectorem, protože sakra! Tohle mi autorka nemůže udělat. Miluju to!
POKLAD mezi československými autory.
Nero má povinnost oženit se s dívkou čisté mafiánské krve. Konkrétně dcerou otcova obchodního přítele. Při zásnubním večírku však nejde vše podle plánu. A on se tak ocitne v bytě se ženou, která svým ostrým jazykem převrátí vzhůru nohama snad úplně vše.
"Kde mám snídani?"
"V kuchařské knize na straně patnáct."
Tohle byla jízda! Autorka píše čtivě od začátku až do konce! Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a hltala jsem každou stranu, každou větu. Musím říct, že jsem se asi zamilovala.
Nero i Lisa mi byli od začátku neskutečně sympatičtí. Jejich vzájemné popichování jsem si užívala s úsměvem na rtech. Jednou jsem dokonce vyprskla smíchy, když jsem čekala, až dcera pořádně usne a málem jsem si ji nanovo vzbudila.
"Potřebuju vyprat svoje věci."
"V koupelně je pračka."
"Vím, ale neumím ji použít."
"Podle toho, jak mi tu neustále rozkazuješ usuzuju, že máš okolo sebe lidi na všechno. Co kdybys teda pro změnu použil jednou i svůj vlastní mozek?"
Konec mě úplně dostal a nemít po ruce pokračování, tak si nejspíš vytrhám všechny vlasy na hlavě. V mém pohledu se jedná o knihu na úrovni zahraničních autorů, jejichž knihy bývají bestsellery v několika zemích.
S klidem vám můžu oznámit, že jsem si našla novou závislost, a tou je série Nekompromisní. Ano, vím to už po prvním dílu. Tohle prostě musíte a chcete číst! Byla to láska na první pohled a větu. @michaela.b.autorka je spisovatelka s velkým S a věřím, že tyto knihy budou přeloženy do vícero jazyků, protože si to opravdu zaslouží!
Vše začíná slibem. Slibem, který si dají 3 kamarádky a to znamená, že jistí 3 bratři Kingovi jsou zakázaným ovocem a ani jedna si nesmí s žádným z nich cokoli začít. Povolena je pouze nenávist. Po celých 7 let, kdy bratři Kingovi nežijí ve městě, se jim tuto dohodu daří dodržet. Vše se mění jejich návratem a Rich King usiluje o odpuštění u jedné z nich - Kiry Summerlandové.
"Vzhledem k tomu, že jsem si pořád nebyla jistá, že bych věděla, který konec penisu patří kam, to byl odvážný krok."
Když jsem četla autorčin Jeho banán a Moje (tak trochu) utajené dítě, řekla jsem si, že to zkusím i tímto kouskem. A bohužel, byl horší než výše zmíněné.
Ano, knihy od Penelope Bloom člověk musí brát s nadhledem, ale tady jsem měla pocit, že se do toho autorka vyloženě nutí. Chemii mezi hlavními postavami jsem vůbec nepochytila. Rich mi byl však sympatický, stejně tak jeho bratři, zejména Cade.
"Co když vydržím jen minutu?"
"O to se musí strachovat jen muži."
Hlavní hrdinky autorka vždy dělala trošku jednodušší, ale tady to dala na úplně jiný level. Viz zmíněné citáty, které opravdu nepobírám.
Bratři Kingovi však byli světlými okamžiky v knize. Jejich slovní přestřelky se mi líbily a Cade sám o sobě byl hodně zábavný.
To byla soutěž?
Ne. Ale chtěla jsem vyhrát.
Pokud máte rádi Penelope Bloom a její knihy, určitě se do tohoto kousku pusťte, ať si uděláte vlastní názor.
Za možnost být ambasadorkou této knihy děkuji @kate_valter a @knihydobrovsky
Cassie by ráda prorazila jako spisovatelka. Proto by se chtěla zúčastnit spisovatelské soutěže za pomoci nakladatelství, které ji oslovilo. Potetovaný, arogantní redaktor Harry, který ji má počas psaní vést, je však úplně jiný, než čekala. Když po ní požaduje osobní předání rukopisu v pochybném nočním klubu, tak vůbec netuší, co ji ještě čeká.
"V LocalX jsem poznal ženu, jejíž plamen v očích mě téměř spálil. Nejprve se mi zdála jako ustrašená holka, ale když jsem to čekal nejméně, hrdě vystrčila ramena a ukázala mi, kým opravdu je. Ona je fénixem."
Kniha se nám poměrně rychle rozjíždí, až jsem byla překvapená. Tak rychlý postup jsem opravdu nečekala. Ocenila jsem, že se v knize řeší právě láska ke knihám, což bylo velké plus. Autorka píše příjemně a příběh se snadno čte.
Cassandra mi moc sympatická nebyla. Od začátku jsem z ní neměla pocit, že by se chovala přiměřeně svému věku. Její naivita a dětinskost v mých očích mi čtení dost ztěžovali.
