Terry11 komentáře u knih

Navnaděna Kultim, vrhla jsem se na další knihu s velkým očekáváním. Njn, jenže takřka stejné schéma. 95 % děje ona nevěří, že je dobrá, že ji má On rád, že ji chce, přestože je to evidentní již několik stovek stran, žádné napětí, vše očekávane, jen několikrát použitý hloupoucky příměr " smál se jako měsíček na hnoji" vás dovede konečně trochu zdrave rozrusit. Ach jo.

2 27.07.2022

Skoncila jsem zhruba v jedne třetině, to prostě nevydycham. Ten spisovatel musi byt zvrácený. Mozna se to děje, ale tim spíš o tom nechci ještě cist. Raději bych se dovedela, že byli ti úchylní parchanti popraveni.

...Máš pravdu, Sarah, nebyla to jenom bezvýznamná aférka. A nešlo jenom o pár dní: šlo o celý život. Všechno, co jsi ohledně nás dvou prožívala, jsem prožíval taky. Ale měla bys mi přestat psát. Já nejsem ten, za koho mě považuješ. Nebo možná jsem ten, za koho mě nepovažuješ.

Panebože, tohle je průšvih. Strašný průšvih. Eddie...


Něčím mi neseděl styl vypravování autorky. Příběh se tak nějak vlekl, že jsem raději koukala na Wimbledon, což obvykle stíhám obojí. Příčina "netelefonování" mi pak přišla málo dostačující, takhle se dospělí lidé myslím nechovají.

2 10.07.2019

"Být připravený na válku je jedno z nejúčinnějších způsobů, jak zachovat mír."


Kniha se opravdu pěkně čte, nezasvěcený člověk se leccos dozví i ze zákulisí sportu, o rivalitě spoluhráček, o nutné spolupráci s tiskem, o machinacích managementu. Salino zaklínadlo "prdí, smrdí, hemeroidy" mě fakt bavilo a mnohdy nečekaně rozesmálo tak, že jsem vyprskla vodu na vedle stojící kamarádku v tramvaji. Za co ale musím strhnout velkou hvězdu, je závěrečná erotická část knihy, která se bohužel zcela nečekaně neobešla bez stydkých pysků (proboha jak já nesnáším tyhle explicitní termíny!) a podobných výrazů, které se k dosavadnímu vyznění knihy vůbec nehodily. To ať se klíďo píďo objevuje u sraček typu Božský bastard. Tady to bylo naprosto zbytečné.

2 10.05.2019

Tak já nevím. Rozhodně zajímavý a originalni námět. Také pěkná stylistika, sympatické postavy. Kapitán mě moc zajímá, je tajemný, doufám, že se i nadále bude příběh okolo něj točit. Ale. Je zde spousta informací, ktere mi přijdou zbytečně, zvláště tedy ty technického rázu. Ubírají na ději, ten je upozaděn. Jako kdyby si jej autorka šetřila na další díly. Uvidíme.

2 26.02.2019

Vic než detektivku jsem knihu vnimala jako informace o vztahu Dánů ke Grónsku. Překvapil mě až samotný závěr příběhu.

2 24.10.2018

Jestliže čtete 44. díl nějaké série, už vás opravdu nenapadá nic, co byste dosud neokomentovali. Některé díly jsou o fous slabší, jinými jste opět a opět nadšeni. U mě se to většinou odvíjí také od toho, jak dalece se tentokrát pohádají Eva s Rouarkem, co sarkastického utrousí má oblíbená Peabodyová, co vyvede crazy Mavis. Prostě se vždycky mám celý rok na co těšit.

2 14.08.2018

Příjemný příběh novodobých robinsonů okořeněný "zakázanou" láskou.

2 14.08.2018

A zase rok čekat :-(. Co kdyby Nora Roberts přestala psát jednoduché romance a nechala psát Robb brilantní kriminálky o Evě Dallas?

2 30.07.2018

"Petr je s Klárou na večeři a pak u ní doma, když je s ní, je to tak silné, že prostě nemůže cítit nic jiného než lásku a radost, že je s ní. I když Petr trochu zaměňuje sex za lásku. Samozřejmě, láska následuje. "

Musela jsem té strohé originální stylistice přijít na chuť. Autorka často píše dlouhá souvětí, trochu mi tím připomíná Hrabala, ale nemá jeho květnaté vyjadřování, žádný Pepin. Děj na mě působí jako ramínko, na které by se měly navěšet nějaké ty šatičky či kalhoty, ale místo toho tam přijde další věšák. Je to, jak kdyby někdo převyprávěl rozsáhlý román. Ale přesto se mi to docela líbilo. Každopádně si přečtu i Zmizet.

2 16.05.2018

"Neměla jste někdy pocit, že my, policajti, pracujeme pro mrtvé? Když se nad tím zamyslím, tak našimi skutečnými zákazníky jsou oni. Jim skládáme účty. V noci nás pronásledují, když nenajdeme vraha. To mi často vyčítala žena: ´Lidé, se kterými trávíš nejvíc času, jsou mrtví. Nikdy nejsi na straně živých.´Vlastně se moc nemýlila."

Mě vlastně nejvíc na této knize bavilo to, že se děj odehrává v New Yorku. Zatrhávala jsem si pasáže, kam se určitě budu muset podívat, až pojedu okolo ( :-) ), děj mi přišel nepravděpodobný, překombinovaný, úplně se v něm ztrácel ten kriminální prvek.

2 23.02.2018

"Přijít o život není to nejhorší, co se může člověku stát. Nejhorší je ztratit to, pro co žijete."

