Terry11 komentáře u knih

Adventni balada z Beskyd odehravajici se retrospektivni metodou za jediny horecnaty den.

3 30.09.2018

No jo, to jsou ty její romance! Oč sofistikovanější je "Smrtící série", o to lehčí četbu přinášejí tyto dobrodružné a zamilované příběhy. Vsunout to mezi dvě seriózní knihy to není zas tak špatné. Zvlášť když mám pro Noru slabost.

3 14.08.2018

"...Nadšeně si maringotku fotil, a kdybychom ho tam nechali, asi by u ní onanoval dodnes. Bohužel jsme ho tam nenechali. I nadále jsem musel při chůzi čumět na jeho natřásající se vyhublý zadek - což byla zatím největší hrůza, jakou jsem na Tribeči viděl."

Už dlouho jsem si chtěla přečíst nějakou moderní knihu slovenských sousedů a tahle se mi při četbě recenze docela zamlouvala. No. Čekala jsem nějaké to napětí, strach, tajemno a pořád nic. Občas se objevilo trochu humoru (viz ukázka), takže to stačilo na to, abych se příběhem prokousala až k samému nepřekvapivému závěru. Zato jsem ale vyzkoušela všech svých sedm slovenských přátel z geografie. Jen jeden znal Tribeč.

3 14.08.2018

"Tady, pod hrudní kostí," radil mi. "Rychle a čistě. Ale je k tomu zabití zapotřebí síla. Podříznout krk je snadnější, ale daleko špinavější."
Sklonila jsem se a zvedla nabízenou dýku ze země.
"Žádný problém, ty nafoukaný bastarde," odsekla jsem. Zašklebil se od ucha k uchu.
"Sassenach?"
Naklonila jsem hlavu na stranu a dýku stále svírala v ruce.
"Co?"
"Zemřu jako šťastný muž."

Rozhodně tu musím souhlasit, že už jsem dlouho nečetla tak mizerný překlad. Některé věty vůbec nedávají smysl. A přeložit Sassenach jako Sassenachová, no to je snad výsměch!
Jinak je to kniha zajímavá, napadlo mě, že možná autorka vzala nápad z knihy Dům na pobřeží od Daphne du Maurier, kde se rovněž hrdina dostává ve Skotsku do minulosti, tam ale zásluhou jisté drogy. První díl se mi líbil nejvíc, pozdější děj už mi připomínal Angeliku a dávala jsem přednost ději v současnosti. Když jsem zjistila, že je natočen seriál, už se ani nebudu snažit o další četbu a počkám si na fešáka Sama v televizi. Protože kniha není lepší.

3 23.02.2018

"Někdy bývají laskavost a láska pro diváka stejně obtížné jako násilí. Někdy, když přihlížíte zvenčí a sledujete dva sehrané lidi, je to jako scéna z filmového hororu - taková ta věc, od které se toužíte odvrátit, zapomenout na ni, zaplašit ji ze vzpomínek - zvlášť když se chystáte strávit den v posteli a čekají vás hodiny samoty ve tmě."

Nový díl Milenců přináší další příděl vtipných jazykových obratů (...jeho laťka sexuálních partnerů byla tak nízká, že se o účast mohly ucházet i vysavače a sem tam nějaký výfuk od auta.), originálních přirovnání (Kdyby byl králův tón ještě sušší, usazoval by se z něj na nábytku prach.) i všeobecných mouder ( Nemůžeme si vybrat, do koho se zamilujeme, a pokoušet se rozmlouvat si emoce, je recept na nezdar.) Navíc tu hraje neobvyklou roli můj úchylný oblíbenec Vishous. A tak skončím obligátní větou - proboha zase až za rok!

3 30.12.2017

"Moje holčička už chodí do školy," brečela Madeline. Chloe si to namířila rovnou do třídy po boku slečny Barnesové, jako by byla její kolegyně. Celou cestu jí něco vykládala, nejspíš jí radila, jak by se dal vylepšit rozvrh."

Kniha řeší palčivá témata - domácí násilí, šikanu malých dětí, znásilnění. Ovšem velmi nenásilnou a vhodnou formou. Autorka prostě umí psát. Velmi mi vyhovuje sebeironie jejích hrdinek, jejich uvažování, všechno jim věřím, což nemívám často. Byť jsou každá jiná, jsou mi blízké. A musím se tu zmínit i o seriálové podobě, kterou jsem vzápětí zhlédla - maličko se liší, přibyly některé motivy, změnil se závěr, ale i tam bych dala plný počet. pro mě zatím nejlepší Moriarty.

3 06.12.2017

"Byl to jediný člověk v Evině životě, kterého chtěla obejmout, jakmile ho viděla. Přitisknout se k němu, položit si mu hlavu na rameno a jen tak...být u něj."

Kdo zná Evinu odtažitost, chápe situaci. Hádejte, o koho se jedná. A pozor -Rourke to není.

3 01.08.2017

"Pravděpodobně jediným příjemným rysem stárnutí je, usoudila s rezignovaným úsměvem Barbora, že člověk tak dobře nevidí, jak jeho tělo postupně podléhá zkáze."

Tak to byla bomba!
Někde ve třetině knihy jsem, pohlcena depresí z osudů jednotlivých postav, chtěla knihu odložit, na ty stresy nemám, ale naštěstí jsem u příběhu zůstala. Ne, že bych se začala za břicho popadat, to ne, ale děj se tak rozkošatěl a nabyl takového napětí a nenadálých situací, že už jsem se - deprese nedeprese - od knihy neodtrhla. Přemýšlela jsem, která z těch čtyř přítelkyň je mi nejbližší, a ani nyní na to neumím odpovědět. Jsou každá jiná, stály při sobě, uměly se pochopit i říci krutá, byť pravdivá slova. Moc dobrá kniha. Fakt.

