Terri komentáře u knih
Podle mě dobré náměty s ne vždycky úplně zdařilým napsáním. Možná je to tím, že jsem knížku přečetla na jeden zátah, ale neustále se opakující stejné motivy i výrazové prostředky mi ke konci už trochu vadily.
Navíc, jak už psal někdo přede mnou - jedna gramatická chyba vedle druhé, o to víc mě překvapilo, kolik jmen je v knize napsáno jako korektoři.
Kdo zná místa, kde se děj odehrává, najde si v knize asi větší zalíbení než ten, pro koho je prostředí jen prázdným popisem.
Pokud bych zcela opomenula historické hledisko, tak by mě závěr naprosto zklamal. Obrácení na "pravou" víru na poslední dvojstraně vyznělo až tragikomicky.
Velké překvapení vydání. Úryvek z Oněgina - marně jsem listovala stránkami dopředu a zpátky a hledala, kde se skrývá ten zbytek. To, že někdo vydá jenom část, by mě nikdy v životě nenapadlo.
Něco se mi četlo skvěle, něco hůř, u něčeho mě víc bavil úvod ke sloupku, než sloupek samotný. Ale nemůžu si odpustit poukázání na chybu překladatelky, TARDIS je rozhodně ženského rodu, ta chyba příšerně bila do očí.Chudák Doctor.
SPOILER
Už dlouho jsem v knížce neobjevila postavu jako Danny Minot. Postavu, které jsem z celého srdce přála, aby ji už někdo konečně zabil. Vážně, moje radost neznala mezí, když konečně zmizel.
Třetí díl trilogie je rozhodně nejzajímavější. Minimálně se můžete usmívat při čtení tragického pokusu o kriminální zápletku a pojmenování dítěte Bodík.
Alchymistu jsem přečetla se silným sebezapřením, protože podle mě se jedná jen o stavění jednoho klišé za druhé, která jsou čas od času propojena motivačními citáty. Pro mě naprosto zbytečná četba, která mi dala leda tak to, že nechápu, proč by měl někdo potřebu číst další Coelhovu knihu. Já to rozhodně neudělám.
Po přečtení prvního odstavce jsem četbu dlouho odkládala. Nakonec jsem se ale přece jen dokopala k tomu sednout si, soustředit se na text a po několika stránkách jsem si na styl psaní i orientaci v textu zvykla. A jsem za to ráda, protože se jedná o knížku, která chytne a nepustí, dokud nejste u posledního slova poslední věty poslední kapitoly.
Nejzajímavější částí pro mě kupodivu byla pasáž naprosto okrajová, a to vzpomínání na prababičku, které slouží jako pohádka na dobrou noc pro Dolgormu. Vyprávění o tom, co znamená jméno, a že je důležité, proč se člověk jmenuje zrovna tak, jak se jmenuje.
"Ani nápad! Žádné úplatky! Takhle kdybyste mi chtěli půjčit, to prosím, půjčit si můžu."
Je až smutné, jak pravdivá tato replika je.
Proč jsem tuhle knížku neobjevila dřív? Byla bych se tu fyziku i matematiku naučila snáz.
Skvělé povídky, které, ač se to na první pohled nezdá, v sobě ukrývají hlubokou pravdu o společnosti.
Nepopírám, že se jedná o knihu se značnou literární hodnotou, ale mě naprosto nezaujala. Nejspíše je to zapříčiněno sáhodlouhými popisy míst, prostředí. Anebo jenom tím, že jsem znala dopředu děj a čekala, kdy dojde ke zvratové situaci. K té bohužel došlo na posledních 10 stránkách.
Řekla jsem si, že dokud knihu nepřečtu, nemám právo hanit. Knihu jsem si půjčila, přečetla za dva dny, a i když se o jakékoli úrovni nedá mluvit, celkem jsem se u ní odreagovala. Prostě jednoduchá kniha, u které nemusíte vůbec přemýšlet. Podle mě je to tak na stejné úrovni jako většina dívčích románů, tzn. blíží se k nule.
Trochu jsem měla problém s překladem, ale to bude nejspíš jenom tím, že jsem si nejprve přečetla překlady Kundery a Čapka, a ty jsou bezchybné...
Škoda, že se zvlášť nevydala i Encyklopedie absolutního a relativního myšlení.
Skvělá kniha, ve které se mimo jiné dozvíte, že s Neangličanem se anglicky domluvíte nejlépe, nebo to, jak důležitá je interpunkce v SMSkách.
Kniha, kterou jsem přečetla prakticky na jeden "zátah". I po třech letech si pamatuji nazpaměť Očarovaný palác, jedinou poezii, která se v jinak prozaickém díle objevila.
Našla jsem zde povídky, které jsem (ačkoli jsem tuto knihu držela v ruce poprvé) dobře znala. A doufám, že to je důkazem, že se jedná o opravdu úžasnou knihu. Dobrou knihu podle mě poznáte právě podle toho, že jste ji nikdy nečetli a přesto ji znáte. Mě trvalo dva roky než jsem objevila z čeho jsou povídky, které jsem tak často slýchávala na soutěžích.