Jestliže mi hlavní hrdina nejen svými hygienickými návyky a projevy připadá nechutný, je něco špatně. Nesedne mi ani vyšetřování případů, je to tak nějak rozvleklé, prostě nevím, co by mě přinutilo vzít do ruky pátý díl.

2 30.12.2017

"Vyndal cigaretu a strčil si ji do úst. Jed mu pomaličku a nenápadně začal proudit do plic. Naděje - a velmi dobře si to uvědomoval - byla stejně smrtelný jed."

Už v průběhu první kapitoly jsem si uvědomila, že kniha patří do série, takže jsem neměla určité informace. Ne že by byly důležité. Příběh měl tolik překvapivých momentů, že bylo celkem jasné, že byl předem přesně vykonstruován. Některé události byly zbytečně podrobně popisovány, ačkoli nebyly nijak nosné, některé informace se objevily, aniž by byly vysvětleny. Nelogické chování postav, podivný hlavní hrdina, zabíjení psů! Nic pro mne. Jak už jsem napsala u jiné rádoby detektivky - zlatá Dallas série! To je, panečku, kriminálka! A ty romantické prvky může cynik přeskakovat.

2 15.10.2017

"Stařík cigaretu přijal, nechal si připálit Ušikawovým zapalovačem a s neskrývanou rozkoší vtáhl kouř. S takovou rozkoší, že měl Ušikawa dojem, že si ani ta cigareta nemůže od kouření přát víc."

Původně jsem měla v plánu si přečíst znovu druhý díl, abych se po dvou letech dostala do děje, ale bylo by to zbytečné. Murakami, jak je jeho zvykem, vše zopakoval sám a nejen jednou. Příběh se táhl, zajímavých detailů, které mě s tím vždy smiřovaly, ubývalo, takže jsem vlastně byla dost ráda, když jsem knihu dočetla. Asi jsem si už na spisovatelův styl natolik zvykla, že už mi nepřináší nic nového. "Kafka" zatím u mě vede.

2 28.09.2017

"Řekl bych, " dodal Tony, "že Schopenhauer tě vyléčil, teď ale potřebuješ, aby ti někdo pomohl od Schopenhauerovy léčby."

Čtyři pětiny této knihy jsem byla jejím obsahem buď iritována, nebo rozpačitá, nebo nervózní, prostě rozhodně ne v pohodě, což asi člověk od četby především požaduje. Rozčiloval mě a znechucoval slovutný arogantní psychopatický filosof, do rozpaků mě uváděly někdy až netaktní analýzy niterných lidských konání a myšlenek a nervózní jsem byla z průběhů samotných terapeutických sezení. Až ke konci jsem neochotně přiznala, že ty rozpravy měly účel i gradaci a samotný příběh působil čtivěji a já se jen bála, aby nenásledoval nějaký melodramatický happyend.
Každopádně jsem knihu zařadila do šuplíku "vzdělávací a naučné" s tím, že jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale rozhodně se k ní vracet nebudu.

2 29.08.2017

Tak jsem si přečetla, že někde od poloviny začíná kniha být vtipná a zábavná. No, trpělivost rozhodně nepatří mezi mé ctnosti. Takže odkládám s tím, že jednu hvězdičku dávám za jazykovou pestrost českého překladu, jednu za můj oblíbený New Orleans.

2 01.08.2017

Vždycky uvádím sve komentáře nějakou ukázkou, ale tady není nic, co by stálo za zaznamenání. Napsána ta kniha není špatně, ale obsah je prostý, misty nelogický, spoléhající na náhody, víceméně červenoknihovnický.

2 10.07.2017

Vždycky mě potěší, když je v nějaké zahraniční knize zmínka o České republice. A Nora ji má asi v oblibě, protože ji dost zmiňuje. Především tedy Prahu.

Ke knihám této série jsem se už vyjadřovala tolikrát, že mě nenapadá, co jsem ještě opomněla.

2 03.07.2017

Poctivě čtu popořádku, a tak konečně mohu napsat, že třetí díl už mě začal bavit. Trochu mě zaskočily ty dvě časové roviny, občas jsem se musela vracet a zjišťovat, kdo je kdo (moc tomu rovněž nenapomáhají ta severská jména), ale aspoň jsem se trochu dověděla o nacistické minulosti norského národa. Jestli budou mít i další díly vzestupnou tendenci, bude mě těšit, že je autor při síle a bude mě zásobovat kvalitními detektivkami.

2 13.06.2017

"Jestli bych vám odpustila, kdyby mě Roarke s vámi podvedl, Peabodyová? No, bylo by to těžké. Byla by to dřina. Myslím, že bych to dokázala. Vyžadovalo by to čas a úsilí, ale myslím, že bych vám oběma dokázala odpustit. Potom, co bych vás rozvařila ve velkých kádích, aby vám šla líp stáhnout kůže z kostí, pomalu a opatrně, zatímco bych tancovala za zvuků vašich bolestiplných skřeků. Pak bych vás přinutila, abyste se dívali, jak z vašich kůží vytvářím obleky pro dva androidy, které bych rozmlátila na šrot a pohřbila je spolu s vašimi roztřesenými těly bez kůže do neoznačených hrobů. Potom," dodala Eva se zamyšleným přikývnutím, "myslím, že bych vám dokázala odpustit."

Eva Dallas je zpátky. Vtipné dialogy jak s Peabody, tak s Roarkem, brilantní detektivka, skvělý team, mimořádné vztahy mezi jednotlivými postavami. Pro mne nejlepší autorka krimi, na tu prostě Nesbo ani další severští autoři nemají.

2 13.06.2017