3 15.06.2017

Kdysi dávno jsem po přečtení Jámy a kyvadla spala celou noc ve vaně, protože naši nebyli doma a nikde jinde nebyl tak bytelný zámek. Tentokrát jsem zívla, zhasla a bez jakýchkoli děsů se probudila až ráno. Jo jo, člověk si zvykne na všechno.

3 02.06.2017

Rozhodně to pro mne nebude nejlepší Crichtonova kniha. Ale protože mám ráda sci-fi, hezky jsem si početla a vzápětí zhlédla film.

3 03.05.2017

Pavel Scott byl pro mne vždy nejmilovanějším mužským hrdinou, než ho zatlačil na druhé místo Rourke ze série Eva Dallas. Kniha samotná je napsána tak poutavým jazykem, že jsem se od ní napoprvé, napodruhé a i teď po letech napotřetí nemohla odtrhnout. Marie me fascinuje svým asketickym smyslem pro povinnost, Pavla je mi neskutečně líto. Druha část, byť pojednává i o Češich a Čechách, už nebyla tak zajímavá, přesto zůstává Údolí rozhodnuti v mém top žebříčku.

3 25.01.2017

Přečetla ještě jednou, abych se opět přesvědčila o tom, že tato sbírka rozhodně není civilistická (jak nesprávně označila Martinka 135), dokonce ani není civilizační či civilní. Zástupcem této poezie je u nás S.K. Neumann. To jen proto, aby Martinka věděla, že tu je určitě i více než hrstka lidí, kteří se v poezii orientují.

3 16.11.2016

Je to zvláštní, ale zahlédla jsem Růži v knihovně jedné zastávky autobusu. A protože tam byla ještě příští den, půjčila jsem si ji. Až po několika stránkách jsem si uvědomila, že jsem viděla film podle ní natočený. A musím přiznat, že se mi líbil víc. Ale i tak dávám 4 hvězdičky a knihu zpět do knihovničky. A deset hvězd tomu, kdo na nápad s knihovnou na zastávkách přišel.

3 26.09.2016

Podle mě má série velmi sestupnou kvalitu. První dva díly jsem si doslova užívala. Hodně napětí, dramat (rvačka Gideona s Brettem, video Zlatá , vražda nevlastního bratra, střety s Magdelenou či Corinnou, tajemství okolo Anne Lucasové), vtipné a vybroušené dialogy mezi Evou a Gideonem. Čtvrtý díl byl jen takovou nic neřešící vatou a já doufala, že spisovatelka nabírá dech na závěrečné zúčtování. No jo no. První polovina rozebírala stokrát řešené vztahy mezi hlavními postavami, druhá pak se snažila ukončit načaté příběhy. Obojí se příliš nepodařilo.Podivný původ Eviny matky byl stejně podivný jako důvod ho nastolit. Proč? Aby bylo o čem ještě psát? Bylo to neorganické, nelogické, nepravděpodobné.
Na závěr bych chtěla doporučit sérii Smrtící od J.D.Robb. Poznáte, odkud Sylvia čerpala svou inspiraci.

3 04.07.2016

Nevím, třeba to bylo tím, že jsem knihu četla příliš útržkovitě, protože jsem zrovna neměla dost času, ale příběh mi přišel rozvláčný, nezáživný a potencionální vrazi se mi pletli. Přesto mám Cormorana a Robin moc ráda a těším se, až si ten svůj vzájemný vztah přiznají.

3 19.06.2016

Přestože mám obvykle tlusté dějové romány dost ráda, tenhle se mi trochu vlekl. Možná, že jsem ho čela v době, kdy jsem neměla moc času ho číst soustavněji, plně se do něj vžít. Tak trochu mi připomínal Paracelsa, i když ten byl méně beletristicky zpracován. Každopádně mě obohatil o informace z oblasti lékařství a tehdejšího stylu života a nutil mě přemýšlet o tom, jak tehdejší lidé mohli vůbec v tak strašné době přežívat. A znovu si uvědomit, odkud čerpala evropská vzdělanost.

3 08.02.2016

"Ale něco vás to naučí, pane McCafferty: že v životě je spousta mnohem důležitějších věcí, než je vyhrávat."
Opravdu mám ráda šťastné konce. Ale tady mi to přišlo tak nějak překombinované. A nevěrohodné. A přestože se mi oba příběhy velmi líbily, "Než jsem tě poznala" to nepřekonalo.

3 03.02.2016

Humor na úrovni Šimka a Soboty. Dočetla jen do půlky, nevěřím, že se to mohlo zlepšit.

3 31.01.2016

Když odhlédnu od mizerných básnických prostředků, absence metafor, neoriginálních nepoetických výrazů, chatrných rýmů a kulhajícího rytmu, zbývá obsahové prázdno a vulgarita. Maně vzpomínám na vtipné Vrchlického Hovno, jó, to byla bomba! (Tohle napsal čtyřicetiletý člověk? Nezapomněl se někde v čase?)

Jeho povídka Falešný autostop mě ovlivnila na dalších deset let. Prostě skvostné. Přestože Kunderu pro jeho negativní vztah ke svým literárním hrdinkám příliš nemiluji.

3 10.08.2015