"Nezáleží na tom, jak hluboce padneš, ale na tom, jakou sílu vyvineš na to, aby ses opět postavila."
Harry byl naopak od první strany skvělý. Na nic si nehrál a byl prostě svůj. Později mě však čekal šok a zklamání v podobě jeho chování a vlastností, které nebyly v poslední čtvrtině knihy stejné, jako tomu bylo na začátku.
Celkově měla kniha skvělý nápad a pointu, která mi bohužel nepřišla dostatečně využitá, přesto dokázala překvapit.
Za poskytnutí e-knihy k recenzi v rámci spolupráce děkuji @bajadolceautor a @venupress
Jak jsme u Zapaty zvyklí, jedná se o slow burn romanci, tentokrát s romantickou linkou friends to lovers. Kniha je zpočátku psána formou dopisů a emailů, což mě neskutečně bavilo. Dalším plusem pro mě bylo téma armády a vojáků. Vzájemná komunikace Aarona a Ruby je nejdřív ostýchavá, postupem času je však nezávaznější a velice zábavná. Historky, které si vyprávěli mě rozesmály natolik, že jsem se opravdu musela krotit, abych si nedopatřením nevzbudila dítě.
A teď budu trošičku zlá. U hlavní hrdinky mi někdy vadila její nevyzrálost a příliš nízké sebevědomí.
A jakmile došlo na spicy scénu, tak nevím, jestli to pokazila autorka nebo překladatel, ale nedalo se to číst. Další chybou bylo, že S láskou Lukov měla vyjít až po tomto díle, stejně jako v originále. Hlavní hrdinky obou těchto knih jsou sestry a Drahý Aarone se odehrává právě před příběhem Lukova a Jasmine. Neuškodilo by příště před vydáním knihy omrknout i ostatní díla, které by na sebe mohly nepřímo navazovat. Věřím, že kdybych knihu četla v originále, tak z ní mám daleko lepší pocity. Bohužel někdy za horší hodnocení nemůže autor, ale překladatel.
Za poskytnutí e-knihy v rámci spolupráce děkuji @humbook a #humbookblogeri
Popravdě jsem nejdřív chtěla strhnout jednu hvězdu, za to, jak byl začátek totálně nepřehledný a člověku trvalo, než se vůbec zorientoval. Ale nakonec mě kniha strhla a anotace knize dost ubližuje, ještě, že jsem si anotaci četla tak před rokem, kdy jsem knihu kupovala a pustila jsem se do ní až teď (už bez čtení oné anotace). A udělala jsem dobře, protože anotace vám napráská, co se stane na prvních cca 100 stránkách, což je naprd. Jinak další bonus, že jsem se do knihy pustila až teď je, že za měsíc vychází druhý díl, takže k tomu ještě nemusím čekat na pokračování tak dlouho. Před touto knihou jsem četla 4. díl Dvorů a ten byl jedno velké zklamání, takže jsem fakt ráda, že Rod země a dechu mi vrátil zpátky starou dobrou S. J. Maas. Kniha měla opravdu hloubku (která u Dvoru stříbrných plamenů chyběla), postavy se krásně rozvíjely a i vztah mezi nimi. Tato kniha byla snad ještě lepší než Dvory a to u mě doteď Dvory (vyjma novely a 4. dílu) byly top série.
Něco tomu chybí. První myšlenka, která mě napadla po dočtení tohoto dílu. Cassiana a Nestu jsem měla ráda, ale knize chyběla hloubka. Nestino prozření a nalezení sebe sama je naprosto skvěle napsané. Ale její vztah s Cassianem neměl onu hloubku. Děj byl totálně v pozadí a ten konec hrůza. Myšlenka skvělá, ale vyřešilo se to až moc rychle a vlastně pro mě žádný zvrat. Jak kdyby do toho Maas nedala tu hloubku, která byla v předešlých dvorech (novelu nepočítám). Spíš mi to přišlo, jak kdyby se ze sebe snažila vyplivnout další příběh z tohoto světa, ale totálně ztratila nit. Ostatní postavy jsou taky dost v pozadí, jako již zmíněný děj. Sexuální scény jsou sepsány dobře, jen mi přijde, že kromě nich se Maas na vše ostatní vyprdla a celá kniha staví hlavně na nich. Ale musím říct že tréninky, valkýry a dům větru byly světlými body této knihy. Snad ten další díl bude stejně dobrý, jako první 3 a ne jako tato povrchnost. Přesto dávám vyšší hodnocení, protože i přes to všechno byla kniha čtivá a nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Chtěla bych zpátky starou dobrou S. J. Maas a snad to tak bude v pátém díle. A taky doufám, že na ten nebudeme čekat tak dlouho, jako na ten čtvrtý. Nepřišlo mi, že by tedy to dlouhé čekání za to až tak stálo.
Zpočátku mě to úplně pohltilo. Konec trochu povolil na akčnosti, ale bylo to fajn.